Tom Lloyd: Pán Bouří (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Tahle knížka mi už dlouho leží na stole. Dočetl jsem jí koncem září, ale do recenze pořád chyběla. Každý večer jsem se na ní podíval, ona mi můj pohled vrátila a já jsem se věnoval něčemu jinému Ale dnes přišel ten slavný den :-). Tak co tu máme? Tmavá hnědá obálka s bojovníkem v těžkém brnění na žluto modrém podkladu. Bojovník má krásný meč a velký štít, jeden by skoro nevěřil, že unese tolik železa, protože z něho vlastně kromě kovu není nic vidět. Nad ním se vznáší řvoucí drak s jezdcem na zádech. Zdá se, že drak a jezdec jakýmsi způsobem patří k sobě. Kromě toho je obraz okolo bojovníkových nohou nějaký rozmazaný a tak trochu to připomíná jiskřící magii. Celkově obrázek vyjadřuje pohyb a energii.
Co je na druhé straně obálky knihy? Píše se tam o talentu autora, jeho bohaté imaginaci a okouzlených čtenářích. Dílo je přirovnáváno k směsici temných a bizardních vizí Stevena Eriksona a epicky propracovaných příběhů George R. R. Martina. Druhého z jmenovaných znám, respektive jeho dílo a můžu říct, že přečíst jeho ságu je na dlouho. I když píše poutavě, i takové čtení může být velmi zdlouhavé.

Co se skrývá ve slovech napsaných uvnitř obálky? Je to hrdinská sága, tedy máme jednoho velkého hrdinu, máme proroctví a sledujeme jak ho náš hrdina postupně plní. To všichni známe a teď si samozřejmě kladete otázku, proč číst právě todle? Nejsem si jistý jestli na ní odpovím, ale zkusím to.

Nejdříve napíšu trochu o světě, ve kterém se děj odehrává. První věc je jeho historie a propracovanost. Mohu potvrdit to, co slibuje titulek. Ano, svět je vymakaný, má svou historii a dobře se o něm čte. Bohužel ne vždy jsem měl úplně jasno a některé věci mi zůstávaly utajeny (což možná bylo záměrem autora, možná ztraceno v překladu). V každém případě se jedná o svět plný různých magických tvorů, bohů a plný magie. To jest magie je pevnou součástí tohoto světa, každý jeho obyvatel jí zná a setkal se s ní. A je tu slabší magie a pak je tu silnější magie, které je vzácnější a o to zajímavější. Šlechtic, který chce být úspěšný, potřebuje magii. Jeho nejcennějším majetkem je kouzelné brnění a meč, které mu pomáhají udržet si svou pozici. Bez nich je jeho šlechtický stav silně ohrožen. Podobně na tom je boží přítomnost, silně jí pociťují kněží a častěji se s ní setkávají ti mocní, ale v menší míře jí cítí i ti bezvýznamní.

Do tohoto místa se vydáváme jako nezkušený mladík, který se držel stranou těchto velkých věcí a patřil mezi ty nejchudší. Díky rozhodnutí bohů se stal vyvoleným nástupcem trůnu jedné ze zdejších zemí a také dostal svůj kouzelný meč a brnčko (které má mimochodem celkem zajímavou historii). Spolu s ním poznáváme hlavní město této země a spolu s ním se dozvídáme jak to teda funguje. Viz předchozí odstavec o šlechtictví :-). Časem se z tohoto mladíka stává bitevní stroj nabitý magií, takže kromě toho, že umí sekat mečem, tak ještě smaží protivníky pohledem. Takříkajíc má šavle i v očích a musí dávat bacha na koho se škaredě podívá :-)

Autor střídá vyprávění z pohledu tohoto mladíka s vyprávěním z pohledu jiných důležitých postav. Otevírá konflikt, ve kterém jde o všechno a pomalu to říká vyvolenému i když čtenář toho ví o trochu víc a nebo se může domýšlet. Na konci knihy jsem znal vyvoleného, ale nevím jak se bude dál chovat a ani si nedokážu představit kam bude dál sága směrovat (kromě toho velkého konfliktu :-)). Také jsem poznal jeho přátele jejichž motivy jsou jasnější, ale tím, že svůj osud spojují s vyvoleným, tak jejich budoucnost je také nejistá. Kromě toho jsem poznal další zajímavé postavy na obou stranách konfliktu, o jejichž úlohách se mohu jen dohadovat. A samozřejmě jsem poznal některé nepřátele vyvoleného, se kterými si bude muset vyřídit účty a řeknu vám, že mu teda nezávidím :-)

Vlastně bych mu nezáviděl ani kdyby tito nepřátelé neexistovali a zbývalo mu pouze vyřešit neblahou situaci, kterou autor ke konci prvního dílu ságy nastínil. Věřím, že ho čekají ještě velmi krušné chvíle a to co bylo popsáno dosud je proti tomu je procházka růžovým sadem. A vůbec to nevypadalo, že to vyvoleného nebolí. Taky na konci zůstala pěkná hromádka mrtvých a hromadu zmatků v duši. To je další věc, kterou je třeba říct: Autor neváhá a vydává se na průzkum duší jednotlivých postav. Hlavní hrdina má své vlastní kostlivce ve skříni a nebojuje pouze na bitevním poli. Bojuje i vevnitř. Stejně tak jeho přátelé a nepřátelé.
V některých částech je dokonce lehký nástin romantických scén, ale je to především příprava na další děj a autor je řeší relativně rychle a jasně. Žádné zmatky.

Když to teda shrnu, komu bych toto dílo doporučil? Prvně těm, kteří mají rádi mocné hrdiny, magické efekty a fantasy. Potom těm, kteří rádi čtou o cizích krajích. A také těm, kteří kromě sekání mečem a smažení bleskem chtějí číst o tom jak to je těžké být vyvolený. Autor píše uceleně a postupně se propracovává ke svému cíli. Nechává si záležet na každé scéně, přestože těm velmi náročným (jako jsem já :-) ) se může zdát, že některé scény by se daly ještě vylepšit. Jedná se mi především o scény popisující historii, která je zřejmá hlavnímu hrdinovi, ale nikoli čtenáři.