Zklamání z naděje (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Až si budem chcieť po­pla­kať,
viem koho mám vyhľadať.
(... ná­ho­da ...)

Pekná ve­cič­ka a nakoľko si to chcel s os­t­rý­mi hra­na­mi, nemám už čo dodať.

Zirra­el 10. břez­na 2007 19:30
Klaghler O´Pilley 9. břez­na 2007 16:36

ale děti... :) přeci byste se ne­há­da­li u tak emo­tiv­ní bás­nič­ky :P

no, jsem rád, že pů­so­bí... a že tak byla i psaná a že v emo­cích vzni­ka­la a že je pře­dá­vá dál :) ať už ne­ga­tiv­ní, smu­tek, či jiné
Jsem ob­lud­ný fan­ta­zák, jenž z tem­no­ty svého dou­pě­te leze kam se mu za­chce a kdy se mu za­chce.

Klaghler O´Pilley 9. břez­na 2007 16:36
Hehm.. nic moc za chyby :D
Ne­mys­lím to zle!! Jsem pros­tě moc Zirra­e­loid­ní na to, abych to do­ved­la říct jinak. . . . Pod­dej se temné stra­ně síly => http://​www.​knightfight.​cz/?​ac=vid&​vid=117033739

Zirra­el 8. břez­na 2007 21:50
"Jinak tam vážně nic moc ne­vi­dím" - to zní jako hodně ne­pěk­ná kri­ti­ka :-)
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

přes­to­že jsem to četla lehce in­dis­po­no­va­ná pro čtení básní (baš­ti­la jsem ja­ký­si oran­žo­vý pa­pun­de­kl:) ), do­ká­za­lo mě to při­táh­nout a za­ne­chat ve mě ně­ja­ké po­ci­ty a do­kon­ce jsem kvůli tomu ten pa­pun­de­kl i na chví­li od­lo­ži­la, abych nad tím mohla pře­mýš­let :)

Možná jsem to správ­ně ne­po­cho­pi­la, ale tam, kde máš:
"Za keři, stro­my i lis­to­vím,
Nejsi a hle­dat tě pod­ze­mím?"
bych asi po­su­nu­la in­ter­punk­ci, pro­to­že takhle to na mne pů­so­bí vý­zna­mo­vě dost divně. Re­spek­ti­ve bych na­psa­la:
"Za keři, stro­my i lis­to­vím
nejsi a hle­dat tě pod­ze­mím?"

"Srdce se za­ví­rá za zády pou­pě­te,
Při­šla jsi do útul­né­ho dou­pě­te.
Lé­ta­vi­ce uka­zu­je hlavu po světě,
Hra­ješ si na krás­ku svého zví­ře­te."
se mi jeví ryt­mic­ky rozko­lí­sa­né. Na­roz­díl od Chlod­vy mi při­pa­dá rozko­lí­sa­ná celá ta sloka, abych to upřes­ni­la :)

Jinak tam vážně nic moc ne­vi­dím, je to podle mě oprav­du hodně po­ve­de­ná báseň. Už jen kvůli více smys­lům vý­kla­du, které na­bí­zí, ale taky hlav­ně kvůli po­ci­tům a po­tře­bě pře­mýš­let nad ní, které za­ne­chá­vá.
Ne­mys­lím to zle!! Jsem pros­tě moc Zirra­e­loid­ní na to, abych to do­ved­la říct jinak. . . . Pod­dej se temné stra­ně síly => http://​www.​knightfight.​cz/?​ac=vid&​vid=117033739

apo­phis 1. břez­na 2007 08:26
No jistě. A navíc obé dává smysl. To na tom oceňuju.
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

Klaghler O´Pilley 22. února 2007 16:25
díky za ko­men­tář... a ad vy­svět­le­ní: každý člo­věk si v tom snad (!!!) může na­lézt to, co by chtěl...
Jsem ob­lud­ný fan­ta­zák, jenž z tem­no­ty svého dou­pě­te leze kam se mu za­chce a kdy se mu za­chce.

Tak na první pře­čte­ní super. Na druhé ně­kte­ré ryt­mic­ké a rý­mo­vé ne­srov­na­los­ti, ale těžko to nějak měnit.
Tro­chu mě pře­kva­pi­lo tvé vy­svět­le­ní. Pod­sta­tu jsem sa­mo­zřej­mě po­cho­pil, ale zcela jinak jsem po­cho­pil čas. Pro mě tam ten ča­so­vý úsek byl mno­hem delší než tři dny. Chá­pal jsem to vlast­ně úplně na­o­pak, než to bylo myš­le­no. Tys jeden den "rozře­dil" do tří, já vní­mal dlou­hý ča­so­vý úsek "zhuš­tě­ný" do tří dnů.
Ale když jsem si to pře­če­tl potom ještě jed­nou... i tak to jde.
Mám rád věci, které nejsou jed­no­znač­né a člo­věk si je může pře­va­lo­vat po čele zas a znovu. Pěkný.
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

