Kristus (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Předpokládám, že ten závěr byl tak myšlen od začátku a myslím, že ten námět je vcelku povedený. Takový políček do tváře všem těm rádoby vážným a ponurým textům. Tolik k obsahu.

První sloka je povedená, ale dál už to působí jako výmýšlení slov jen pro samotný rým. Rytmus je vcelku slušný, ale dobrá polovina textu mi tam přijde naprosto zbytečná. Rým jen pro rým a k tomu ještě ne moc dobrý.

Suma sumárum 3.5
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Jak říká Laethé. První sloka je dost dobrá, ve druhé by třeba pomohlo zaměnit "ďáblův služebník se velice hněvá" na "ďáblův služebník velice se hněvá", protože by to pak bylo jednak ozvláštněno, a jednak by se z "se" stala příklonka bez přízvuku, takže ten by byl na "vel-", díky čemuž by se dlouhé slovo četlo rychle. Ve třetí sloce už jde spíš o ten rým, než o posunutí básně, čtvrtá je zas o něco lepší a poslední dvě spíš úsměvné, jak v dobrém, tak špatném smyslu.

***
- What is a life devoid of strife?

Zacatek je lyricky a nadherny, s prekrasnymi obrazy. Jak basen postupuje, je slabsi a slabsi, konec je v humornem (?) duchu. Musim se priznat, ze jsem zaver vnimala spis jako dusledek tapani autorky nad tim, jak uzavrit lyrickou basen, nez jako zamer.

Rytmicky to vicemene slape, obcas je tam sluvko navic. Stylisticky je to prinejmensim zajimave (az na ten zaver).

I s tim zaverem je to na mistni pomery nadprumerne, proto davam ctyri hvezdy.
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)