Historie lykantropů (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Historie lykantropů

Autor : Eugenio   27. dubna 2008   Ostatní
Toto je moje první dílo zde na aragu zaměřené na mytologii mého světa. Nebráním se žádné kritice a ani kopírování. Dal sem to sem, aby se lidi mohli případně inspirovat, ale také proto, aby někteří hráči se kterýma hraji Rozcestí věděli z čeho čerpám

Historie lykantropů


Lidé se vždy báli přírodních jevů. Nazvali je zázraky, magií a podobně, ale nikdy to nepovažovali za něco přirozené. Proto elfové, kteří tyto jevy začali považovat za přirozené, jsou zběhlejší v používání ´magie.´ Trpaslíci mají svůj vlastní druh ´magie,´ který čerpá zase ze síly Matky Země. To už se ale odbíhá do jiných rovin, o kterých vám vyprávět nechci. Chtěl bych vás seznámit s historií lykantropů. Od jejich zrození, přes jejich dny slávy, až po jejich pád. Jak sem již jednou zmínil, lidé se báli těchto jevů, ale báli se i toho co bylo přírodou stvořeno.
Bytosti přírody vždy stály na straně rovnováhy . Každý tvor v přírodě má své zastoupení i svoje poslání. Lidé to moc nechápali a i dnes to sotva pochopili. Neustále se báli těchto stvoření a ze strachu na ně dělali hony.
Vedle tvorů rovnováhy stáli i tvorové chaosu – služebníci Temného Pána. Ti se snažili uvrhnout vše v absolutní chaos a rozvrátit celý chod světa. Lidé je často zaměňovali za bytosti rovnováhy, což byl záměr Temného Pána – jeho stvůry se v mnohém vždy podobali stvořením rovnováhy, nebo samotné bytosti rovnováhy se staly loutkami Temného Pána .
Matka Příroda zhnusena tím co se dělo, vyslala strážce. Tito strážci byli nerozeznatelní od lidí. Byli mocnými bojovníky s ohromnou silou, obratností, hbitostí a neuvěřitelnou houževnatostí, ale byli také nesmírně moudří a dobří rádci. Lidem měli pomoci v obraně proti temným stvůrám a lidé se od nich měli naučit správného soužití s přírodou. Strážci byli vlastně lidé, kterým příroda dala veliký dar – prostoupení s duchem přírody. Takovýto strážce byl schopen se proměnit ve zvíře, které je mnohonásobně silnější než zvíře téhož druhu. Později jim bylo dáno jméno - Lykantropové. Protože se z těchto strážců stal nový národ, lidé jim věnovali i některá svá území, ale vždy ta, která se jim nejméně zamlouvala. Což bylo často blízko hranic se zeměmi Temného Pána, nebo ve hvozdech, kterých se báli. Lykantropové si tato území ale zúrodnili a vyhnali veškerou havěť, která se jim příčila.
Temný Pán zuřil, když jeho armády byli pokoseny malými skupinami silných a mocných válečníků. Chtěl je mít na své straně, ale nedařilo se mu lykantropy přesvědčit. Nasadil tedy svojí oblíbenou zbraň … Dát jim okusit nezměrnou moc. Dal jim tajemství krve, které jim mělo dodat ještě mnohem větší sílu. Stačí jen při správném postupu krev vypít. Všichni lykantropové okusili, což se nikdy nemělo stát. Bylo prolito spoustu krve, jak v jejich vlastních řadách, tak v řadách tvorstva rovnováhy. Několik však poznalo jak je tato síla nebezpečná a varovalo své bratry a sestry. Ti však neslyšeli a chtěli jen jedno – krev , která jim dodá sílu a uspokojí jejich touhy. Žádná krev ale nikdy neuspokojila natolik, aby přestali. Posedlí touhou po krvi plazili se před Temným Pánem toužebně ho žádali o rady jak se této posedlosti zbavit . Temný Pán jim řekl ještě o jedné krvi, kterou zatím neochutnali a to krev lidí. Strážci nikdy nesměli lidem ani ublížit. Elfům a trpaslíkům taktéž ne, ale lidé byli něco jako jejich svěřenci. Stalo se tedy, že jednoho večera – bylo to za úplňku – Lykantropové zaútočili na lidská města. Co však nevěděli, bylo to , že stříbro je kov, který jim způsobuje smrtelná zranění. Lidé to věděli díky Matce Přírodě, která je informovala.
Zde došlo i k prvnímu bratrovražednému střetu, kde stáli na jedné straně Posedlí a na druhé straně Věrní. Věrných bylo málo, avšak byli mocnějšími. Matka Příroda Posedlým vzala jejich moc. Temný Pán s tím počítal, proto je obdařil jinou mocí – když se Posedlý napije lidské krve je stejně silný jako Věrný.
Nelítostný boj trval až do rána. Přežilo jen málo Věrných a lidé byli skoro všichni zmasakrováni. Přeživší lidé vyhnali Věrné ze strachu, že i oni budou chtít jejich krev. Ti ačkoliv byli nenávidění, stále konali svá poslání ve vyhnanství.