Chlod­va 12. února 2007 15:21
mno... tohle mě nutí re­a­go­vat vcel­ku spo­ko­je­ně...
ad "Srdce se za­ví­rá za zády pou­pě­te,
Při­šla jsi do útul­né­ho dou­pě­te.", o tom vím... je to holt tak, jak to je a ... bo­hu­žel se mi ne­po­ved­lo to vy­ře­šit jiným slov­ním spo­je­ním, chybí tam v dru­hém řádku jedna sla­bi­ka... aby to ryt­mic­ky se­dě­lo. Ale jak jsem kdesi psal na chatu, a po­tvr­zo­val tak tvá slova, že to má celé hlub­ší pod­text: "ono bez ano­ta­ce to není plné, ano­ta­ce zde na­vo­dí at­mo­sfé­ru, jak má člo­věk báseň číst. Když máš sbír­ku básní, tak také má sbír­ka název a tušíš, nebo si pře­čteš před­mlu­vu, a víš, ja­ké­ho rázu budou ony verše. Navíc je to psané se sl­za­mi v očích, aneb člo­věk po­ma­lu ale jistě ztrá­cel zí­t­řek ... dnešek i vče­rej­šek a šly mi slzy do očí ještě víc, proto i ten po­sled­ní od­sta­vec je ta­ko­vej vše­li­ja­kej, vše­ří­ka­jí­cí a při­tom nijak ne­zní­cí.

A před­po­sled­ní od­sta­vec je kon­tro­verz­ní přes­ně proto, že být roz­po­ru­pl­ný je jeho úče­lem. Druhá sloka je znač­ně ci­to­vá(srdce), plná vášně(doupě), síly(zvíře), vzdo­ru (lé­ta­vi­ce) i ná­zna­ků křeh­kos­ti(poupě), jak to ve vy­pja­tých vzta­ho­vých si­tu­a­cích bývá.
A po­sled­ní sloka je jen a jen o tom, že tohle všech­no, když to máš v rámci jed­no­ho dne ti při­jde ja­ko­bys to nikdy ne­mohl pro­žít tak rych­le a roz­se­ká­váš si to do ví­ce­ro dní... ono to bylo roz­se­ka­né, člo­věk šel spát po půl­no­ci, pro­bu­dil se do­po­led­ne, žil, šel spát před půl­no­cí... a vždy to bylo... jak ov té básni.
Jsem ob­lud­ný fan­ta­zák, jenž z tem­no­ty svého dou­pě­te leze kam se mu za­chce a kdy se mu za­chce.

No, to je dobrý, fakt se mi to líbí, ako­rát... :) Ta forma je dobrá, mys­lím to od­sa­zo­vá­ní a tak, to se mi líbí, uvo­zu­je to at­mo­sfé­ru. Ten obas je taky vý­bor­nej, má to myš­len­ku a to dost hlu­bo­kou (aspoň tak to vní­mám já, nevím, jest­li to tak vidí i autor :D ) jen ti občas ne­se­dí ryt­mus...
Srdce se za­ví­rá za zády pou­pě­te,
Při­šla jsi do útul­né­ho dou­pě­te.
A bude toho tam víc. Jinak z prv­ní­ho čty­řver­ší jsem byl vážně nad­še­ný, ví­ce­mé­ně nic, co by se dalo kri­ti­zo­vat. Potom ty další dva řádky... To teď se tam mmě osob­ně moc ne­za­mlou­vá, ale chápu, proč tam je a ne­be­ru ti ho, kaž­dej to vi­dí­me jinak, já osob­ně bych ho jed­no­du­še vy­ne­chal. To další čty­řver­ší je dě­si­vě kon­tro­verz­ní. Co do po­u­ži­tí vý­ra­zů a ob­ra­tů je asi nej­lep­ší, ale tro­chu mě zkla­ma­lo tím je­do­du­chým rý­mo­vá­ním. A ten závěr je ok, ne­vy­bo­ču­je, ne­u­pa­dá, zase to rý­mo­vá­ní, ale cel­ko­vě velmi hezké ;)
Dvě věci mi porád nejdou z hlavy --- Tak pře­de­vším ty její oči, krás­ný dravý... --- A pak taky ten hře­bík.

apo­phis 12. února 2007 11:15
jj mas pro­vdu bo­hu­zel mam moc dobrou na­la­du abych se do­ka­zal vci­tit a po­ro­zu­met
-Štěs­tí je jako děvka. Jed­nou ti dá , po­dru­hé vy­liská.-

Řek­ně­me, že slova jsem ne­pře­pi­so­val téměř vůbec, aby vy­zně­la oprav­du tak, jak tahle báseň při­šla...

jen jsem sty­li­zo­val ně­kte­rá spo­je­ní, aby lépe la­di­la, ovšem pře­dě­lá­vat a uhla­zo­vat něco, co nemá být hlad­ké, má pů­so­bit, trýznit a bolet?..
Ne... oprav­du ne. Pro­po­je­né to je mys­lím do­ce­la dost, stačí se od konce vrá­tit zas na za­čá­tek...
Jsem ob­lud­ný fan­ta­zák, jenž z tem­no­ty svého dou­pě­te leze kam se mu za­chce a kdy se mu za­chce.

je to pekne ale lechce kostr­ba­te a ne­sou­vis­le
mozna by vy­z­no­lo lip tro­chu vic uhla­dit vy­ra­zi a pro­po­jit je
-Štěs­tí je jako děvka. Jed­nou ti dá , po­dru­hé vy­liská.-