Články
Noční ulice
Je to pár minut, co mi její teplá krev zaschla na rukou. Stále se ptám, zda se to muselo stát. Vědomí mě pomalu sžírá, když mi do očí zasvítí jasné bílé reflektory, kolem se mihne několikero stínů, jež zahlédnu jen koutkem oka. Nijak nereaguji. Ta postava, co stojí nad mým zhrouceným a klečícím já, se mě asi na něco ptá. Slyším ho jakoby z dálky, jsem zamyšlený nad tím chladnoucím tělem.
Příští hodinu již vnímám. Sedím v policejním voze, ruce spoutané a siréna pronikavě ječí do ticha deštivé noci. Červené a modré pruhy světla pobíhají po zdech okolních domů. Řítíme se, podle mé paměti, na stanici…
Objednal jsem ještě jednu láhev toho vína, co nám tak příjemně stouplo do hlavy. Sedím naproti Tobě, moje krásko, a pomalu mi dochází, jak se mi líbíš, jak Tě mám rád, jak moc Tě miluji a že ten rok strávený s Tebou, byl tím nejlepším v mém dosavadním životě…
„Jméno ?!?“ hrubě a bez okolnků na mě vychrlí tlustý zpocený policista za sklem. „Mark, Mark Berry,“ těměř šeptem a bez hnutí rtů opustí má ústa. „Datum nrození?“ a několik čísel zazní místností, která pamatuje mnohem novější nepopraskanou omítku a čistou podlahu bez skvrn. Sáhnu do kapsy pro krabičku cigaret, ale v želízkách to dost dobře nejde. „Prohledali jsme tě, nic u sebe nemáš,“ prohlásí osoba opírající se vestoje o bakelitové dveře. „Chtěl jsem si jen zapálit. A asi chci právníka,“ dožaduji se spravedlnosti při výslechu. „Hele, já jsem odteď tvůj právník a vyšetřovatel zároveň, takže mluv, jen když se na něco zeptám!“ Tak tohle má být ta pověstná americká demokracie a svoboda, pomyslím si. „Je ti to jasný?“ padne od něj první rozkaz formou otázky. „Ano,“ odpovím suše. „Ano co?“ „Ano, pane!“ „Správnej kluk, vidíš, že to půjde,“ a touto větou a mnoha dalšími dotazy začíná výslech...
„Účet, prosím,“ požádal jsem číšníka v červenobílém obleku o papírek s částkou k zaplacení. Po minutce byl zpět, předal jsem mu žádaný obnos a přidal větší spropitné…
„Můžeš nějak věrohodně vysvětlit, proč jsme tě našli se zkrvavenýma rukama objímat slečnu Claire Mainovou?“ táže se mě detektiv s přívětivější kolínskou, ale aniž by se předtím představil. „Já nevím. Nevím, proč jsem ji držel v náručí,“ hlesnu zoufale. Snad pochopí…
Vyšli jsme ze dveří restaurace a namířili si to ke mně domů. Měli jsme v plánu pokračovat v soukromí při svíčkách. Obloha byla přikrytá šedavými mračny, zahřmělo. Letní bouřka. „Chytnu nám taxíka,“ ujistil jsem sám sebe i Claire, že nakonec nepůjdeme pěšky. „Ale proč, Marku?“ začaly padat první velké slzy mraků. Vždyť je tak teplý večer a déšť není vůbec studený,“ zasmála se na mě a pustila mou ruku a rozeběhla se po noční ulici lehce osvětlené lampami a neony krámků.
Z dálky jsem uslyšel zvuk automobilu. Rozhodně nejelo předepsanou rychlostí a v tomhle počasí řidič kdovíproč riskoval. Claire tančila uprostřed křižovatky a mezi závoji dopadajících kapek vypadala úchvatně. Ten řidič musel být opilý, nebo přes ten liják neviděl její tmavě červené večerní koktejlky…
„Claire? Claire! Pozor!“ Pozdní skřípění brzd, smyk, trhnutí volantem a typý náraz kovu na lidské tělo. Pravým bokem ji automobil sice jen lehce srazil, ale týlem dopadla na tvrdou zem. Přestalo pršet tak, jak bývá pro letní bouřky typické.
Bezvládně leží u chodníku, já ji objímám a pohladím ve vlasech. Jsou protkané potůčky krve. „Sakra pomozte někdo!“, snažím se jakkoliv přivolat pomoc. Krev stéká až na její šaty, má trochu jiný odstín, ale to je teď je jedno. S tím nic neudělám. Má láska umírá.
- 09.02.2007 - Lovec upírů
- 13.02.2007 - Úsměv zrady
- 01.02.2007 - Noční ulice
- 31.01.2007 - Těžký život válečníka
- 17.01.2007 - Príbeh
Kdo hodnotil článek Noční ulice?
Anarion, Chlodva, Drtikol, Melkor, Mr.Frost, Qasar, Raven, Raven009
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Vypisuje se 8 z celkem 8 příspěvků1
Mr.Frost - 9. června 2007 14:19 | |
je to uplne super clanok davam 5
|
Chlodva - 2. února 2007 13:31 | |
Chlodva 2. února 2007 13:31 |
Chlodva - 2. února 2007 13:31 | |
Mashiro 2. února 2007 11:18 |
Mashiro - 2. února 2007 11:18 | |
Musím říct že jsi v podstatě první u koho jsem přečetl celou prózu. Je to sice krátké, ale to mě jedině těší. Pokud jde o stylistiku nebho takov věci nemůžu sloužit :D ale: |
Chlodva - 1. února 2007 16:05 | |
apophis 1. února 2007 14:28 |
apophis - 1. února 2007 14:28 | |
Mno, souhlasím s Gil, že je to jedna ze slabších povídek ode mě, možná jsem ji ani neměl odesílat, ale... je to starší dílko (projevilo se to i ve slovní zásobě a kvalitě textu) a myslím, že ani ta myšlenka, která je napsaná v anotaci není zas až tak v tom textu zahozená... |
Raven - 1. února 2007 14:21 | |
pekne pekne dobre dobre super super vynikajuco vynikajuco......tot vse
|
Gil - avardil - 1. února 2007 11:54 | |
Dost dobře nevím, jak začít. |
Vypisuje se 8 z celkem 8 příspěvků1