Šílenství (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Šílenství

Autor : Jizva   16. března 2013   Poezie
Je to moje první poezie, takže se trochu v urážkách klidněte. ;D

Duní, tepe,
to zas démon v hlavě,
sílí, sílí každým dnem,
s každým neštěstím, s každým problémem.
Nenávist a vztek jej posilují,
soucit a laskavost jej oslabují.
Neštěstí jiných jej živí,
láska jej zas hubí.

Přítel můj začal umírat 
a démon začal radostí tepat.
K zemi se zhroutím
a bolestí křičím,
stočím se do klubka
a hlavu schovám mezi kolena.

Les, sanitka, nemocnice.
Střídá se prostředí,
jako roční období.
Přítel bojuje vleže
a já zase vsedě.
Nevnímám již žádná slova,
slyším pouze v hlavě démona.
Krev vře v mém těle,
a kůže jakoby byla v dole.


Přítel prohrál a já taky,
ovládly mě démonovy drápky,
které mě nutí zabíjet. Zvířata.
Lidi i sebe.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Šílenství?
Agarina (0.50*), Annox (1.00*), rafaela (2.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 9 z celkem 9 příspěvků1

Adien - 8. dubna 2013 20:16
Adien

Četl jsi někdy cokoliv dadaistického, že si troufáš tvrdit, že tvoje dílo do tohoto stylu sedí, a dokonce, že by se v něm dalo považovat za mistrovské?
Otevřete okno upírovi......

rafaela - 2. dubna 2013 23:26
rafaela

Jizva 2. dubna 2013 18:28
Jizva 2. dubna 2013 18:28
Navíc... Vždycky by ses měl naučit chodit, než začneš běhat. Naučit se nejdřív psát klasický vázaný verš s dobře zvládnutou formou a až pak si vymýšlet a experimentovat s neobvyklými směry :)

vezmi si to například na tomhle obrazu
http://porterspaintpalette.blog.com/files/2011/01/5th-Pablo-Picasso-4.jpg
kdyby tohle namalovala moje šestiletá sestřenice, řeknu jí, že je to moc hezký a hodím to do koše.
Ale přitom je to Picassův autoportrét. Picasso začal jako skvělý realistický malíř a k tomuhle se dlouho propracovával, proto u něj experiment a jednoduchost oceníme.

Napsat báseň a pak až si říkat "hele je to sračka, ale tak řekneme, že je to dadaistické a hned to vypadá o něco víc cool" je přístup na pár facek ;)

a vzpomněla jsem si na jeden starší amthovo experiment, kterej tuhle problematiku trochu rozebírá, přečti báseň a pak diskuzi pod ní :)
http://www.aragorn.cz/clanky/unyly-ton/#kom2
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

rafaela - 2. dubna 2013 23:09
rafaela

Jizva 2. dubna 2013 18:28
dadaismus je jeden z vůbec nejkomplikovanějších a nejpodivějších směrů. a tohle jako dadaistické dílo hodnotit nemůžu, prostě proto, že to dadaistické není ;)
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Jizva - 2. dubna 2013 18:28
Jizva

rafaela 2. dubna 2013 16:44
No dobrá to možná ne, ale určitě by to bylo lepší hodnocení než 3 ne snad?
Jsem šílený, protože jsem normální v šíleném světě.

rafaela - 2. dubna 2013 16:44
rafaela

Jizva 1. dubna 2013 12:14
Ani z pohledu dadaisty to není mistrovská práce.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Jizva - 1. dubna 2013 12:14
Jizva

Adien děkuji ti za tvůj výčet věcí, ve kterých se mám ještě zlepšovat.

A jen taková poznámka k hodnocení. Za normální čili klasickou báseň je to hodnocení více než odpovídající, pokud není snad lepší než si zaslouží.
Ale z pohledu dadaisty by to byla mistrovská práce.
Záleží pouze na pohledu, ze kterého se na to díváte. Je to vynikající dadaistická báseň a nebo třeba nepovedená symbolistická báseň, či balada kvůli svému konci?
Tohle podle mně podtrhuje název básně. Jelikož šílenství je neskutečně těžké pochopit, taky je neskutečné těžké určit v jakém stylu to autor napsal.(Moc tomu nenapomáhá, že to neví ani sám autor;D)
Jo a ještě to co jsem tu napsal jsem si uvědomil, až později a nebylo to napsané úmyslně.
Jsem šílený, protože jsem normální v šíleném světě.

Annox - 31. března 2013 23:46
Annox

A tomu se mám smát?

1* ... za ... hmm ... Snahu?
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Adien - 19. března 2013 02:54
Adien

Rafaela ti moc neporadila, tak já doplním neřečený:
ta anotace říká: všichni jste jenom pitomci, kteří nechápou když někdo začíná, a já to moc dobře vim. proto za ní facku, pokud chceš upřímnou kritiku, neni dobrý začínat tím, že kritika urazíš. jakkoliv můžeš mít pravdu v tom, že spousta kritik tady je opravdu nepříjemná a občas až agresivní.

Tak.
Verš netvoří jenom stejný písmenko na konci slova. to zaprvé. zkus si to vyslovit nahlas, zkus si říct:
s každým dnem - problémem (nejlepší z tvých veršů, docela mě zaujal), a pak si řekni: živí - hubí.

A to je další věc: gramatický verš.
Nevím jestli jsi o tom někdy slyšela, jizvo, ale to je to, když se slova rýmujou jenom proto, že z gramatickýho hlediska mají stejnou koncovku. Je to to nejškoláčtější co může bejt, ale abych tě uklidnila, začínali jsme tak všíchni. O trochu je lepší, když už máš dvě slovesa, když má každý jinej podmět. Ale taky nic moc.

