Historie Měsíční Země (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Měsíční zem je od slunce dost vzdálená už od svého počátku. Proto i den připomíná noc. Den, kdy obloha je tmavší modré barvy a pobledlé hvězdy o sobě lehce dávají znát. Noc, plná černočerné oblohy, kde hvězdy září, jako by to byla jejich poslední noc. Jejich intenzivní zář se nádherně rozvíjí do temného okolí. Planeta plná tajemství, skrytýcg míst a vlastního kouzla.

Nastal den, kdy se planeta zrodila z letmého dechu našeho pána, Asana. Již jen v srdcích oddaných poslů sídlí pravá historie od počátku zrození země. Již jen u nich je láska ke stvořiteli. Zářivé stromy všech tvarů i intenzit záře, jezera i vodopády, tráva, květiny i další s pomocí tajuplné matky přírody. Byla stvořena planeta, země našeho bytí, námi milovaná, námi chráněna. Naše kroky ji chrání i ničí. Mi jsme ochránci i ničitelé, i by jsme měli projevovat vděčnost těm, co nám ji dali.

Naši nejstarší civilizací, která zažila kolonie prvních, jsou Hvězdní draci. Zrozeni z padlé hvězdy s moudrostí staletí, ba tisíciletí. Ochránci pravdy, moudrosti a klidu. Díky nim máme možnost nahlédnout do tajemství vzniku i zániku. OD nich se odzvíme pravdu z minulosti. Chraňme naše ztělesnění moudrosti, již jich mnoho není.

Zrodili se první. Zůstanou poslední. P5esto nejsou sami. Po jejich boku se zrodili další. Měsíční vlci. Ochránci rasy, služebníci měsíce a hvězd. Milovníci volnosti, svobody. JEdnorožci a jejich hvězdní poslové, gryfové, fénixové a další se svými hvězdnými oochránci. Každá rasa dostala možnost. Výběr několika, co dostali možnost létat ke hvězdám. Od magických tvorů po nemagické. Život plynul klidně a lidé v souladu s původními obyvateli vystavěli msta. Algörie, Nesméria, Arwiöna, Mordrie, Waterí, Restra, Arwöa, Hernïe, Tersia, Stora, Fylinëtra, Frëia, Qrëjny, Armánëira a Bílá Země. Patnáct různých měst. Ale postupně.

Algörie bla postavena jako první. Jsou to dvě vzájemně komunikující vesnice s bezprostřední blízkostí ke skále se systémem jeskyní. Zde sídlí hvězdní draci. Z jedné strany jsou vesnice obklopeny lesem. Stromy mají zářivé žilky a v temné noci navozují krásnou atmosféru. Stejně jako domky, kde se přílši nepoužívá jiné světlo. Algörie byla stavěna bez velkého dohledu a místní mají velmi rádi hvězdné posly. Jsou jejich spřízněnou duší a též sní o návratu ke hvězám.

NEsméria byla vystavěna jako druhá. Toto město bylo stavěno pod přísným dohledem draků a mořského lidu. Domy jsou stavěny z bílého kamene, většinou jsou dvoupatrové. Mezi sebou mají větší mezery a náměstí je velmi rozsáhlé. Nesmérie je známá svou obchodnickou, pečlivě vytvořenou strukturou a především složitou a velmi zauzlovanou politikou již od dob výstavby. Nesméria je vystavěna mezi Algörií a oceánem.

Jako alší byla vystavěna Arwiöna, mimo zraky všech. Nebyla nikým kontrolována a ani schválna a původním záměrem byla likvidace města. Draci se však přimluvili a Arwiöna zůstala stát. Domky jsou te dřeva s podezdívkou z bílého kamene. Jsou to spíše rozložité domky a většina místních velmi ráda pobývá na prahu a sleduje plně světélkující kůru stromů s bledě modrobílím listím.

Mordrie je jedinné město postavené v ledových pláních severu. Dřevěnné domky jsou vypodloženy pevnýmy kůly, neboť hrozí spád do ledové vody. Jsou to domky z přivezeného dřeva a zdejší lid velmi rád přijme pod střechu poutníka. Najdete zde vlemi příjemné lidi.

