Černá kočka (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Jak říká zde přítomný cpt. Morgan -

Devět bodů pro mně, šest pro vládce kódů, tři body pro uživatele, který zpracuje poměrně lehce zcela banální věc. Není třeba se stále utápět a lapat po dechu. Thauer má pravdu, první půlka je dobrá, druhá je celkem na hovno, což je škoda, protože stačí opravdu jen trocha snahy...

"Jak citrón v černém čaji,
jak Měsíc v širém kraji,
jak hvězdy v každé noci
daleko se zdají,
tak málo ku pomoci
jaké hry to hrají?
proč tajemství svá tají
kdo jejich třpyt snese
sem, dolů na podnose
aby jako zralé korálky
nemaje citu, nemaje morálky
vykoukly z temnot,
a stín, ponejprv zahanben
stříbročerný, jen okem polapen
jde tmou
malé černé kotě."

...v malé parafrázi, občas mám takovou náladu, kdy mi to prostě přijde vtipné. Nicméně, tak jako říkám všem svým pacientům, které neodsoudím k smrti (House MD run): Snaha je pěkná věc, ale musí jí být VÍC!" Člověk si řekne, je to jen blbá veršovánka, ženskou bych na to sbalil, tak vo co go. Může být, nicméně pokud člověk chce sbalit i takové, které mají alespoň trochu rády svoji mateřštinu, snaha je na místě. Moje parafráze je například spíš trochu delší než by měla být, tyhle věci s kočkama nejsou na to aby se atmosféra budovala, nýbrž otiskla do sítnice, takže čím kratší to je, při nezmenšeném dopadu slovních prostředků, tím lépe. S tím souvisí...tečky, kámo, ti tam nemají co dělat, jen na konci. I s čárkama bacha, všechno to drtí plynulost a tohle má být jednohubka, ne Odysseova dovolená na moři. Konec verše, řádku, udělá svou práci dostatečně - pří správném čtenářstvu může dělat i divy, ale to není zdejší případ.

V podstatě mi přijde zvláštní tolika slovy se vyjadřovat o něčem tak krátkém, ale...kéž by se takové zázraky děly častěji (čímž teď nemyslím báseň). Normálně bych to viděl na méně než 3*, ale...if its yellow, let it mellow.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

rafaela 23. března 2011 15:48
Děkuji :)
Jiné oči vidí stejný svět jinými barvami. Pokus se vidět svět očima jiných i ten tvůj potom bude pestřejší :)

zdá se mi to jako pěkná veršovánka a oceňuji jí o to víc, o co víc musím poslední dobou číst rádoby hlubokejch volnejch veršů :-).
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Díky za tolik důležitou odezvu, které se tu poslední dobou člověk moc nedočká ;)
Jiné oči vidí stejný svět jinými barvami. Pokus se vidět svět očima jiných i ten tvůj potom bude pestřejší :)

U básní tohoto typu jsou důležité tři věci: za prvé využít potenciál zvukomalebnosti co nejvíc, tj. udělat rytmus, který chytne a nepustí, za druhé, rýmovat spolu slova a spojení, která nejsou příliš ohraná a která čtenáře jen tak nenapadnou, no a za třetí nespadnout do přílišné banálnosti.

Z hlediska prvního si myslím, že báseň obstojí dobře, snad bych jen trochu natáhl šestý verš, kde jsem měl pocit, že to trochu zadrhlo, ale věřím, že by se to dalo přečíst i tak, aby i tato pasáž byla harmonická.

Co se neobvyklosti a zejména zajímavosti obrazů týče, trochu mě zklamaly pátý a šestý verš. Bude to do velké míry tím bohatým rýmem (tj. vstupuje do něj velká část slova) a pak taky tím, že tající se dech není nic, co by nebylo stokrát omleto.

Do banálnosti nebo říkankovitosti báseň nespadá - obrazy jsou na to dost zabstraktizované a zapojující fantasii.

Dávám, kolik dávám, jen chci ale podotknout, že to je hodnocení v rámci toho, jak podle mě text obstojí coby hříčkovitá básnička - kdybych dal čtyři body např. náročnější básni nebo povídce, bylo by to z mé strany větší ocenění autorské práce.

****
- What is a life devoid of strife?