Premena (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Byl to síce krasny den,
pocasi jako v raji,
ale co si pocnu jen,
kdyz mne bratove opustili.

Upířmi byli napadeni,
bez milosti vycucáni,
teď sou oni svými nepřatelmi,
oni nechteli upírami bejt,synu veř mi.

Jak já jdu domov z práce,
je hluboká púlnoc,
bylo težké nebát se.

Šuštení v křoví,
strach mojí mysl zaplní.
Jen ať neskončím jak bratrové moji,
modlil sem se k Panny Márii.

Pak to neco z křoví vyletelo,
studenej pot vzešel na mí čelo.
Beží to rychle,
smerem ke mne.

Tú tvář sem zbadal,
byla to tvář démona,
svého brata sem hned spoznal,
byla to jeho upírskaa proměna.

Skocil po mne, nastal suboj ukrutný,
bohuzel vytazem byl brat,
zmizli z hlavy moje myslenky,
zacal ze mne krv vysavat.

Co to byl za pocit,
na Jezisa som verit prestal,
hlava se mi zacala kroutit,
upirem sem se stal.

Ted delam co kazdej upir,
krmim se a delam co chci,
uz smuttek necitim,
jen touzbu po krvi.