Jak se při téhle práci nezbláznit (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Jak se při téhle práci nezbláznit

Autor : Erinye   4. dubna 2019   Povídky
Mini-povídka z plánovaného sborníku: Věnováno černé ovci naší rodiny. Bééé

Naposledy kontroluji jestli mám všechno.
*Lopata, krumpáč, rýč, modré pracovní rukavice, černý igelitový pytel, láhev s pitím*
Spokojeně se opřu o násadu rýče jako zkušený dělník a poslouchám poslední instrukce zatímco nademnou šumí vítr ve větvých stromů a shazuje listy které tu koncem října ještě zůstaly.
"Hlavně na to nemysli, ber to prostě normálka, zvládneš to, normální práce."
Přikyvuji co mi to brada položená na násadě rýče dovoluje. Už jsem o tom slyšel, že v tomhle povolání se to musí brát trochu s nadhledem, jinak se z toho člověk zcvokne. Budí ho to ve spaních. Ráno to odmýtnul kopat ukrajinec. Srabi poverčiví!
Rozpažím, připažím, kouknu se na strom, na oblohu, krásně zatažená.
*Aspoň mi nebude horko*
Pomyslím si a přečtu si na mramoru nápis.
"Rodina Skřivánkova"
Správce už odešel. Nejradši bych vyhlásil pracovní přestávku. Ale ne. Zkusím lopatu. Ale hlína trdošídně odolává, jako by ji nebožtík držel zevnitř stejně zevrubně když se dítěti ráno nechce z podpeřiny. Zkusím rýč!
*Taky žádná sláva*
Nejradši bych ho proklel. Krustu jsem pentroval opravdu nedostatečně, napoprvé žádná sláva. Přidupnu rýč zprava, zleva. Když se použije správná práce nohou hned to jde lépe!
Nakonec jsem tam a pozvolna odkrývám vrstu zeminy prorostlou zelení zpevněnou kořeny všelijakého býlí.
Naštěstí to nemusím házet nikam daleko, jen semka vedle, za pár dní to zase hodíme zpátky.
Práce mi jde od ruky, ale je to takové monotoní.
*Neměl bych furt myslet na to, že vykopávám hrob, co si něco zazpívat, nebo zapískat*
"Už Skřívanek nezazpívá!"
*Hlavně se z toho nezbláznit!*
Myslím, že se mi ulevilo, už se jen napít a pokračovat, hloubž a níž, jen níž!

Slunce se tam někde nad korunou stromu a oparem mraků přehoulo k popoledni.
Poobědval jsem vydatně obdařený chleba se salámem, držkovku z bandasky ohřátou na kamnech v malé boudičce na okraji hřbitova přilepené na obvodové zdi a vše spláchl čajem, mohu opět vyrazit kutat!
Abych si práci zpříjemnil přemýšlím o sobě jako o nějakém archeologovi, nebo možná pirátovy na odlehlém ostrově co hledá poklad bájného piráského kapitána Flinta.
*Hlína je tu měkčí! Určitě tu už někdo předemno kopal!*
Raduji se ze svého zjištění! Podle poznámce na mapě, jak jsem překřtil náhrobní kámen to muselo být asi před třiačtyřiceti lety! Jsem na správném místě!
*Ha!*
Narazil jsem na odpor, špička rýče na něco narazila!
*Truhlice?!*
Pomyslím si vzrušeně, ale bližší odhalení ukazuje, že by to mohl být jen kámen kterými je poklad zavalený. Naneštěstí jsem pro tyto případy dostal přesnou instruktáž od správce. K tomu my dal ten černý igelitový pytel, a ptal se, jestli to zvládnu. Chce podíl na kořisti.
Vyndavám okrouhlý kámen ze země. A když tu mi dojde, že to není kámen. V prázdných očích strážce pokladu se něco zalesklo! Možná to byl jen odraz křemene a slunečního svitu, nebo náznak posledního vědomí?
*Musím se zeptat na něco oduševnělého! Ne na žádnou blbost!*
Teatrálně beru lebku do pravice, nesu ji do výše očí a oslovím jí hrubým hlasem.
"Být či nebýt?"
Lebka zarytě mlčí.
Chvilku se kochám, a po zjištění, že semnou nechce hrát ani na piráty, ani na divadelní představení Hamleta ji odkládám do igelitového pytle. Zase je čas chvilku seriozne pracovat.
*Hlavně se z toho nezbláznit!*
Práce mi jde.

Den utekl a podařilo se mi až na pár drobností přemístit skoro kompletního někoho do černého pytle a prohloubit hrob na předepsanou normu pro uložení rakve. Byla to docela fuška, ale i zábava. Půjdu domů docela utahaný, ale spokojený s odvedenou prací, prožitými zážitky a těšící se na dobrou večeři. Snad ještě stihnu nakoupit u řezníka.
Stihl jsem!

