Milosrdný sníh (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Všech­no bych pře­ži­la, ale ta kosa...

Jako škol­ní práce by se mi to nej­spíš lí­bi­lo. Jak zde již bylo ře­če­no, sty­lis­ti­ka je "uchá­ze­jí­cí" a pouze mě občas za­ra­zí, re­spek­ti­ve hned na za­čát­ku za­ra­zi­lo, jedno slův­ko. A to sice slovo svin­stvo. Sa­mot­né slovo je ne­po­chyb­ně slo­vem hez­kým, ale do celku práce, má-li být slo­ho­vá, dle mého ná­zo­ru ne­za­pa­dá. Jinak se toto dílko, pokud tak tento vý­tvor smím na­zvat, čte bez ně­ja­kých vět­ších zá­drhe­lů, čte­ná­ře však jen pří­liš ně­po­tě­ší monotónnost ce­lé­ho textu. Byť je téma ne­po­chyb­ně za­jí­ma­vé, mně moc ná­pa­di­té ne­při­jde. Možná to, co jsem zde na­psal, vy­zní­vá pří­liš jako kri­ti­ka, ne­chci se tě ale do­tknout. Je to pouze můj názor a sna­žil jsem se býti ob­jek­tiv­ní. Toť vše.
I love the life I live, I live the life I love.

Jako škol­ní práce pěkné. Pří­jem­ná pros­tá řeč, která se dobře čte. Na dru­hou stra­nu ne­za­ne­chá vý­raz­něj­ší dojem, ale u úvahy vý­sled­ný pocit ur­ču­je hlav­ně myš­len­ka, forma už tro­chu méně. Myš­len­ku bych více roz­ve­dl. Možná bych uvedl ta­ko­vé vý­ho­dy zimi jako např. ab­sen­ce bzu­či­vé­ho hmyzu, zimní spor­ty, ne­za­pácha­jí­cí ex­kre­men­ty. Oceňuji po­zi­tiv­ní pří­stup k věci.
Jsem nejen pro svo­bo­du pro­je­vu, ale i pro svo­bo­du po pro­je­vu.

Amu­nak 18. červ­na 2010 20:20
Jistě, od další tvor­by se ne­nech od­ra­dit žád­ný­mi ko­men­tá­ři. Byla by to škoda.

Nazir 18. červ­na 2010 19:57
Ty do­ká­žeš na věci po­hlí­žet vždy tak nějak... jinak, že?:)
Za­ča­lo to ko­ka­i­nem, pak k tomu ještě vče­ly-emi­grant­ky... a co bude příš­tě?;)

Amu­nak 18. červ­na 2010 20:20
Ano, jako škol­ní práci bych ti to roz­hod­ně hod­no­ti­la klad­ně - pokud bych byla ta­ko­vá ta stan­dard­ní pro­fe­sor­ka li­te­ra­tu­ry. Což je asi vět­ši­na...
Od­pusť jim, neboť ne­vě­dí, co činí.

Nazir 18. červ­na 2010 19:57
:-D To mě ne­na­padlo, díky :)

Arre­a­no­re 18. červ­na 2010 18:18
Torrea­dor 18. červ­na 2010 00:07
Yaka­man 17. červ­na 2010 23:28
Ono to ani ne­mě­lo být nic víc, než pros­tá škol­ní práce. Pro příš­tě zku­sím něco za­jí­ma­věj­ší­ho, oprav­do­vý pří­běh.
🐺

Pro mne, ne­všed­ní ale­go­rie na ko­ka­in.
Díky sněhu také za­čnou být mno­hem sne­si­tel­něj­ší různé zrůd­né ar­chi­tek­to­nic­ké vý­plo­dy...
Oči mě ne­bo­lí do­kon­ce ani při po­hle­du na sou­sed­ku...
to je pros­tě nad­ča­so­vý, uni­ver­zál­ní.
Oko za oko... a svět bude slepý.

Budu struč­ný. Pros­tě škol­ní úvaha, na po­mě­ry, jež ve ško­lách pa­nu­jí, ur­či­tě jedna z těch lep­ších. Nic víc, nic míň.

Mno... hod­no­ce­ní se zdr­žu­ji, ome­zím se pouze na pí­sem­nou kri­ti­ku.

Řek­ně­me to takto... nejdří­ve jsem pře­če­tl první od­sta­vec, řekl jsem si... ne­mast­né, ne­sla­né, hodil jsem dílko za hlavu.

Ná­sled­ně jsem si řekl... dílko je přece krát­ké, ne­mu­se­lo by to být až tak hroz­né, a tak jsem jej pře­louskal celé. Pocit ne­vy­mi­zel. Práce dobrá jako škol­ní sloh, ovšem jinak... kde­pak.

Torr
Id agas, ut sis felix, non ut vi­dea­ris.

Pře­po­slá­no z jiné dis­ku­se - Amu­nak se již před zve­řej­ně­ním za­jí­mal o můj názor na svůj slo­ho­vý počin. Za­cho­vá­vám pů­vod­ní znění:

Amu­na­ku, jak už jsem psala - ta­ko­vá té­ma­ta i je­jich "slo­ho­vý" způ­sob zpra­co­vá­ní mi pros­tě nejsou blíz­ká.
Sou­čas­ná po­do­ba je jistě lepší než ta před­cho­zí, ale pů­so­bí to na mě jako agit­ka "hlav­ně buďme pořád ve­se­lí".
Op­ti­mis­tic­ké a svým způ­so­bem i roz­to­mi­lé (třeba ne­dob­ře vy­pa­da­jí­cí sou­sed­ka), ale také pa­te­tic­ké a ký­čo­vi­té.
Jak už jsem zmiňovala: mys­lím, že do­ká­žeš mno­hem víc a je škoda, že se za­ha­zu­ješ s něčím tak okou­ka­ným.:)
Od­pusť jim, neboť ne­vě­dí, co činí.

Yaka­man 17. červ­na 2010 23:28
Tvůj ko­men­tář bude vždy sub­jek­tiv­ní, pro­to­že jde o názor a ten jiný než sub­jek­tiv­ní ani být ne­mů­že.:)
Od­pusť jim, neboť ne­vě­dí, co činí.

Úvaha o zimě a roč­ních ob­do­bích vůbec. Sty­lis­tic­ky uchá­ze­jí­cí. Ob­sa­ho­vě a myš­len­ko­vě od­po­ví­dá ná­ro­kům škol­ní slo­ho­vé práce. Obec­ně nemám rád úvahy a proto se zdr­žím dal­ší­ho sub­jek­tiv­ní­ho ko­men­tá­ře. Nechť si udělá každý čte­nář vlast­ní názor.