Střípky poesie (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Mne osobne sa zase tieto výkriky do tmy páčia. Nevidím za nimi nič viac, ale možno sa aj ja sama rada vykričím do tmy a preto dokážem autorku pochopiť. Avšak, za plnohodnotnú báseň sa to pokladať nedá.

Vím, že se tomu těžko věří, ale komentovat poezii je vážně těžké. Někdy mě naprosto obyčejně a zlomyslně těší některé dílo strhat a zadupat. Někdy se upřímně snažím poradit. Většinou jsem až příliš kritická. Bohužel, skoro nikdo jiný to tu nedělá a já myslím, že u většiny děl je nějaká ta zpětná vazba potřeba, ne jen odkliknout políčko schválit.

Tak teď už k věci.
Nezdá se mi to úplně špatné. Před pěti lety bych ti tleskala a báseň si hrnula do oblíbených. Tehdy bych za každým druhým slovem tušila deset skrytých trojvýznamů a sama si domyslela stínový obsah přesně na míru.

Dnes už mi to připadá spíš jako částečně nahodilá směs výkřiků do tmy a slov, která hezky znějí a každý básník po nich rád sáhne (zoufalý, umírat, pobledlá, mučí). Časté opakování spojení "každý den" tomu dodává určité zdání rytmu, někde na půli cesty se mi ale slibně začatá melodie hroutí a vyplývá do ztracena.

A opravdu hodně mě dráždí ta velká písmena, to jen tak na okraj. O ta zakopávám, ať to čtu kolikrát chci.

Pokud bych tě mohla o něco žádat (možná spíš prosit), zkus vzít tu samou myšlenku a směs pocitů, kterou jsi tady popsala a utvořit z ní další báseň. Tentokrát ale použij klasický vázaný verš. Z tohohle totiž nepoznám vůbec nic.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?