Doma jsem dal vepřová žebírka do trouby, samozřejmě po důkladné přípravě okořenění a potření. Už se pečou, škvíří na nich tuk a vše voní kuchyní a chodbou.
Ve dveřích slyším klíče!
Matka se asi vrací z práce.
Jdu jí otevřít, ale byla rychlejší, potkáváme se na chodbě.
"Tady něco voní."
"Měl jsem toho moc, vzal jsem si práci domů."
*Hlavně se z toho nezbláznit!*
Jdu troubu nastavit na kremaci.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Jak se při téhle práci nezbláznit?
Proof (2.00*), rafaela (3.50*), Urilis (3.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 10 z celkem 10 příspěvků1

Erinye - 9. dubna 2019 12:13
Erinye

rafaela 8. dubna 2019 11:11

Děkuji za *hvězdičky* určitě si to vezmu k srdci - nějak jsem nevěděla jak to tady "přehodit" mezi myšlenkou, mluvením a jednáním, jako klasiku z jeskyní - takže jakoukoliv radu ohledně nějakého zažitého fungování uvítám. Protože mi přijde trochu křečovité neustále tam vkládat něco jako: Pomyslím si ... Probleskně mi hlavou ... a podobně, co by označilo, že se to odehrává v hlavě nebo oddělilo faktické konání od jen duševní činnosti.

Co se týče příběhu, že tě neoslovil, beru v potaz, že to je asi poněkud úzce specializoavé obdobně jako Cimrmanovi anekdoty chemické a optické, takže se tím samozřejmě nijak nevzrušuji. Zvláště u poenty básníka, kdy jsem spojila fantazii s poněkud morbidní realitou, protože nějmenované části mám z vyprávění jenž se skutečně prý stalo - takže jsem spíše využila toho to nějak dohromady zkombinovat a přetvořit.

Co se týče překlepů, ano omluvit se mohu - pardon - co se týče gramatiky, tu příliš neovlivním, protože mi ji ani programy úplně nevychytají a nakonec končíc tím, že starého psa novým kouskům nenaučíš, a musím tomu dát zapravdu, že asi moje psaní u jistým nádechem takové zůstane.
„Počítám do pěti. Čtyři…“

rafaela - 8. dubna 2019 11:11
rafaela

Je vidět, že čeština není tvůj mateřský jazyk. Je to znát jak na gramatice, tak na některých trochu špatně vytvořených spojeních a je to pochopitelné. Mrzí mě tak hlavně překlepy, které jsou spíš ukázkou neochoty a lenosti po sobě text několikrát a s odstupem přečíst. Nicméně je pravda, že gramatické chyby a překlepy mohl a měl vychytat admin a nemá cenu je tu dál rozmazávat.

Samotný příběh se mě nijak zvlášť nedotkl a neoslovil mě, vlastně po přečtení uvažuju, co tím chtěl básník vlastně říci. Na krátkou humoristickou povídku mi to připadá trošku křečovité a zmatené. Taky se mi nelíbí to značení myšlenek hvězdičkami. Vím, že v jeskyních se to běžně používá, ale tam by to podle mě mělo také zůstat.

I přes tyhle výtky je ovšem povídka na zdejší poměry nadprůměrná. Je znát, že to není první věc, kterou jsi napsala, že při psaní přemýšlíš, máš slušnou slovní zásobu a představu o tom, co a jak chceš čtenáři předat. To je rozhodně základ, na kterém se dá stavět. Chce to jen cvičit a získat větší lehkost a jistotu projevu.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Amthauer - 7. dubna 2019 11:47
Amthauer

Harrieta 4. dubna 2019 20:41
Ten okamžik, když se do někoho pustíš kvůli pravopisu, dokonce to zvrhneš na ad hominem úroveň, přitom nicméně začneš chybně napsaným "mě" a vynecháš mrtě čárek. :D
- What is a life devoid of strife?

Harrieta - 6. dubna 2019 09:21
Harrieta

V životě jsem o tobě neslyšela ani tě neznám, takže nevím, proč bych do tebe měla kopat. Napsala bych to stejně i kdyby to napsal někdo jiný. Pokud se chceš hádat, vyber si někoho, kdo je stejného ražení, já to nejsem. Nemám potřebu se obhajovat. Moudřejší ustoupí, už ti nebudu na tvoje "velké obhajování sebe sama" odepisovat. Přeju hezký den. H.