Waterí je další město na seznamu výstavby. Město je vystavěno po dohodě s vodním lidem na hladině vody. Výhradně dřevěnné domky s dvojí zdí jsou vystavěny na neuvěřitelně pevném voru zatěžkaném množstvím velkých kamenů. Nad domky je natažena velká průhledná blána, do kterése odchytává děš´tová voda, levně prodávána jako pitná. Zdejší lid se živí rybolovem a odkupem zvěřiny a je velmi přívětivý na mořeplavce projíždějící kolem.

Hernïe je země elfů vystavěna v sousedství s Bílím lese. Domky jsou výhradně z těchto stromů s bílou kůrou a stříbrnými listy. Elfové si dávají záležet na honosné výzdobě, ale s mírou. Město bylo vystavěno pod přísným dozorem měsíčních vlků a bez jejich souhlasu není dovoleno město rozšiřovat. Elfové jsou tolerantní a toto nepsané pravidlo velmi svědomitě dodržují. Nepovyšují se nad jiné a jsou velmi přátelští.

Tersia je vystavěna na skalním převysu. Nebyla hlídána výstavba, přesto je město vystavěno pečlivě a organizovaně. Domky jsou z černých, lehce zářivých kamenů systematicky vedle sebe s úzkými uličkamo. Horští lidé obývající toto město jsou velmi přátelští a návštěvy zdržují co nejdéle, neboť jich tu mnoho nemívají. Tersia je vystavěna tak, aby ji lidé viděli z dálky, ale je dokonale chráněna skalami.

Stora je velkolepé trpasličí město po horama, další v pořadí, které bylo vystavěno. Zatímco vchod je na úrovni zelených travnatých plání, samotné město je několikdesítek či stovek metrů pod povrchem. Město se neustále rozšiřuje, neboť ho nikdo nehlídá. Přestože mají trpaslíci velkolepé poklady, jsou velmi přátelští, ale běda, pokud jakkoliv znehodnotíte jejich poklady, na to si dávají velký pozor.

Fylinëtra je město vystavěné na bývalém hnízdišti gryfinů. Přezdívají mu Bílé město, neboť je vystavěné z bílého kamene. Symbolem města je gryf. Město bylo vystavěno pod přísným dohledem gryfů a zdejší lid složený z různých ras tyto svoje živé symboly ctnosti toleruje. Děti velmi rádi jezdí na hřbetech dospelích a milích gryfů.

Frëia je město vodních lidí vystavěno pod hladinou vody. Nikdo si není jist z čeho jsou vystavěny zdejší domy, jejichž stěny jsou hladké a modrozelené s červenými znaky a blánou místo oken. Vodní lid má velmi rád návštěvy, proto každých 10 let volí vrátného. Ten bývá na břehu v malé chatrči a návštěvníky obdaruje vrzduchovou bublinou, která nezmizí, dokud se opět nesetká s vnějším vzduchem.

Qrëjny bylo vystvěno uprostřed močálů po dlouhodobém řešení. Jelikož cesta skrz močály je kratší, vystavělo se proto toto dřevěnné město se směsí rozdrcených kamenů v bahně. Tato směs byla po zaschnutí neuvěřitelně pevná... Díky složité cestě k městu byla na kraji zbudována chatrč, ve které sídí 5 lovců. Se skupinou s určitým počtem nebo naléhavou zprávou se pak pod vedením těchto znalců močálů doberou až k městu, odkud se lovec druhý den vrací. Komunikaci mezi lovci, kdy jeden musí vždy zůstat v chatrči, umožňují speciáln vycvičení sokolové. Jména mají krátká, heslovitá, neboť při problému je jejich volání rychlejší a snadnější.

