Gabriel Savage-Leroy | Mr. Leather 18+ (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

Lady je ob­le­če­ná jak se k je­jí­mu po­sta­ve­ní sluší a patří. Proto Laura chtě­la aby jste při­šli sluš­ně ob­le­če­ní.
"Mám vy­stu­do­va­nou školu a po otci jsem pře­bra­la firmu na vý­ro­bu ná­byt­ku na míru. Ostat­ně tohle všech­no co tady vi­dí­te." Uká­za­la rukou po domě holek. "Vy­ro­bi­li moji lidé." Usmá­la se hrdě na tu od­ve­de­nou práci.
"Byla to však po­sled­ní za­káz­ka kte­rou jsem při­ja­la. Ne že by firma ne­vy­dě­lá­va­la. Ale to víte lidí co dě­la­jí svojí práci po­cti­vě a kva­lit­ně už moc není. Mladí se to učit ne­chtě­jí a moji muži už to pře­stá­va­li zvlá­dat. Zbyli by mi jich tak pět kteří jsou v plné síle. Ale tím bychom ne­do­ká­za­li po­krýt po­ptáv­ku. A vý­dě­lek by nebyl do­sta­teč­ný aby se firma udr­že­la."
Takže zku­še­nos­ti roz­hod­ně má. Ale přes svoje po­sta­ve­ní je ochot­ná se stát je "pod­řad­nou" doj­ni­cí když bude po­tře­ba při­spě­je tím pro­jekt.

"A co kdy­bych Svena vzal na ten malý výlet sebou?" na­vr­hl Gab­riel.
"Vy si tro­chu od­po­či­ne­te a bu­de­te mít víc času na sebe, já zjis­tím, na­ko­lik je schůd­né, když bude se mnou víc a to i při práci. I kdyby zlo­bil, ne­bu­du vy­ři­zo­vat na­to­lik zá­važ­né věci, abych se ne­mohl víc sou­stře­dit na něj. Jen na­vští­vím pár lidí a to je všech­no." po­kr­čil ra­me­ny.
Při nej­hor­ším mu jistě se Sve­nem po­mů­že Jay, He­im­dall i ti dva nebo tři čle­no­vé ochran­ky/gardy, které vez­mou sebou. Když už nic ji­né­ho tak bude mít Gab­riel mož­nost začít po­zná­vat, kdo z nich má k dětem re­spek­ti­ve ke Sve­no­vy vřelý vztah a na­o­pak a kdo ne. To pro pří­pad, že by v bu­douc­nu někdy mu­se­li na chví­li za­stat místo nejen ochran­ky, ale i chůvy. Třeba při ně­ja­ké nou­zo­vé si­tu­a­ci.

