Ankety | Úvahy | Diskuze - Aragorn.cz

Klaghler O´Pilley 8. červ­na 2009 00:57
aha, tak to bych asi ně­ja­ké to dis­ku­to­vá­ní zcela rád ože­lel :)
A s tím de­bat­ním krouž­kem... nevím no. Zá­le­ží hlav­ně na tom, kdo by se na to při­hlá­sil, pak by to jistě zre­a­li­zo­vat šlo. Téma na každé ko­ná­ní a bylo by to super, já osob­ně bych na to však ve svém vol­ném čase ne­cho­dil :) To si radši zajdu po­ke­cat s ká­mo­še­ma s tou bílou tyč­kou, ze které vy­chá­zí kouř, v ús­tech. Přes­to­že dis­ku­tu­ju rád, řekl bych na po­zván­ku jasné ne! Bál bych se toho a vždyc­ky bych si říkal, že místo toho můžu dělat lepší věci.
Tadá!

vockoo 4. červ­na 2009 21:42
Zase si mě ne­i­de­a­li­zuj. I já dávám tvrdé pí­sem­ky, pře­pa­do­vé dik­tá­ty, ne­chá­vám žáky pro­pa­dat a nutím je číst. Taky ve škole se o vět­ši­ně věcí dis­ku­to­vat nedá, takže na ty dis­ku­ze zas tak často ne­do­jde. Ale uva­žo­val jsem o za­lo­že­ní debt­ní­ho krouž­ku, jenom nevím, jak se ta­ko­vá věc dělá ;-).
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

Klaghler O´Pilley 4. břez­na 2009 22:28
Ta­ko­vé­ho uči­te­le bych chtěl mít. Ovšem nevím, jest­li bych se ti za­mlou­val, jako žák, pro­to­že já jsem ten, co se do­ha­du­je vždyc­ky, ať už se v ur­či­tém té­ma­tu ori­en­tu­je, nebo ne. Je však po­tře­ba to brát i z mého po­hle­du. Uči­tel totiž není vše­vě­dou­cí a taky o ně­ja­kém tom té­ma­tu neví zhola nic. Také se mi ně­ko­li­krát stalo, že se mnou uči­tel dis­ku­to­val, aniž by vůbec věděl o čem a přes­to si stál stále za svým. Ještě jsem vlast­ně ne­za­žil uči­te­le, který by se sní­žil na to, aby uznal, že má žák prav­du, přes­to­že jí má.

Mnoha uči­te­lů je v tomto směru jaksi ne­spra­ved­li­vá. Po­vy­šu­jí se nad žáka a téměř nikdy ne­u­zna­jí, že má prav­du, pro­to­že žák je pros­tě ten, který se učí, který nic neumí. Pod­řad­ný člo­věk, jenž nemá právo na prav­du. Tímto jsem se po­stu­pem času na­u­čil mlčet víc a víc, až jsem na různé uči­tel­ské vý­ro­ky a úvahy ra­dě­ji vůbec ne­re­a­go­val, pro­to­že z toho na­ko­nec byly pouhé po­tí­že.

Poin­ta? Jsi vy­jí­meč­ný uči­tel, pro­to­že má­lo­kdo ocení ro­zum­né pře s ro­zum­ný­mi ar­gu­men­ty.

Omluv­te mě, pokud jsem od­bo­čil od té­ma­tu :)
Tadá!

S čim ne­sou­hla­síš?
Každý šer­míř na­hov­no , když ne­přá­tel nerovno...​Sheldon Skag­gs

An­to­nius 5. břez­na 2009 20:17
:-D
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

Ne­sou­hla­sim!
The Game

Altak 4. břez­na 2009 19:59
"A dej mi sílu sná­šet po­kor­ně, co změ­nit nemám sil,
od­va­hu abych to, nač sta­čím, na to­mhle světě po­změ­nil
a taky pros­tý rozum, který vždyc­ky správ­ně ro­ze­zná,
co se změ­nit nedá a co se změ­nit dá."