Takže - co jsem vypozorovala při čtení a psaní básní:
1) (základní pravidlo) - čím víc se slova liší, tím je to lepší. Je super když jsou v jiných jazycích.
(po čtvrt litru chardonnay
chtěla bych tě. a kdo ne?)
je super když jedno je trojslabičný a jiný jsou tři slova - který na sebe ale musí dobře sedět, všimni si: šAr - DO - NÉ - A - kDO - NE

2) je fajn, když píšeš básně, a napadne tě ten skvělej a super verš, na kterej hledáš rým, dát ho až na druhý místo. nevypadá to tak šroubovaně, pokud se ti totiž nepovede vymyslet něco minimálně stejně skvělýho, vždycky to vypadá šroubovaně. s tím souvisí i to, že je super aby druhej verš končil delším slovem.

3) rytmus, abych rafaelu doplnila, není jenom o počítání slabik. ale taky o přízvucích ve slovech. Já pořádně nevím jak se to dělá, ale - a to není zatím o talentu, ale prostě o množství přečtených básní - postupně jsem začala cítit, i když mám počet slabik stejný, jak slova va verši tak seskládat, aby to znělo líp.

Zkus Žáčka, na to čtení, on je hodně vyváženej a rytmickej a má geniální rýmy. (nemyslim teď, abys vytáhnul jeho Aprílovou školu co jste četli na základce, ale zbytek jeho tvorby, určenej pro dospělý)

4) Asi teď ráda namítneš, že rytmus a rýmy v dnešní době nejsou nic potřebnýho k psaní básní. Možná teda ne, ale kdyby se ti to přece jenom namítnout chtělo, tak věz, že rymus je naprosto důležitej všude, ve vázaným i volným verši, dokonce i v povídkách, VŠUDE. I když nemusí bejt zrovnaa vyrovnanej a pravidelnej. A rýmy? Osobně nemám volný verš ráda a jsem ráda že tvoje první dílo se o něj nepokouší. Ale hlavně - rozhodně si myslím, že, pokud by ses jednou rozhodl tak psát, je důležitý nejdřív znát, jak se to dělá rýmovaně. Alepoň základy. A rozhodně, rozhodně nejvíc je důležitý, aby to bylo znát z básně na první pohled. Protože tady je jasnej pokus o rýmování, pokus o pravidelnej rytmus, a to všechno, jelikož se ti to zatím až tak úplně nedaří, vyznívá prostě celkově nepovedeně.

5) Střídá se ti tam přítomnej a minulej čas - to je špatně jak v povídkách, tak v básničkách.

Poslední připomínka:
pokusím se trochu obhájit kritiky tady na Aragornu, pokusím se vysvětlit ti důvod, proč máš a po mojí kritice asi ještě víc, pocit, že do tebe rejou všichni tak upřímně, až je to nepříjemný a téměř urážlivý.

Co musíš dřív dělat, abys mohl umět vařit? Jíst. Abys mohl dělat muziku? Poslouchat. Abys mohl psát knížky? Číst.

A jak často ty si otevřeš knížku poezie?

vyčítám ti to teď tady trochu za všechny ty "básníky," které znám, kteří píšou, ale cizí nečtou, za všechny "fotografy," kteří fotí, ale neznají nikoho z nejslavnějších fotografů...

(jsem totiž fotografka, víš, a k tomu můžeš můj nick najít i na pismak.cz, kde mám svojí novější poezii, abych se něčím trochu zaštítila. a teď jsem čtyři hodiny upravovala fotky, tak se tady odreagovávám psaním, tvoje básnička to schytala :-) )

protože my si prostě myslíme, že kdybys četl, kdybys žáčka, máchu, nezvala, shakespeara a ty všechny další znal a měl načtený, asi by se ti sotva chtělo prezentovat tuhle věc na veřejnosti. protože bys tak nějak tuši, že to má bejt jinak. tak za to trochu rejem.

páni, moje kritika je o něco delší než samotný dílo, tak o 150%, co? :-)) tak můžeš bejt v klidu, teď už budou kritizovat jenom můj samonaučenej výčet pravidel pro něco tak nepravidelnýho jako je poezie.

tak hezkej večer a dobrou
Otevřete okno upírovi......

rafaela - 17. března 2013 13:03
rafaela

Pustit se do hodnocení je tentokrát opravdu těžké. Začínáme na pěti hvězdičkách...

Jednu strhávám za tu příšernou anotaci, za kterou bych dala pár facek ještě než jsem přečetla samotnou báseň.

Druhou strhávám za téměř úplnou absenci veršů. Našla jsem pár spojení, které by z velké dálky a zavřenýma očima mohly veřše připomínat, ale to je fakt chabé.

Třetí strhávám za naprosto nesedící počty slabik ve verších, následkem čehož chybí dílu jakákoliv rytmika.

Zbyly mi tím pádem dvě hvězdičky, což se mi zdá poměrně adekvátní. Téma je vlastně docela zajímavé a originální, oceňuji pokus o jakýsi příběh a absenci milostné zápletky. Bohužel obsah naprosto převážil nad formou.

Mohu tedy jen doporučit, abys četl více klasické poezie (postupně se ti to dostane pod kůži) a k vlastnímu tvoření básně pak přistupoval víc jako řemeslník a míň jako umělec.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Vypisuje se 9 z celkem 9 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)