Gab­riel to vní­mal tak, že sice jako první na­sta­ví ur­či­tý zá­klad a stan­dard, ale každý nový vůdce po něm si bude moci prin­ci­pi­ál­ně již ze své po­zi­ce moci pra­vi­dla na­sta­vit podle svého. Ně­kte­ré věci budou ne­měn­né a to po­mo­cí ústav­ní­ho zá­ko­na, jako třeba zá­klad­ní po­do­ba či forma pří­sah a ob­řa­dů, ale tak jako se dělo dnes, každý, do jehož rukou je slib vlo­žen, bude moci při ně­ja­kých na­sta­ve­ných pra­vi­del dělat s pří­sež­ní­kem co bude chtít.
Jed­ním ze zá­klad­ních pra­vi­del by ur­či­tě mělo být zo­hled­ně­ní toho, jaké má pří­sež­ník pre­fe­ren­ce. Zda je čistý he­te­ro, bi nebo homo. A podle toho bude vy­bí­rán i člo­věk, kte­ré­mu bude svoji pří­sa­hu sklá­dat do rukou a který si s ním pak "po­hra­je" v rámci testu od­hod­lá­ní a stvr­ze­ní.
K tomu jistě dobře po­mů­že to, že se lidé ne­bu­dou muset nijak sty­dět ho­vo­řit o svých se­xu­ál­ních pre­fe­ren­cích a fan­ta­zi­ích. Pří­pad­ně by mohli pří­sež­ní­ci říct, koho by si přáli jako svého inau­gu­rá­to­ra.
Gab se po­ba­ve­ně usmál, když vzdu­chem za­ča­lo takří­ka­jíc létat oša­ce­ní pří­tom­ných, kteří se dych­ti­vě vr­ha­li do vzá­jem­né­ho ná­ru­čí, aby ule­vi­li svým na­dr­že­ným tělům.
"Jsi v po­ho­dě?" ze­ptal se Gab sta­rost­li­vě, když si díky matce všiml, že je He­im­dall roz­kle­pa­ný a na­bí­dl mu, aby se po­sa­dil a od­po­či­nul si.
Načež se ohlé­dl po Dan­nym a Ra­chel.
"No... Sam a tady mamka měli na ty dva dobrý odhad. Že by v sobě mohli najít za­lí­be­ní." usmál se a po­hlé­dl znovu na He­im­dal­la.
"Jsi schop­ný vní­mat?" ze­ptal se jej a po­hla­dil jej po ra­me­ni.
"Když tu jste všich­ni... rád bych tady... brá­cho­vy... na­bí­dl, zda by se ne­chtěl stát po vzoru pů­vod­ní­ho no­si­te­le toho jména obrán­cem a ochrán­cem na­še­ho... domu. Tedy asi spíše mého domu." usmál se ne­smě­le.
"Rád bych, aby jsi se stal ve­li­te­lem mé osob­ní gardy, kte­rou bude třeba vy­bu­do­vat a vy­cvi­čit."

Jeho otec byl na Péťa dost přís­ný. Chtěl z něj sluš­né­ho člo­vě­ka který jde za svým cílem. Čekal ode něj per­fek­ci­o­na­lis­mus.
Tu oče­ká­vá i Pet. Došlo mu ale že aby měl větší úspěch musí někdy po­chvá­lit a od­mě­nit.
Za měsíc už by měl být vidět po­krok. Jest­li však žádný větší pro­gres ne­bu­de Pet se bude muset po­roz­hled­nout jinde. Zatím to ale však vidí po­zi­tiv­ně.
Masáž si užívá. "Máš moc ši­kov­né prsty. To ale už víme oba dost dlou­ho." Usmál se spo­ko­je­ně.
Než jste se vy­spr­cho­va­li Timmy tě­lo­cvič­nu ukli­dil. Otřel všech­ny stro­je a i když jis­tou část ukli­dil ja­zy­kem zby­tek vy­třel.
Pet si na­táh­ne kalho­ty a spo­ko­je­ně se na mla­dí­ka usmě­je. "Skvě­lé, ši­ku­la. Běž se na­jíst a pak po­klid náš pokoj." Timmy při­ký­vl a vyšel ven.
"Po­je­du pak na ná­ku­py. Chceš někde něco? Rov­nou bych se za­sta­vil pro ně­ja­ké odění pro ty kluky aby na večer vy­la­da­li dobře." Pou­smál se na tebe.
Dole je v na­bíd­ce sma­že­ná rýže s ku­ře­cím a nebo nudle s ku­ře­cím.
Tho­mas je opře­ný o linku a ne­pří­tomně kouká před sebe. Sa­mu­el s Vic­to­rem řeší nej­vhod­něj­ší obuv do te­ré­nu a tvoje matka kon­t­ro­lu­je Deana jest­li je vše v po­řád­ku. Alex se při tom dost baví.