Arwöa je město uctívačů temna. Je skryté v horách a málokdo přežil návštěvů, je tedy lepší se mu vyhnout. UCtívači očekávají opětný návrat temna. Město bylo pravděpodobně vystavěno buď při temné vládě nebo po její porážce. Tito lidé získávají zásoby díky zlodějským nájezdům. Domy mjí z černého kamene, proto se město špatně hledá. Nikdo se ho nesnaží hledat a úpěnlivě se snaží zaopatřit proti jejich útokům. Uctívači jsou schopni i zabít, narozdíl od ostatních, dobře založených lidí planety.

Armánëira byla schváln vystavěna na přesném středu planety. Za pomoci draků, kteří drželi přesno linii, bylo vystavěno monumentálně. Domy vypadají spíš jako menší statky s velkou plochou mezi sebou. Tento nápad měl jeden mladík, který byl tak drzí, že ho řekl přímo drakům. Těm se tento nápad líbil a navrhli ho lidem, kde se jeden vážený kovář ujal stavby. Pod jeho vedením město rozkvetlo a stále se drží ve své kráse.

Restra byla vystavěna jako poslední po dlouhé dohodě. Koloseum stříbrných pouští je velmi vzácné. Nikdo řádně netuší, co za zvěř tu žije a velmi mnoho lidí zahynulo. Po výstavbě města se útoky zmírnili, možná díky černým domkům. Místní se příliš nestarají o obchod, ale velmi rádi a přívětivě vítají návštěvy.

Bílá Země byla vystavěna zároveň s Algörií, ale schválně ji dávám na konec a porušuji linii výstavby od prnvího města do posledního. Po smrti Královny noci toto město záhadně zmizelo a zůstala jen pověst. Nikdo ovšem neví, jak vypadá. S narozením nové královny se hvězda rozzáří modrou barvou a ani za dne svou září nepohasne. Dokud nová královna nenjade královské město a nepřevezme vládu, nebo nezemře.

Historie, popis i charakteristika měst se od počátku téměř nezměnila. Ovšem po několikaleté válce s temnotou byla polovina měst zlikvidována a druhá narušena. Po úspěšném vítězství s nespočtem zraněných a mrtvých se města opravila a opět vybudovala. Stejná, jako dřív, s podobnou politikou. Na temné roky se zapomělo. Alepsoň lidé. Mě to ovšem nedalo a několik měsíců jsem strávila mezi Hvězdnými posly a poslouchala o temných letech války, smutku, bolesti a trýzni.

"Klidný den byl vystřídán klidnou a tmavou nocí. Hvězdy jako vždy zářili naplno. Tehdy se na obloze rozzářila modrá hvězda a z našich jeskynní se ozval radostný řev. Na svět přišla nová Královna Nosi. Měli jsme přijít dny radosti ,štěstí a lásky. Místo toho přišlo utrpení a zkáza, o které všichni velmi neradi mluvíme a lidé na ně zapoměli dočista.

Mladé královny jsou k nám dávány kvůli učení a přebývají u nás téměř od narození. Dohlížíme na správnou výchovu a nesloucháme jim. Královnička pak vládne tak, jak její předchůdkyně a země žije v klidu a míru. Jsou budována města a peněz má každý dost. Na planetě se dosud neobjevila temnota a ani město uctívačů, pozůstatek jejich království, dosud nestojí. Nikdo nečeká válku a ani žádné spory, zbraně tu neexistují. Proto byli překvapeni. Všichni jsme byli překvapeni.

Noc se zatáhla a hvězdy, ač přes svou snahu, nebyli vidět. Národy se zachmuřili. Dosud i při bouřích hvězdy matně zářili. Proč zhasli? Proč odešli? Co jsme jim provedli, že nás zavrhli? Lid se rozplakal. Jen tvorové čítající stovky let se sešli a s pochmurnými tvářemi a beze slov si potvrdili své obavy. Kroky k naší poklidné planetě vede osud temnotě.