Erinye - 5. dubna 2019 22:55
Erinye

Harrieta 5. dubna 2019 12:26

Problém je asi to, že ve své základní podstatě nechápeš to, co je smyslem a podstatou kritiky. Ty totiž na díle samotném nekritizuješ nic, a tedy je ta kritika nanic = takže je zcela zbitečná aby jsi jí sem dávala (to, že na ní dva lidé reagují s tím nemá nic společného)

Napsat sem svoji/tvojí *kritiku/nekritiku* která však nepřináší nic užitečného, objektivního a něco, co by práci mohlo ohodnotit, vylepšit, pomohlo se do budoucna vyvarovat chyb, nebo jiným autorům pomoci s psaním sem nepodáváš - takže nekritizuješ dílo, ale autora = kritika nanic.

Je to jako by jsi při referátu o produkci kukuřice k uzbekistánu psala, že mají špatně zabezpěčené zdymadla na Dunaji - Je to stejně neproduktivní.

Dozvěděli jsme se z tvé *kritiky* že to není tvůj šálek čaje (no ale to nic nikomu neříká, já nejsem fanda hudby na bicí, ale je to naprosto nepodstatné, ty tu můžeš zdělit, že se ti tento styl nelíbí, ale kromě tebe, subjektivně tebe, to nikomu nic nedá) - ta informace -

Dozvěděli jsme se že by měla autorka víc číst (diskutabilní), ale opět je to informace která nepřinese jakoukoliv pomoc komukoliv dalšímu ani nepřinese vylepšení tohoto díla, protože (jak sama píšeš dole, není ani důležitá kvalita literatury nebo množství) takže shrnuto, autorce čtění jako takové navíc defacto nepomůže - a nikomu dalšímu tam neřekneš co je špatně, co dobře, co vylepšit, co nechat - Opět zbytečná informace "víc čist" z které si nikdo nic nevezme.

...

Takže aby si chápala - ano, tvá kritika je nanic - protože nekritizuješ nic, co by někomu něco dalo:

podívej se třeba na mé kritiky v galerii (obrázky)(nestudovala jsem litaraturu, ale chodila jsem na uměleckou školu, takže přeci jen k obrázkům se budu vyjadřovat asi více kompetentně než k literatuře) když tam píši kritiku, tak u obrázku vyzdvihnu co je (nebo co považuji) za dobré, upozorním co je špatné, napíšu jak to má dotyčný změnit, nebo případně se vyvarovat něčeho takového později - tedy napíši kritiku, ať už kladnou, nebo negativní k dílu, které autor uveřejnil, ale k dílu (ne k autorovi)

Takže se věnuji tomu, co je v dílu - pokud světelný zdroj je jinde, než kam dopadá stín, napíšu to, pokud je velikost jedné končetiny neúměrná druhé končetině, napíšu to, jestliže využije dobře prolnutí tmavé a světlé k zvýraznění, pochválím to, nebo když naopak dá u dvou tvarů k sobě dvě světlé/dvě tmavé, řeknu mu, že to je špatné a měl by zvolit kontrasktní.

To je kritika!

ty jen provokuješ, ale nekritizuješ nic - takže to není kritika! Je to pouze provokace, protože nekritizuješ dílo.

Napiš co je na díle konkrétně, objektivně, ne subjektivně špatně - tedy kde přímo ta chyba je, jak a proč to je chyba, případně jak jí upravit, nebo jak jí příště neudělat, aby to prospělo mě, nebo jiným autorům, kterým pomůže tu chybu udělat - A pak to bude kritika a hodnocení.

To co píšeš ty, je jen provokativní kopání, ale ne kritika.
Howg
„Počítám do pěti. Čtyři…“

Harrieta - 5. dubna 2019 12:26
Harrieta

Erinye - neřekla bych, že to je kritika na nic, když jste mi hned dva na ni odepsali :-) Ale kvůli tomu nepíšu, chci spíš vysvětlit to s tím čtením. Už na základní škole učitel podle pravopisu pozná, pokud není nějaká dysgrafie a pod., jestli žák čte nebo ne. Není to o tom, že by nečetl vůbec, ale je to o tom, že tím, jak často člověk čte, dostává se mu gramatika takzvaně do oka. A o tom to je,není to jen o tom, kdo kolik načetl a jak kvalitní to byla literatura. Nedovolila bych si odhadovat, kolik jsi toho přečetla, to ani omylem, ale rozhodně jsem tě nechtěla urazit. Jak vidím, raději nebudu nic komentovat, když je to hned špatné a autor je uražený.

Urilis - provokativně, ano, protože jinak by si toho nikdo ani nevšiml. Naše vlastní chyby nás posouvají vpřed jen pokud se o nich dozvíme :-) Nevím jak to je s těmi hvězdami, dávám 3 hvězdy.

Jinak se tedy omlouvám, že jsem si dovolila kritiku.

Urilis - 5. dubna 2019 01:47
Urilis

Erinye 4. dubna 2019 22:43

Veškeré ortografacké chyby jdou za mnou, omlouvám se. Příště budu pes.