Dráhu nej­spíš vy­mýš­lel plu­kov­ník. Ne­mě­la být jed­no­du­chá. To by ni­ko­ho ne­mo­ti­to­va­lo. Na dráze uvi­díš jak moc jsi se zlep­šil. Ta touha být lepší tě žene dál a dál.
Pa­trick ako­rát ve­če­řel. Dívka zvlá­dá va­ře­ní takže aspoň ne­bu­de jen na kon­zer­vách. Otřel si ústa a od­su­nul ne­do­je­de­nou porci. "Ano pře­mýš­lel jsem o tom. Možná by zpo­čát­ku ne­by­lo na škodu vy­pus­tit zmu­to­va­nou chřip­ku. Začal byl zvol­na. Ale i to by mohlo zemi zba­vit ně­ko­li­ka mi­li­o­nu pa­ra­zi­tů. Jeden můj ko­le­ga je teď v Číně a za jis­tou fi­nanč­ní kom­pen­za­ci by to mohl pus­tit ven. Sa­mo­zřej­mě bu­de­me mít pro­ti­lát­ku pro po­třeb­né." Při tvé druhé otáz­ce se na­táh­ne pro po­čí­tač. "No v zá­sa­dě se ne­sta­ne nic špat­né­ho. Tedy ne­mů­že tě to ohro­zit. Sérum mů­že­me apli­ko­vat v po­lo­vič­ní dávce než nor­mál­ně. Mohl by jsi se víc vy­rov­nat Pe­to­vi. Sérum do­ká­že hodně. Ale pořád má Pet jis­tou vý­ho­du. Ale i tak bych řekl že ty roz­dí­ly budou sotva pa­tr­né. Je­di­né co tak budeš mít z po­čát­ku vel­kou po­tře­bu stří­kat. A i když to budeš pře­má­hat pros­tě si tělo po­mů­že samo. Takže do­po­ru­ču­ji si vy­čle­nit aspoň dva­náct hodin kdy ti ne­bu­de vadit sto­po­ře­ný úd. Jay to ovla­dl dobře. Ale pokud si dobře pa­ma­tu­ji Tho­mas byl v na­pros­tém klidu. Snad jen jedno stří­ká­ní." Po­dí­val se na tebe jest­li má tedy sérum apli­ko­vat. "Jo a Tho­mas.... mys­lím že mu chybí jistá péče."

Díky tomu, že Pa­tri­cia se ze za­čát­ku dr­že­la spíš jak socha a vše ob­sta­rá­val jen Jay, ne­by­lo to di­va­dýl­ko tak úplně ono, jak by se slu­še­lo a pa­t­ři­lo. Nebýt Jaye sa­mot­né­ho, začal by se Gab nudit. Jak ale dívka za­ča­la tát a uží­vat si to a více se za­po­jo­vat, za­ča­lo to být ná­ram­ně za­jí­ma­vé.
Gab se bezděč­ně vrtěl, aby si jeho ocas v upnu­tých ko­že­ných kalho­tách taky tro­chu užil, po­dob­ně jako se oneh­dy Jay třel na os­t­ro­vě, za což byl po­tres­tán.
Dívči­no stří­ká­ní během or­gas­mu bylo úžas­né a Gab na to skoro fas­ci­no­va­ně hle­dět pře­mýš­le­jíc, o kolik lepší a větší by to bylo, kdyby byla vy­lep­še­ná. To už začal pře­mýš­let, jak dlou­ho Jay vy­dr­ží za­dr­žo­vat svůj or­gas­mus. Z testu věděl, že vy­dr­ží dlou­ho a ne­bu­de hod­lal na­ří­ze­ní po­ru­šit, ale ten­to­krát to bylo tro­chu jiné. Měl pod sebou holku a mohl si sám ur­čo­vat tempo, in­ten­zi­tu a po­dob­ně, a tedy lépe ovlá­dat a za­dr­žo­vat své nutká­ní. Gab si byl jistý, že je od­hod­la­ný vy­dr­žet klid­ně celou noc, ale spíš byl zvě­da­vý, kdy začne Jay ža­do­nit o svo­le­ní.
"To roz­hod­ně není na škodu. Má za to malé bez­vý­znam­né plus." od­vě­til Gab stej­ně tiše těšíc se na to, až se oba, voják i dívka, po­řád­ně roz­pa­rá­dí a opřou se do toho.
Chtěl vidět po­řád­nou pí­chač­ku v Ja­y­o­vě po­dá­ní. Jen ať se vo­já­ček utrh­ne ze ře­tě­zu a po­řád­ně si za­do­vá­dí, pokud tím sa­mo­zřej­mě Pat ne­po­ško­dí, jak má na­ří­ze­no. Za­čí­nal mít ale dojem, že si dívka po­řád­nou pí­chač­ku taky ná­ram­ně užije a sama dá Ja­y­o­vy po­řád­ně do těla.

"Jen roz­bít držku za to, co dělal a čím vy­hro­žo­val? Musel bych být pad­lej na hlavu, abych mu jen roz­bil držku." odfr­kl si Gab po­hr­da­vě ohled­ně Hoye­ra.
"Co na­vr­hu­ješ? Jsem v tom no­vá­ček, takže si rád ne­chám po­ra­dit, ale rád bych s nimi jed­nal na ro­vi­nu. Ne­řekl sice úplně vše a něco jen na­stí­nil, ale zá­ro­veň chci, aby jim hned došlo, že na­srat mě je je­jich zdra­ví škod­li­vé." po­kr­čil ra­me­ny a po­žá­dal taky o jednu ci­ga­ret­ku.
"Jed­nou Hoye­ra vy­da­li a ani se ne­ze­pta­li, co s ním hod­lám dělat. Tím jasně uká­za­li, že je jim Hoyer ukra­de­ný. A když teď budou mít ná­mit­ky, tak jim tohle při­po­me­nu." usmál se, ovšem hned jej zase pře­šel.
"Mys­líš, že ta má snaha je k ni­če­mu?" za­vá­hal.
"Jak říkám, po­ra­dí­me si klid­ně i bez nich, ale vše bude trvat déle a bude to slo­ži­těj­ší. Po­tře­bu­ji je­jich ar­chiv uprch­lých Němců a těch, kte­rým po­moh­li, je­jich kon­tak­ty na ul­tra­pra­vi­co­vé sku­pi­ny ve světě, po­li­tic­ké pod­po­ro­va­te­le a přá­te­le. Oni to vše bu­do­va­li 70 let. A upřím­ně, tak dlou­ho se mi ta­ko­vé kon­tak­ty bu­do­vat ne­chce. I kdyby to tr­va­lo jen po­lo­vič­ní dobu." po­vzdychl si.

"Je těžké najít místo kde budeš mít aspoň chvil­ku klidu." Mrkl na tebe a po­ma­lu šel dolů. "Po bouř­ce je vždy pří­jem­né." Nasál jsi ten slaný vzduch. Pet si sun­dal bundu. "Vy­pa­dá to na krás­ný den." Vy­pa­dal uvol­ně­ně a ve­se­le. Po dlou­hé době jste jen vy dva. Už se to za­ča­lo od­rá­žet na vaši na­la­de.

Díky tomu, že mo­tor­ka Gab­rie­lo­vy sedla takří­ka­jíc jak prdel na hrnec, rych­le na ní zís­kal jis­to­tu a obavy a strach jej opus­til. Ob­zvlášť poté, co pa­dá­ní nebe na hlavu usta­lo.
Takže když do­ra­zi­li k úte­sům, byl Gab klid­ný, od­po­ča­tý a hlav­ně v dobré ná­la­dě.
"No... já ve Fris­cu jez­dil přes záliv za Gol­den Gate. Je tam vy­hlíd­ko­vé místo, hned u sil­ni­ce a furt plné lidí. Ale kou­sek pod ním je jedno skry­té mís­teč­ko. A tam jsem se občas cho­dil za­ší­vat, když jsem po­tře­bo­val od všeho a všech vy­pad­nout. V LA jsem žádný ta­ko­vý ne­na­šel." od­vě­til Gab s úsmě­vem, když se­jmul přil­bu a roz­hlí­žel se z útesu do moře.
"Mys­líš, že je voda do­sta­teč­ná na kou­pá­ní?" po­hlé­dl s úsmě­vem na Peta a za­mí­řil k te­sa­ným scho­dům dolů na pláž.