On je sku­teč­ně asi nej­vět­ší pro­blém roz­li­šit, co za ře­še­ní stojí a co ne. Já jsem měl vždyc­ky taky pro­blémy s tím, že jsem byl jiný, divný. Často jsem se s lidma hádal, ale nějak jsem se po­stup­ně na­u­čil vní­mat ně­kte­rá slova jako "bzu­če­ní mou­chy v mých uších", jak ří­ka­li Če­je­no­vé.
Ale nejde to vždyc­ky a proti ně­kte­rým věcem je člo­věk úplně bez­moc­ný.
Co se týče mého uči­te­lo­vá­ní, za­čí­nám. Taky ber v potaz, že se tebou bavím mimo pra­cov­ní dobu a jako rovný s rov­ným, ve škol­ním pro­stře­dí to vy­pa­dá troš­ku jinak. Ale je fakt, že mám mno­hem radši žáky, kteří se se mnou do­ká­žou přít (po­cho­pi­tel­ně pokud mají ně­ja­ké ro­zum­né ar­gu­men­ty) než puťky. Ab­so­lut­ně ale ne­sná­ším chyt­rá­ky, co se há­da­jí jenom z prin­ci­pu aniž by o věci něco vě­dě­li. Těch je ale bo­hu­žel vět­ši­na nejen ve škole.
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

No a ne­mu­se­lo by to tak bejt.​Ono je to i tim že lidi maj spous­ty pro­blé­mů ať jich má hodně (ta­ko­vých ktrý ti pří­dou ni­cot­ný) nebo jeden (vel­kej)vždyc­ky s těma pro­blé­ma­ma přídu na­ve­řej­nost a dělaj pro­blémy jinym lidem pro­to­že sou ne­pří­jem­ný a všech­no je pro­blém. Ja se svej­ma pro­blé­ma­ma taky ni­ko­ho ne­ob­tě­žu­ju a ani se na ně ne­můžu vy­mlu­vit (koho to za­jí­má že mam pro­blémy)....​je to jen tím že sou bez­o­hled­ní a ne­schop­ní (ne­scho­ní svůj pro­blém vy­ře­šit což jim nikdo nemá za zlí a nebo ne­schop­ní ne­ta­hat svoje pro­blémy tam kam ne­pa­t­řej což už je horší ak­cep­to­vat)....​Ja můžu řikat to špat­ný a ty mi na tom uka­zo­vat to dobrý a oba bu­de­me mít pravdu...​Ja bych tan­čil, zpí­val, ra­do­val se a uží­val si každý oka­mžik bez ohle­du na to, co ří­ka­jí ostat­ní, ale občas už to pros­tě nejde.​Ja sem podle mnoha lidí cvok, blá­zen ří­kej­te tomu jak chcete...​ja mam hodně pro­blé­mů a nikam je mezi lidi ne­ta­ham a uží­vam si jak toho ži­vo­ta, ja sem totiž ta­ko­vej usmě­va­vej člo­věk a směju se skoro pořád a i z ma­lič­kos­tí mam ra­dost, ale když přídu domů po tom ná­roč­nym dni a všem tom co se děje a td...​tak chci jít spát, ale v tu chví­li na­stá­vá ta chví­le kdy se nad tim za­čneš za­mejšlet i když ne­chceš.Hla­vou ti lítá mi­li­on myš­le­nek.Pře­mejšlíš nad pro­blé­ma­ma a je­jich ře­še­nim a ziš­ťu­ješ že když se jed­no­ho zba­víš tak je tam rázem další kte­rej tam nebyl...už hodně dlou­ho sem neměl chví­li klidu...​Je to dost na­má­ha­vý a člo­vě­ka to ničí...​neni to na něm třeba vidět, ale je to tak...a nebo je to na něm vidět a dělá pro­blémy ostatnim...​je to za­ča­ro­va­nej kruh kte­rej nemá konce...​Takže je slo­ži­tý si pros­tě jen uží­vat...U tebe mi příde, že nejsi kla­sic­kej uči­tel.Vní­máš dis­ku­tu­ješ o pro­blé­mu a ni­ko­mu nic ne­vnu­cu­ješ.Dobře se s tebou dis­ku­tu­je což je dost po­zi­tiv­ní...​ale to sou­dim jen takhle, což ne­mu­sí bejt upně prav­da, ale příde mi to tak
Každý šer­míř na­hov­no , když ne­přá­tel nerovno...​Sheldon Skag­gs

