Obyčejný zajíček (1. strana) | Články - Aragorn.cz

To si takhle jednou hopkal zajíček v lese...

Až dohopkal na krásnou louku. Nebyla to ale jen tak obyčejná louka!

Byla to totiž kouzelná louka, kam chodily na piknik kouzelné víly.

A když tam zajíček dohopkal, zrovna jeden takový kouzelný piknik tam pořádaly.

Zajíček, zaujat tímto nádherným zjevem, zvědavě přihopkal až k dečce kouzelných víl.

Kouzelné víly zajíčka zpozorovaly, a protože to byly dobré víly, pozvaly ho, ať se k nim připojí.

Zajíček si v jejich přítomnosti připadal nesvůj, byl totiž jen normální zajíček.

Vždyť nebyl ani kouzelným zajíčkem, tudíž nechápal, čím si zasloužil, že jsou k němu kouzelné víly tak hodné.

Tak se víl zeptal: "Kouzelné víly, proč jste na mne tak hodné? Vždyť jsem jen obyčejný zajíček."

Víly se na něj usmály a jedna mu odpověděla: "My jsme sice kouzelné víly a ty obyčejný zajíček, ale jsme také dobré víly a ty můžeš být dobrým zajíčkem."

Zajíček se nad odpovědí kouzelné víly zamyslel, ale nedávala mu smysl, tak smutně sklopil ouška.

"Co se děje, zajíčku?" zeptaly se víly se starostlivým výrazem.

"Řekly jste, že můžu být dobrým zajíčkem, ale to pořád nevysvětluje, proč mohu být mezi vámi, když jsem stále jen obyčejným zajíčkem," odpověděl sklesle zajíček.

"To proto, zajíčku," odpověděla další víla, "že tě máme rády i jako obyčejného zajíčka."

Zajíčkovu náladu tato odpověď sice zvedla, ale stále mu nešlo na rozum, čím si jejich přízeň zasloužil, tudíž se jich na to zeptal.

"Naši přízeň není třeba si zasloužit, zajíčku. Máme tě rády, protože jako my jsi součástí lesa," odpověděla s přátelským úsměvem další kouzelná víla.

Zajíček se na kouzelné víly usmál, ale náhle si uvědomil, že na něj čekají povinnosti mimo louku, uctivě se tedy rozloučil a začal hopkat pryč.

Jak tak odhopkával, běželo mu hlavou, že to bylo opravdu příjemné setkání, které by přál každému zvířátku lesa.

Trošku se zamračil, když si uvědomil, že piknik kouzelných víl je velmi vzácná událost, proto na něj narazí jen malinko zvířátek.

Rozhodl se tedy, že se pokusí pro ostatní zvířátka lesa uspořádat podobné pikniky, na kterých by se cítila stejně dobře, jako on na pikniku kouzelných víl.

Jak zajíček s novým cílem zahopkával zpět do lesa, zaslechl ještě loučení kouzelných víl: "Šťastnou cestu, dobrý zajíčku!"