Poslední rukověť (1. strana) | Články - Aragorn.cz

První sloka super, ale proč to potom sklouz­ne do nud­né­ho ABAB rytmu? Který se nota bene ještě rý­mu­je spo­ra­dic­ky (běda/stéb­la, ško­lách/sto­kách)? Jinak o téhle bás­nič­ce ne­můžu říct nic moc - ještě než jsem do­psal pří­spě­vek jsem prak­tic­ky za­po­mněl, o čem byla... (A byla vlast­ně o něčem?) Prz­ně­ní pa­pí­ru to sice není, ale vý­křik múz také ne. Takže dávám dvě a půl hvězdy. Snad příš­tě.

** (a půl)
"See Dick's game. See Dick's use of rules. See how Dick made Jane & Spot cry. See the game end. Don't be a Dick." (Phil Bru­ca­to: De­li­ria RPG)

No. Když si to tak re­ci­tu­ju, tak se někdy i ten ne úplně nej­lep­ší ryt­mus dá nějak za­mas­ko­vat. Ne vždy to je teda možný. A ne všech­ny rýmy jsou fain. Ale cel­ko­vě to neni špat­ný, jen ta po­sled­ní sloka se mi ab­so­lut­ně vůbec ne­lí­bí.
No, moje hod­no­ce­ní... tři a půl hvěz­dič­ky.
"Pe­ní­ze jsou se­ke­ra, která ro­ze­tne i dobrá přá­tel­ství." Ma­laj­ské pří­slo­ví

Adien 18. září 2009 17:14
Ru­ko­vet je ta­ko­va ta cast, za kte­rou drzis sme­tak ;)
Bás­ní­ci krve / bás­ní­ci ší­len­ství / bás­ní­ci vý­smě­chu / bás­ní­ci beze slov.

Adien 18. září 2009 17:14
Sou­bor dob­rých rad, často po­da­ných jako afo­rismy. Známá je např. Epik­té­to­va Ru­ko­věť - když nevíš kudy kam, ote­vřeš ji a vy­baf­ne na tebe sto­ic­ké moud­ro. ;) Ale vy­dá­va­jí se třeba i za­hrad­nic­ké ru­ko­vě­ti...
- What is a life de­vo­id of stri­fe?

Tak nějak mi to nic ne­da­lo - jen jedna další de­pre­siv­ní báseň z mnoha. Jsou tam za­jí­ma­vá místa, i místa, který na mě vy­zní­va­jí dost ama­tér­sky - slova, který jsou po­u­ži­tý aby pře­de­vším vyšel rým...
Kou­ka­la jsem na tvý ostat­ní díla, líbí se mi mno­hem víc.
A ještě taky...

Co je to ru­ko­vět???
Ote­vře­te okno upí­ro­vi......

Roz­hod­ně je tam pár za­jí­ma­vých ob­ra­tů, které se mi libí, ale celé do­hro­ma­dy to ne­dá­vá nic, co by mě do­ká­za­lo jak­ko­liv na­dchnout.
Z básně mám pocit, jako by ba­lan­co­va­la na hraně vá­za­né­ho a vol­né­ho verše.
Ja­ko­by schá­ze­lo od­va­ha pus­tit se na­pl­no do vol­né­ho verše a zá­ro­veň autor ne­chtěl, nebo ne­do­ká­zal vy­tvo­řit po­řád­ně vá­za­ný.

Pokud se po­dí­vám na obsah, roz­hod­ně je to za­jí­ma­vý popis nálad, ale to je tak všech­no. Chybí vý­raz­něj­ší au­to­ro­vo sdě­le­ní. Něco víc, než jen splín.
Bás­ní­ci krve / bás­ní­ci ší­len­ství / bás­ní­ci vý­smě­chu / bás­ní­ci beze slov.

U první sloky, řekl bych, že to je ta­ko­vý ne až zas tak zlý volný verš, který víc sází na to, že "ubíhá stále kupře­du", než, že by si ryt­mic­ky od­po­ví­dal (navíc je ukon­čen jed­no­sla­bič­ným slo­vem, což jeho ryt­mus pod­trh­ne i bez toho), ovšem, co ty další? Druhá sloka také ještě ujde, ve tře­tím pak do­ce­la pře­kva­pi­vě asi zazní stro­je­nost bo­ha­té­ho rýmu "hlu­bi­nách" - "sla­bi­nách". Mimo jiné, mys­lím, že ve tře­tím verši by místo "avšak" více vy­zně­lo "však" - bylo by to ta­ko­vé to víc šo­ku­jí­cí "ale", ke kte­ré­mu tam do­chá­zí. Po­sled­ní sloka je asi nej­slab­ší - "bez­na­děj" a "naděj" (opět bo­ha­tý rým) mi zase při­pa­da­jí dost stro­je­ně, navíc i sama volba slov ("bez­na­děj") bývá dnes vní­má­na cel­kem ký­čo­vi­tě.

Ne­sna­žil jsem se báseň ani moc in­ter­pre­to­vat, zdá se mi skoro učeb­ni­co­vým pří­kla­dem toho, jak se jen kupí "po­ci­ty mar­nos­ti" slou­ží­cí spíš formě. Občas tam za­jí­ma­vý obraz byl ("s ná­pi­sem klam", "vy­stře­lím rukou vzhů­ru"), onen ozvláštňující motiv "ru­ko­vě­ti" jsem ne­po­cho­pil - snad leda tak, že právě po­ezie je onou ru­ko­vě­tí, malým ná­vo­dem k tomu, jak pře­žít i v těch nej­vět­ších "hlu­bi­nách zou­fal­ství".

Za po­ve­de­nou sloku (****), ne­po­ve­de­nou sloku (**) a dvě na půl cesty (***); za dva, snad tři, za­jí­ma­vé ob­ra­ty (***) a ne­za­jí­ma­vé cel­ko­vé vy­zně­ní (**), to vidím asi takto:

***
- What is a life de­vo­id of stri­fe?