Ankety | Úvahy | Diskuze - Aragorn.cz

Klaghler O´Pilley 8. června 2009 00:57
aha, tak to bych asi nějaké to diskutování zcela rád oželel :)
A s tím debatním kroužkem... nevím no. Záleží hlavně na tom, kdo by se na to přihlásil, pak by to jistě zrealizovat šlo. Téma na každé konání a bylo by to super, já osobně bych na to však ve svém volném čase nechodil :) To si radši zajdu pokecat s kámošema s tou bílou tyčkou, ze které vychází kouř, v ústech. Přestože diskutuju rád, řekl bych na pozvánku jasné ne! Bál bych se toho a vždycky bych si říkal, že místo toho můžu dělat lepší věci.
Tadá!

vockoo 4. června 2009 21:42
Zase si mě neidealizuj. I já dávám tvrdé písemky, přepadové diktáty, nechávám žáky propadat a nutím je číst. Taky ve škole se o většině věcí diskutovat nedá, takže na ty diskuze zas tak často nedojde. Ale uvažoval jsem o založení debtního kroužku, jenom nevím, jak se taková věc dělá ;-).
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Klaghler O´Pilley 4. března 2009 22:28
Takového učitele bych chtěl mít. Ovšem nevím, jestli bych se ti zamlouval, jako žák, protože já jsem ten, co se dohaduje vždycky, ať už se v určitém tématu orientuje, nebo ne. Je však potřeba to brát i z mého pohledu. Učitel totiž není vševědoucí a taky o nějakém tom tématu neví zhola nic. Také se mi několikrát stalo, že se mnou učitel diskutoval, aniž by vůbec věděl o čem a přesto si stál stále za svým. Ještě jsem vlastně nezažil učitele, který by se snížil na to, aby uznal, že má žák pravdu, přestože jí má.

Mnoha učitelů je v tomto směru jaksi nespravedlivá. Povyšují se nad žáka a téměř nikdy neuznají, že má pravdu, protože žák je prostě ten, který se učí, který nic neumí. Podřadný člověk, jenž nemá právo na pravdu. Tímto jsem se postupem času naučil mlčet víc a víc, až jsem na různé učitelské výroky a úvahy raději vůbec nereagoval, protože z toho nakonec byly pouhé potíže.

Pointa? Jsi vyjímečný učitel, protože málokdo ocení rozumné pře s rozumnými argumenty.

Omluvte mě, pokud jsem odbočil od tématu :)
Tadá!

S čim nesouhlasíš?
Každý šermíř nahovno , když nepřátel nerovno...Sheldon Skaggs

Antonius 5. března 2009 20:17
:-D
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Nesouhlasim!
The Game

Altak 4. března 2009 19:59
"A dej mi sílu snášet pokorně, co změnit nemám sil,
odvahu abych to, nač stačím, na tomhle světě pozměnil
a taky prostý rozum, který vždycky správně rozezná,
co se změnit nedá a co se změnit dá."

On je skutečně asi největší problém rozlišit, co za řešení stojí a co ne. Já jsem měl vždycky taky problémy s tím, že jsem byl jiný, divný. Často jsem se s lidma hádal, ale nějak jsem se postupně naučil vnímat některá slova jako "bzučení mouchy v mých uších", jak říkali Čejenové.
Ale nejde to vždycky a proti některým věcem je člověk úplně bezmocný.
Co se týče mého učitelování, začínám. Taky ber v potaz, že se tebou bavím mimo pracovní dobu a jako rovný s rovným, ve školním prostředí to vypadá trošku jinak. Ale je fakt, že mám mnohem radši žáky, kteří se se mnou dokážou přít (pochopitelně pokud mají nějaké rozumné argumenty) než puťky. Absolutně ale nesnáším chytráky, co se hádají jenom z principu aniž by o věci něco věděli. Těch je ale bohužel většina nejen ve škole.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

