Zamyšlení (1. strana) | Články - Aragorn.cz

dangoball 6. ledna 2009 19:39
Nevadí že nemůžeš zjistit co,hlavně že aspoň něco:)
Smutným údělem králů a krásných žen je, že v davu lichotníků, který je obklopuje, nemohou rozeznat přítele.

Souhlasím se systy, že to je spíš úvaha. Poetická mi tam přijde spíš myšlenka, než její formulace, ale ta myšlenka je vskutku zajmavá. Něco se mi na tom dost líbí, jen nemůžu zjistit co.. XD
Carpe vita

Runshak 17. července 2008 15:48
Děkuji za přečtení a za názor,moc si toho cením.
Smutným údělem králů a krásných žen je, že v davu lichotníků, který je obklopuje, nemohou rozeznat přítele.

Systy 16. června 2008 16:17
Děkuji,zamyšlená úvaha i tak to lze napsat:)
Smutným údělem králů a krásných žen je, že v davu lichotníků, který je obklopuje, nemohou rozeznat přítele.

tvá slovní zásoba je vskutku rozmanitá, hlavně závěr se mi moc líbil a proto nemůžu jinak než ti dát 4,5
"Aby si zuřícímu trpaslíkovi uniknouti dokázal, hbitých nohou jest ti zapotřebí. Nest pomni: vždy rychlejsi byti musis, nez kterakoli sekyra jim vrzena letic. Jestlize unikl jsi mu, zevnejsek svůj pozměn. Paměť jejich jest smrtelně dobrá."

Zařadila bych to asi spíš do úvah... i když nevím... le je to rozhodně zajímavý, jedinečný dílo, nic podobnýho jsem tu ještě neviděla :)
A podle mě to vůbec není špatný. Rozhodnu se mezi 3,5 a 4*
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Amthauer 13. března 2008 11:57
Díky za názor i za kritiku, snad to přežiju:-)
Ne cením si i negativního názoru, takže díky.
Smutným údělem králů a krásných žen je, že v davu lichotníků, který je obklopuje, nemohou rozeznat přítele.

Vtip v dlouhých verších je ten, že jsou obvykle buď silně epické nebo silně popisné, jenže zde jsem během čtení třetího verše málem usnul. A verš:

Nebo je to ten na kterého svalují vinu všichni kdož nenalezou chybu u sebe?

Když je něco takového v poezii, vypadá to, jako by si autor zakopl o jazyk a zašmodrchal do něj. Tohle prostě není poezie...
- What is a life devoid of strife?

Já s tím docela souhlasím, jen.. roztáhl bych to, respektivě se zadíval ještě hlouběji, protože tohle mnoho lidí jen přelétne pohledem a možná to na nich ani nezanechá žádnou stopu.
Je to jen rada.. malá a bezvýznamná rada.
"šel jsem jednou takhle po ulici a potkal jsem ďábla. Ten se na mne podíval, pomodlil se , pokřižoval a zdrhnul. Tak si říkám. Co jsem sakra zač?"

No...

První věc: ČÁRKY! Nevím jak teď, ale když jsem studoval, tak za čárkou byla vždy mezera. A když je v textu plno čárek, mám chuť to poslat zpět. Takže pro příště. :)

K básni: Kdo ví?
Kdo? No, já zjevně ne. Opakování, pokus o stvoření "Vyšší poezie". Těžké navazování rýmu, nucené přechody.
Kdyby to byl monolog, přivřu oči. Ale teď asi ne. Na sklatbu poezie, kterou tu přechováváme je to nadprůměrné, avšak stále to není to dílo, které bych si představoval za více než dobré, či snad unikátní.
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.