Šaman z hřmících kamenů (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Hřmící kameny je malá ves na náhorní plošině a její šaman je nízký muž ve středním věku s plnovousem, oblečený do pískovcově žluté kůže. Má z ní kalhoty, boty i košili a samozřejmě i svůj neodmyslitelný klobouk. Chodí takto oblečen v zimě a i když je takové vedro jako dnes.

Slunce celý měsíc nemilosrdně pálilo a postupně vysušovalo všechny potoky v okolí. Věčně svěží, zelená tráva se proměnila na žluté, vysušené trsy, které se lámou pod nohama. Obyvatelé vsi, jak dvounozí tak čtyřnozí, měli žízeň a byli znepokojení. Zvířata se mečivě dožadovala tekutin a lidé jim je nemohli dát. Posledním zdrojem zůstávala Zapomenutá studna - připomínka starých časů - a i do té přitékalo omezené množství vody, které se s každým dnes snižovalo. Lidé věděli, že když zemře dobytek, tak oni nepřežijí zimu a tak raději svou část pití přenechávali jim. Situace začínala být zoufalá a obloha byla stále stejně modro modrá - bez mráčku. Proč neprší? Kam se poděla vláha a kdy to sucho skončí? Tyto a další otázky si pokládali obyvatelé vsi a pokládali je i šamanovi.

Dívali se do jeho zvrásněné tváře a do jeho jasně modrých, téměř bílých očí. A ptali se. Viděli stále tentýž nehybný výraz a odpovědi se nedočkali. Šaman neměl co říct a tak mlčel, dál se díval se na hovořícího svým neproniknutelným pohledem až dokud neodešel. Byl to muž mnoha znalostí a dovedností, které získal jako učeň předchozího šamana a také při svých toulkách jako mistr. Na rozdíl od ostatních lidí ve vsi nevlastnil dobytek a ani nic nepěstoval. Různými způsoby pomáhal vesničanům a oni mu na oplátku dali to, co potřeboval k živobytí. Většinu času se toulal krajem, hledal různé zajímavosti a zkoumal přírodní úkazy.

Říkalo se o něm, že dokáže splynout s trávou a jeho dřevěná hůl se v případě potřeby dokáže proměnit v nemilosrdného mstitele útočícího rychlostí blesku. Bylo to jen těžko představitelné, protože šaman sám se vždy pohyboval rozvážně. Mluvil tiše, ale se zájmem, který prokazoval ke všemu okolo. Mluvil s lidmi o tom co je zajímalo, pozoroval svět kolem a svých znalostí a dovedností využíval k tomu, aby měnil život kolem. Nikdy neodolal možnosti prozkoumat něco nové, když přišel do vsi někdo s tím, že na okraji pastvin se objevilo nové, neznámé zvíře, šaman jako první odcházel, aby se na něj podíval. Zjistil o něm co nejvíce. Někteří dokonce věřili, že ví jak proměnit kámen ve vodu.

A to byla myšlenka, která po celém dni polykání prachu, poslouchání nešťastného mečení a marném navlhčování rozpraskaných rtů suchým jazykem, mnohé obyvatele vsi přiváděla téměř k šílenství. Toho večera mladý syn náčelníka vyzkoušel sílu šamanovy hole. Vstoupil do jeho chýše nanejvýš rozhořčen a všichni slyšeli, jak jej žádá o vodu. Všichni věděli, že se mu nedostane odpovědi - když šaman neměl odpověď, mlčel - ale přesto celá ves napjatě čekala a někteří doufali, že to šaman skutečně dokáže a promění kámen ve vodu. Pak začal náčelníkův syn křičet a urážet. Opět se mu dostalo jen mlčení a pravděpodobně i toho pronikavého, jasně modrého pohledu. Co se stalo pak, ví pouze šaman a náčelníkův syn. A ani jeden o tom nemluví. Ví se jen, že bylo slyšet údery a sténání. A ví se, že náčelníkův syn měl druhý den všude po těle modřiny.

Ráno vyšel šaman ze své chýše a řekl, že muži budou tančit, aby přišel déšť. A muži tančili - někteří. Ti, kdo mu nevěřili, tak zůstali ve stínu svých chatrčí. Ti, kdo věřili, tančili na horkém slunci, zpívali a polykali prach, koupali se ve vlastním potu až do úplného vyčerpání. Pak je vystřídali jiní. Obloha byla stále stejně modrá a slunce stále stejně žhavé. Muži tančili a šaman je pozoroval okénkem ve své chýši. Pak, v pravé poledne vstal, a vydal se k Hromovým kamenům, řekl, že přivolat déšť.

Jak jej zahrát?

