Články
Příběh o mnichovi
Byl večer, na nebi se zmítaly poslední paprsky nocí ubíjeného slunce a celý kraj se halil do tmy. Jen osamělý řidič jel ve svém voze po prázdné silnici, když mu náhle došel benzín.
Naštěstí to bylo vedle kláštěra. Zaklepal a požádal mnichy o pomoc. Ti mu rádi pomohli, benzínu dolili, najíst dali, na noc ho ubytovali, avšak když si lehl do měkké postele, dole z přízemí do jeho pokoje doléhaly prapodivné zvuky. Zvuky které nikdy předtím neslyšel.
Ráno u snídaně se tedy zeptal mnichů, co ten zvláštní zvuk vydávalo. Ale ti mu vysvětlili, že mu to nemohou říci, protože není mnichem. Spokojil se tedy s touto odpovědí, rozloučil se s nimi a odjel.
Po nějakém čase se však znovu ocitl poblíž toho kláštěra a protože již byl večer a on byl strhaný cestou, rozhodl se opět požádat mnichy o pomoc. Opět mu pomohli a ubytovali ho, ale k ránu mu opět nedal spát ten podivný zvuk.
Hořel zvědavostí, ale mniši nedbali na jeho naléhání, ani jeho proseb, nemohli mu prozradit zdroj toho zvuku, neboť nebyl mnichem.
Zvědavost ho sžírala, zeptal se tedy, co musí učinit, aby se mnichem stal.
Řekli mu, že musí spočítat, kolik je na světě stébel trávy, listů na stromech a ptáků ve větvích.
Vydal se tedy na dlouhou a strastiplnou cestu. Po 60 let putoval světem a počítal ptáky, listy i stébla trávy.
Po dlouhých šedesáti letech jako už starý vetchý muž se navrátil do kláštěra. Mniši ho přijali, dodrželi svůj slib. Vysvětili ho na mnicha.
On je požádal, aby mu tedy konečně prozradili své tajemství, řekli mu, kde se bere ten podivný zvuk, který mu celé ty roky nedal spát, hnal ho kupředu i přes hlad, žízeň a únavu. Kde se bere ten zvuk, který se nikde jinde neozývá.
Zavedli ho tedy do svatyně.
Na jejím konci byly dubové dveře.
Mniši mu řekli, že zdroj toho zvuku je za těmito dveřmi.
Přistoupil k nim, ale zjistil, že jsou zavřené, požádal je tedy o klíč a oni mu jej ochotně dali.
Otevřel dveře a uviděl, co se nacházelo za nimi.
Byly to další dveře, tentokrát kamenné.
Požádal tedy o další klíč a mnichové mu ho vydali.
Otevřel dveře a za nimi byli dveře smaragdové.
Za nimi diamantové.
A za nimi záhnědové.
A tam byli další dveře a za nimi zdobené záclony.
Odhrnul závoj…
a po všech těch letech...
po všech těch útrapách, kterými musel projít, konečně spatřil zdroj toho prapodivného zvuku.
Chceš vědět, co bylo zdrojem toho hluku?
Ano?
No to je špatné. Nemohu ti to říct, protože nejsi mnichem...
- 15.06.2015 - Honza
- 22.06.2015 - Drama jedné noci
- 09.06.2015 - Příběh o mnichovi
- 09.06.2015 - Lucius Gallor
- 06.01.2015 - Deník zombíka speciál V - Poněkuď bezhlavá akce
Kdo hodnotil článek Příběh o mnichovi?
Katanga (3.50*), Nilaty (4.00*), rafaela (3.00*), Wanderer (4.50*)
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Vypisuje se 5 z celkem 5 příspěvků1
rafaela - 22. června 2015 11:51 | |
Dobrej a hezky napsanej vtip, i když mi to trochu kazí pomyšlení, že mi ho už ve variantě malá modrá kulička kdysi na gymplu vyprávěl kamarád Česťa...
|
Amthauer - 14. června 2015 10:43 | |
Mezi námi mnichy, tohle je vtip, který jsme si vykládali před tisíci lety na základce, takže přinejmenším přiznat velmi silnou inspirací lidovou tvorbou by bylo vhodné.
|
Nilaty - 12. června 2015 16:11 | |
Vtipné, na konci jsem se od srdce zasmál, dík... |
Plž - 9. června 2015 21:15 | |
Snad jen jedna otázka. Co musím udělat abych se stal mnichem :) |
Katanga - 9. června 2015 07:16 | |
Korektura byla potřeba. Zjevně sis to po sobě ani nepřečetl, prostě jsi spěšně napsal svou myšlenku a poslal ji. Nejvíce jsem opravovala velká písmena na začátcích vět a interpunkci. Příště si to po sobě pročti aspoň jednou, prosím. ;) |
Vypisuje se 5 z celkem 5 příspěvků1