Tipy pro začínající i pokročilé psavce (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Jak na poezii

Samozřejmě nejsem žádný vševěd, ani si nemyslím, že bych měl patent na rozum v oblasti literární vědy a poetiky zvláště. Niméně se literaturou zabývám ve svém studiu, sám se už delší dobu snažím být básnicky aktivní a snažím se číst a komentovat veškerou poezii, která se na Aragornu objeví. Ne všechno, co budu psát, je z mé hlavy, ale počítám, že málokdo se dostane k sekundární literatuře, kde spoustu z toho najdete. A kdo se k tomu dostane, tomu se to převážně nechce číst. Není divu, většinou je to pěkná nuda. Tak vám něco zkusím přežvýkat, něco dodám z vlastní hlavy. Neberte můj příspěvek jako básnický kánon nebo návod na psaní poezie. Jen se zkuste nad těmito tipy zamyslet.

1) Čtěte, čtěte, čtěte!

Čtěte hodně a nezaměřujte se jen na jednu věc. Čtěte různou literaturu, abyste poznali celou šíři jazyka, protože jazyk je pracovní materiál básníka. Jazyk má své zákonitisti, které se nejdou naučit teoreticky, je třeba je zažít. A neznám jinou cestu, jak zažít jazyk, než četbu kvalitní literatury.

2) Čtěte si nahlas

Znalost jazyka nespočívá, jak se vám snažili namluvit na základce, jen v tom vědět, jaké kde napsat i a kde udělat čárku. Pravopis a gramatika je sice důležitá, ale pro poezii je často mnohem důležitější zvuková stránka jazyka, o které se ve škole nedozvíte vůbec nic. I neveršovaný jazyk má rytmus a melodii a když si budete občas předčítat nahlas, přejde vám do krve.

Když už čtete nahlas, čtěte i interpunkci: pauza na nadechnutí na čárce a pomlčce, klesnutí hlasem na tečce, dvojtečce a středníku, stoupnutí hlasem v otázce, ukončení "do ztracena" (bez změny intonace) na třech tečkách, zesílený hlas u vykřičníku apod. Zjistíte, že interpunkce je svým způsobem také věcí intuice.

3) Zkoušejte veršovat a asociovat

I když chcete psát prózu nebo poezii ve volném verši, občas si zkuste tvořit krátké říkanky, rýmy a rytmické celky, procvičíte si tím výše zmíněné a možná vás napadnou nečekané a zajímavé náměty.

4) Naučte se užívat různé styly a roviny jazyka

Začněte spisovnou češtinou. Snažte se napřed psát spisovně, protože spisovný jazyk jako jediný má příručku - pravidla čaského pravopisu. Jakmile zvládnete spisovný jazyk, vrhejte se do experimentů s jinými rovinami (nářečí, obecná čeština, slangy apod.). POKUD ZAČNETE PSÁT V JEDNÉ ROVINĚ, NEMĚŇTE JI!!!

5) Pište tak, aby každá část básně o něčem vypovídala

Budu parafrázovat Jiřího Koláře. Ten říkal, že když napíše báseň, přečte si ji ponějakém čase a vyškrtne každé čtvrté slovo. To opakuje čtyřikrát, až v básni zůstane jen to podstatné. Nemusíte být tak radikální, ale snažte se, aby každé slovo, každá hláska, každá čárka, měla v básni opodstatnění a význam. Že se něco rýmuje, není dostatečný důvod, každá část básně musí vypovídat, jinak čtenáře nudí.

6) Buďte aktivní

Pište buď na Aragorna nebo na servery, které jsou přímo věnované literatuře (např. Písmák). Čtěte si komentáře a přemýšlejte o nich. Čtenáři nemívají vždycky pravdu (vlasně ji mají málokdy,... no,... vlasně skoro nikdy, amátéři! Vůbec mi nerozumí! :-)), ale stojí za to se nad jejich názory zamyslet, často vás to může nějakým způsobem "nakopnout". Diskutujte s názory, může to být oboustraně plodné. Také pište vlasní názory. Neomezujte se na líbí-nelíbí. Pojmenujte věci, které se vám líbí a nelíbí, případně nabídněte, jak byste to řešili vy.

7) Hlavně: ZŮSTAŇTE SVÍ, ORIGINÁLNÍ, JEDINEČNÍ, NENAPODOBITELNÍ!!!