Příběh o mnichovi (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Příběh o mnichovi

Autor : Petrihold   9. června 2015   Povídky
Čtěte poctivě až dokonce (je to důležité).

Byl večer, na nebi se zmítaly poslední paprsky nocí ubíjeného slunce a celý kraj se halil do tmy. Jen osamělý řidič jel ve svém voze po prázdné silnici, když mu náhle došel benzín.

Naštěstí to bylo vedle kláštěra. Zaklepal a požádal mnichy o pomoc. Ti mu rádi pomohli, benzínu dolili, najíst dali, na noc ho ubytovali, avšak když si lehl do měkké postele, dole z přízemí do jeho pokoje doléhaly prapodivné zvuky. Zvuky které nikdy předtím neslyšel.

Ráno u snídaně se tedy zeptal mnichů, co ten zvláštní zvuk vydávalo. Ale ti mu vysvětlili, že mu to nemohou říci, protože není mnichem. Spokojil se tedy s touto odpovědí, rozloučil se s nimi a odjel.


Po nějakém čase se však znovu ocitl poblíž toho kláštěra a protože již byl večer a on byl strhaný cestou, rozhodl se opět požádat mnichy o pomoc. Opět mu pomohli a ubytovali ho, ale k ránu mu opět nedal spát ten podivný zvuk.

Hořel zvědavostí, ale mniši nedbali na jeho naléhání, ani jeho proseb, nemohli mu prozradit zdroj toho zvuku, neboť nebyl mnichem.

Zvědavost ho sžírala, zeptal se tedy, co musí učinit, aby se mnichem stal. 

Řekli mu, že musí spočítat, kolik je na světě stébel trávy, listů na stromech a ptáků ve větvích.


Vydal se tedy na dlouhou a strastiplnou cestu. Po 60 let putoval světem a počítal ptáky, listy i stébla trávy. 

Po dlouhých šedesáti letech jako už starý vetchý muž se navrátil do kláštěra. Mniši ho přijali, dodrželi svůj slib. Vysvětili ho na mnicha.

On je požádal, aby mu tedy konečně prozradili své tajemství, řekli mu, kde se bere ten podivný zvuk, který mu celé ty roky nedal spát, hnal ho kupředu i přes hlad, žízeň a únavu. Kde se bere ten zvuk, který se nikde jinde neozývá.


Zavedli ho tedy do svatyně.

Na jejím konci byly dubové dveře.

Mniši mu řekli, že zdroj toho zvuku je za těmito dveřmi.

Přistoupil k nim, ale zjistil, že jsou zavřené, požádal je tedy o klíč a oni mu jej ochotně dali.

Otevřel dveře a uviděl, co se nacházelo za nimi.

Byly to další dveře, tentokrát kamenné.

Požádal tedy o další klíč a mnichové mu ho vydali.

Otevřel dveře a za nimi byli dveře smaragdové.

Za nimi diamantové.

A za nimi záhnědové.

A tam byli další dveře a za nimi zdobené záclony.


Odhrnul závoj…

a po všech těch letech...

po všech těch útrapách, kterými musel projít, konečně spatřil zdroj toho prapodivného zvuku.


Chceš vědět, co bylo zdrojem toho hluku?

Ano?

No to je špatné. Nemohu ti to říct, protože nejsi mnichem...

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Příběh o mnichovi?
Katanga (3.50*), Nilaty (4.00*), rafaela (3.00*), Wanderer (4.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 5 z celkem 5 příspěvků1

rafaela - 22. června 2015 11:51
rafaela

Dobrej a hezky napsanej vtip, i když mi to trochu kazí pomyšlení, že mi ho už ve variantě malá modrá kulička kdysi na gymplu vyprávěl kamarád Česťa...
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Amthauer - 14. června 2015 10:43
Amthauer

Mezi námi mnichy, tohle je vtip, který jsme si vykládali před tisíci lety na základce, takže přinejmenším přiznat velmi silnou inspirací lidovou tvorbou by bylo vhodné.
- What is a life devoid of strife?

Nilaty - 12. června 2015 16:11
Nilaty

Vtipné, na konci jsem se od srdce zasmál, dík...

Pro korekturu, i/y taky není úplně košér ;-)

Plž - 9. června 2015 21:15
Plž

Snad jen jedna otázka. Co musím udělat abych se stal mnichem :)

Ale jinak zajímavá hříčka.

Plž

Katanga - 9. června 2015 07:16
Katanga

Korektura byla potřeba. Zjevně sis to po sobě ani nepřečetl, prostě jsi spěšně napsal svou myšlenku a poslal ji. Nejvíce jsem opravovala velká písmena na začátcích vět a interpunkci. Příště si to po sobě pročti aspoň jednou, prosím. ;)

K samotnému textu - moc pěkná hříčka. Líbilo se mi to. Napětí na konci s množstvím dveří mi přišlo už trochu přehnané a kvůli tomu jsem nejspíše odtušila, jak asi text skončí. Klidně bych dvoje dveře ubrala, úroveň by to neztratilo.
Mimochodem počítání listů, ptáků a stébel trávy je pro neustálý běh života poněkud nereálné, ale chápu, co jsi tím chtěl říci. Asi bych to neměnila, má to svoje kouzlo.

A mezi námi mnichy: Nemyslíš, že to bylo kruté? Teď nebudou moci spát. Bude je dráždit myšlenka, co bylo za těmi dveřmi.

Vypisuje se 5 z celkem 5 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)