Trvalo to dny, týdny. Začali jsme připravovat lid na válku. Kováři pod našim vedením kovali meče a sekery. Luky se upravovali na pevnější, válečné. Lidé, trpaslíci, elfové a další rasy byli zachmuřeni. Ujišťovali jsme je, že s námi, s draky a dalšími posly, se vše zvládne, že zvítězíme. Tehdy nás byli desítky, stovky. Lidé nám věřili a s písní na rtech, klidem v očích a veselím ve tváři se pustili do práce. Šlo jim to dobře a výcviky byli úžasné. Byli pilní, vlemi pilní. Dokonale se připravili na boj. Ale nečekali tohle. Nikdo to nečekal.

Na sevrních pláních, nyní prázdných, se objevila tma. Přesunuli jsme všechny k nám, do Algörie, proto nikoho nezastihli. Téměř. Tma postupovala systeaticky. Zvěř prchala, stromy vadli, příroda úpěla bolestí. Očekávali jsme, kdy se objeví. Ale nečekali jsme od ní takovou chytrost. Když se objevila, nebylo úniku. Obklíčila nás. Ze všech stran. Uzavřela nás do kruhu.

Armáda temna nelze popsat. I mi, hvězdní poslové, jsme se zalekli. Dostali jsme strach. Mátlo nás to. Ale pak přiel útok. Krátký a tvrdý. První řady padly k zemi jako podťatý. Už neměli proč žít. Podle nich byla země ztracená. Temnota po útoku couvla zase zpět. Zkoumali jsme, zda přežili. Ne. Byli s příšerném stavu, vlastně nebylo skoro nic ke zkoumání. Zůstalo to v nás. Smutek, nenávist. Temnota se rozšířila při našich pocitech. Nám se tehdy rozhasnulo. Temnota cítila nenávist a přišla. A tehdy jsme viděli v čele temnoty část lidí. Chechtali se nám do tváří a pak odešli.

Vysvětlovali jsme lidem, proč tma přišla. Řekli jsme jim o zrádcích v černém s býlími znaky. Bouřili se a chtěli útočit. Stěži jsme je udrželi. Jejich nenávist posílila temnotu. Náš krug se změnši. Vysvětlili jsme jim, že nesmíme mít záporné pocity, které temnotu přiživují. Nechápali. A tehdy se opět ozvaly hlídky. Temnota vede další útok.

Zaútočili jsme jim v ústrety. Ale byla silná. Příliš silná. Lid se nechal svést. Zapoměl na naše slova a se srdcem přeplněným nenávistí se proti ní vrhli. Jejich zloba se obracela proti nim. A lidé, vlci, jednorožci i draci umírali. Ale tehdy, tehdy jsme úpěnlivě volali a prosili. A tehdy přišel za námi v celé své kráse.

Asan sestoupil z nebes. Jeho stříbřitá srst a zlaté oči nesly světlo, naději, štěstí i klid. Rozzuřený lid se plně uklidnil. Začal útočit systematicky, s rozmyslem. V myslích i srdcích se rozlévala radost a veselé vzpomínky. Jeho srst zářila stále víc. Jeho tesáky se bořili do temna. Naše kouzla ho následovala a likvidovala tmenotu. Začala ustupovat, utíkat. Opustila náš kraj. Asan vzlétl k nebesům a vše se vrátilo. Strom,y květy, jzera, zvěř. Pak se sklonil k mrtvím. Sklonil čumák k zemi. Lidé sklonili zbraně a všichni se k němu otočili.
´Jejich duše padly za záchranu budoucnosti. Budou se opěvovat a nikdo na ně nezapomene. Vraťte se domů a žijte šťastně. Má pomoc přijde včas, v den, kdy se hvězda zapomene.´řekl Asana a odlétl." tak praví poslové hvězd.

Je smutné, že na to všichni zapoměli. Nejen na temné roky, ale i na padlé hrdiny, kterým se má vzdát úcta za náš dnešní život. Od doby, co nám Asan pomohl, ukázal nám směr, kudy jít a vedl nás k útoku proti temnotě. Nepatří nám úcta za dnešní svět? Nepatří nám vzpomínky? Lidé zapoměly, ale znovu budou muset vzpomínat, neboť historie se opakuje. A opakovat se bude. Tak prav legendy.