Články
Šperk
Z velké skříně se ozývaly tiché, rozverné hlásky. Když dvě děti vylezly ze skříně, starší z nich drželo v ruce přívěšek ve tvaru draka, okamžitě se vydaly za babičkou pochlubit se svým objevem. Narazili na ni u velkých dubových dveří.
„Copak, děti?“ zeptala se postarší dáma.
„Babičko, podívej se, co jsme našli...“ Řeklo menší z dětí a ukazovalo jí přívěšek. Dámě se zalily oči slzami a odešla do obývacího pokoje, kde si sedla do velkého polstrovaného křesla. Děti okamžitě přiběhly za ní:
„Je ti něco?“
„Ale ne, nebojte se... jenom tenhle šperk. Je to rodinné dědictví, ztratil se. Nemohli jsme jej najít. A vy jste ho teď objevily... kdepak byl?“ zeptala se babička, svírajíc přívěsek pevně v rukou.
„Byl nahoře v té velké dubové skříni, na půdě. Povíš nám, jak se dostal do naší rodiny?“
„Děti, to je dlouhý příběh...“ Povzdechla si.
„Máme času dost, prosím, vyprávěj nám to...“
„Tak dobrá, ale je to jenom legenda...“ Svlékla si kabát a pohodlně se usadila do křesla a děti si sedly na zem před ní...
Dívka s krátkými, rudými vlasy stála na skále a vyhlížela svého nejlepšího a zároveň jediného přítele. Zanedlouho se na obloze objevila temná silueta. Čím více se přibližovala, tím bylo jasnější, že je to drak. Snesl se vedle dívky a jemně dosedl na zem.
„Konečně, začínal jsem se o tebe bát.“ Drak do ní mírně drkl čumákem a pak řekl vážným hlasem:
„Správce Itrehamu zemřel, začíná boj o trůn. Lidé z Itrehamu se snaží uchránit trůn, dokud na něj nenasedne pravý dědic. Že Sinai?“ Úkosem pohlédl na dívku.
„Ano, já vím, ale nemůžu nastoupit, dokud nebudu připravená. Sám jsi to říkal, Serefe...“
„ Říkal a co řeknu, dodržím. Za dva dny ti bude 17 a odejdeš se učit k Elari, je to mocná žena, naučí tě vše...“ Pak se otočil a odešel směrem k jeskyni, kde sídlili ostatní draci a Sinai.
Druhý den ráno, když Sinai vyšla z jeskyně, překvapilo ji, že jsou všichni draci venku a poslouchají Serefa.
„Armáda z Mrtvých vod se blíží. Musíme zasáhnout. Potřebuji silné jedince, samice a mláďata zůstanou tady...“ Dopověděl svou vážnou řeč. Když zahlédl Sinai, došel k ní a sehnul se tak, aby jej mohla slyšet jen ona:
„Nemusíš jít s námi...“
„Ale já chci... chvíli počkej...“ Odběhla zpět do jeskyně a když vyšla, houpala se ji u pasu malá dýka.
„Poletíš se mnou...“ vyskočila mu na hřbet a za chvíli se vznášeli ve vzduchu...
Když se Sinai podívala dolů, viděla nádherné lesy, krásné bystřiny a také zahlédla dva jezdce. Jeli rychle. Jeden z nich měl na zádech luk a ten druhý měl meč.
„Támhle...“ Ozval se Seref. Sinai pohlédla na pláň pod sebou. Viděla zástupy černých bojovníků, z kterých se i do té výšky šířil mrtvolný zápach. Seref vydal povel a ostatní draci se zformovali do útočné formace.
„Držte se pohromadě...“ Řekl. Draci začali útočit nejprve po jednom a pak už to šlo ráz na ráz. Bojovníci utíkali všemi směry, ale někteří odvážní do draků stříleli.
- 18.03.2007 - Stopár
- 18.03.2007 - Tam v Atlantíde
- 02.03.2007 - Šperk
- 22.02.2007 - Václav, svatý?
- 15.02.2007 - Skřeti Útočí
Kdo hodnotil článek Šperk?
agarwaen
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Vypisuje se 4 z celkem 4 příspěvků1
Drtikol - 5. března 2007 07:41 | |
Zdravicko Xaire, |
Saltzhornia - 2. března 2007 16:56 | |
No bože, moc teček, tak při psaní nakrmila i drobné ptactvo. Ne opravdu tečky můžeš nahradit slovy, nadechla se, odmlčela se, zamyslela se, je toho docela dost, tečky používej raději méně, jen v opravdu dramatické pauze. A vyhraj si s popisy, jak si mám představit draka, bojiště a průběh boje, když o nich vlastně nic nevím. Netuším jestli letí na majestátním drakovi, nebo na Soptíkovi a snad uznáš, že to je rozdíl. Ten konec mi připomíná zprávu ze čtvrté strany novin. Strhnul se boj, draci útočí v útočné formaci...noticka na dva řádky. Boj by si podle mně zasloužil první stranu a palcové titulky. |
Krow - 2. března 2007 15:31 | |
jo tech tecek je tam opravdu hodne:D
|
Gran - 2. března 2007 10:53 | |
Tak za prvé, je rozhodně znát, že je to úryvek, a to ještě vybraný tak, že sám o sobě takhle nic moc neříká - prostě nemá to konec, ale nemá to ani nic, kvůli čemu by člověku bylo líto, že neví, jak to končí. |
Vypisuje se 4 z celkem 4 příspěvků1