Kráter (156 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Ohavná tlející příšera pevně třímá meč ve své jediné ruce a dál útočí na elfa Haldira.

Oznamte své akce a proveďte příslušné hody.

Arion zamířil další střelu a stiskl spoušť své kuše. Šipka zahvízdla vzduchem a zanořila se hluboko do obnaženého tlejícího masa chodící mrtvoly. Ta se ale dál bez povšimnutí ohání svým zahnutým mečem po Haldirovi, jako by snad necítila žádnou bolest.

Žabikuch roztočil svůj prak a ve vhodný okamžik pustil jeden konec. Tentokrát však dobře nezamířil a kámen prolétl kolem bojující skupinky, div nezasáhl Pjotra.
Ten po mrtvole seká svým mečem a jeho ostří zoufale skřípe po pancíři, který jí chrání hruď.
Haldir také razantně útočí a jeho šavle se zařízla do hnijícího ramene mrtvoly. Nezdá se ale, že by rána příšeře ublížila. Ta naopak vrací úder a obloukem zasáhla elfa do boku, který bolestně sykl.

Brens stále leží nehybně na zemi.
Triamos a Rudi se strachy třesou stranou od bojující skupiny, bledý Tizok se opírá o stěnu a zápasí s dalším návalem nevolnosti.

Technická:

Ve zdraví jsem se vrátil z dovolené. Hra poběží dál.

Děkuji za Vaši trpělivost
Osud

Někdo musí odtáhnout Brense. S ním stejně nemůžeme nikam utíkat..

"Myslím že teď už je nám všem jasné, že jedinou možností je nebojovat, ale utíkat vpřed, stejně jako jsme to měli udělat s přízračnými strážci v minulé jeskyni! Pojďte, proběhneme. Haldire, budeš nás krýt?"

Roztáčím svůj prak a střílím po netvorovi...

'Co můžem s touhle příšerou províst? Zdá se to ještě beznadějněšjí než před tím s tím duchem' bleskne mi hlavou. Pak už ale opět natáhnu kuši a zkusím znovu vystřelit po útočníkovi.

Stojím stuhnutý na mieste a len sledujem s trasúcimi sa kolenami a očami plýnými hrôzy ako Haldir chgráni Brensa a ako príšera útočí a bojuje.
V mysli mám len jediné.Strach.Hrôzu.Des

Oznamte své akce a proveďte příslušné hody.

Mrtvola nelítostně zanořila svoji zakřivenou čepel do Brensova boku, který se však ani nehnul, jako by snad zranění ani necítil.
Krůpějky temně rudé krve vytryskly z ošklivé rány.

Haldir znovu útočí, ale jeho šavle, jak svoji zbraň pojmenoval, se znovu neškodně odráží od těla tlející mrtvoly.
Přesto se nevzdává a zprudka vrazil do bledého Brense, který se těžkopádně svalil k zemi jak pytel brambor. Stále zůstává nehybně ležet.
Elf se tak ale dostal přímo před nestvůru a poskytl statečnému válečníkovi potřebnou ochranu.

Kalmor, menší kudůk, se také zuřivě vrhá do boje. Máchá svoji stříbrnou holí a buší do pancíře chodící mrtvoly. Ta si úderů zatím nevšímá a s nenávistí útočí na Haldira, který se před ni postavil.

Technická:

Omlouvám se za výpadek hry, jsem teď bohužel pracovně zaneprázdněn, řekl bych až přetížen, hra ale určitě nekončí a končit nebude!

Zároveň upozorňuji, že příští týden si už musím konečně vybrat dovolenou (1 týden) a přístup k počítači budu mít zřejmě velmi omezen.

Prosím o Vaši trpělivost a shovívavost, moji milí dobrodruzi.
Děkuji
Osud

Strčím štítem do Brense vší silou abych ho srazil a zaujmu jeho místo. Hned zaútočím na tu zrůdu abych jí nedal šanci zareagovat...