Ta­ko­vý to bude celý život. Já jsem zrov­na loni pře­stal být "mlá­dež­ní­kem" na škole a za­po­jil se do pra­cov­ní­ho pro­ce­su (uči­tel) a nijak se to ne­zlep­ši­lo. Zrov­na včera mi při­šel mail s dost po­uč­ným pří­bě­hem, který údaj­ně vy­o­rá­věl Char­lie Cha­plin a který se k to­mu­to té­ma­tu hodí.
Byla ro­di­na - otec, matka a syn - která se roz­hod­la se pře­stě­ho­vat. Moc toho ne­mě­li, takže vy­ra­zi­li pěšky s jed­ním oslem, kte­ré­ho měli. Otec s mat­kou šli pěšky a syn jel na oslu. Když při­je­li do prv­ní­ho města, lidi si na ně uka­zo­va­li prs­tem a ří­ka­li: "To je ale ne­vy­cho­va­ný syn. Veze se na oslu a nechá ro­di­če tr­má­cet se pěšky."
Ro­di­če měli syna rádi a ne­chtě­li, aby ho lidé po­mlou­va­li, tak místo něj do dla­ší­ho města jela na oslu matka. Je­nomže lidi si na ně opět uka­zo­va­li a ří­ka­li: "Po­dí­vej­te se na tu žen­skou. Veze se na oslu a chudák man­žel se musí po ce­lo­den­ní práci tr­má­cet pěšky."
Takže se roz­hod­li, že na oslu ra­dě­ji po­je­de otec, aby je lidé zase ne­po­mlou­va­li. Takhle při­je­li do tře­tí­ho města, kde si na ně lidé uka­zo­va­li a ří­ka­li: "No po­dí­vej­te se na to! Chlap se veze a nechá vlast­ní ro­di­nu vlá­čet se pěšky. To je teda otec ro­di­ny!"
Takže do dal­ší­ho města jeli na oslu všich­ni tři, což bylo ještě horší pro­to­že lidé si na ně uka­zo­va­li a ří­ka­li: "To jsou ale bes­tie! To chcou toho osla do­čis­ta udřít?"
Roz­hod­li se teda, že když je to tak, tak na oslu ne­po­je­de nikdo, je­nomže v dal­ším městě si lidé ťuka­li na čelo a ří­ka­li si: "Po­dí­vej­te se na ty hlu­pá­ky! Mají osla a při­tom jdou pěšky."
Co z toho plyne? Vždyc­ky se na­jdou lidé, kte­rým se ne­zavdě­čí­te, kdy­bys­te se třeba po­sta­vi­li na hlavu. To je fakt a nemá cenu ty lidi po­slou­chat a nemá cenu se s nimi hádat, nemá cenu proti nim nějak bo­jo­vat. Pros­tě tan­če­te, zpí­vej­te, uží­vej­te si každý oka­mžik bez ohle­du na to, co na to ostat­ní řek­nou.
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

S tim cos na­psal na­pros­to sou­hla­sim.V tom máš prav­du.Já jen chci aby mě brali tak jak chtěj abych se choval.​Mam se cho­vat jako do­spě­lej tak taky chci bejt tak vní­ma­nej.Spous­ta lidí (au­to­rit jak si je na­zval ty) si nedá tu práci yslech­nout názor krej má nějak ten mla­dík.A to mě štve...​pokud aou­to­ri­ta chce abych jí vní­mal tak já budu vní­mat, ale po­ža­du­ju abych moch říct i já to co si mys­lim a pokud to od­mít­ne tak to pře­jdu.Jenže když se se­tká­váš jen s tim že nejsi vní­mán a máš jen vní­mat tak tě to pře­sta­ne bavit a s pro­mi­nu­tim tě to až nase** a pře­sta­neš vní­mat i ty.​Si taky jen člo­věk a už máš věk na to aby si mohl říct svuj názor.​Pokud je to názor špat­nej zas tě o tom ta au­to­ri­ta musí pře­svě­čit a přessvěd­čí tě jen tak že ty budeš po­slou­chat a sna­žit se po­cho­pit to co ti chce říct...​ja jen chci aby se kemě cho­va­li jak k do­spě­lí­mu a ne jako k dí­tě­ti...​To že já ne­po­slou­cham ur­či­tý do­spě­lí lidi a ne­vě­nu­ju jim po­zor­nost nebo na ně do­kon­ce uplně kašlu je tim že k nim nemam re­spekt a to rpoto že ten re­spekt měli a ztra­ti­li­ho tim že nejsou schop­ný po­slou­chat, a ne­ne­chaj mě říct muj názor..​taky tim že mi řikaj co všech­no dělam špat­ně a dělaj to i oni ja si z toho vezmu po­na­u­če­ni a ne­dě­lam to...já taky ne­kri­ti­zu­ju lidi který dělaj stej­ny chyby jako já...řek bych že to co po­ža­du­ju já je ma­lič­kost na­pro­ti tomu co se chce po mě...​podle mě je do­ce­la lo­gic­ký že když se máš cho­vat jako do­spě­lej a cho­váš se tak, tak by se k tobě taky měli tak cho­vat...
Každý šer­míř na­hov­no , když ne­přá­tel nerovno...​Sheldon Skag­gs