Rozdíl mezi Věrnými a Posedlými :
Bohové prokleli všechny lykantropy za tento jejich odporný čin. Na památku toho večera se všichni lykantropové, co nemají pevnou vůli mění v oporné bestie, napadající vše živé kolem. I své bližní. Temný Pán Věrné proklel tak, že pokud okusí krev lidí, elfů nebo nějaké jiné jim zakázané bytosti, přejdou na jeho stranu. V praxi to vypadá tak, že se z nich stane vraždící stroj. Posedlí lykantropové odsouzení k záhubě, už jenom pro to, že nebyli schopni se rozmnožovat* ale i pro to, že jich bylo málo a byl na ně pořádán hon hned z několika stran. Temný Pán umožnil tedy to, že ten , kdo je pokousán a přežije útok lykantropa , stane se jedním z nich. Tomu se později začalo říkat lykantropie. Díky tomu jejich počet mnohonásobně opět vzrostl. Problém byl jen v tom, že již nikdy neměli takovou sílu, jako mívali a jakou mají Věrní.

* Rozmnožování:
Lykantropové neměli vždy jisté, že jejich dítě bude také lykantrop. A ani lidé nikdy nemají jistotu , že jejich dítě bude jejich národa. Nejednou se stalo, že lidem (elfům se to stane ještě více zřídka) se narodil lykantrop aniž by měli ve svém rodokmenu nějakého lykantropa . Je to tím , že Matka Příroda určuje kdo bude Strážcem, neboli lykantropem . Ale když je matka i otec lykantrop je většinou i dítě lykantrop .

Kodex Věrných , neboli Vznešených lykantropů:
Nezabiješ člověka – zabiješ ho pokud nebude jiná možnost jeho záchrany, tudíž pokud je posedlý mocným démonem.
Lidem pomáhej, nikdy jim neškoď.
Měj v úctě vše živé, ať už je to nestvůra temnoty.
Není hněv je jen rovnováha.

Jak dopadli Věrní (Vznešení) ?

Lidé se jich bojí stejně jako by byli Posedlí (Nižší). Je jich velice málo a ani se moc neukazují, jelikož by je hned hnali na hranici.

Jak dopadli Posedlí (Nižší) ?
Nakonec je zničila vlastní touha po krvi. Nebýt toho byl by z nich neuvěřitelně početný a silný národ proti kterému by se jen těžko bojovalo. Žijí v rozvrácených klanech, kde se soutěží o to kdo ten klan povede. Nejzajímavějšími klany se staly asi ty, co byli pod nadvládou upírů, kteří jim slíbili nezměrné množství krve.

