Stíny (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Stíny

Autor : Sihája   6. července 2008   Povídky
Co dodat... Depresivní, smutná, neoriginální povídka...
Ležím sama v posteli, jsem unavená. Jsem otočená ke stěně a jako v transu pozoruji hry stínů které na ní míhají. Čekám. Chce se mi spát, jsem unavená, ale spánek nechce přijít. Hlavou se mi honí různé myšlenky. Jsou černé, jako ty stíny… Mé oči zírají vytřeštěné do tmy, do prázdna které se mě zmocní pokud to dřív neudělá spánek… A možná i pak… Chtěla bych usnout. Ponořit se do té nevyčerpatelné krásy snů, objevovat nové světy, které pak, bohužel, po probuzení zaniknou… Čekám. Obracím se na druhý bok a hledím do temnoty mého pokoje. Je tam jen tma, zpod záclon neproniká žádné světlo, které by mi usnadnilo zbavit se stínů. Těch stínů které teď leží v mé hlavě. Pohlcují šťastné myšlenky jako tma pohlcuje světlo. A stále čekám. Chtěla bych křičet. Vykřičet do světa své obavy, smutek, bolest. Ale z mých úst nevychází žádný zvuk, jen tlukot mého srdce někde uprostřed vědomí ruší ten hraný pocit "klidu". Někde uprostřed srdce, v tom maličkém kousku nejniternějších pocitů který by se dal možná nazvat duší, mě něco ničí. Narůstá tam temnota, která se postupem času rozroste dál a způsobí můj konec. Nevím co mám dělat. Nemůžu se bránit, nemůžu dělat vůbec nic. Jenom někde v mém vědomí, se stále hlasitěji ozývá hlásek, pravdivý hlásek oznamující mi, že mě to zabije. A já se mu stále snažím uniknou, zacpávám si uši abych neslyšela krutou pravdu, věštící mou smrt. A čekám. Cítím temnotu. Zmocňuje se mě, pohlcuje, ničí. Schoulím se do klubíčka v marné naději, že to skončí. Ale naděje je sen bdícího a já už napůl spím. Temnota roste. Živí se mou nadějí, mými představami, sny… Zanedlouho už ve mně nezbude jediný kousek štěstí, nebude už místo, kam bych se mohla ukrýt. Budu nahá ve tmě a nikdo a nic nepomůže tomu ubohému, slabému něčemu co kdysi, bývalo mnou. Umírám. Moje duše je naprosto dobytá temnotou, roztrhaná na kousky, které odlétly do všech světových stran. Mé vědomí zmizelo, zabito tou nekonečnou temnotou, zlobou, kterou jsem neuměla potlačit. Nebyla jsem dost silná. Nevydržela jsem čekat…
Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Stíny?
Arte-Zherth, Bogina, Diuk, Kaena, Sidar, Systy, TheDave, Zlatovous

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 13 z celkem 13 příspěvků1

TheDave - 27. července 2008 19:46
TheDave

Rádo se stalo.
"Kaž­dej si holt dělá tu anar­chii po svým." - Char­lie

Sihája - 26. července 2008 11:00
Sihája

Dě­ku­ji všem za kri­ti­ku.
Ten, kdo se podro­bu­je, vlád­ne. Vrba se podro­bu­je větru a vede se jí dobře - až jed­no­ho dne z ní je mnoho vrb. Hráz proti větru.

TheDave - 15. července 2008 13:26
TheDave

To už zase ho­vo­říš o něčem jiném.
Jistě, všeho moc škodí.
Ne, není na tom nic špat­né­ho, ale ani nic úžas­né­ho, proto se to ani žád­né­ho po­zi­tiv­ní­ho ohla­su vět­ši­nou ne­do­čká.
Na to musíš mít čuch :-D
"Kaž­dej si holt dělá tu anar­chii po svým." - Char­lie

Morigan - 14. července 2008 21:59
Morigan

Jasně, ale mě osob­ně se do­ce­la příčí něco, co je na­psa­né tak, aby to bylo ori­gi­nál­ní za kaž­dou cenu, na úkor všeho ostat­ní­ho, jako jsou na­pří­klad po­sta­vy nebo sa­mot­ný obsah. Aby účel ta­ko­vé práce ne­by­la pros­tě jen ta ori­gi­na­li­ta. Tak nějak jsem to mys­le­la.

