Čajový obřad (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Mně se to ve­li­ce líbí. Ne­bo­du se za­o­bí­rat de­tai­ly, líbí se mi cel­ko­vé zpo­ma­lo­vá­ní a de­gra­da­ce. Od fa­na­tic­ké­ho nad­še­ní se to zpo­ma­lu­je, zklidňuje a zkra­cu­je... až to umře. Ja říkám, nej­vý­raz­něj­ší mi tu při­pa­dá vel­ko­vý kon­cept, který je ne­otře­lý, ori­gi­nál­ní a cel­ko­vě za­vá­ní in­spi­ra­cí ně­ja­kou "pri­mi­tiv­ní" kul­tu­rou. Pěkné.
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

Ano, a jsem u toho, jak jsem tvr­dil, že po­ezie není pouze o rýmu... Ale je tu pro­blém, že to vy­pa­dá, že tam měly být verše.. tato ne­roz­hod­nu­tá kom­bi­na­ce kazí efekt... A i když tam nejsou verše, měly by tam aspoň sedět sla­bi­ky, pro­to­že jinak už to není nic, jen vy­prá­vě­ní či slo­hov­ka, a to už je něco ji­né­ho... Jinak to na mě za­pů­so­bi­lu, jdu si z toho dát čaj... ale jinak jen 3*, promiň, ale na víc to ne­vy­táh­nu...
No to sem z toho magor

Za­čá­tek básně (jme­no­vi­tě oslo­ve­ní bo­hy­ně) je po­měr­ně šťast­ný, hned další dva verše však úroveň srá­že­jí kamsi níž. Přes­to je však celá první sloka ozna­či­tel­ná za nad­prů­měr­nou, líbí se mi fa­na­tic­ká he­ro­ič­nost a krom toho i ryt­mus je po­měr­ně v po­ho­dě (i když třeba v po­sled­ním verši by ne­ško­di­lo při­dat slovo já, líp by to vy­chá­ze­lo do rytmu - jen pro ni, já zni­čím svět, třeba).

Druhá sloka není nic moc, ač­ko­liv jistě po­chá­ze­la z ně­ja­ké úžas­ně pa­te­tic­ké myš­len­ky. Hned první verš má tolik ne­pří­zvuč­ných sla­bik, až je utr­pe­ním jej číst, druhý je zase tak ne­zvuč­ný, až bych ho ozna­čil za kakofónní. Další zvo­lá­ní ad­re­so­va­né bo­hy­ni už sice ujde, ale stro­fu to ne­za­chrá­ní.

Hned po "dru­hém ná­le­vu", za­čí­ná třetí od­sta­vec, ve kte­rém bylo snad každé vztaž­né zá­jme­no špat­ně, po­mi­ne­me-li však tento fakt, je to slov­ně asi nej­po­ve­de­něj­ší sloka básně, přes­to­že okolo dru­hé­ho, tře­tí­ho a čtvr­té­ho verše tro­chu (dost) skří­pá forma.

Dvojřá­dek ob­sa­hu­je za­jí­ma­vé fi­gu­ry a hod­no­tím jej klad­ně (= líbí se mi XD).

Další od­sta­vec se dobře čte a i ryt­mic­ká strán­ka dobře od­sý­pá, sa­mot­né vy­prá­vě­ní sice nijak čte­ná­řo­vo po­zná­ní ne­po­sou­vá, ale ani nijak ne­ru­ší.

Po­sled­ní dvě části nesou se v dob­rém stylu a duchu, takže, řekl bych, v po­ho­dě.

A cel­ko­vě báseň cel­kem dobře vy­zně­la, hlav­ně po­sel­stvím, když ne for­mou.
- What is a life de­vo­id of stri­fe?