|
Charles proměněný v myš podruhé...
aneb jak by to vypadalo, kdyby se Kat nepovedlo včas uklidnit, kdyby její sestra Tamm byla jen o malinko nevyrovnanější, no prostě kdyby...
Všechno vypadá normálně. Skoro běžně. Početnou rodinu Halliwelových přece nemohou rozhodit drobné osobní neshody a chlupatý detail v podobě myši alias Charlese, které se momentálně potuluje rozsáhlým démonským podzemím. Právě tento detail Kat soustředěně hledá )ano, to zmatené pobíhání po místnosti je přesně to, o čem mluvím).
A pak to přijde. Penny se bůhvíjakém kontextu zmíní o biochemii a pak zmizí. Kat přijde to slovo velmi legrační. Biochichimie, biochachámie, biochechemie, biochachacha.... nemůže dál. Zastaví se asi vprostřed místnosti, z očí jí tečou slzy a celé její tělo se otřásá potlačovaným smíchem. Zlomí se v pase. Vlasy jí zakryjí obličej, ale i přes neviditelnou grimasu nemůže její stav nechat nikoho na pochybách. Tedy pokud by někdo měl čas se zajímat. Biochemie. Chemie je tu dost. Všude okolo. Adrenalin, testostreon, její zběsile se tvořící endorfin, to všechno na ni doslova řve. Sesune se k zemi, svíjí se v klubičku a zběsile se chechtá. Cítí jakousi zvláštní úlevu a chechtá se dál. Skoro se nemůže nadechnout. Už cítí, jak se k ní začínají obracet některé pohledy. Malinko se uklidní.
Jen aby nabrala dech, opře se o ruce a podívá se směrem ke klukům, které má v zorné poli. Nejsou nějací rozmazaní? Zatracená čočka, tu už asi nenajde. „Dé... démoni,“ vykoktá a dostane další záchvat smíchu. „Věděli jste, že i v našem století vymítali křesťani démony. He? Třeba démona homeopatie. Fakt. Nekecám. Cha cha cha! Démona ho-me-o-pa-tie,“ vyhláskuje v křečích smíchu. Ještě chvíli slzí a rychle dýchá.
„Chtělo by to kočku,“ pronese pak už mnohem klidněji, lehne si na záda a zavře oči, úplně vysílená, ale spokojená. Alespoň pro nejbližší okamžik.
„Za každou cenu chci vědět, čím létají prodavači nanuků za psího počasí.“
|