Úlomky samoty (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Úlomky samoty

Autor : Laethé   13. srpna 2007   Povídky
Dalsi z projevu meho bezbreheho formalismu. Psala jsem ho, abych ze sebe dostala emoce, ktere me dlouho tahly ke dnu... presto tento text neni o me. Misto provazku byl k navleceni ulomku pouzit prelozeny a upraveny refren pisne Spring od Rammstein.

Je mi zima.
Skoč
Hlasité oddechování starého pána plní celý taxík. Nemluví, nemůže. Má z krku vyvedenou trubičku. Venku se prohání světla lamp a vítr.
Skoč vysvoboď mě
Drásavý kašel. Lžíce sirupu. Všechno je současně rozostřené a nekonečně ostré. Objetí peřiny, konejšivá ruka polštáře. Propadám se.
Skoč nezklamej mě
Hrst tmavých lístků, voda litá z výšky. Čaj zavíří za sklem. Mlčky ho pozoruji. Voní po zemi a kouři. Zase jsem zapomněla vodu ohřát.
Skoč kvůli mě
Usínám. Je mi lhostejně. Nechám se pomalu kolébat. Na břehu číhá sen. Začíná pršet.
Skoč do světla
Šedé ráno. Nedokážu se ti podívat do očí. Proud vody a bílá pěna na mých rukou. Gesta něhy. Jsem tak unavená.
Skoč
Hlasy na schodech ztichnou, když procházím kolem. Pátravé pohledy, ústa sevřená v nesouhlasu. Jsem cizinec před dveřmi vlastního bytu.
Oni křičí
Stěna hudby. Nevidím přes záclonu vlasů. Nechám se nést. Otočka na špičkách, prohnutá křivka těla, dunící rytmus. Hodnotící pohled opilých očí mě málem srazí z parketu.
Skoč
Tisíce osudů na obrazovce. Klik klik klik. Kdysi jsem věřila, že každý člověk je jedinečný.
Skoč vysvoboď se
Jsem sama s plamínkem na špičce sirky. Tmavošedý kouř maluje po stěně spirály stínu. Tolik mi to voní. Přivřu oči. Obraz se maličko pohne, pak zaostří. Stále slyším svůj dech. Až k udušení.
Skoč nezklamej mě
Doteky. Má lýtka překřížená za tvými zády. Tvé dlaně na mých bocích. Mé nehty na tvých ramenou. Tvá ústa na mém krku. Mé oči v tvých očích. Slova všechno zničí. Najednou necítím nic.
Skoč pro mě
Světla v protisměru. Kratičký okamžik překvapení. Náraz, pak ticho. Mám klín plný střepů a ruce plné krve. Něco se pálí. Je mi zima.
Skoč místo mě
Skoč

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Úlomky samoty?
Allizea, Billie, Erinye, Grom, hater, Kern, kucik (4.50*), Miar, Moskov, Snory Nosohrys

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 7 z celkem 7 příspěvků1

Nosferatu - 5. července 2010 23:26
Nosferatu

Je to takové jaká jsi ty (nebo jaká jsi byla) ? Jaká vlastně jsi?

Bob Falfa - 19. září 2008 00:46
Bob Falfa

ano...někdo to už tady psal...změť pocitů. ale asi jsme si podobnými pocity prošli všichni, takže si to každý může užít po svém - proto mě to zaujalo. škoda, autorku neznám, ale jistě by se o těch konkrétních inspiračních pocitech dalo povídat dlouho. anebo už radši ne?

Miar - 30. srpna 2007 17:30
Miar

Laethe 28. srpna 2007 00:04
ano odpovídá :) dík za objasnění :-)
chrocht

Laethé - 28. srpna 2007 00:04
Laethé

hater 14. srpna 2007 11:51
tak nejak to asi je. napsal jsi to hezky. !)

v podstate jsem timhle textem uzavrela urcitou kapitolu sveho zivota, ktera je v mych vzpominkach spojena s jednou pisnickou od rammstein. z te pochazi to vyzivani ke skoku... v te pisni se jeden muz postavi na most a obdivuje zapad slunce, ale kolem se shromazdi dav, ktery si mysli, ze chce skocit... a nakonec ho z toho mostu shodi.

takze vlastne nemas i mas pravdu. vsechno je jinak, nez jak to vypada na prvni pohled, jako v te pisni. !)

Miar 14. srpna 2007 19:06
diky. !)

mela jsem predem promyslenou formu, kterou jsem spatra naplnila. pak jsem to cele prolozila temi kusy refrenu. odpovida to na Tvou otazku? !)

Allizea 15. srpna 2007 14:16
diky za reakci, basnirko bourkovych mraku. !)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Allizea - 15. srpna 2007 14:16
Allizea

Nevím, co si myslet. Zpracování mě zaujalo, ale nějak nevím...nenadchlo mě to, přestože já píšu podobná temáta.

Nevím, asi si to přečtu večer ještě jednou a pak ještě jednou, uvidime.

Takže se zatím k tomu nebudu blíže vyjadřovat.
Dum Spiro, Spero.

Miar - 14. srpna 2007 19:06
Miar

Tak Laethe mě opravdu nezklamala. Jako posledně je to velmi originální, působivé a hlavně nutí k zamyšlení (vzhledem k tomu, že mě donutí přemýšlet opravdu máloco tak je to výkon hodný potlesku). Jen by mě zajímalo, jestli jsi to psala z patra tak jak to vidíme, nebo jsi ty výjevy promyšleně skládala k sobě
chrocht

hater - 14. srpna 2007 11:51
hater

Tak tohle je tezko definovatelne neco ;-) sled pocitu. Otazka je jestli to vubec je povidka a pokud neni, tak jak se to vlastne jmenuje ;-)

Jak nazev napovida stridaji se zde predstavy samoty, nektere jsou obvykle a jine neobvykle. Rika to, ze v temer kazde situaci je clovek sam. Ano, jiste, je tu dav dalsich lidi a nekteri mohou byt i velmi blizko. Presto je na to ve finale kazdy sam.

To co jsem kapku nepochopil bylo vyzyvani ke skakani ;-) zrejme se jedna o vyzvu k sebevrazde, ... ale nejsem si uplne jist.

Vypisuje se 7 z celkem 7 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)