Kráter (183 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Jojo, to myslím za pokus stojí. Aspoň budeme vědět, jestli ten prsten je opravdu ten pravý."

,,Proč úplatek? Můžeme složit kapitánovi Albrechtovi zálohu krapet větší, než je cenna prstenu. Na to by mohl poté s klidem přistoupit bez obav, že příjme úplatek,"lišácky mrknu na Žabikucha.

Při slovu úplatek se opět zamračím a přísně odpovím: "Je jistě i jiná možnost, věřím, že kapitán bude ochoten nám prsten za zálohu zapůjčit.... a pokud ne, můžeme zkusit něco další."

Usměji se nad vyřčenými pochvalami a evidentně mi dělají dobře.
"Když by se Albrecht cukal, tak mu můžeme nabídnout nějakou tu zlatku do jeho kapsy. To snad už přijme."
"Na druhou stranu si myslím, že by jsme ho mohli úplatkem jen rozzlobit. Když dojde na úplatek tak mu ho musíme nějak rozumně vnutit."

"S tím zapůjčením to není špatný nápad," zareaguju na Žabikuchovu poznámku. "Na to by mohl kapitán přistoupit."

"Jo, to by mohlo vyjít. I když jak jsem zatím měl možnost poznat kapitána, tak tom i vcelku pochybuju."

"To by byla fér nabídka," pochválim Žabikucha.

"Nezdá se mi, že by ta záležitost s Duchem byla po hmotné stránce výdělečná."ušklíbnu se.
"Nesmíme zapomenout, že to taky nemusí být ten správný prsten. A i kdyby náhodou byl tak vzhledem k tomu, jak je duch výmluvný, prsten shrábne a zmizí."
"Napadlo mě, že by jsme zkusili Albrechta přemluvit, aby nám prsten půjčil přes noc. Jako zástavu by jsme mu dali 30 zlatých a pokud by jsme mu ho vrátili neponičený tak by nám těch 30 zlatých vrátil."

Nevím proč ho nezkusit vykoupit. Těch pár zlatých si nějak vždycky vyděláme. Navíc je tu možnost, že nám ten duch vrátí prsten zpět. Třeba mu stačí jen se s ním znovu schledat. A pak bychom ho mohli prodat nějakému vetešníkovi... Třeba na tom i vyděláme.

Založím si znovu ruce na hrudi a s nepříliš spokojeným výrazem se zadívám také zpytavě zadívám na dotyčného.

"Dobře, zdá se, že na vykoupení toho prstenu se neshodneme. Zbývá tedy návrh zde pana Trorna Silvidianského. Jak to tedy ale přesně provedeme? Hned, nebo až večer?"

"Já ten prsten kupovat nechci. Přeci nebudu financovat nějakého ducha? Jiná by byla kdyby nám ten duch těch 30 zlatých na prsten dal."
"Tu hypnózu nebo jak se to jmenuje by jsi na něj mohl zkusit použít."

Buď se to nevymkne a bude vše v pořádku a nebo se to vymkne, ale v tom případě si toho kapitán nevšimne. Možná jsem ještě vypustli z úst "snad", to možná ale byl pouze kvílejcí vítr.

"Já mám v plánu dlouhou cestu zpět do Vodníka a to se mi bude každá zlatka hodit. Raději bych proto byl pro jiné řešení." Zaváhám a pak nedůvěřivě pohlédnu na Trorna a Ariona, "Ale použít magii a čáry, ..." říkám nejistě, "nevymkne se to z rukou?"

"Zlato není všechno, já ty tři zlaté klidně obětuji," řeknu stroze svým mírně sípavým hlasem.

"Já bych případně mohl Žabikuchovi s nějakým lektvarem pomoci, to ano. A případně bysme to i mohli pouzit spolu s Trornovymi kouzli. Ale mozna ma Pandemonix pravdu. Pokud ozelime kazdy tri zlate, bude prsten nas."

"A nebo mám ještě jeden nápad...hypnozu...všichni to určo znáte, jenom já to umim trochu zrychleně...a s konečným příkazem zapomeň že jsi někdy vlastnil zlatý prsten. Hmm? Akorát nevim jestli budu mít na seslání kouzla dost energie, ale to by se vidělo až přitom."

Chvíli hledím do země a přemýšlím. Pak zvednu hlavu a dívám se na ostatní: "Dobrá, tak co uděláme?"

"Přesně tak pane Žabikuchu. Pokud by se prsten ztratil, zřejmě bychom měli brzy v patách vojenskou posádku." přikyvuji na Žabikuchova slova.

"Pokud se ale složíme, tak každý z nás tolik peněz přeci nezaplatí. Je nás dost."

Po pozorném poslouchání ostatních se taky zapojím do diskuse.
"Já jim za ten prsten 30 zlatých rozhodně nedám." říkám pevně rozhodnut.
Klidně si na ducha zahraji. Zdá se to být dobrý nápad, ale myslím si, že se Albrecht jen tak nezalekne. Nerad bych měl jeho meč v žaludku." přejedu si břicho rukou.
"Je, ale fakt, že pokud ten prsten ukradneme tak budeme hned podezřelí."