Harfa (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Harfa

Autor : Nosferatu   7. března 2007   Poezie
Myslím si že každý člověk by mohl v této básni najít rtochu ze svých skrytích problémů, já si osobně myslím že bychom neměly zapomínat na minulost a na ideály a skutky námi vykonané a vytvořené ale taky si myslím že to co bylo bylo a proto nesmíme pr

V temném koutě salonu,pod pokrývkou prachu stála,
stará a věčně tichá,
Harfa.

Kolik akordů v ní spí,jako zeleň skrývá ptáka,
čeká,sněhobílou ruku,která by jí rozehrála.

Hrej,
kouzelná harfo noci.
Hrej těm,
Kdo naslouchati chtějí,
písním časů minulých.

Hrej,ať opět své dlaně v slzách smočí ti,
kdo na ně zapomínají.

Vem harfu,otevři své modré oči,
za mnoho studených nocí,víčka mlhou orosená,
dvěmi kapkami vody,či snad slzami jak perlami
stříbrné struny rozezvučíš a ve dlaních tvých,
zrodí se ti květina.

Nenech ušlapat jí a jejím lístkům v rudé záři lucerny,
jenž osudu ruka drží v dobách nekonečných věží,
které černý stín na nás vrhají,
dej,ať jsou stále svěží a oplývajíce krásou, nám výru
v našich srdcích zanechávají.

Hrej a zpívej krásná harfo,
my budeme ti naslouchat,a u plamene svíčky,
za chladné noci,se možná na malou chvíli opět zjeví,
krásná laň - vzpomínka.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Harfa?
anari, Chlodva, Liraine, wampire

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 6 z celkem 6 příspěvků1

anari - 8. září 2007 21:03
anari

Mě tato báseň velmi oslovila, pokusím se jí tedy trošku rozebrat:

První sloka
<i>V temném koutě salonu,pod pokrývkou prachu stála,
stará a věčně tichá,
Harfa. Kolik akordů v ní spí,jako zeleň skrývá ptáka,
čeká,sněhobílou ruku,která by jí rozehrála.
</i>
Mě se líbí to oddělené slovo. Začátek je takový plynulí a strohé a doseknuté slovo: "Harfa", my přišlo krásně úderné a podporující jasnou atmosgéru básně. Krásně mi sem zapadlo přirovnání harfy, jako nástroj věčný a tichý. Musím uznat za pravdu, že toto slovní spojení mě oslovilo. Harfa je přece kultovní nástroj již od samé Antiky. Starověcí řekové na ní hrály a krásný ladný zvuk strun, když se do nich jemně opřeli obratné prstíky zručné slečny vždy měli okouzlující účinek. Přídavné jméno: "tichá"... *jako tichá harfa* mi připadá také jako geniálně využité slovní spojení. Harfa je přece nástroj zvuku, radosti a jemných vábivých tónů. Ovšem když do písni napíšu že je tichá, krásně nastíním opak a podpořím myšlenku že je něco v nepořádku. V našem případě tento fakt symbolizuje vrstva prachu na tomto symblickém předmětu, která vypovídá více, než by chtěla. *viz. anotace. A v neposlední řadě pochvaluji autora za krásné poslední věty... otevřely se mi jako raní poupátko zavřené růže a odhalily krásné význami :o)

sloka druhá
<i>Hrej,
kouzelná harfo noci.
Hrej těm,
Kdo naslouchati chtějí,
písním časů minulých.

Hrej,ať opět své dlaně v slzách smočí ti,
kdo na ně zapomínají</I>

Prostě nádhera. Tyto sloky působí opravdu na pocity čtenáře. Autor se snaží přimět v marné snaze opět rozezvučet zašlou harfu a rozeznít zapomenuté ideály. Zvláště poslední slova skryvají opravdu emoční hloubku. Říkají mi něco ve smyslu, jak pošetilý jsou lidé zapomínající na zašlé tradice a touto tichou hudbou, marnou snahou o obnovu písních časů minulích se skrývají pouze slzy.
pouze by jsem:
<i>Hrej,ať opět své dlaně v slzách smočí ti</i>
za čárkou má být mezera.

sloka třetí

<i>Vem harfu,otevři své modré oči,
za mnoho studených nocí,víčka mlhou orosená,
dvěmi kapkami vody,či snad slzami jak perlami
stříbrné struny rozezvučíš a ve dlaních tvých,
zrodí se ti květina.</i>

Tady musím pochválit krásně použitá slovní spojení. Nemám co vytknout, báseň mluví za mě. Tato sloka podle mého názoru ještě více umocňuje čistost, ryzost a křehkost hudby, která harfa vyluzuje. Opravdu mě uchvátila
Pozn: <i>Vem harfu,otevři své modré oči,</i>
napsal by jsem: Vem harfu <b>a</b>otevři své modré oči,...
sloka čtvrtá