No a nemuselo by to tak bejt.Ono je to i tim že lidi maj spousty problémů ať jich má hodně (takových ktrý ti přídou nicotný) nebo jeden (velkej)vždycky s těma problémama přídu naveřejnost a dělaj problémy jinym lidem protože sou nepříjemný a všechno je problém. Ja se svejma problémama taky nikoho neobtěžuju a ani se na ně nemůžu vymluvit (koho to zajímá že mam problémy)....je to jen tím že sou bezohlední a neschopní (neschoní svůj problém vyřešit což jim nikdo nemá za zlí a nebo neschopní netahat svoje problémy tam kam nepatřej což už je horší akceptovat)....Ja můžu řikat to špatný a ty mi na tom ukazovat to dobrý a oba budeme mít pravdu...Ja bych tančil, zpíval, radoval se a užíval si každý okamžik bez ohledu na to, co říkají ostatní, ale občas už to prostě nejde.Ja sem podle mnoha lidí cvok, blázen říkejte tomu jak chcete...ja mam hodně problémů a nikam je mezi lidi netaham a užívam si jak toho života, ja sem totiž takovej usměvavej člověk a směju se skoro pořád a i z maličkostí mam radost, ale když přídu domů po tom náročnym dni a všem tom co se děje a td...tak chci jít spát, ale v tu chvíli nastává ta chvíle kdy se nad tim začneš zamejšlet i když nechceš.Hlavou ti lítá milion myšlenek.Přemejšlíš nad problémama a jejich řešenim a zišťuješ že když se jednoho zbavíš tak je tam rázem další kterej tam nebyl...už hodně dlouho sem neměl chvíli klidu...Je to dost namáhavý a člověka to ničí...neni to na něm třeba vidět, ale je to tak...a nebo je to na něm vidět a dělá problémy ostatnim...je to začarovanej kruh kterej nemá konce...Takže je složitý si prostě jen užívat...U tebe mi příde, že nejsi klasickej učitel.Vnímáš diskutuješ o problému a nikomu nic nevnucuješ.Dobře se s tebou diskutuje což je dost pozitivní...ale to soudim jen takhle, což nemusí bejt upně pravda, ale příde mi to tak
Každý šermíř nahovno , když nepřátel nerovno...Sheldon Skaggs

Takový to bude celý život. Já jsem zrovna loni přestal být "mládežníkem" na škole a zapojil se do pracovního procesu (učitel) a nijak se to nezlepšilo. Zrovna včera mi přišel mail s dost poučným příběhem, který údajně vyorávěl Charlie Chaplin a který se k tomuto tématu hodí.
Byla rodina - otec, matka a syn - která se rozhodla se přestěhovat. Moc toho neměli, takže vyrazili pěšky s jedním oslem, kterého měli. Otec s matkou šli pěšky a syn jel na oslu. Když přijeli do prvního města, lidi si na ně ukazovali prstem a říkali: "To je ale nevychovaný syn. Veze se na oslu a nechá rodiče trmácet se pěšky."
Rodiče měli syna rádi a nechtěli, aby ho lidé pomlouvali, tak místo něj do dlašího města jela na oslu matka. Jenomže lidi si na ně opět ukazovali a říkali: "Podívejte se na tu ženskou. Veze se na oslu a chudák manžel se musí po celodenní práci trmácet pěšky."
Takže se rozhodli, že na oslu raději pojede otec, aby je lidé zase nepomlouvali. Takhle přijeli do třetího města, kde si na ně lidé ukazovali a říkali: "No podívejte se na to! Chlap se veze a nechá vlastní rodinu vláčet se pěšky. To je teda otec rodiny!"
Takže do dalšího města jeli na oslu všichni tři, což bylo ještě horší protože lidé si na ně ukazovali a říkali: "To jsou ale bestie! To chcou toho osla dočista udřít?"
Rozhodli se teda, že když je to tak, tak na oslu nepojede nikdo, jenomže v dalším městě si lidé ťukali na čelo a říkali si: "Podívejte se na ty hlupáky! Mají osla a přitom jdou pěšky."
Co z toho plyne? Vždycky se najdou lidé, kterým se nezavděčíte, kdybyste se třeba postavili na hlavu. To je fakt a nemá cenu ty lidi poslouchat a nemá cenu se s nimi hádat, nemá cenu proti nim nějak bojovat. Prostě tančete, zpívejte, užívejte si každý okamžik bez ohledu na to, co na to ostatní řeknou.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