Šaman je průzkumník, je zvědavý a zajímá jej všechno okolo. Je společenský, fascinuje jej obyčejný život lidí okolo něj. Také se cítí za ty okolo zodpovědný a chce jim pomoci. Vybírá si však, komu pomoci a jak. Zvažuje zda jeho pomoc nebude spíše na škodu. Neposkytuje však útěchu - považuje to za zbytečné. Jeho rozhodnutí, nechat vesničany tancovat, mělo čistě praktické důvody. Lidé, kteří tancují, nemají čas přemýšlet o tom, co je čeká. Nečekají až zemřou žízní, ale dělají něco, aby se zachránili, ať už se to může zdát jakkoli nesmyslné. Druhá výhoda je, že lidé vyčerpaní tancem a zpěvem, už nemají sílu se bít. Nevýhoda je, že zemřou rychleji. Mají však zemřít žízní a nebo raději rukou svého souseda? Šamanova volba byla jasná.

Takto může náš hrdina vypadat jako kladný, ovšem každý máme svou slabost. V případě šamana je tou slabostí sex, možná by se dalo spíše říct posedlost. Šaman před ním byla žena. Byla sice mnohem starší než on, ale byla přitažlivá a když přišel ten správný čas, zasvětila jej do všech tajemství lidského těla, které sama znala. Pak, když zestárla a odešla, hledal si šaman partnera jinde. Pokaždé, když se dostane do blízkosti ženy, alespoň na okamžik přemýšlí, jak by ji svedl. Kdyby na rozkvetlé, letní louce, plné těžké vůně a bzučení hmyzu našel spící, nahou dívku, byla by před ním v bezpečí? Jeho vůle je mnohem silnější, ale ten hlas nezaplaší nikdy úplně. Někdy je hlasitější a jindy slabší, ale nikdy nezmizí. Šaman ví, že je hlasitější, když dlouho nemá žádnou partnerku - a ve vsi stálou nemá. Respektive má jich více, ale žádná mu nestačí. Spal s většinou žen ve vsi a několik zdejších dětí je mu podobných.

Když zatouží po nějaké ženě, může se z toho stát posedlost. Zvlášť pokud ji má stále na dosah a přesto mu uniká. Jeho styl je nezávazný, přestože dokáže byl velmi šarmantní, vždy zároveň prezentuje situaci tak, aby bylo zjevné, že je to výjimečné. Často využívá své pozice a vysvětluje partnerkám, že se jedná pouze o fyzickou potřebu, kterou on uspokojí a dívce tak poskytne službu, která jí umožní s klidnější hlavou jednat se svým stálým partnerem.

Uvnitř však šaman dobře ví, že pouze uspokojuje (také) své vlastní fyzické potřeby, kterou mohou být velmi, velmi naléhavé a tak vždy když se setká se ženou, vždy se v jeho hlavě vynoří úvahy o sexu. Jistě velmi zajímavé by bylo zahrát si narušení stereotypu jeho života, například setkáním s exotickou a neodolatelnou kráskou, po které by šaman opravdu toužil a zároveň by byla jeho nepřítelem. Jako nehráčská postava by mohl znát informaci, kterou družina chce a byl by ochoten ji prodat za sex s některou z hráčských postav - byla by k tomu daná hráčská postava svolná? Další zajímavý motiv by mohlo být hledání nástupkyně - nové šamanky. Dále by mohlo být zajímavé konfrontovat jeho neschopnost poskytovat útěchu.

Hrát šamana znamená chránit jeho lid a zároveň bojovat s jeho sexuálními pudy. A nebo jít na průzkum.

Mystické schopnosti

Záleží na umístnění do světa. Nemusí mít vůbec žádné a všechny své cíle dosahovat pouze díky znalostem přírody a lidí. A také umí bojovat se svou holí nebo je možná hůl magický artefakt s velkou mocí, který umí bojovat za něj a zdejší šamani si jej předávají z generace na generaci.

A nebo může mít přirozené nadání manipulovat věcmi ve svém okolí pomocí magických energií. Nebude však sesílat ohnivé koule ani vrhat obrovské kameny pouhou vůlí. Jeho působení bude vždy nepřímé, za pomoci liščího ohonu a ebonitové tyče nebo jiných předmětů, které mu pomohou vyvolat požadované v malé míře a on to dokáže svými schopnostmi rozšířit, zvětšit účinky a proměnit neškodné předměty v nebezpečný živel. A tak to bude i s přivoláním deště, dokáže to, pokud budou okolnosti nakloněny, pokud bude vědět jak přivolat trošku deště, bude ho umět proměnit na pořádnou bouři.