Smysly (1. strana) | Články - Aragorn.cz

kucik 2. listopadu 2008 20:53
Nikde, nemáme, kde zkoušet. Předtím jsme zkoušeli ve sklepě olomouckého hotelu Sigma.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Klaghler O´Pilley 2. listopadu 2008 17:34
Tak preju hodne stesti pri hledani. Na ten prechod bych byl zvedavej. Kde hravate?
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Paráda, moc se mi to líbilo.
5*
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

kucik 2. listopadu 2008 14:44
Ano, hudba je vymyšlená, basový (můj) part i nazkoušený, party pro bicí, kytaru a trubku jsou v mojí hlavě. Bohužel teď nemáme bubeníka a zkušebnu, takže další fáze přijdou až časem.
Změna rytmu není vynucená, text byl napsán dřív. Ale chtěl jsem si vyzkoušet píseň, která bude částečně na tři a částečně na čtyří doby. První dvě sloky i první dva refrény jsou třídobé, pak je krátký přechod na klasický punkový rytmus, na nějž se zpívá poslední sloka. Během posledního refrénu se oba rytmy střídají - dvakrát čtyři doby (Ohmatávám atd.), čtyřikrát tři doby. Dofám, že až bubeníka najdem, tak mě s tím nepošle do háje. Na basu a kytaru to jde...
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Jako rockovy text je to vyborne. Drzi to rytmus a obsah je spravne halucinogenni. Byt to bez hudby, asi by vadily prilis dlouhe radky s jen jednim rymem (na konci). Jestli spravne chapu anotaci, tak hudba uz je k tomuhle hotova a ji je zmena rytmu vynucena, stejne jako zmena delky sloky?
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Amthauer 2. listopadu 2008 11:46
Jo, zkoušel jsem už leccos, ale nakonec jsem si řekl, že takové kejkle se vybodnu a nechám to jako normální věty.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Klaghler O´Pilley 2. listopadu 2008 00:33
Mno, teprve jsem si všiml, že první verš poslední sloky je vlastně přímým pokračováním věty z posledního sloky předchozí, to mne předtím zmátlo...

Taky možnost, ale na poezii jsou větné kodifikace povětšinou krátké a mnoho autorů využívá velikosti písmen přímo k dalšímu vyjádření formy, kupříkladu vše malým pro dojem neučesanosti a spontánní bezprostřednosti či naopak každý řádek začínající velkým písmenem jakožto patetizující prvek.
- What is a life devoid of strife?

Amthauer 1. listopadu 2008 22:56
Tečky a velká písmena jsou dávána tak, jak to čeština chce - na začátku respektive konci větného celku.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

No.. Mě to teda opravdu zaujalo.. líbí se mi melodičnost a "neotřelá" hra se slovy.. je to takové lehce drzé :)

snad jen předposlední sloka..(pokud to má být píseň) mi tak moc nesedla..

nuže.. má to své chybičky, ale po dlouhé době jsem si početla aniž bych se zasekla...

4,5*
Život je kurva a Smrt dá všem.

Zprvu poznamenám, že jsem nepochopil klíč, podle nějž zde byla přidělována velká písmena začátkům veršů a tečky, nicméně neopravoval jsem to.

Je to takové hravé, chvílemi až skoro banální, čemuž hlavně hodně pomáhají rýmy se shodou v až dvou slabikách:

Motám se uvnitř své dutiny lebeční
po hmatu podél stěn na světlo sluneční

Na druhou stranu zdání této jednoduchosti pomíjí tam, kde se myšlenka zalamuje na pomezí dvou veršů:

Podžidlí šmátrám zas, ale jen uvnitř své
hlavy, tam nehrozí, že potkám něco zlé.

A přestože to občas vypadá, jako by snaha vlézt se do metra nutí k přidávání zbytečných slov, absenci slov, které by naopak byly namístě a proto místy trochu kostrbatý rytmus (viz i druhý verš posledního příkladu), což je však na jednu stranu snad i vtipně komentováno poslední strofou při ohmatávání daktylů (to se dá vyložit tolika způsoby...) a pak, je-li to písňový text, víme, že dobrá melodie se dá napasovat na skoro jakákoliv slova, anaforické sloky navíc dodávají celému dílu příjemný spád a dynamiku.

Váhal jsem, váhal, ale nakonec to je "jen" za ****.
- What is a life devoid of strife?