Merezik | Nekonečný vesmír (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

//ps

//no po­ví­dej

"Hmm to znělo skoro jako vý­hruž­ka. "nad­ho­dil jsem a po­lí­bil jsem ji zvo­no­va. A zčal jsem ji sta­ho­vat kalho­ty abych se do­stal k je­ji­mu klinu a mohl ji třoš­ku dráž­dit.

"Ano i před­tím je měli." Pro­ne­sl jsem klid­ně. "Číst, za­klad­ní ma­ti­ku." pro­ne­sl jsem klid­ně.

Pak jsem se roz­ho­dl jít po­dí­vat na druhý aste­ro­rid zda tam vše ffun­gu­je nor­mál­ně.

Roz­ho­dl jsem se ji nyni vě­no­vat dlou­ho nejen ji dráž­dit ale i taky ji ně­ko­li­krát ojet abych zis­kal mléko do­kon­ce jsem po­žá­dal JU­u­lii aby zjis­ti­la zda může být tě­hot­ná.
"Do bez­pe­čí da­le­ko od země." Pro­ne­sl jsem klid­ně. A po­ma­lu jsem šel sni. "ne­di­vi­la jsi se proč je naše zá­klad­na tak da­le­ko?" pro­ho­dil jsem ne­vi­ně. "Tak bu´d hodna." Dodám lehce po­ba­ve­ně.

//Po­ra­nu sedne štěs­tí i na vola jak se u nás v práce říká

Při­vře­la oči slas­tí jak jsi jí prom­nul prsa. V tom Vás pře­svěd­čím kdy­ko­liv. Od­po­vě­děl ať ti roz­hod­ně a vzru­še­ně.

Kývla a vy­da­la se to udě­lat. Na­ko­nec ti druhý den při­šla říct že si myslí že to jde ze slu­neč­ní sou­sta­vy.

Opa­tr­ně jsem dával bacha kam šlapu když jsem krá­čel lodi. Na­ko­nec jsem se roz­hod­nul vy­zkou­šet zda můj pře­kla­dač ne­po­mů­že. Ale pak jsem se roz­ho­dl jít po­dí­vat do jedné z boč­ních od­bo­ček zda ne­na­jdu po­sád­ku nebo re­ak­tor.

To také bylo. Každý den tři ho­di­ny po­vin­né­ho vá­le­ní na slun­ci. pro­nes­la za­sně­ně. Po tvém ozná­me­ní se­sko­či­la dolů a hlad­ce při­stá­la u tvých noh. Vý­bor­ně pane. Naťuka­la do table­tu a svůd­ně se o tebe otře­la.
Na­ko­nec se po­lo­ži­la na po­stel a pro­táh­la se a od­po­čí­va­la.

Dra­či­ce byla u sebe. Vsta­la se svým chlad­ným po­hle­dem a při­šla k tobě. Vy­pa­da­la dě­si­vě jako ně­ja­ká by­tost z po­há­dek.
https://​i.​pinimg.​com/​736x/​55/​0f/​fb/​550ffb55e1108f73149eb8cf2111e4da--dragon-makeup-fantasy-makeup-dragon.​jpg (tuhle mys­líš že?)

//na pro­cen­ta jsem si hodil

"Oprav­du a kolik ti let." ze­ptám se ji a pak jsem po­ký­val hla­vou. "Občs je to moud­ré me­di­to­vat. Pro­vzu­ješ me­di­ta­ce i zde?" ze­ptám se ji za­u­ja­tě.

Byl pro­blém se sní tahat pro přitě budu muset vy­mys­let lepší sys­tém když jsem ji za­vřel do cely dal jsem ji misku s jíd­lem s dro­gou a ne­chal jsem Liu na­star­to­vat a od­le­tět pryč. A pak jseme za­mí­ři­li domů.

"hmm oprav­du pěkný." pro­ne­sl jsem na­ko­nec. "Ukáži ti ji." pro­ne­sl jsem když jsme vy­lez­li z vany vydal jsem se ni k po­ko­ji ro­ha­té a ote­vřel jsem dveře aby si ji mohli pro­hled­nout.

Chvi­li jsem se s tou zbra­ní táhl na­ko­nec roz­ho­dl vy­zkou­šet jen svj nůž když jsem se viděl zlášt­ní mi­mo­zemš´tány oprav­du mě za­u­ja­ly. Na­ko­nec jsem se vrá­til abych od­tá­hl tu hrač­ku k nim a při­pra­vil jil pro při­pad­né po­u­ži­tí. Pak jsem obe­šel dům tak abych so po­dí­val zda ne­na­jdu nějký ne­za­jiš­tě­né okno nebo prů­chod kte­rým bych se mohl k nim do­stat a po­pří­pa­dě jednu z nich unést bez po­zor­nos­ti.

"Jo mám tu něco o sub­jek­tech." pro­ne­sl jsem pros­tě. Když jsem vstou­pil do dveří dou­fal jsem že májí dveře nějá­kou po­jist­ku aby mě ne­roz­mač­ka­li ale dou­fal sem že mě můj ska­fan­dr ochrá­ní před ta­ko­vým úde­lem.
Pro­hled­nul jsem si ji a za­pnul jsem si ka­me­ru a na helmě a pak jsem ra­dě­ji couv­nul a za­vřel dveře. "Jo vy­pa­dá to na la­bor­ku. No kaž­do­pad­ně jsem viděl na­še­ho prv­ní­ho mi­mo­zemš­ťa­na." Ozná­mim ji klid­ně.

"Ano to je přece lo­gic­ké pře­de­vším potom co se stalo." pro­ne­sl jsem a po­dí­val jsem se na ni. "Něco o tom troš­ku vím." pro­ne­sl jsem ne­vi­ně a pak jsem si po­vzde­chl a po­dí­val jsem se ji do oči. "Já vím ale při­šlo mi to jako vhod­né sko­čit do toho na­jed­nou po hlavě a vy­u­žít při­le­ži­tos­ti.ů Pro­ne­sl jsem. "ještě nějá­ké ná­pa­dy?"

Vydal jsem se roz­pra­co­vat stří­dá­ní směn na můst­ku aby tam byl kažý jen osm hodin tají jí­del­nu a čas kdy se vy­dá­vá jídlo.

Za­smá­la se tvé po­znám­ce. Po­ký­va­la chá­pa­vě hla­vou. To bude trvat ně­ja­kou dobu. Pro­nes­la pak.

Po hla­so­vá­ní byly vy­ta­že­ny hlasy. James se pus­til to pře­po­čí­tá­ní. Je to těsně pro Jima. Pro­ne­sl na­ko­nec a po­dí­val se na tebe.