Jistě, z velké vět­ši­ny je po­znat, zda je au­to­rem holka nebo kluk, ale v tom je taky občas hezká ta roz­díl­nost. Aby taky ne­by­lo "pře­kou­lo­vá­no". To pak taky ne­sto­jí za čtení:-)

Ale když nad tím tak pře­mýš­lím...​opravdu z toho pros­tě čouhá hol­ka-za­čá­teč­ník. Ale hol­ka-za­čá­teč­ník Ale na tom přece není nic špat­né­ho...

A na­ko­nec, jak se vlast­ně ty "koule" dají v tom textu po­znat?:-)
"Fool me once - shame on you, fool me twice - shame on me..."

TheDave - 14. července 2008 18:20
TheDave

Když kluk nemá koule a plodí ta­ko­vé­hle věci, je to tak­též ty­pic­ky hol­či­čí práce. Pro­to­že kluk bez koulí je holka. Zku­še­nost a vy­psa­ná ruka s tímhle nemá co dělat. A jistě že na po­hla­ví zá­le­ží. A na­ko­nec, pokud bu­de­me kaž­dou pi­to­most hájit slovy "ne všech­no musí být za kaž­dou cenu ori­gi­nál­ní", hádej jak do­pad­ne­me. Ona ori­gi­na­li­ta se cení z dob­ré­ho dů­vo­du.
"Kaž­dej si holt dělá tu anar­chii po svým." - Char­lie

Morigan - 14. července 2008 17:15
Morigan

Tak za prvé si mys­lím, že ne všech­no musí být za kaž­dou cenu ori­gi­nál­ní. A za druhé se musím ohra­dit proti té "ty­pic­ky hol­či­čí práci". Už jsem četla ně­kte­ré po­dob­né po­ku­sy od "drs­ných hochů" a roz­hod­ně si mys­lím, že tady roz­ho­du­je zku­še­nost a "vy­psa­ná ruka" a ne po­hla­ví.
Jinak mám taky pocit, že je to ne­do­ta­že­né a ne­vtáh­ne to čte­ná­ře do po­ci­tů au­tor­ky/hr­din­ky, což je škoda. Ale je to pro tebe taky zku­še­nost, takže tvá příští práce bude ur­či­tě lepší. Ne­nech se od­ra­dit:-)
"Fool me once - shame on you, fool me twice - shame on me..."

Arte-Zherth - 7. července 2008 18:18
Arte-Zherth

Hmm... mys­lím že vše pod­stat­né už vy­tkli jiní. Slovo tem­no­ta za­pla­vi­lo nejen dívči­nu mysl, duši, vě­do­mí a vše ostat­ní, ale také Tvůj text. Ně­ja­ký ten odkaz na něco ur­ču­jí­cí­ho smysl celé po­víd­ky, či ale­spoň ná­po­vě­da... ale což. Možná jsi jen chtě­la vy­já­d­řit ně­ja­ký svůj chvil­ko­vý pocit, který my ale ne­cí­tí­me. Pokud ho ale ne­o­bo­ha­tíš ně­ja­kou skry­tou myš­len­kou, něčím mra­zi­vým mezi řádky, těžko se to dá vstře­bat jinak než se slovy "hmm.. co tam máš dál?"
Je sex ne­mrav­ný? Jen dě­lá-li se po­řád­ně.

TheDave - 7. července 2008 09:42
TheDave

Ano.
"Kaž­dej si holt dělá tu anar­chii po svým." - Char­lie

Systy - 7. července 2008 08:32
Systy

Ty­pic­ká hol­či­čí práce?!
"Pe­ní­ze jsou se­ke­ra, která ro­ze­tne i dobrá přá­tel­ství." Ma­laj­ské pří­slo­ví

