Psíma očima (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Dovolte, abych se Vám představil. Jmenuji se Alex a jsem střední knírač. V průkazu původu mám napsáno: Alexandr z Českého ráje. Patřím jedné české rodině z Prahy. Táhne mi na devátý psí rok, což je skoro 63 lidských, ale syn mého páníčka říká, že se chovám jako štěně. Sám je ještě štěně spratek jeden drzý.

Protože jsem hafan z lepší rodiny a mám rodokmen, jsem moudrý. A tak Vám lidem konečně povím, co si my psi myslíme o tom vašem škatulkování.
Nedávno jsem slyšel páníčka, jak vedl moudré řeči o týrání lidí v Tibetu a panička na to řekla: „To víš, to je ta asijská krutost.“ Potřásl jsem hlavou, až mi voda odletěla od mých pěstěných knírů a frkl. Jaká asijská krutost? Vám řeknu, že nic takového není, páč znám Čchinga. Čching je čau čau od vedle s modrým jazykem a srstí barvy přezrálých pomerančů. A povím Vám, většího troubu jsem ještě nevyčmuchal. Celé dny trčí sám na zahradě a už z toho cvokatí tak, že se honí za svým stočeným ocasem, ten by mouše neublížil, natož Tibeťanovi. Z toho by jeden dostal psinku. Ještě, že já mám ocas kupírovaný a jsem pravidelně třikrát venčen na nylonovém vodítku značky PESCO. Žádná asijský krutost není, stejně jako není nějaká česká nebo německá povaha. Panička říkala, že Němci jsou pracovití, pořádní a disciplejnovaní, ale já vím, že to tak není. Kdybyste jen znali Nera od naproti! V PP má napsáno německý ovčák, ale žádný komisař Rex to teda není. Ten je línej i štěkat. Celé dny leží na schodech před domem jeho rodiny a předstírá hlídání. Panička taky povídala, že Italové jsou národ hádavců, ale ani to jsem jí nesežral na rozdíl od tlačenky, co si chtěl dát páníček ke svačině. Protože u nás v ulici je Dafné, pudlice s růžovou mašlí kolem krku a rodokmenem dlouhým, jak účet pětičlenné rodiny za týdení nákup potravin a drogerie. A její páníčkové jsou Italové. Prý se vůbec nehádají a nechápe, proč se říká italská domácnost, když po sobě lidé házejí talíři. Její italská domácnost je prej klidná a útulná. O Anglánech se říká, že jsou studení psí čumáci, ale to je taky lidskej vejmysl. Můj nejlepší psí parťák je buldok Arnie, páč je sním legrace. A jen si vzpomeňte na Lasie! Jak statečně zachránila svého člověka, protože Vy lidi jste stvoření křehká a my Vás musíme furt zachraňovat. Ale nevíme, kde jste vzali to, že Francouzi jsou národ přátelský až usměvavý.
Nejnafrnější pes, co znám, je Jacques. On je porcelain, lovecký pes vysokých kvalit. Jeho páníček je myslivec a má doma bednu plnou pohárů a medailí, tak si myslí, že je nadpes. Není přátelský a zuby necení kvůli úsměvu.

Zkrátka a dobře, Vy lidi, se mejlíte. Není žádná česká nebo italská povaha, ani americká nebo evropská. I když každý jinak štěkáte – nejlíp to umí stará Kropáčková z mandlu, která štěká rychleji a hlasitěji, než její krátkonohý jezevčík Pajda, který ani trochu nepajdá.
Je jenom povaha hodná, laskavá, zákeřná, psí, kočičí, nebo hadí. To jen Vy si myslíte, že když má člověk tmavší pleť nebo velký nos, tak je hned jiný, protože mluví jinou řečí. Copak pes, který má stočený ocas je jiný než ten s nestočeným? Pes bude pořád pes a povahu má takovou, jak si ho vychováte. Takže Ital, kterýho vychováte v Praze bude mít stejnou povahu jako Čech vyrostlý v Bangladéši. Lidi si jen hledají výmluvy a viníky pro svou vlastní neschopnost a to mi přijde hloupé.

A teď už musím jít, protože bude deset hodin, a to chodí ranní počta.