Luh (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Luh

Autor : Yakaman   24. listopadu 2006   Povídky
O nás. O nás, kteří jseme už zapomněli...

Jemný vánek prohnal se nad tím krajem. Prastaré vrby zamávaly dlouhými vlasy, osiky zašustily listovím a spustily svůj tichý koncert. Vodoměrky vyběhly z úkrytů a vrhly se hbitě do práce - vždyť mokřady jsou tak velké a dny už se pomalu začínají krátit. Vylétly vážky, komáři, včely, mouchy, brouci... Spěvní ptáčkové zaujaly svá místa v korunách staletých dubů, jasanů a topolů. Cvrčilky, rákosníci, volavky... všichni se snažili vyzpívat svou radost i svůj žal, jakoby snad tento den měl být tím posledním. Ó, jak krutou měli pravdu...

Já protkala to místo křížem krážem, naplnila stovky jezírek a močálů, hladila kořeny mechů, trav, křovisek i stromů, dávala jim pít své krve, zanášela je úrodným bahnem, aby rostli do krásy a síly. Má náruč objímala ten luh statisíce let, plnila jej životem a krásou. Dala jsem mu to nejlepší, co ve mně bylo, své srdce, svou lásku.

Pak přijeli velcí oceloví démoni, dštíc oheň a síru, přesouvali celé hory, káceli stromy, drtili kámen... Já bila je svými vlnami, mračna komárů a much, mých věrných dětí, je obalila jako mrak, měkká zem se rozestupovala pod jejich nohama, snažíc se je pohltit do svého nitra a strávit... vše marno. Ten zázrak, co tvořila jsem věky, byl smeten z povrchu světa za pár let. Postavili mi do cesty velký val a pak, aniž bych tomu mohla bránit, rozlilo se mé tělo místem zkázy a utopilo kraj pod širým jezerem. Mé oči zalily se slzami a krví.

Prohání se v plechových lodích po mém těle, žerou mé ryby, mým ptákům sekají zobáky a prodávají je po padesáti mincích za kus. Nastavují výši mé hladiny jak se jim zachce a vraždí tak vše živé, co místy v zoufalství vyraší na mých březích. Plní mé tělo odpadky a splašky, aby si pak v něm beze studu ráchali své špekaté pupky.

Však třeste se zlotřilci, já střádám síly. Až přijde můj čas, já rozmetám hráze, spláchnu vaše domy, zlámu hnáty, rozdrtím lebky a plíce naplním shnilým bahnem. Ale neplačte, stejně jako z vašich předchůdců před stovkami tisíc let, i z vašich kostí porostou krásné květy.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Luh?
Chlodva, Edwin3, Khar Démon, luphobit (5.00*), Midonala, wampire

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 1 z celkem 1 příspěvků1

akrim - 13. září 2007 21:12
akrim

asi vím co je v těchto řadcích vyjádřeno a souhlasím s tím

Vypisuje se 1 z celkem 1 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)