<i>Nenech ušlapat jí a jejím lístkům v rudé záři lucerny,
jenž osudu ruka drží v dobách nekonečných věží,
které černý stín na nás vrhají,
dej,ať jsou stále svěží a oplývajíce krásou, nám výru
v našich srdcích zanechávají.</i>

Tak tady jsem se musel trošku déle zamyslet. Černé veže na mě působily jako moderní doba a všelijaké nátlaky, které jako temné drápy se zarývají do straých ideálů a pomalu hltí vše staré a zašlé. Autor se jen v marné snaze pokouší vzdorovat těmto gygantům s pocitem, že tento boj je stejnak nadobro prohrán... leč se nezvdává. Do poslední chvíle.

sloka páta

<i>Hrej a zpívej krásná harfo,
my budeme ti naslouchat,a u plamene svíčky,
za chladné noci,se možná na malou chvíli opět zjeví,
krásná laň - vzpomínka.</i>

Poslední závěrečná sloka. Sloka s jediným motivem. Motivem a zprávou, že esistuje skupinka věrných, jenž se za staré ideály postavý. Pěkné. Opravdu pěkné.

Tak, báseň jsem možná trošku neuměle rozebral, ale mě to nedalo. Opravdu mě oslovila. A proč? Možná je tématem trošku nadčasová. Kdo si v dnešní době, plné moderní hlasité hudby, image a finančních majetků vzpomene na dávno zašlé životní hodnoty. Báseň jsem pojal spíše z hlediska životního poznání, ovšem je taková vícevýznamová. Můžeme v ní vidět prostě ryzost hudby, krásu dávných předmětů, či cokoliv jiného. Slohově autora chválím a směkám klobouk.
anari

Klaghler O´Pilley - 20. března 2007 15:14
Klaghler O´Pilley

Ta báseň sama o sobě je fakt dobrá! Sice v tom moc nenacházím to, co je v anotaci, nacházím tam však něco jiného a to stačí. Moc pěkné obrazy, na zdejší poměry opravdu invenční!

Ale proč ty čárky? A shoda podmětu s přísudkem? A koncovky (dvěmi - UÁÁÁ!!!)? Vždyť pravidla českého pravopisu jsou v každé druhé domácnosti a každopádně v každé knihovně! To ja tak těžký si to podle nich aspoň zkontrolovat!?

Znovu opakuju, že nechci moralizovat. Ale když mě uprostřed básně dá výra ťafku mezi oči, úplně z toho vypadnu a dá mi hodně práce se do té básně znovu dostat. A stejně si celou dobu musím říkat "pozor, zá chvíli to přijde, nelekni se", takže na samotnou báseň mi mnoho prostoru v hlavě nezbyde. Prostě a jednoduše to ruší.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Necroslave - 19. března 2007 07:48
Necroslave

Tohle je rozhodně zajímavé. Gramatiku když pominu, musím uznat, že velmi dobré. Bez gramatiky tak 4 (protože 5 nedávám ze zásady). Ale jakmile kouknu na ty čárky... hrůza !! Radši se zdržuju hodnocení =) (ale mě neberte vážně, jsem na gramatiku vysazená =D)

Tyros 17. března 2007 15:50
To ale trošku mimo, ne? Sem inzeráty nepatří =)
Don't you wanna die?

Tyros - 17. března 2007 15:50
Tyros

pokud si chcete zahrat drp podte do Fritolsko sem t kazdy den...muzeme zacit hned hrat

agarwaen - 15. března 2007 09:00
agarwaen

Většinu básní chápu ale toto je buď špatně napasané nebo to má nějaký moc jednoduchý nebo hluboký kořen.Myslím že ta třetí možnost.Jinak musím souhlasit s chlodvou.

Čárky neodpovídají základní míře,
a kdo kdy slyšel o výře k víře?

Vížtak mi do pošty pošli vysvětlení ať to podle toho můžu ohodnotit
http://bandzone.cz/zixi

Chlodva - 7. března 2007 21:45
Chlodva

Ehm, tohle je velmi kontroverzní dílo, svým způsobem to je jedna z nejpoetičtějších věcí, co se tu objevily. ale... TY CHYBY!!! To je strašný, čárky jsou typované, podle toho ,kde budou dobře vypadat, jinou logiku jsem v jejich kladení nenašel :D A navíc nejsou odsazené od textu... A pak další... Třeba výra! To je sice pěkný, ale pochybuju, že jsi do toho zakomponoval(a) sovu ;) Dal bych hodně vysokou známku, ale tyhle gramatické zbytečnosti mě tak strašně rozházeli ten dojem, že se toho asi zdržím...
Dvě věci mi porád nejdou z hlavy --- Tak především ty její oči, krásný dravý... --- A pak taky ten hřebík.

Vypisuje se 6 z celkem 6 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)