1. Lidi nejsou v dneš­ní době svině. Lidi jsou v zá­sa­dě stej­ní po celou his­to­rii. Pořád se opa­ku­jí ty stej­né chyby, pořád lidé mají ví­ce­mé­ně stej­né mo­ti­vy. Mys­lím, že je to tím, že se v člo­vě­ku tak nějak třou dvě ten­den­ce. Jed­nak ten­den­ce ke ko­lek­tiv­nos­ti (proto po­tře­bu­je­me pří­te­le), která nám říká, že je po­tře­ba dělat věci, které jsou dobré pro ostat­ní (po­můžu doma s úkli­dem, pus­tím dámu do dveří, když ka­ma­rád po­tře­bu­je, půj­čím mu kilo,...). Na­pro­ti tomu máme ten­den­ci úplně pro­ti­chůd­nou, ten­den­ci vy­ni­kat jako jed­not­li­vec, což nám umožňuje mít cíle a do­sa­ho­vat jich. Tato ten­den­ce nám říká, že je po­tře­ba dělat věci, které jsou dobré pro mě (za práci chci od­po­ví­da­jí­cí pe­ní­ze, za pe­ní­ze chci zboží od­po­ví­da­jí­cí kva­li­ty,...).
V his­to­rii velké myš­len­ko­vé směry pro­sa­zo­va­ly často jeden nebo druhý ex­trém, často za­vr­že­ní té druhé ten­den­ce - křes­ťan­ství, různé uto­pic­ké myš­len­ko­vé směry, so­ci­a­lis­mus, ko­mu­nis­mus, na­cis­mus - zde všude jde o to zba­vit se toho, co nás vy­lu­ču­je a stát se sto­pro­cent­ně ko­lek­tiv­ní­mi. Proti tomu stojí různé po­do­by anr­chis­mu, které tvrdí, že na­o­pak člo­věk musí stát jenom sám za sebe, jinak je slabý. Pa­ra­dox je, že kde­ko­li pře­vládly první myš­len­ko­vé směry, hrálo to na ruku těm, kteří chtě­li pře­de­vším pro­spěch pro sebe.
Asi by to mělo být v rov­no­vá­ze, asi bychom měli být schop­ní činů jak al­tru­is­tic­kých, tak ego­is­tic­kých. Jaký přes­ně bude poměr těch­to ten­den­cí zá­vi­sí hodně na vý­cho­vě a zku­še­nos­tech. Obec­ně bychom měli asi přá­te­lům pro­mi­nout občas ně­ja­ký ten so­bec­ký sku­tek a ne­brat to moc osobě - pros­tě jenom na chví­li vy­hrá­la jeho druhá lid­ská strán­ka a ne­mů­že­me říct že se to příští týden ne­sta­ne nám.
2. Vztah do­spě­lé po­pu­la­ce a mlá­de­že byl vždyc­ky pro­ble­ma­tic­ký, opět to není jenom zá­le­ži­tost po­sled­ní doby. Staří vždyc­ky po­va­žo­va­li mlá­dež za ne­vy­cho­va­nou, mladí vždyc­ky po­va­žo­va­li do­spě­lé za ome­ze­né a ne­schp­né po­kro­ku.
Opět mi asi řek­ne­te, že je to ne­smy­sl, ale zku­sím vám vy­svět­lit pojem tzv. ob­do­bí dru­hé­ho vzdo­ru.
