Roccondil (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Poslouchej!
Mému příběhu teď naslouchej.
Já rozhodl se pohádku ti říct,
Poslouchej, a dozvíš se víc.

Já narodil se jako obyčejný kluk,
ano, kluk jako buk.
Rodiče mne milovali,
ale také hodně pracovali
a tak jsem je viděl málo,
snad jen, když ve vesnici se něco dělo.

Teď jsem víc jak osmnáct zim přežil,
avšak můj otec se toho nedožil.
Zemřel asi před dvěma lety,
v době, kdy skonaly i mé tety.

Sliboval jsem mu, že budu vést jeho statek,
ale skutek utek.
Začal jsem bloudit po světě
a doufal jsem, že najdu tě,
abych ti mohl říct příběh svůj,
jak žil jsem já i otec můj.

A jak já vlastně vypadám?
Všem dívkám krásný připadám.
Mám ledově modré oči,
kvůli kterým se kolem mne dívky točí.
Mé hnědé vlasy jsou krátce střižené,
to abych s delšími nevypadal postiženě.
Jsem docela vysoký,
ale ne zas tolik jako ty.

A co jsem vlastně udělal?
Celou dobu jsem veršoval.
To jest moje prokletí,
budu se s tím párat až do smrti.

Kdo ti to vlastně vypráví celou tu dobu?
Roccondil, to jméno jest mé až do hrobu.