Gab vy­pnul hruď a na­sta­vil tam své bra­dav­ky Pe­to­vým ústům a zubům.
"Vzals je sebou?" roz­hlé­dl se hle­da­je schrán­ku.
Zvuky od vedle i jeho po­nou­ka­ly a bu­di­ly k větší ná­ru­ži­vos­ti, což do­klá­da­ly jeho prsty a nehty na Pe­to­vých zjiz­ve­ných zá­dech pl­ných pod­li­tin.

"Helen může pra­co­vat na dálku občas by zá­le­te­la do států. Ale sou­hla­sim s tebou." I tvoje matka bude radši když tě bude mít po­blíž a ne­bu­de muset jez­dit za tebou tak da­le­ko. "Co když bude chtít byd­let u tebe? Iak jsi to říkal, velká šťast­ná ro­din­ka?" Pou­smě­je se a po­hla­dí tě po stehně. "Jak to vlast­ně vy­pa­dá s Phil­li­pem? Už se vy­šet­řo­vá­ní nějak po­hnu­lo?"

Při­ký­vl a do­jedl sous­to. Vzali jste věci a vy­da­li jste se k autu. Už když jste při­chá­ze­li ke ga­rá­ži zdálo se ti že jde otevřít z tuha. Zkon­t­ro­lo­val jsi auto a vše bylo v po­řád­ku. Měl jsi ale divný pocit že tu někdo byl a něco tu dělal. Pet ote­vřel kufr a dal do něj věci. Ni­če­ho si ne­vši­ml.

Gab věděl, že má Helen prav­du. A když je teď Bren v ko­ma­tu, není nikdo, kdo by do­ká­zal pro­tistra­nu o čem­ko­liv pře­svěd­čit a Gab­rie­la pro­sa­dit. Však to byla ona, kdo jim ho "vnu­til", i když řekla, že o Gab­rie­la u Ar­ma­ni­ho stojí.
"Takže nejen, že jí chce pro­dat, ale ještě z ní udě­lat šlápo­tu, aby za­ba­vi­la zá­kaz­ní­ka a on pře­vzal jeho ak­ti­va. Supr myš­le­ní." pro­tá­hl ky­se­le ústa na Pe­to­vo osvět­le­ní ot­co­vých úmys­lů.
V tuhle chví­li si za­čí­nal být Gab vcel­ku jistý, že firmu Pe­to­va otce k pro­jek­tu a re­no­va­ci po­zem­ku ne­při­zve. Ne při vě­do­mí toho, co je scho­pen udě­lat vlast­ní dceři. Ten člo­věk mu za­čí­nal být z duše pro­tiv­ný a ne­chut­ný.
"Takže asii. Fajn." při­ký­vl poté.
Asij­ská ku­chy­ně byla jeho spe­ci­a­li­ta, pro­to­že on sám ji mi­lo­val.
Takže nejdřív Pe­to­vy u baru nalil žá­da­né­ho pa­ná­ka a podal mu jej načež zkon­t­ro­lo­val led­ni­ci a zá­so­by, aby podle toho roz­ho­dl, co udě­lat.
Nejdřív uva­žo­val o ně­ja­ké rybí spe­ci­a­li­tě, ale pro­to­že je Pet spíše na po­řád­né maso, roz­ho­dl se pro něj.
A pus­til se do díla.

