Začátek příběhu Aishy (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Odehrálo se to kdysi dávno, kdy se ještě neznal telefon, automobily také byly tabu a vůbec vymoženosti podobného rázu přišly na svět později. Příběh začal jednoho letního večera ve vesničce zvané Vlčí Údolí v moment, kdy na svět přišlo malé dítě. Říkáte si, že je to normální, děti se přece rodí každý den, tak proč ne tehdy tam? No, na odpověď snad časem přijdete sami, budu vám věřit.
Dítě se narodilo jedné lehké dívce, která jej pochopitelně nechtěla vychovávat a ani znát. Odradilo by to její zákazníky, kdyby na to přišli. Rodila tedy na místě, kam neměla přístup širší veřejnost. Jen ona, porodní bába a jeden člověk, který měl dítě hned po narození zabít.
Děťátko přišlo na svět v pořádku. Detaily ohledně toho, kolik vážilo, vypadalo nebo tak, raději nechám na pokoji. Důležité prozatím je jen to, že šlo o dívku.
Matka při porodu zemřela, což se stávalo často. Porodní bába děcko vzala do své péče. Pojmenovala jej Aisha a vychovávala celých jedenáct let, po kterých zemřela. Na smrtelné posteli dívce odkázala svou službu bylinářky. Aisha ale vše prodala. Vše, až na malou brašnu, do které utržené peníze uložila. Neprodala také přívěšek po matce, který jí stařenka před svou smrtí dala. Tehdy pro ni začala zcela nová životní etapa.

Dívenka netušila, co mimo vesnici je. S bylinářkou chodila nejdále k vodopádům necelé tři míle od vesnice. Znala tedy jen cestu k nim a trochu se vyznala i v okolním lese, který obklopoval vesnici ze všech stran. Co ji čeká? Místo toho, aby přemýšlela nad cestou z vesnice, vydala se za jednou starou známou její pěstounky. Byla to známá bordelmamá, která se starala o dívky, i o Aishinu matku, dokud žila. Žena dívenku přijala s otevřenou náručí. Ubytovala ji v maličkém bytečku na půdě, kde měla docela klid. Zpočátku se starala o čistotu v baru, kam si zákazníci chodili vybírat z dívek. Po dvou letech, ve třinácti, ji poprvé nechala vydělávat si první peníze jako ostatní dívky. Aisha tak odpornou zkušenost nečekala, a tak po noci strávené s jedním mužem se pokusila utéci. Muž to ale čekal. Chytil ji a žena, která na ni byla zpočátku tak hodná, ji zavřela v jejím malém pokojíčku. Jídlo jí nosila jedna z dívek potají, neboť bordelmamá nechtěla, aby Aisha jedla a tím se poučila, že má poslouchat. Aisha se po té kruté době musela zapřisáhnout k dalším sedmi letům ve službě jako lehká dívka. Zpočátku to pro ni bylo těžké, ale nakonec si na ten způsob života zvykla.

Vesnička se pomalu rozrůstala a nakonec se z ní stalo velkoměsto. Aisha si toho ale nemohla všimnout, neboť ji drželi pouze v hostinci, anebo v jeho těsné blízkosti.

Jednoho dne si ji vyžádal znalý cestovatel. Vyprávěl jí o všech dobrodružstvích, co se mu při jeho cestách v dalekých zemí přihodilo, a její srdce nabylo nového cíle: zmizet z té strašné zlaté klece a cestovat potají jako ten muž.