S tim cos napsal naprosto souhlasim.V tom máš pravdu.Já jen chci aby mě brali tak jak chtěj abych se choval.Mam se chovat jako dospělej tak taky chci bejt tak vnímanej.Spousta lidí (autorit jak si je nazval ty) si nedá tu práci yslechnout názor krej má nějak ten mladík.A to mě štve...pokud aoutorita chce abych jí vnímal tak já budu vnímat, ale požaduju abych moch říct i já to co si myslim a pokud to odmítne tak to přejdu.Jenže když se setkáváš jen s tim že nejsi vnímán a máš jen vnímat tak tě to přestane bavit a s prominutim tě to až nase** a přestaneš vnímat i ty.Si taky jen člověk a už máš věk na to aby si mohl říct svuj názor.Pokud je to názor špatnej zas tě o tom ta autorita musí přesvěčit a přessvědčí tě jen tak že ty budeš poslouchat a snažit se pochopit to co ti chce říct...ja jen chci aby se kemě chovali jak k dospělímu a ne jako k dítěti...To že já neposloucham určitý dospělí lidi a nevěnuju jim pozornost nebo na ně dokonce uplně kašlu je tim že k nim nemam respekt a to rpoto že ten respekt měli a ztratiliho tim že nejsou schopný poslouchat, a nenechaj mě říct muj názor..taky tim že mi řikaj co všechno dělam špatně a dělaj to i oni ja si z toho vezmu ponaučeni a nedělam to...já taky nekritizuju lidi který dělaj stejny chyby jako já...řek bych že to co požaduju já je maličkost naproti tomu co se chce po mě...podle mě je docela logický že když se máš chovat jako dospělej a chováš se tak, tak by se k tobě taky měli tak chovat...
Každý šermíř nahovno , když nepřátel nerovno...Sheldon Skaggs

1. Lidi nejsou v dnešní době svině. Lidi jsou v zásadě stejní po celou historii. Pořád se opakují ty stejné chyby, pořád lidé mají víceméně stejné motivy. Myslím, že je to tím, že se v člověku tak nějak třou dvě tendence. Jednak tendence ke kolektivnosti (proto potřebujeme přítele), která nám říká, že je potřeba dělat věci, které jsou dobré pro ostatní (pomůžu doma s úklidem, pustím dámu do dveří, když kamarád potřebuje, půjčím mu kilo,...). Naproti tomu máme tendenci úplně protichůdnou, tendenci vynikat jako jednotlivec, což nám umožňuje mít cíle a dosahovat jich. Tato tendence nám říká, že je potřeba dělat věci, které jsou dobré pro mě (za práci chci odpovídající peníze, za peníze chci zboží odpovídající kvality,...).
V historii velké myšlenkové směry prosazovaly často jeden nebo druhý extrém, často zavržení té druhé tendence - křesťanství, různé utopické myšlenkové směry, socialismus, komunismus, nacismus - zde všude jde o to zbavit se toho, co nás vylučuje a stát se stoprocentně kolektivními. Proti tomu stojí různé podoby anrchismu, které tvrdí, že naopak člověk musí stát jenom sám za sebe, jinak je slabý. Paradox je, že kdekoli převládly první myšlenkové směry, hrálo to na ruku těm, kteří chtěli především prospěch pro sebe.
Asi by to mělo být v rovnováze, asi bychom měli být schopní činů jak altruistických, tak egoistických. Jaký přesně bude poměr těchto tendencí závisí hodně na výchově a zkušenostech. Obecně bychom měli asi přátelům prominout občas nějaký ten sobecký skutek a nebrat to moc osobě - prostě jenom na chvíli vyhrála jeho druhá lidská stránka a nemůžeme říct že se to příští týden nestane nám.
2. Vztah dospělé populace a mládeže byl vždycky problematický, opět to není jenom záležitost poslední doby. Staří vždycky považovali mládež za nevychovanou, mladí vždycky považovali dospělé za omezené a neschpné pokroku.
Opět mi asi řeknete, že je to nesmysl, ale zkusím vám vysvětlit pojem tzv. období druhého vzdoru.
Jakmile začne člověk dospívat, změní se zásadně jedna věc. Doposud bylo správně všechno, co řekli autority - rodiče, učitelé. Hodnoty dítěte se velice úzce vztahují k ocenění ze strany autorit - pokud autorita dítě pochválí, cítí se dobře, pokud ho pokárá, je smutné - a k dodržování zákonů a pravidel daných autoritami.
Najednou však, především vlivem pokračujícího vzdělání, zapojování se do vrstevnických skupin a taky přirozeného vývoje osobnosti, samotný zákon, pochvala nebo pokárání nestačí. Člověk si začne vytvářet vlastní hodnoty a začne vnímat některé dřívější jako nespravedlivé nebo špatné. Zcela přirozené je, že se zcela "odřízne" od svých hodnot dřívějších. Začne vnímat okolí jako nepřátelské, stádní, průměrné a omezující. Zcela také přirozené, že se člověk stane členem vrstevnické skupiny, která hlásá vzdor proti této průměrné společnosti (punk, skinheads, hip-hop,...). V této fázi začne přijímat hodnoty především od dané skupiny a s autoritami je v konfliktu. Autority jsou někdo, kdo absolutně namá ponětí o tom, co se v člověku odehrává a slouží jenom k jeho omezování. Proto ten negativismus.
Do této fáze se dostane valná většina lidí, naštěstí jde pak duševní vývoj dál a člověk si začne uvědomovat, že ani vrstevníci a "jeho" skupina nejsou vždycky to pravé. Pak si teprve začne vytvářet opravdu vlastní žebříček hodnot, v němž už nepovažuje všechno, co říkají autority za kategoricky špatné.
Samozřejmě, že spousta nařízení, na které v životě narazíme jsou blbost, neřkuli krávoviny. Některé stojí za to porušovat, u jiných je lepší zatnout zuby a chvíli to vydržet.
Teďka vám to připadá jako snůška keců, ale zkuste si to někde vytisknout a přečíst si to za pět let. Psychologové totiž nemají v úmyslu s nikým bojovat nebo někomu něco vnucovat. Jsou to především vědci, teprve potom "dospělí". Většina z nich taky čerpá i z vlastních zkušeností.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Neřek sem že sou dementní naopak...jak v davuu? (máš namysli takovej ten davovej instinkt kterej maj krávy jedna někam beží a ostatní jí následujou ani neví proč?)...je pravda že je jich hodně arogantních to jo, ale nemůžeš říct že sou stejný všichni...tady je taky problém že chtějí aby ses choval jako dospělej člověk, ale když se tak chováš tak s tebou pořád jednají jako s dítětem...to je taky problém...hele víš on člověk kterýmu je 16 může bejt víc dospělej než ten kterýmu je 20 jak sem řek záleží na jedinci
Každý šermíř nahovno , když nepřátel nerovno...Sheldon Skaggs