Mne se líbil styl, nikoli pravopis.

Harrieta, která trochu provokativně, pravda, píše, že se má číst, tak jo. Je to tak. Neříkám, že je to tvůj případ, vůbec ne, ale čeština se učí nejlíp čtením :)

Za mne 3,5 hvězdy. Sám bych dal 4, ale 3,5 je prý dobré a tak mi to přesně přišlo :)

U.
Chytří lidé používají Google a nevolí komunisty

Erinye - 4. dubna 2019 22:43
Erinye

Harrieta 4. dubna 2019 20:41

Slovník s opravou mám, takže vím co myslíš, ale mám ho explicitně nastavený na angličtinu, protože s angličtinou pracuji mnohem více s ohledem na zaměstnání a komunikaci v angličtině i s přáteli jednak v USA tak v rodišti (nejsem rodilá češka, takže to i trochu vysvětluje někdy možná trochu divnou češtinu, protože sem se jí neučila přímo od narození) ale to odbočuji. Každopádně děkuji za podmět a nápad, ale neustálé přepínání slovníku a oprav textu eng/cz je fakt příšerné, takže píši bez české opravy textu.

Jinak informačně Opera a Mozila :)

Každopádně bych mě velice zajímalo, jak lze z krátkého textu usoudit nebo si dovolit říci, že to chce více číst, bude to znít povýšeně, drze a sebestředně - nepopírám, ale ani se za to nestydím - ale rozhodně nepatřím k lidem kteří přečetli jen Honzíkovu cestu a poté si čtenářský denník stáhli z internetu. Takže radu a výzvu ohledně více čtení, byť jsem nejspíše nepřečetla obsah a rozsah národní knihovny, je pro mě něco o čem si myslím, že by nemělo být mluveno, když se neví kolik toho dotyčný přečetl.

Přečíst více v porovnání s čím, nebo přesněji s kým? Více než já nyní, více než vy, více než běžný dnešní student co si denník stáhne z netu. Opět, nechci to vydávat za chloubu, ale v době kdy většina lidí, či spíše uvedu příklad dětí a školního dorostu, četla nanejvýše povinnou školní četbu, já četla od Dumase celé Paměti Lékařovi, Pád Bastily, Náhrdelník, Tři mušketýhy, Monte christa, Králova klenotníka, od Huga 1793 či Julese Vernera - Takže porovnání číst více s čím? Nechci se hádat kdo má více načteno, ale to, že si dovolíte odhadnou, že se domníváte kolik víte, jak moc mám načteno, na základě jednoho textu, mi nepřijde jako vhodný základ pro to dávat rady až takového formátu. (zvláště s ohledem na to, že i po přečtení dalších děl o váze a stránkovém rozsahu románu Vasilija Grossmana se stejně nemusí nic změnit v tom jak člověk píše)

Za myš a miš(a další podobné) se samozřejmě omlouvám, takovéto chyby zvláště y/i nebo s/z jsou skutečně něco jiného a byť zkouším je redukovat, ale ne vždy se to daří - Ovšem za ostatním ohledně výše napsaného si stojím, že to je rada/kritika spíše jen proto, že se někomu nelíbil styl a chtěl tedy ant názor prosadit víc, než aby v kritice řekl co je špatně a uvedl jen neutrální nekonkrétní případy - což se nezlob, ale je pak kritika k ničemu, když se smrskne do obecného návodu jak sestrojit mixér řady X-XV, protože nic defacto konkrétního nepřinesla.
„Počítám do pěti. Čtyři…“

Harrieta - 4. dubna 2019 20:41
Harrieta

Mě se to moc nelíbilo, takový, pro mě, divný styl I po opravách Urilise tam zůstalo pár chyb. Poradila bych autorovi, aby si nainstaloval opravu pravopisu nebo Český slovník, podle toho v čem píšete. Podtrhne ti to červeně překlepy a vyjmenovaná slova, ale shodu v příčestí minulém to bohužel nejspíš neopraví.

Chce to víc číst, aby se čeština dostala do očí, jak se říká. Pak budeš psát a hned poznáš když napíšeš například miš, že to je špatně a opravíš na myš.

Urilis - 4. dubna 2019 19:52
Urilis

Jako je to prasárna, ale líbí se mi to.
Je tam pár chyb (syntax), překlepy jsem snad opravil všecky :)

Jedině snad: "vydatně obdařený chleba se salámem"


Vydatně obdaření jsou černoši, ne chleby :D
Obložený by znělo líp. Toliko za mne :)

P.S.: " že by to mohl být jen kámen kterými (...)"
Má chyba, měl jsem si to lépe přečíst.
Chytří lidé používají Google a nevolí komunisty

Vypisuje se 10 z celkem 10 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)