Jakmi­le začne člo­věk do­spí­vat, změní se zá­sad­ně jedna věc. Do­po­sud bylo správ­ně všech­no, co řekli au­to­ri­ty - ro­di­če, uči­te­lé. Hod­no­ty dí­tě­te se ve­li­ce úzce vzta­hu­jí k oce­ně­ní ze stra­ny au­to­rit - pokud au­to­ri­ta dítě po­chvá­lí, cítí se dobře, pokud ho po­kárá, je smut­né - a k do­dr­žo­vá­ní zá­ko­nů a pra­vi­del da­ných au­to­ri­ta­mi.
Na­jed­nou však, pře­de­vším vli­vem po­kra­ču­jí­cí­ho vzdě­lá­ní, za­po­jo­vá­ní se do vrs­tev­nic­kých sku­pin a taky při­ro­ze­né­ho vý­vo­je osob­nos­ti, sa­mot­ný zákon, po­chva­la nebo po­kárá­ní ne­sta­čí. Člo­věk si začne vy­tvá­řet vlast­ní hod­no­ty a začne vní­mat ně­kte­ré dří­věj­ší jako ne­spra­ved­li­vé nebo špat­né. Zcela při­ro­ze­né je, že se zcela "od­říz­ne" od svých hod­not dří­věj­ších. Začne vní­mat okolí jako ne­přá­tel­ské, stád­ní, prů­měr­né a ome­zu­jí­cí. Zcela také při­ro­ze­né, že se člo­věk stane čle­nem vrs­tev­nic­ké sku­pi­ny, která hlásá vzdor proti této prů­měr­né spo­leč­nos­ti (punk, skinhe­ads, hip-hop,...). V této fázi začne při­jí­mat hod­no­ty pře­de­vším od dané sku­pi­ny a s au­to­ri­ta­mi je v kon­flik­tu. Au­to­ri­ty jsou někdo, kdo ab­so­lut­ně namá po­ně­tí o tom, co se v člo­vě­ku ode­hrá­vá a slou­ží jenom k jeho ome­zo­vá­ní. Proto ten ne­ga­ti­vis­mus.
Do této fáze se do­sta­ne valná vět­ši­na lidí, na­štěs­tí jde pak du­šev­ní vývoj dál a člo­věk si začne uvě­do­mo­vat, že ani vrs­tev­ní­ci a "jeho" sku­pi­na nejsou vždyc­ky to pravé. Pak si te­pr­ve začne vy­tvá­řet oprav­du vlast­ní žeb­ří­ček hod­not, v němž už ne­po­va­žu­je všech­no, co ří­ka­jí au­to­ri­ty za ka­te­go­ric­ky špat­né.
Sa­mo­zřej­mě, že spous­ta na­ří­ze­ní, na které v ži­vo­tě na­ra­zí­me jsou bl­bost, neřku­li krá­vo­vi­ny. Ně­kte­ré stojí za to po­ru­šo­vat, u ji­ných je lepší za­tnout zuby a chví­li to vy­dr­žet.
Teďka vám to při­pa­dá jako snůš­ka keců, ale zkus­te si to někde vy­tisk­nout a pře­číst si to za pět let. Psy­cho­lo­go­vé totiž ne­ma­jí v úmys­lu s nikým bo­jo­vat nebo ně­ko­mu něco vnu­co­vat. Jsou to pře­de­vším vědci, te­pr­ve potom "do­spě­lí". Vět­ši­na z nich taky čerpá i z vlast­ních zku­še­nos­tí.
"Láska, chle­ba a knihy by měly být za­dar­mo." Ar­nošt Lus­tig