Goffun Bílý – poslední pamětník Rudého úplňku – učí své učně:
Lidé jsou nevděčný svině… Ale bohužel. Jednou jsme jejich opatrovateli. Pomáhejme jim, ale držte se od nich dál a už vůbec se k nim neotáčejte zády. Mají sklony ke zradám…

Další články v kategorii Ostatní:

Kdo hodnotil článek Historie lykantropů?
Aenrill Hříva Chaosu, Erinye, Hagar, Harald, hater, Kaena, Kosa, Linda, MartinTaylor, Mr.Frost, Thrawn

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 4 z celkem 4 příspěvků1

Eugenio - 28. dubna 2008 18:51
Eugenio

hater 28. dubna 2008 15:14
Dobrá :) Příště bude i rozvedení :)
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

hater - 28. dubna 2008 15:14
hater

Eugenio 27. dubna 2008 15:05
Jo, ten výdej informací je přiměřený, aby se člověk neztratil, ale mám rád konkrétní představu :-) možná stačilo jen trošičku rozvést tu citaci, co já vim. :-))

Eugenio - 27. dubna 2008 15:05
Eugenio

hater 27. dubna 2008 14:16
Měl sem v úmyslu pokračovat. Asi sem začal poněkud nešťasně zrovna od lykantropů. Postupně chci sepsat celou hystorii mého světa... Ještě ani nevim jak ho nazvu, ale asi tak jak ho nazívají elfové.

Ta citace na konci je spíš než pohrdání, lítost. Lítost nad tím, jak jsou lidé zaslepení svojim strachem a i tím, jak se zachovaly k těm, co jim pomohli.

Pokud bude zájem, mohu vypsat i všechny klany co ve svém světě mam a popsat jejich zvyky. Ať už jsou to Vznešení nebo Posedlí. Což mě nyní napadá... Proč to nenapsat ještě dnes:)

Určitě ten výdej informací, který sem vydal je malý, abych mohl objasnit chod světa, ale přiměřený, aby se člověk neztratil
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

hater - 27. dubna 2008 14:16
hater

Co se týče logiky text, trochu mi chybí přesnější určení entit Matka příroda a Temný pán. Předpokládám, že ten temný to asi nebude Gran :-)
Respektive příliš se mi nezdá například poslední citace zřejmě vznešeného, který mluví pohrdavě o svém úkolu a to jistě vypovídá i o vztahu k Matce přírodě. Také příliš nechápu vztah Temný pán, Matka příroda. Jsou to protiklady? A co Matka země?

Nebylo by špatné rozvést současné životní podmínky obou skupin lykantropů. Nedokáži si vůbec představit v jakém prostředí žijí, jestli ve skalách, na poušti, v džungli a nebo na travnatých pláních. Jak vypadají jejich obydlí a jaký je jejich životní styl, čím se živí a jak tedy vznešení stále pomáhají lidem. Jak to dělají ti posedlí? Napadají osamělé poutníky v lese? A nebo přepadají menší vesnice? A nebo jsou zahrabaní někde daleko a raději si lidí moc nevšímají? A jak je to s těmi upíry? Jaktože mají větší moc než lykantropové? Já mám třeba upíry docela hodně spojené s městem, alespoň ve větších počtech. Osamělé sídlo upíra terorizujícího okolní vesnice si třeba představit umím, ale aby se uživilo více upírů, je potřeba více lidí a pokud jer jich víc než dvacet tak to už bude chtít docela velkou zásobárnu krve... i když samozřejmě docela záleží na spotřebě :-) Třeba takový sapkowského upír nepotřebuje krev k životu vůbec.

Mno, ale já vlastně ani nevím jak v tomto světě žijí na začátku zmiňovaní lidé, elfové a trpaslíci :-) i když to samozřejmě nemůže být obsahem tohoto textu, bylo by jistě možné uvést odkazy na tyto skutečnosti.

To jsou ale všechno jen kecy co by tu mohlo všechno být. Pokud bych měl říct, co tu je, tak bych řekl, že je tu nepříliš přesný popis části historie světa a pak rozdělení lykantropů na dvě skupiny s rozdílným náhledem na svět.

Vypisuje se 4 z celkem 4 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)