"No Helen když při­je­la skoro ne­mlu­vi­la a ne­u­stá­le bre­če­la. Zhub­la tak deset kilo. Ten večer jsme si všich­ni straš­ně dlou­ho po­ví­da­li. Po pár skle­nič­kách se roz­mlu­vi­la i Helen. A Laura se k ní cho­va­la ve­li­ce hezky. Ne­řekl bych že spolu už spali. Nicmé­ně Laura spí u ní v po­ko­ji. Třeba jako opora nevím. Obě si pro­šli něčím po­dob­ným. Ale ze­ptal bych se Laury jest­li to myslí aspoň tro­chu vážně a ne­chce s Helen jen krá­tít svojí nudu." Pod tvými do­te­ky se vy­slo­ve­ně pro­hý­bal vrněl. Moc se mu to lí­bi­lo.

"No Helen když při­je­la skoro ne­mlu­vi­la a ne­u­stá­le bre­če­la. Zhub­la tak deset kilo. Ten večer jsme si všich­ni straš­ně dlou­ho po­ví­da­li. Po pár skle­nič­kách se roz­mlu­vi­la i Helen. A Laura se k ní cho­va­la ve­li­ce hezky. Ne­řekl bych že spolu už spali. Nicmé­ně Laura spí u ní v po­ko­ji. Třeba jako opora nevím. Obě si pro­šli něčím po­dob­ným. Ale ze­ptal bych se Laury jest­li to myslí aspoň tro­chu vážně a ne­chce s Helen jen krá­tít svojí nudu." Pod tvými do­te­ky se vy­slo­ve­ně pro­hý­bal vrněl. Moc se mu to lí­bi­lo.

"Eh... jo. Dobrý den. Tedy... večer." za­ra­zil se Gab.
"Pan otec." řekl spíše jen jako kon­sta­to­vá­ní než jako otáz­ku.
"Taky si rád večer za­běhá­te nebo jen na ve­čer­ní pro­cház­ce?" usmál se držíc si ra­dě­ji Jimma u nohy, aby ho ne­na­padlo dělat bl­bos­ti.
"Ne­va­dí vám dou­fám, že ho mám sebou. Nejsem si jistý, zda by dobře sná­šel psí hotel. Spíš asi ne."

Peter si dal jen vodu. Kluci uví­ta­li další hráče do hry. Laura hrála vždy jen chvil­ku pak zase od­běh­la k po­čí­ta­čům. Uběh­la skoro ho­di­na kdy se ti po­da­ři­lo pár­krát vy­hrát. Z te po­ho­dy vás vy­ru­ši­lo jen jedno a to střel­ba. Během oar vte­řin se ocot­ne­te na zemi a kre­je­te se před ne­u­nos­nou pal­bou. Víš ze ne­má­te šanci teď palbu opě­to­vat. Kluci se snaží kryt a do­stat se jak ke zbra­ním kdyby ná­ho­dou tak ale i zjis­tit kdo to je.

"Ne v po­ho­dě. Zvlad­nu to. Pozvu si ně­ko­ho na pomoc. Jen ne­ří­kej to Si­mo­no­vi. Je to jeho by­vak­ka. Fajn holka co do­ká­že pomoc. Je simon sni špat­ně vy­chá­zí." Do te­le­fo­nu to vxzne­lo dost po­ba­ve­ně. Jimmi za­le­zl do kou­pel­ny. "Jak mic velký pro­blé­mi máte vy tam. Nemám ra­dě­ji při­jet a po­moct vám?"

V tašce krom smlou­vy jsou i ně­ja­ké bo­xer­ky a jiné věci. "Ne chtě­jí jen vy­pra­co­va­né tělo s na­bou­cha­nym roz­kro­ken a pěk­nou tvá­řič­kou." ,Po­pla­cá tě po ra­me­ni. "Po­chy­bu­ji ze by se po tom někdo pídil. Pokud ne­bu­deš mít žádné stopy tak by to.mělo byt v po­ho­dě."