Nekromág - Kniha mnohokrát (ne)mrtvého upíra (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Kniha mnohokrát (ne)mrtvého upíra

„Konečně! A kniha pána nemrtvých, která mi odhalí…“
CHYT!
„Hue?“
HOD! BUCH!
„Takže ty si myslíš, že můžeš beztrestně vstoupit do mý krypty?“
„Hahaha! Co si myslíš že děláš, ksichte? Ovládat upíry jsme se učili už v prváku. SARF’!“
„Nekromant…“
„Dávám přednost označení nekromág, hned se podle toho pozná, že jsem mág a křísím mrtvé. Mimochodem, jak se ti líbí levitace?“
„Necejtím půdu pod nohama, chytráku. Možná že jste se učili, jak upíra ovládnout, ale určitě jste se neučili, jak upíra proměnit v prachsprostý prach.“
„E…vlastně učili.“
„Ale ty si to určitě nepamatuješ.“
„E…pamatuju.“
„Jo, ale právě teď jsi to zapomněl.“
„E… ne. RYORWWK!“
VHUŠ!
„UÁÁÁ!!!“
„To je zvláštní, myslel jsem, že vhuš dělá oheň, a ne rozpadající se upír… No to je jedno, protože kniha pána nemrtvých, která mi odhalí…“
SVIST!
„Co to!“
„Vždyť ses netrefil, pitomče!“
„Vlastně se divím, že to vůbec vystřelilo, když tu kuš držím obráceně…“
„Cože? Ukaž mi to… Vždyť ty jseš úplně blbej! Víš co, na tohle zapomenem. Budem dělat, že se tenhle rozhovor nestal. Takže znova. Přijdem, ty vystřelíš a já na něj ukážu. Takže…SVIST! Vykradač hrobů!“
„A vy jste e…“
„Lovci upírů.“
„Nekromág.“
„Cože?“
„Nejsem vykradač hrobů, ale nekromág.“
„Nekromág?“
„Nekromág.“
„Nekromág?“
„Nemyslí třeba nekromant?“
„Jo, nemyslíš třeba nekromant?“
„Dávám přednost označení nekromág, hned se podle toho…“
„Ahá! Takže vykradač hrobů a ještě k tomu nekromant! To je ještě horší než samotnej vykradač, že jo?“
„No jasně, protože nekromant…“
SVIST!
„Sakra co děláš? Chceš mě zabít?“
„Promiň, já ne..“
„Cože?“
„He? No jasně že jsem to chtěl! To bylo schválně! Jen co si tu kuš znova natáhnu, tak zemřeš! Zemře, že jo?“
„No jasně, že jo!“
„Takže vy hledáte upíra… EORSWOV’WK!“
ŠUHV!
„Upír!“
„Lovci upírů!“
CHRAMST!
„ÁÁÁ!!!“
CHLEMT! CHLEMT! CHLEMT!
SVIST!
„Né, do krku néé!!“
CHRAMST!
„UÁÁÁ!!!“
CHLEMT! CHLEMT! CHLEMT!
„Tak to by bylo. Hej! Ty jseš ten nekromant, co mě zabil!“
„Dávám přednost označení nekro…“
„Já tě zabiju!!!“
„RYORWWK!“
VHUŠ!
„UÁÁÁ!!!“
„Haha! A teď už mi nic nebrání v získání knihy pána nemrtvých, která mi odhalí…“
„Hej, ty!“
„Co zas! To si nemůžu v klidu zničit svět bez toho, aby mě někdo pořád vyrušoval?“
„Dej mi tu knihu!“
„A ty jseš zase kdo?“
„Ten, co chce knihu pána nemrtvých, která mi odhalí…“
„Ty šmejde, to je moje hláška!“
„Nezájem. Prostě mi dej tu knihu.“
„Já ji nemám, nevidíš?“
„A sakra! A kdo ji má?“
„Leží támhle na podstavci, pitomče. Člověk by myslel, že když už máš plán na zničení světa, že budeš mít větší inteligenci než kus šutru za úsvitu.“
„Nezájem. Tak mi ji dones.“
„E…ne. To spíš vzkřísím tady tohohle upíra a pošlu ho na tebe.“
„Nekromant?“
„Nekromág.“
„To je chytrý, hned se podle toho pozná, že jseš mág a křísíš mrtvý.“
„Konečně to někdo pochopil! Ale to nic nemění na tom, že stejně zemřeš. Aneb jak říkáme my nekromágové, uvedu tě do stavu neživého, ve kterém si s tebou pak můžu dělat, co se mi zlíbí a na co budu mít právě chuť.“
„To zní nechutně a úchylně.“
„Nechutně úchylně. Jsem přece nekromág.“
„To radši abych zůstal naživu.“
„To se ti nepodaří i kdybys chtěl, protože na tebe pošlu upíra, zapomněls?“
„Jo, ale to s upírem se ti nevyjde. Protože e…vemu tuhle pochodeň a hned jak ho oživíš, tak ho zapálím.“
„A já ho znova oživím.“
„A já ho znova zapálím.“
„A zatímco si budeš hrát s loučí, já vezmu knihu a v pohodě odtud odkráčím a pak se ti hodně daleko odsud vysměju do bezvědomí.“
„S pochodní.“
„Cože?“
„Budu si hrát s pochodní, ne s loučí.“
„A jakej je v tom rozdíl?“
„Nevím, jsou to dvě rozdílný slova…“
„Jo, to je klidně možný. Takže připraven?“
„Počkej, zapálím si louč, nějak mi zhasla.“
„Pochodeň.“
„Nebo tak.“
„EORSWOV’WK!“
ŠUHV!
„JSEŠ MRTVEJ!!!“
„UÁÁRYORWWK!“
VHUŠ!
„UÁÁÁ!!!“
„Pročs ho na mě neposlal?“
„Víš, jak jsem se lekl? Koho by nevyděsil nepříčetnej upír, kterej se na tebe vyřítí hned po zpopelevstání?“
„Takže to budeme muset vyřešit postaru.“
„Ani ne, já jsem nekromant…“
„Nekromág.“
„…nekromág, dík, a ty jseš obyčejnej mamlas, takže…“
„Takže!“
SVIST!
„Tohle má bejt jako meč?“
„Něco se ti nezdá?“
„Ty se mi nezdáš.“
„To je fakt, kdybych se ti totiž zdál, ležel bys na zemi a měl zavřený oči. A taky bys teď se mnou nemluvil.“
„Nech si kecy na modlení. Umři! ORWKARWW!“
„ÁÁÁ!Ta bolest!“
„Co myslíš?“
„Právě jsi mě probodl vlastníma žebrama, tak co bych asi myslel, ksichte?“
„Nevím a je mi to jedno. Hlavně už umři, začínáš mě nudit.“
„Hek! Eh…heee…“
„No vida, a je klid. A teď na řadu přichází kniha pána nemrt…Počkat…Je tu někdo? Žádnej upír, kterej mě chce vychlemtat? Žádní vychlemtaní lovci upírů nebo vykradači hrobů? Žádnej maník s anatomicky špatně umístěnejma žebrama? Tak fajn. Hm…To je zajímavý. Upírský runy. No, v podstatě to dává smysl, když to napsal pán nemrtvých, kterej byl upír. Hm…Co teď? Haha, ten mě nebude mít rád… EORSWOV’WK!“
ŠUHV!