PseudoCesta (1. strana) | Články - Aragorn.cz

jo, to znám mě se to po mě taky ne­chce nikdy číst .D
hele lidi co si pře­číst moje pseu­do­díl­ka a na­psat tam něco opo­vr­že­ni­hod­né­ho!

Ma­shi­ro 21. květ­na 2007 20:18
jo, já vím, na to jsem při­šel už když jsem to psal, ale ne­chtě­lo se mi to opra­vo­vat... :-D
radši nic

Klo­ká­nek 21. květ­na 2007 17:49
To je divná věta. :D a nezdá se mi tam ten otaz­ník, vy­pa­dá to divně. pro­to­že ty ozna­mu­ješ na co se chceš ze­ptat a ne­ptáš se na to co ozna­mu­ješ, takže tam ten otaz­ník není hezkej :D
Chtěl bych se vást ze­ptat, Pane Hor­ník, Do­pla­va­li kapří­ci? täm by byl otaz­ník ale¨tak jak to máš ty no... :D
hele lidi co si pře­číst moje pseu­do­díl­ka a na­psat tam něco opo­vr­že­ni­hod­né­ho!

Gri­f­fík 20. květ­na 2007 13:19
No právě. Stej­ně tak, jako hudbu za­hra­je každý jinak, text za­re­ci­tu­je každý také jinak. Třeba ať je štu­do­va­nej :) Ale ta in­ter­punk­ce je otáz­kou formy. Tak třeba např. oslo­ve­ní. Když řeknu:" Chtěl bych se vás ze­ptat, pane Hor­ník, jest­li kapří­ci do­pla­va­li?" tak tam žádné čárky při mluvě (nebo popř, při re­ci­ta­ci) ne­dá­vám, pauzu ne­ne­chá­vám. A tak to může být všude. To už není o au­to­ro­vi.
radši nic

Od čeho je teda in­ter­punk­ce, po­ml­ky, od­stav­ce. Od nich se od­ví­jí kle­sá­ní a stou­pá­ní hlasu, zdů­raz­ně­ní slov po­sa­ze­ním na za­čát­ku věty pak za­pří­či­ní důraz při re­ci­ta­ci to­ho­to slova, po­mlč­ky na za­čát­ku jsou ja­kousi me­ze­rou od­dě­lu­jí­cí ná­sle­du­jí­cí in­for­ma­ci od před­cho­zí...​respek­ti­ve krát­ké ml­če­ní. Já mys­lím že to sice zá­le­ží na tom jak kdo před­ná­ší ale to máš jako s hudbou...​každý ji za­hra­je jinak po svém ale noty má každý stej­né

Gri­f­fík 20. květ­na 2007 11:57
Pře­čteš to stej­ně jinak, nežs to na­psal.Před­nes zá­vi­sí­na člo­vě­ku, který před­ná­ší, ne na uspo­řá­dá­ní­tex­tu.
radši nic

Jak­to­že ne. Přece to jak básen utvo­říš (re­spek­ti­ve tvor­ba sa­mot­ná) ur­ču­je to jak ji budeš před­ná­šet...​to že nemá nic spo­leč­né­ho?

Gri­f­fík 20. květ­na 2007 11:18
Dobře, ale to už nemá nic spo­leč­né­ho s tvor­bou sa­mot­nou.
radši nic

taky sem ne­řekl že je to jed­no­du­ché za­re­ci­to­vat právě naopak...​proto je to ta­ko­vé umění.

Ta­ko­vé re­ci­ta­ce spíše při­po­mí­na­jí he­rec­ká výkon než dů­stoj­nou re­ci­ta­ci před publikem...​na to musíš mys­let když si ji budeš v duchu re­ci­to­vat.

Gri­f­fík 20. květ­na 2007 11:04
Mě se to právě re­ci­to­va­lo špat­ně, ale ty 2* srá­žím pře­de­vším za to pří­liš­né hraní si se slovy.
radši nic

Inu Kloku já ti budu oponovat...​sic jen o jednu hvěz­dič­ku ale přece.

Mě ta­ko­vý druh po­ezie fas­ci­nu­je. Tady právě vy­nik­ne nej­víc to co je na po­ezii nej­hez­čí. A to pro mě ani tak nejsou krás­ně sla­dě­né verše jako právě sa­mot­ná re­ci­ta­ce. A za­re­ci­to­vat ta­ko­vé­to druhy po­ezie je vážně um a zá­ži­tek.

Ani já, ani ty, my.
Tahle část se mi oprav­du líbí ze všeho nej­víc.

Na dru­hou stra­nu je ta báseň ČISTĚ po­e­tic­ká, re­spek­ti­ve na mě pů­so­bí spíše jako hrát­ky se slovy než aby měla ně­ja­ký uce­le­ný smysl, což mi u těch­to typů básní do­ce­la chybí...​neboť krom uchvat­né re­ci­ta­ce z toho ne­má­te nic víc. A proto dávám za 4*.

Pří­jde mi to, jako ta­ko­vý smí­še­ný zdroj in­for­ma­cí, smys­lem dobře zpra­co­va­ný.
O formu mi až tolik nejde, ta také do­ce­la ujde.
Líbí se mi i to opa­ko­vá­ní za­čát­ku na konci, to teď vidím všude. Nicmé­ně já až tak ne­mu­sím ta­ko­vé­to druhy po­ezie. Něco na tom ur­či­tě je, je to dobré, ale per­fekt­ní­to­za­se není. Jako by smysl za­chá­zel až moc da­le­ko od dru­hé­ho smys­lu.
No zkrát­ka, dávám 3*.
radši nic