TheDave - 7. července 2008 02:54
TheDave

Že je de­pre­se té­ma­tem a ob­sa­hem díla ještě zda­le­ka ne­zna­me­ná, že dílo sa­mot­né pů­so­bí de­pre­siv­ně. A ano, je to ne­o­ri­gi­nál­ní, to ti nikdo vy­vra­cet ne­bu­de. Pro­lé­tl jsem to bleskem, jsou tam i ně­ja­ké gra­ma­tic­ké chyby, ale ty ne­sto­jí pří­liš za řeč. Co se týče onoho dojmu...​jak říkal vous, na za­čát­ku se to ještě drží, ale jak se dílo pře­lé­vá do­prostřed­ka, po­ma­lu končí a obsah se stále nijak ne­mě­ní, děj negraduje...​nebo svým způ­so­bem gra­du­je, ale tak, že to vlast­ně není žádné plus. Je to pořád na jedno brdo a tolik zby­teč­ných slov...​typická hol­či­čí práce, forma ví­tě­zí nad ob­sa­hem. Věty a slova jsou v po­řád­ku, ale na to, jak málo je toho ře­če­no, je jich tam pří­liš. Tem­no­ta, tma, duše, smrt, blablabla...​co z toho? Kde je ně­ja­ký dojem, ně­ja­ké po­sel­ství, ně­ja­ká myš­len­ka? Odkud se bere ta tem­no­ta, za zloba, jakou má pří­či­nu? Opět ty­pic­ká hol­či­čí práce, "tem­no­ta" a "zloba" mají tak ubohé a zby­teč­né pří­či­ny, že jich lépe nezmiňovat...či není žádné pří­či­ny, a "tem­no­ta" a "zloba" jsou pouze čer­ným šát­kem na očích, na okra­su a odiv. Těžko říct, co je horší.
"Kaž­dej si holt dělá tu anar­chii po svým." - Char­lie

Kaena - 6. července 2008 20:56
Kaena

Pche, pche, pche.
A mě se to ná­ho­dou lí­bi­lo! :)
"Kde je ta mrcha, co ze mě vy­sá­la život a říkám jí zla­tíč­ko?!"

Systy - 6. července 2008 18:41
Systy

Sou­hla­sím... Je to pořád o tom samém. Pořád se jen opa­ku­ješ. Častá slova - tem­no­ta, tma, který/á/é...

Občas chybí čárky, někde jsme do­kon­ce za­hléd­la, že jsi ji dala tam, kam ne­pat­ří. A pak ještě něco. Někde píšeš spo­je­ní "mého po­ko­je" ... Správ­ně by to mělo být "svého po­ko­je" ;) Ale což, de­for­ma­ce dneš­ní doby - an­g­lič­ti­na mate.

Zhlt­la jsem to jed­ním de­chem, ale pros­tě to není ono... Oče­ká­va­la bych něco tro­chu víc. A je bl­bost psát do ano­ta­ce se­be­kri­ti­ku svého díla. 2,5*
"Pe­ní­ze jsou se­ke­ra, která ro­ze­tne i dobrá přá­tel­ství." Ma­laj­ské pří­slo­ví

Zlatovous - 6. července 2008 11:35
Zlatovous

S ano­ta­cí zčás­ti sou­hla­sím, není to pří­liš ori­gi­nál­ní, ale ani pří­liš smut­né a ur­či­tě ne de­pre­siv­ní. Je v tom vidět jistá me­ta­fo­ra (temný pokoj = temná duše), ale to mi jaksi pro do­sa­že­ní toho správ­né­ho, úz­kost­li­vé­ho po­ci­tu ne­sta­čí.

Na za­čát­ku se ta at­mo­sfé­ra ještě jakž takž drží a čte­ná­ře to na­pí­ná a na­pí­ná a na­pí­ná... až prask­ne a zjiš­ťu­je, že čte v pod­sta­tě to samé. Kdyby tam byl odkaz na něco krás­né­ho a ne­zka­že­né­ho (pocit, vzpo­mín­ka), do­sáh­la by si skvě­lé­ho kon­tras­tu, kte­rým by si ty smut­né po­ci­ty pod­trh­la a do­da­la jim nový roz­měr.

Na to, jak je to krát­ký text, roz­ha­zu­ješ slova tma a tem­no­ta jako by to byly bonbóny. To není dobrý pří­stup.

Za dvě.

Vypisuje se 13 z celkem 13 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)
taBackup debug: