Kodex rytíře (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Antracitově černá 15. května 2013 21:58
Je pravda, že tvoj prepis strofy sa mi páči viac, ale nesúhlasím s tým že by to mal takto robiť. Akosi som si pri tohto čítaní uvedomila, že by tieto básne strácali svojskosť autora (aj keď sú inak nie veľmi podarené). Podľa mňa nie je nutný až takýto prepis, aby im dodal akýsi šmrnc a odstránil to nepríjemné sucho z nich (ktoré spomínal snáď stále).

→ A toto je zároveň aj odkaz pre samotného autora.

Nemusíš to přece přepracovávat, jen to můžeš někdy zkusit i trochu jinak, či?

Příklad na zkrácení slok? Ech, těžko takto narychlo. Pokud nejsem příliš nechápavá, tak dostatečným příkladem bylo "zřel." Těžko to někde jinde lehce upravit, pravděpodobně teď vůbec nechápu, co po mě chceš... Budiž tedy - Jedna tvá sloka by se dala při troše dobré vůle rozložit na dvě lehké, ale v takové nestačí upravit jedno slovo jako v předchozím příkladě.

"Ty, jenž chceš mečem vládnout,
spravedlivě rozhodovat a před zlem stanout.
Slib, že v boji se zlem neustoupíš.
Slib, že sobectvím neprohloupíš."

"Jestliže vládnout chceš,
nehřeš a vládu dostaneš
nad mečem, nad moudrostí
- pouze slib věřit ctnosti."

Takto bych to asi napsala já. Takhle rychle to asi nebude stát za nic, ale chci na tom ukázat jen, jak mají sedět slabiky a jaká délka verše zcela stačí na to, aby se dal plynule číst. Přestože jsem nepoužila tolik slov a jasné formulace, význam (doufám) zůstal zachován. A i v tom je kouzlo veršů - hrát si se slovy a dokázat je seřadit tak, aby šlo i o rytmus a nejen o to, že se na konci každého verše nachází rým.

Antracitově černá 3. května 2013 13:09

Možné to je. Třeba by mi i sedl. Ale to už bych asi nebyl zase já kdybych to několikrát přepracovával. Slovo "Zřel" jsem měl původně, ale pak jsem to přepsal, takže vidíš k čemu to přepisování u mě dovádí :).
Jinak díky za kritiku. Jenom jestli by si mi mohla prosím hodit nějaký příklad na to zkrácení slov. Jestli jsem to pochopil dobře nebo oba myslíme něco jiného.

Jak jen začít?
Nechápu, proč se v první strofě objevuje střídavý rým a v dalších sdružený, ale snad by to celkovému dojmu příliš neuškodilo, kdyby seděly slabiky. Čeština je totiž nádherná řeč, ve které si spoustu vět můžeš přizpůsobit pro svou báseň, aniž by ztratily na významu.

Do chrámu skromného,
přišel muž mladý.
Spatřil starce moudrého,
jenž byl už slabý.

Například v první sloce, když už nic jiného, ti zadrhává první a třetí verš. Zkoušel sis to přečíst nahlas? Občas se jedna nebo dvě slabiky ztratí, dokonce to může daný verš "zvýraznit," ale tady to nezní dobře a přitom by stačilo použít jedno jiné slovo!

Do chrámu skromného,
přišel muž mladý.
Zřel starce moudrého,
jenž byl už slabý.

Toto se opakuje v celé básni a dodává jí to dojem rozpracovanosti. Jako kdyby to bylo něco, co sis jen nastínil a z čeho by mohlo být opravdu dobré dílko, kdybys to dotáhl do konce.

Téma není nijak originální, ale není ani vyloženě špatně zpracované. Jednu hvězdičku dávám tedy za to, druhou za pěkně použitou aliteraci ve čtvrté a páté strofě. Půlku hvězdičky za závěr, který se mi na celé básni líbí nejvíce. Bůh ví, proč mne zaujal.

Nezdá se ti, že by ti více než toto seděl vyloženě volný verš s naprostým minimem rýmování?