a někteří mladí ani názor nemají. Spousta? myslíš, že všichni sou dementní? Takže jich je spousta normálních? A ten negativismus, jde o to(podle mě), že sou to buď arogantní ******(teda polovina) a ta 2., ty jsou v davu.
The Game

K tomu negativismu mládeže a o tom co řikají psychologové je blbost...podle mě záleží na jedinci a ne na věku...takovej člověk nemusí mít 16-17 let ale může mít i 22 let i víc... a psychologové to říkají proto že vidí jen ten negativizmus sou dospělí (prostě to vidí z jinýho úhlu pohledu a to je důležitý...kouknout se na věc ze všech stran) řek bych že dnešní mládež neni vnímaná nikoho nezajímaj jejich názory a často svuj názor ani nemaj šanci říct...a na to zas navazuje to jak sou lidi ochotný poslouchat (bejvaj arogantní, maj pocit že sou neomylný)...neřikam že mládež je svatá, ale jak sem řek záleží na jedinci a pohled psychologů je jen z nednoho úhlu pohledu a je to i o tom že mládež nikdo neposlouchá a nevnímá...tak možná proto dělaj co dělaj aby na sebe strhli pozornost a mohli říct co si myslí....spousta jich je na tom psychycky a duševně líp než se zdá
Každý šermíř nahovno , když nepřátel nerovno...Sheldon Skaggs

Koukam že ste odbočili od tématu...no stim přátelstvím bych řek že nezáleží jen na citu kterej máte k danýmu člověku...máte ho rádi a je to kamarád, ale opravdovej přítel by asi určitě měl bejt člověk (už to tu zaznělo) o kterýho se můžete opřít, kterej vám pomůže, utěšítě dá ti pomocnou ruku a td... a nappak čeká to i on od vás.....K přátelství je podle mě hlavně důležitá důvě...čim větší důvěra tim lepší přítel (ale znáteto čim lepší přítel tim větší je svině- ne vždy, ale je to v mnoha případech tak protože v dnešní době lidi sou svině)takže když k němu máte důvěru stoprocentní a máteho rádi a víte že vám dokáže pomoct a vyslechnout vás tak je to přítel.... Hlavně mu můžete říct uplně všechno což v rodině vždycky nejde a ani nepude....
Každý šermíř nahovno , když nepřátel nerovno...Sheldon Skaggs

Tomu moc nevěřím ale budiž =D
Ve válce múzy mlčí..

iveta.kroul 17. února 2009 20:32
Internet je součástí Alláhovy mysli a proto je neomezený. ;)
- What is a life devoid of strife?

A taky je tu úvaha o tom jak se na internt může všechno vejít? To je jako nekonečnej bo coM?
Ve válce múzy mlčí..

Tak jo zajdem ? Sraz bude kde ? =D
Ve válce múzy mlčí..

no můžeme zajít obydlit Mars nebo Merkur
The Game