PseudoCesta (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

PseudoCesta

Autor : Mashiro   20. května 2007   Poezie
No, nejvíc to asi připomíná nějaké to moderní umění. není to nic moc, a smíš je to o formě než o obsahu ( ikdyž forma je taky hrozná) ale co už berme to jak to je :D

-Je jen tma. Nic není. Jen záblesky světel za oponou očních víček. Ani já ani ty, my.
-Otevřeli oči, ta samá tma teď na sebe bere svůj nejtemnější háv. Je stokrát hustější než sama vzpomínka na ni, ale kdesi v dálce se cosi mění. Tma se stala světlem. Nic se stává něčím.
- Je jak zrnko prachu velká, ale jakoby i na tu ohromnou dálku křičela. Já sem Země a ty jsi můj syn. Letíme k ní a ona má ruce roztažené dokořán.
- Je jako smítko. Jak smítko, které se zrodilo v prázdnotě. Jen se ho dotknout.
- Je jako míč. Jako hračka pro všechny děti. Toužíme se přidat k nekonečné hře. Přitahuje svou nevinností, i když proletí okenním sklem nicoty a převrhne prázdné sklenice. Je to země, modrá jako nebe, které ještě nespatřilo světlo světa.
- Je jako dům. Zve nás k sobě. Už není tak milá jak se zdálo z dálky. Křičí hlasy tisíců bouří. Již se jí nechceme dotknout. Vždyť by stačilo aby se jen trochu pohnula a rozdrtí nás samotná její síla.
- je jako svět, vidíme všechny domy a řeky, všechny stromy co jsou na ní. Ale neletíme jim vstříc. Ne není to let, je to pád. Padáme silou jež nás váže k ní, k zemi. Je pozdě se vyhnout smrti, je pozdě naříkat. V pár posledních okamžicích má cenu snad už jen modlitba. Pak se konečně naplní osud a dotkneme se jí. Dotkne se ona nás.
-Je jen tma. Nic není. Jen záblesky světel za oponou očních víček. Ani já ani ty, my.

Další články v kategorii Poezie:

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 12 z celkem 12 příspěvků1

Mashiro - 22. května 2007 14:28
Mashiro

jo, to znám mě se to po mě taky nechce nikdy číst .D
hele lidi co si přečíst moje pseudodílka a napsat tam něco opovrženihodného!

Klokánek - 22. května 2007 13:50
Klokánek

Mashiro 21. května 2007 20:18
jo, já vím, na to jsem přišel už když jsem to psal, ale nechtělo se mi to opravovat... :-D
radši nic

Mashiro - 21. května 2007 20:18
Mashiro

Klokánek 21. května 2007 17:49
To je divná věta. :D a nezdá se mi tam ten otazník, vypadá to divně. protože ty oznamuješ na co se chceš zeptat a neptáš se na to co oznamuješ, takže tam ten otazník není hezkej :D
Chtěl bych se vást zeptat, Pane Horník, Doplavali kapříci? täm by byl otazník ale¨tak jak to máš ty no... :D
hele lidi co si přečíst moje pseudodílka a napsat tam něco opovrženihodného!

Klokánek - 21. května 2007 17:49
Klokánek

Griffík 20. května 2007 13:19
No právě. Stejně tak, jako hudbu zahraje každý jinak, text zarecituje každý také jinak. Třeba ať je študovanej :) Ale ta interpunkce je otázkou formy. Tak třeba např. oslovení. Když řeknu:" Chtěl bych se vás zeptat, pane Horník, jestli kapříci doplavali?" tak tam žádné čárky při mluvě (nebo popř, při recitaci) nedávám, pauzu nenechávám. A tak to může být všude. To už není o autorovi.
radši nic

Griffík - 20. května 2007 13:19
Griffík

Od čeho je teda interpunkce, pomlky, odstavce. Od nich se odvíjí klesání a stoupání hlasu, zdůraznění slov posazením na začátku věty pak zapříčiní důraz při recitaci tohoto slova, pomlčky na začátku jsou jakousi mezerou oddělující následující informaci od předchozí...respektive krátké mlčení. Já myslím že to sice záleží na tom jak kdo přednáší ale to máš jako s hudbou...každý ji zahraje jinak po svém ale noty má každý stejné

Klokánek - 20. května 2007 12:59
Klokánek

Griffík 20. května 2007 11:57
Přečteš to stejně jinak, nežs to napsal.Přednes závisína člověku, který přednáší, ne na uspořádánítextu.
radši nic

Griffík - 20. května 2007 11:57
Griffík

Jaktože ne. Přece to jak básen utvoříš (respektive tvorba samotná) určuje to jak ji budeš přednášet...to že nemá nic společného?

Klokánek - 20. května 2007 11:43
Klokánek

Griffík 20. května 2007 11:18
Dobře, ale to už nemá nic společného s tvorbou samotnou.
radši nic

Griffík - 20. května 2007 11:18
Griffík

taky sem neřekl že je to jednoduché zarecitovat právě naopak...proto je to takové umění.

Takové recitace spíše připomínají herecká výkon než důstojnou recitaci před publikem...na to musíš myslet když si ji budeš v duchu recitovat.

Klokánek - 20. května 2007 11:12
Klokánek

Griffík 20. května 2007 11:04
Mě se to právě recitovalo špatně, ale ty 2* srážím především za to přílišné hraní si se slovy.
radši nic

Griffík - 20. května 2007 11:04
Griffík

Inu Kloku já ti budu oponovat...sic jen o jednu hvězdičku ale přece.

Mě takový druh poezie fascinuje. Tady právě vynikne nejvíc to co je na poezii nejhezčí. A to pro mě ani tak nejsou krásně sladěné verše jako právě samotná recitace. A zarecitovat takovéto druhy poezie je vážně um a zážitek.

Ani já, ani ty, my.
Tahle část se mi opravdu líbí ze všeho nejvíc.

Na druhou stranu je ta báseň ČISTĚ poetická, respektive na mě působí spíše jako hrátky se slovy než aby měla nějaký ucelený smysl, což mi u těchto typů básní docela chybí...neboť krom uchvatné recitace z toho nemáte nic víc. A proto dávám za 4*.

Klokánek - 20. května 2007 10:30
Klokánek

Příjde mi to, jako takový smíšený zdroj informací, smyslem dobře zpracovaný.
O formu mi až tolik nejde, ta také docela ujde.
Líbí se mi i to opakování začátku na konci, to teď vidím všude. Nicméně já až tak nemusím takovéto druhy poezie. Něco na tom určitě je, je to dobré, ale perfektnítozase není. Jako by smysl zacházel až moc daleko od druhého smyslu.
No zkrátka, dávám 3*.
radši nic

Vypisuje se 12 z celkem 12 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)