Neřek sem že sou de­ment­ní naopak...​jak v davuu? (máš na­mys­li ta­ko­vej ten da­vo­vej in­stinkt kte­rej maj krávy jedna někam beží a ostat­ní jí ná­sle­du­jou ani neví proč?)...​je prav­da že je jich hodně aro­gant­ních to jo, ale ne­mů­žeš říct že sou stej­ný všich­ni...​tady je taky pro­blém že chtě­jí aby ses cho­val jako do­spě­lej člo­věk, ale když se tak cho­váš tak s tebou pořád jed­na­jí jako s dí­tě­tem...​to je taky pro­blém...​hele víš on člo­věk kte­rý­mu je 16 může bejt víc do­spě­lej než ten kte­rý­mu je 20 jak sem řek zá­le­ží na je­din­ci
Každý šer­míř na­hov­no , když ne­přá­tel nerovno...​Sheldon Skag­gs

a ně­kte­ří mladí ani názor ne­ma­jí. Spous­ta? mys­líš, že všich­ni sou de­ment­ní? Takže jich je spous­ta nor­mál­ních? A ten ne­ga­ti­vis­mus, jde o to(podle mě), že sou to buď aro­gant­ní ******(teda po­lo­vi­na) a ta 2., ty jsou v davu.
The Game

K tomu ne­ga­ti­vis­mu mlá­de­že a o tom co ři­ka­jí psy­cho­lo­go­vé je blbost...​podle mě zá­le­ží na je­din­ci a ne na věku...​takovej člo­věk ne­mu­sí mít 16-17 let ale může mít i 22 let i víc... a psy­cho­lo­go­vé to ří­ka­jí proto že vidí jen ten ne­ga­ti­vi­zmus sou do­spě­lí (pros­tě to vidí z ji­ný­ho úhlu po­hle­du a to je dů­le­ži­tý...​kouknout se na věc ze všech stran) řek bych že dneš­ní mlá­dež neni vní­ma­ná ni­ko­ho ne­za­jí­maj je­jich ná­zo­ry a často svuj názor ani nemaj šanci říct...a na to zas na­va­zu­je to jak sou lidi ochot­ný po­slou­chat (bej­vaj aro­gant­ní, maj pocit že sou ne­o­myl­ný)...​neřikam že mlá­dež je svatá, ale jak sem řek zá­le­ží na je­din­ci a po­hled psy­cho­lo­gů je jen z ned­no­ho úhlu po­hle­du a je to i o tom že mlá­dež nikdo ne­po­slou­chá a ne­vní­má...​tak možná proto dělaj co dělaj aby na sebe strh­li po­zor­nost a mohli říct co si myslí....​spousta jich je na tom psy­chyc­ky a du­šev­ně líp než se zdá
Každý šer­míř na­hov­no , když ne­přá­tel nerovno...​Sheldon Skag­gs

Kou­kam že ste od­bo­či­li od té­ma­tu...​no stim přá­tel­stvím bych řek že ne­zá­le­ží jen na citu kte­rej máte k da­ný­mu člo­vě­ku...máte ho rádi a je to ka­ma­rád, ale oprav­do­vej pří­tel by asi ur­či­tě měl bejt člo­věk (už to tu za­zně­lo) o kte­rý­ho se mů­že­te opřít, kte­rej vám po­mů­že, utě­ší­tě dá ti po­moc­nou ruku a td... a na­ppak čeká to i on od vás.....K přá­tel­ství je podle mě hlav­ně dů­le­ži­tá důvě...čim větší dů­vě­ra tim lepší pří­tel (ale zná­te­to čim lepší pří­tel tim větší je svi­ně- ne vždy, ale je to v mnoha pří­pa­dech tak pro­to­že v dneš­ní době lidi sou svině)takže když k němu máte dů­vě­ru sto­pro­cent­ní a má­te­ho rádi a víte že vám do­ká­že po­moct a vy­slech­nout vás tak je to pří­tel.... Hlav­ně mu mů­že­te říct uplně všech­no což v ro­di­ně vždyc­ky nejde a ani ne­pu­de....
Každý šer­míř na­hov­no , když ne­přá­tel nerovno...​Sheldon Skag­gs

Tomu moc ne­vě­řím ale budiž =D
Ve válce múzy mlčí..

iveta.​kroul 17. února 2009 20:32
In­ter­net je sou­čás­tí Allá­ho­vy mysli a proto je ne­o­me­ze­ný. ;)
- What is a life de­vo­id of stri­fe?

A taky je tu úvaha o tom jak se na in­ternt může všech­no vejít? To je jako ne­ko­nečnej bo coM?
Ve válce múzy mlčí..

Tak jo za­jdem ? Sraz bude kde ? =D
Ve válce múzy mlčí..

no mů­že­me zajít obyd­lit Mars nebo Mer­kur
The Game