Vzpomínky na vášnivou lásku (1 strana zpět) | Články - Aragorn.cz



Články

Vzpomínky na vášnivou lásku

Autor : Eugenio   27. ledna 2008   Poezie
ABBACCDD o šesti verších

Vzpomínky na vášnivou lásku

V hlavě prázdno, na srdci šrám
má milá odešla pryč.
Je to horší než žhavý bič
A na dlouhou dobu zavřel sem svůj krám.
Nyní však již ožil jsem.
Veselejší bývám každým dnem.
Došlo my, že trápit se nemá smysl
A tato báseň čistí mou mysl.

Přišla za mnou po šesti letech,
Jako stará známá.
Jen co jsme se uviděli, stalo se něco mezi náma.
Pomohl sem jí z nouze a na svých bedrech
nesl její starosti.
Přivedl sem jí k nové radosti
a za to ukázala mi ráj.
Láska k ní byla jako nebeský háj.

Tak odlišní a rozdílní byli jsme pár,
Ona holka z ulice
a já z rodiny bohaté velice.
Láska to byla velice bouřlivá a cítit byl její žár.
Miluj málo, ale dlouze;
je heslo kdejakého francouze;
jinak láska shoří vlastním žárem.
Vlastní zkušeností vám to potvrdím.

Shořela láska naše,
co se stalo, to mi nikdo neprozradí.
Nikdy mě nenapadlo, že mě tolik zradí.
Láska zvadla jako bez vody sedmikráska.
Utekla s jiným daleko.
Nikomu nic neřekla, en dopis zůstal.
Že má jiného a pro ní nový život nastal.


Co měl on, co já neměl?
Od srdce klíč jsem jí dal,
že udělám vše na světě sem jí povídal
a dělal co sem uměl.
Jak sem mohl milovat toho ďábla?
Do zad ledovou dýku mi bodla.
Lásku smutek vystřídal,
Smutek v zlost přešel dál…

Sebe se ptám:
Má to smysl
zatěžovat si tímhle mysl?
A odpověď na to mám:
Určitě ne, proto dál nedumám nad tím.
Přijde další a další a dokud se neopařím,
nebudu vědět zda
na mě někdo nečeká…

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Vzpomínky na vášnivou lásku?
Aenrill Hříva Chaosu, Amthauer, Anders (0.50*), Bejdouzus, Erinye, Ghondar, Kaveh (0.50*), Kosa, kucik, Linda, Liraine, Michi_Hrozi, Necroslave, Ssarre´kai´Irno, Vít00

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 20 z celkem 29 příspěvků1 2

Amthauer - 28. ledna 2008 21:17
Amthauer

Eugenio 28. ledna 2008 20:53

Právě že naopak... Uvedené douverší zkritizuji rovněž - ovšem, ty k němu mnohdy nemáš daleko...

Má to smysl
zatěžovat si tímhle mysl?

- What is a life devoid of strife?

Eugenio - 28. ledna 2008 20:53
Eugenio

Amthauer 28. ledna 2008 18:19
V tom posledním s tebou souhlasím, ale stále to má mnohem větší uměleckou hodnotu než básničky typu...
...
Na obloze je mrak
Je bílí a je jako drak
...

Ty se tu asi chytí více jak tak koukám... Poučení pro příště. Nesnaž se dělat věci lepšími. Lidé tě za to jenom seřvou
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Amthauer - 28. ledna 2008 18:19
Amthauer

Eugenio 28. ledna 2008 17:08

Myslel jsi zřejmě časoměrný daktyl v hexametru, tedy šestistopém veršování. Takže bych měl podle tebe najít dlouhou, dvě krátké a dvě dlouhé slabíky v delších verších - jenže to tam buď není, nebo je a vůbec to dokupy nefunguje. Krom toho, i pomineme-li vtěsnávání do forem, je vidět, že i když to je očividně časomíra, tak délka je většinou úplně špatná - k čemuž člověk nemusí ani znát normované střídání sylab, aby viděl "že cosi nehraje". Krom toho, nepletu-li se, měl by ses opakovaně dostávat do rozmezí dvanácti až patnácti slabik v pravidelných relacích - nestalo se. A už jen samotná volba slov.

Že to umíš zařadit je fajn, zda-li je správně je věc druhá a stejně tak, jako bych odsoudil třeba dadaismus... A zpět k zařazení, pomineme-li antická a germánská díla, je fakt, že časomíra (Palacký, Machar...) je pro náš jazyk nepřirozená - koneckonců, je to zde vidět a i Ovidia dnes čteme spíše jako prózu. Tak asi tolik.
- What is a life devoid of strife?

Eugenio - 28. ledna 2008 17:08
Eugenio

kucik 28. ledna 2008 10:39
hexametrický daktyl v kombinaci s trocheem (trocheo). Používané hlavně českými a německými realistickými básníky. Poučil sem to tu protože je to realismus.
Občas to také zbíhá k gazelu
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

kucik - 28. ledna 2008 10:39
kucik

Eugenio 28. ledna 2008 08:48
Ty ignorante... Víš vůbec co sem použil na vytvoření tohodle? Asi ne..


Nahodny generator slov? Ne vazne, vysvetli to nam, neznalym rymu.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Systy - 28. ledna 2008 09:33
Systy

Eh...no...
Ja nevim... uz sem ale myslela, ze autora zaskrtim, jak to bylo hrozne dlouhy a ten rytmus fakt hodne utikajici... :D
dam 2* a to sem hodna...
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Amthauer - 28. ledna 2008 09:01
Amthauer

Eugenio 28. ledna 2008 08:48

No, pouč mě :)
- What is a life devoid of strife?

Eugenio - 28. ledna 2008 08:48
Eugenio

Amthauer 27. ledna 2008 23:03
Ty ignorante... Víš vůbec co sem použil na vytvoření tohodle? Asi ne..
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Amthauer - 27. ledna 2008 23:03
Amthauer

Né! Proboha! Uvažoval jsem, jestli vydat či ne, ale nakonec jsem chtěl být hodný, takže to sítem s odřenýma ušima prošlo... "Došlo my" - nad tím jen mávu rukou, ale ten rytmus, ty verše! Vždyť tohle není poezie, jen jakési násilím sesmolené rýmy, které se však nedají číst... Uf, no, někomu se to snad líbit bude a krom toho, Povedené království bylo ještě horší, takže radši končím kritiku...

Dávám *, protože půl hvězdy zde dát nelze.
- What is a life devoid of strife?

Vypisuje se 20 z celkem 29 příspěvků1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)