Arust | Vládni a dobývej (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

Během večeře jsem se od ni dozvěděl pár zajimavých věcí. Vypadalo to že jeden byl clkem rozumný že by se mohl dohodnout. ALe druhý vypadala přiliš horkokrevný bude třeba se jej zbavit.

Nakonec byla celkem užitečná i jinak během jídla jsem sni se k ni choval naprosto přirozeně ve snaze si ji alespoň trochu naklonit i když byla jen válečná kořist.

Druhý den jsem to probral s kněžkou abych zjistil jak byly přibuzní král a ten vazal.

//dobře promyslím a zítra to zkusím sepsat

//nooo pokudchceš.

Spokojeně jsem za ni poděkoval galnatovi vydechl jsem spokojením protože taková doba bez ženy mě opravdu začala flustrovat.
"To ano to je dobře to znamená že musíme dál." Pronesl jsem. "Vyslal jsem nějáké zvědy ale i vy by jste je měl vyslat abychom našli co nejvíce možné kořisti."

//zdravím, ještě se nevracím jen ať to zde nikdo nesmaže

//vážení spoluhráči, v úterý odjíždím pryč a vrátím se na konci srpna. Nebudu mít možnost připojení k internetu a tak bych vás chtěl požádat aby jste ve hrách vytrvali, protože mě to baví a zároveň aby jste tak jednou za týden do každé něco napsali aby nám to nesmazali. Díky Váš PJ

//pokud mi někdo budete zkoušet psát do poštolky tak mi to nejde přečíst, tak mi kdyžtak vzkazy pošlete sem do šeptání, snad se to brzo zlepší

Podíval jsem se na šlechtičnu a usmál jsem se. "Chceš ulevit od bolesti?" zeptám se ji jemně a pohladím ji po tváři.

Podíval jsem se na ni. "To doufám." Pronesl jsem a nechal jsem ji vyrazit na cestu. Aby se na ni dohledlo nejen po cestě i v pevnosti.

Usmál jsem se na ni a kývnul jsem hlavou. "Rád vás tedy vítám ve svém sídle." Pronesl jsem a ukázal jsem ji aby se posadila. Ale nemohu se ubránit pocitu že tato návštěva nebyla náhodná co pro vás mohu udělat.

vůdkyně

http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/660xX/Nov2012/1417812.jpg?be63

//pěkné svátky

//jasné klidek a pohodu nemusíš se nutit

//jo přesně

//tak se nám to zde trochu rozrostlo. První příspěvky čekejte až příští týden, nemám teď na to čas. Taky chci abyste věděli že se může stát že na sebe narazíte a když vás jinej hráč porazí a vymaže, tak je to konec hry, takže i tak to může dopadnout. Hodně štěstí všem.

"Uvidíme. Vzkaz který sem po bitvě poslal byl trošku agreisvní a děsiví." Připustím.
"Její neviná tvář hříběte co ještě nikdy neběželo se mi libila, a její schopnosti mě okouzlily." Oznámím mu. "Nějaké zásoby máme ale dalšími nepohrdnem. Zítra vyrazíme na cestu." Pronesl jsem nakonec.

Druhý den ráno přibereme nějáké zásoby a vyrazíme. Dopředu pošlu vjíř zvědu ze skušenejších vojíků a taky do vesnice na hranicích. zatím co se vyhýbáme vesnicím a míříme k pevnosti.

Akutální finance: 5 zlatých mincí
Aktuální stav sídla:
Hradiště: lvl 1 +10
Hradní město: lvl 1 +10
Sýpka: lvl 2 +5
Stáje: lvl 2 +5
Hradby: lvl 1 +10
Kasárna: lvl 0 +5
Městská stráž: lvl 0 +5
Řemeslné díly: lvl 0 +10
Chrám: lvl 0 +10
Sklepení: lvl 1 +4
Cvičiště: lvl 0 +5
Přístav: lvl 1 +15
Venkov: lvl 1 +20

Tohle je stav i po vybrání daní.

"Dobře." a pak se na ni usměji. "Umíte ještě jezdit na koni?" Poškádlím ji ještě trošku.

Přikývnu se vší vážnosti. "Pokud tvá rodina bydlí ve městě je jasné že se může přestěhovat do mého sídla. Nechám ti pár dní na navyknutí tvé fukce než ti přdělím povinosti." Po pár dnech jeji vyšli vybrat daně abych měl peníze na další projekty.

Sledoval jsem ji a podíval jsem se na ni. "Děkuji brzy bude nutné to něják oznámit." Pronesl sem vážně a nechal jsem ji odejít.

Zbytek dne jsem popíjel jen bylinkoví čaj přemýšlel o tom co s tím. Nakonec sem se rozhodl nechat si to zatím pro sebe a vydat se na chvili do harému za děvčaty.

Na jaře připravím příkazy aby Vazalové navýšili stavy vojáků stejně jako nabor nových vojáků.

Když jsme přijeli k vesnici rozhdnul jsem se využít rychlosti a bez fines tam vtrhnout. Když jsme našli prázdné domy poslal jsem pár jezdců do okolí aby se podívali po stopách a jednoho zpátky projistotu vyrovat své lidi. A rozestavěl jsem hlídky a pustily jsem se do prohledávání domů.

//taky se mi nechce moc dneka hrat možná se tu ještě pákrát ukáži nevím

//hoď prosímtě dvakrát k%

"Děkuji mnohokrát." Pronesl sem vážně. A zvednu se na nohy. "Nechť jsou k nám bohové milosrdní." Pronesl sem ještě než sem odešel. Jezdce z moře sem si vyložil jako nájezdníky na lodích, ale ty druhé sem netušil co mohu čekat. *Bude třeba věci trošku uzpíšit. Chtěl sem nechat věci trošku plynout, ale tohle mě nutí změni rozhodnutí.* Napadlo mě když jsem vešel do města snažil jsem na sobě nedát vidět znepokojení. *Bohové ještě nerozhodly.* Upokojoval jsem se.

Pošlu posla Adgerovi aby poslal k horám zvědy ať najdou nejméně střežný průsmyk. Je třeba najít větší kořist. Aby bylo z čeho zaplatit připravy.