Pouze sleduji vcelku špatně se vyvíjející souboj. Uhranutě zírám na nestvůru a evidentně usilovně přemýšlím. To je nějaký hodně zvláštní nemrtvý. Budou na něj vůbec účinkovat kouzla? Má je cenu teď sesílat? Co když se teď příliš vyčerpám a pak nebudu mít sílu na nějakou tu silnou příšeru, co pravděpodobně vyvolal ten nekromant? Radši ještě počkám.

Malého kudůka napadlo, že by jeho stříbraná hůl mohla mít nějaké lepší účinky v boji proti nemrtvým zrůdám, a tak se chápe další možnosti ukázat své kvality a přidává se mezi bojovníky v první linii a útočí.

Tlející zohavená mrtvola seká svým zahnutým mečem po Brensovi, který k Vašemu úžasu pouze nehybně stojí. Vůbec se nesnaží krýt, jen strnule stojí na pospas svému osudu..

Arion vystřelil ze své kuše. Šipka pročísla zatuchlý vzduch a zanořila se do odpudivého těla oživlé mrtvoly. Ta, jako by ránu necítila, útočí dál na Brense.

Haldir se kryje za svým štítem a znovu se snaží mrtvolu zasáhnout.

Celý vystrašeny krok sun krok ustupuji dozadu. Zády vrážím do ostatních a deru se zpět. Vše je tady tak malé, ten mrtvolný zápach mě dusí a já nemůžu svobodně dýchat. Meč v ruce se mi třese, dech se zrychluje a na čele mi vyskakují kapky ledového potu.

V hlavě mi pulsuje jediná věta. Pryč, musím pryč. Nejsem schopen racionálně myslet. Ta obludná mrtvola mě svojí ohyzdností uhranula. Vyčerpán se odsunu stranou, kde do opřu o stěnu. Zhluboka se snažím dýchat, abych uklidnil nejen sebe, ale také svůj neklidný žaludek. Z toho puchu se mi chce zvracet. Vše se kolem mě vlní, jak tady ostatní poskakují v smrtelném boji, ale já nevnímám. Můj svět se zcela scvrkl do malé pohlednice, co mi visí před očima.
Nakonec se otočím ke zdi a z nesnesitelného zápachu začnu zvracet. Můj břich, nezvykle přesycen od snídaně vínem a uzeným, se rozhodne ulevit si, a tak vyvrhnu tuto podivnou směs, jejíž nelibá vůně se hravě ztratí v tomhle zápachu. Kupodivu se mi uleví.

Ohromeně zírám na příšeru. Pak vyndavám prak, zakládám kámen a roztáčím...

Když se k nám příšera přiblíží a světlo z lucerny jí více osvítí, tak mě ten pohled úplně zmrazí na místě. Ve tváři zbělám a ustoupím o pár kroků do zadu. 'Tak tohle bude tv;j konec, Arione,' prolítne mi hlavou. 'Tohle podzemí, tahle místnost, tady budou tlít tvoje zbytky. Pokud se nepřidá tvé tělo ke zbytku zdejších příšer.' Už se otáčím k útěku, když vidím Brense jak skočí na příšeru a i ostatní druhy, jak útočí. 'Nemůžu je tady nechat.' Opět zacílím svoji kuši a vypustím šipku na příšeru.

Ohavná mrtvola se bez slitování napřahuje k dalšímu útoku na Brense, který jí skočil do cesty.

Oznamte své akce a proveďte příslušné hody.

Mrtvolná ohyzdná postava se chystá seknout po Pjotrovi, který v očekávání pevně sevřel jílec svého meče, připraven odrazit útok, když ale jako blesk přiskočil Brens.
Neskutečně rychlými údery seknul do té stvůry, ale ostří jeho meče nejdříve zoufale zaskřípalo po jejím pancíři a druhý výpad se zarazil o její hnijící paži. Taková rána by snad přesekla i menší stromek, ale teď narazila jak na tvrdý kámen.

Překvapený Brens zmeškal výhodu své rychlosti a zahnutá čepel se mu zařízla do ramene.

Haldir nezaváhal a také zaútočil, ale i jeho zbraň neškodně sjela po tlející paži bez známky jakéhokoliv poranění.

Pjotr uskočil stranou, aby se dostal do lepší pozice a mohl také zaútočit.