Prosily a plakaly... (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Prosily a plakaly...

Autor : Anadriel   18. května 2008   Poezie
Prostě básnička...už poněkud starší

Pamatuji na to, jako by to bylo včera,
rány mi v srdci zůstaly,
nemluvil jsi upřímně zcela,
mé oči prosily a plakaly.

Tenkrát jsi mě za ruku vzal
a vedl jsi mě do lesa,
falešnou naději jsi mi dal,
má hlava klesala a klesala.

Tvá ruka hřála jako plamen,
já se modlila a toužila,
ale než jsem zašeptala "amen",
tma mě celičkou pohroužila.

A tam, za cihlovou stěnou,
kde ptáci šťastně zpívali,
stala jsem se pro tebe nechtěnou,
mé oči prosily a plakaly.

Myšlenky mi víří,
snad je to jen hloupý vtip,
už chápu kam tím míří,
porušil jsi nádherný slib.

Slib o nehynoucí lásce,
o společném žití,
ne, choval jsi se jako v masce,
je mi z tebe na blití.

Jdi do haj*lu kre*éne!
Teď už jsi spokojený?
Zbavil jsi se velkého břemene,
ale máš to marný.

Teď už naplno vím,
že s tím nic nenadělám,
ale smiř se s tím,
že ti ze života peklo udělám.

Tu se zaleskla ocel v rukou mých,
a já se pouze usmála
a tys padl v nadějích
že snad lítost ve mě vyhrála.

Otočila jsem se s pocitem zlým,
ale všechny věci černé nebyly,
těšila jsem se s nožíkem mým,
mé i tvé oči plakaly a prosily.

Ty mé za odpuštění,
tvé za dar milosti,
byl jsi pln rozhořčení,
já plná krutosti.

Tu zaleskla se ocel znovu
a já ti do tváře vmetla,
ne, tobě už nepomohu,
neboť sama vcházím do pekla.

Sbohem krutý Světe vně,
můj duch tu ale stále bdí,
sbohem mrtvolo vedlě mě,
tam v lese za cihlovou zdí...

Další články v kategorii Poezie:

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 4 z celkem 4 příspěvků1

Cryandcry - 23. srpna 2010 15:30
Cryandcry

Moc mi to nesedí, nápad nejspíše dobrý, ale způsob ztvárnění se mi moc nelíbí, nebo spíše jak jsem již napsal nesedí mi to...
Narozen bolestí,mrtev s bolestí.

Amthauer - 18. května 2008 22:16
Amthauer

Jedna z mála básní, kde fakt ani to ABAB není na škodu, naopak se to dobře čte a umím si to živě představit i jako přednes. Kladem je takové to jemné mrazení, když člověk začne báseň číst a ona jako by každou novou a novou strofou odhalovala něco ze své zamlženosti, jako by se černý mrak pomaličku posouval a odkrýval surově bílý měsíc.

Že neškodí provést znovupřečtení už řečeno bylo, "ve mně" se píše s "n" a jsou zde i další chybky, co mi však opravdu bylo trnem v oku, jsou hvězdičky v té expresivnější sloce. Tak, snad si autor za dílem stojí, nebo nestojí; za dílem takovým, jaké je. Ty tam být neměly, toť můj názor.

Kol a kolem i ty slabiky občas haprují, tak mi to nějak vychází na **** a vzhledem k tomu, že tohle je druhotina, se budu těšit na další počiny.
- What is a life devoid of strife?

Systy - 18. května 2008 13:23
Systy

Annox 18. května 2008 09:54
Jen polobůh? a to seš můj mistr?? Já, taková nadbohyně, se učím od poloboha? Pche...

Báseň je zajímavá... ale skutečně by se dala ještě mnohem vylepšít...
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Annox - 18. května 2008 09:54
Annox

Čárky, stylistika a cenzura (Jen abych se vyhnul rejpalů).

Tato báseň spadá do kategorie" Romantika - básně - zamilované - sekce tvrdé. Takže musím říci, že se mi jistým "poselstvím" velice zamlouvá.

Bohužel se musím stále opakovat. Čtěte si to po sobě... i když je to staré dílo. Naopak ty staré by jste měli vylepšovat a doplňovat.

Těším se na další báseň, ale doufám, že bude lépe podaná.

Polobůh, neboli Annox promluvil.
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Vypisuje se 4 z celkem 4 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)