Láska? (29 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

Láska je zklamání, bolest, strach, zloba.......Láska plodí nenávist. A nenávist zabijí. <skeptic>
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. I´ll Chuck you!

émm no mohli bysme se bavit k tématu?
The Game

TheDave 5. února 2009 21:05
S tím se vesměs dá souhlasit, až na pár věcí. Kupříkladu je tam řečeno, že smyslem je přenos informace, což je však vzápětí popřeno tím, že tento přenos nemusí být vůbec uskutečňován. Takže proč uskutečňován je? Ale ten ostatek ano - jednak tu je snaha o zachování vlastní informace, jednak rodové a druhové apod., tedy přežít co nejdéle a udělat co nejvíc dětí, popř. ještě nachystat půdu pro to, aby v tomto trendu mohli i ostatní, třeba druhově spříznění, pokračovat - tedy fungování lidské kultury pro zachování lidství, ale také v menším okruzích ras či jiných skupin lidí, které se ohraničují v národech, jež si také "hrabou na svém písečku".
- What is a life devoid of strife?

Amthauer 6. února 2009 22:25
Kámen urazu by to byl, pokud bych odmítal číst cokoli. Já ale odmítl pouze tento, a pouze z důvodu šetření času, ktereho není nikdy nazbyt. Přičemž nepopírám možnost, že si jej přečtu, jakmile k tomu budou vhodné podmínky.
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. I´ll Chuck you!

python 6. února 2009 22:19
Nedovedl / nechtělo. To první by znamenalo, že neumíš číst, o čemž pochybuji a to druhé je právě ten kámen úrazu, protože o tom "chtít" to je ve většině případů.
- What is a life devoid of strife?

Amthauer 6. února 2009 14:08
Nedefinoval jsem možná přesně. Nečetl jsem to ne proto, že bych nechtěl, nebo to nedovedl, ale protože se mi nechtělo. Asi jsem vyjímka v dnešní společnosti, ale rozhodně ne černá, protože jestli ano, je to opravdu velmi zlé. Tvé obavy celkem chápu, dnešní a hlavně další generace tenhle svět jistě přivedou na pokraj kolapsu. Ale co vím jistě, nebudu to já, kdo se tím proviní, a nebudu se na to dívat s usměvem.
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. I´ll Chuck you!

Amthauer 6. února 2009 14:08
Ne bohužel není.
python 5. února 2009 20:52
A budu a budu a budu.
The Game

python 6. února 2009 14:03
Jestli nepřečteš ani takto krátký text, potom to je s dnešní mladou generací vskutku zoufalé (nebo jsi černá výjimka?).
- What is a life devoid of strife?

ty vole kdo to ma čist?
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. I´ll Chuck you!

TheDave 5. února 2009 21:05

Tak tomu říkám velice zajímavej názor... Až mě to o tom nutí přemejšlet :DDD
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.

Cituju jednoho svého přítele ze serveru dd.cz, mistra Corwina:

"43 kg kyslíku
16 kg uhlíku
7 kg vodíku
1,8 kg dusíku
1 kg vápníku
780 g fosforu
140 g draslíku
140 g síry
100 g sodíku
95 g chlóru
19 g hořčíku
4 g železa
3 g flóru
2 g zinku
1 g křemíku
a stopové množství padesáti dalších prvků - člověk. Soustava, kterou si chromozomy vytvořily, aby získaly naději na relativní nesmrtelnost. Protože to jsme, nádoby, které mají zajistit přenos informace, dočasná úložiště dat, jejichž jediným úkolem je se zreplikovat. Nic víc, nic méně. Zdá se vám to málo? Každý z nás je jedinečným koncem datové linie, která vede až do původního oceánu, ve kterém vznikl život. V každém z nás jsou zlomky informací, které tu byly když se Gondwana začala rozpadat na kusy, které existovaly když sopky měnily déšť v kyselinu, když se oceány změnily v hnijící louže mrtvých řas. Viděly masivní vymírání na konci Devonu, přežily vzestup a pád ještěrů a přečkaly i změny klimatu v posledních milionech let.

Předání těchto informací dál je nejvyšším imperativem, prioritou kterou si možná vědomě nepřipouštíme, ale která ve výsledku vede jednání většiny z nás. A smrt bez jejich předání není jen naší smrtí, je zánikem jedinečné informace, která se už nikdy nemusí objevit (a pokud lze věřit zákonu velkých čísel ani neobjeví). Jistě, můžeme se tomu vzepřít - máme rozum, máme kulturu a civilizaci. Je velmi lidské postavit se nevyhnutelnému a hrdě sledovat zánik, dokonce s pocitem vznešenosti. Lidé si na podobná gesta potrpí - to ale nijak neumenšuje jejich nesmyslnost. Zánik informace je zrada všech předchozích generací, všech variant života, které je dokázaly pronést skrz propast času až do současnosti. A jejich pokračování je to jediné na čem záleží, protože jen replikující se a přizpůsobivá informace má šanci přežít další aeony. Žádné dílo lidských rukou nemá takovou trvanlivost, žádná idea (či mem, když už to slovo padlo) nepřečká tak dlouho.

Těžko říct proč se u nás objevilo vědomí a pocit nadřazenosti tomuto principu. Snad jsme něco jako larvy, které mají dostat život, náš život i za hranice Země, snad jsme náhodná kombinace vlastností, která za pár milionů let zase zanikne, úchylka která se nebude opakovat. Jisté je jen, že na tom, čemu říkáme člověk vlastně ani moc nezáleží, nezáleží ani na tom jaký život povedeme. Tedy, snad na tom záleží nám, jednotlivcům hledajícím vlastní blaho a uspokojení, ale vesmír či příroda se o podobné věci nestará. Je jedno, jestli budeme žít nebo ne, je dokonce jedno jak budeme žít.

A nakonec, ani tohle neberte tak vážně, protože je dokonce i jedno jestli vůbec něco bude žít. Přes veškerou naší snahu je jasné, že konec nevyhnutelně přijde, entropie se přiblíží k nekonečnu a Vesmír jak ho známe zmizí. Nebesa nejsou tak stálá jak si myslíme, je to jen naší neschopností opustit rámec jepičí délky života a vidět jejich skutečný rej. Za dobu kratší než po jakou Země existuje se naše galaxie srazí s Andromedou, později ustane tvorba hvězd, planety se konečně zřítí z oběžných drah, atomová jádra se rozpadnou a protony je budou následovat. Hmota bude ještě nějakou dobu přežívat v podobě černích děr, aby nakonec i ty zmizely v záblesku Hawkingovy radiace a z vesmíru zbyla jen obrovská, stejnoměrná prázdnota, neschopná udržet jakoukoliv formu informace jak ji chápeme. Je jedno co uděláme, cesta jakou nám velký třesk připravil je vybrána a není síly, která by náš kočár otočila. Zapomnění a temnota, bez ohledu na zázraky, které by nám mohla jakákoliv snaha dát - tam směřujeme a tam skončíme."

I teď se můžete zkoušet dohadovat, co je to láska.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Hmm možná to není přímo láska, ale patří to k ní... Já na to moc vědecky nekoukám. Stejně mi to nepomůže, když mě zrovna ta láska bude bolet a ani mi to nepomůže získat nějakou holku... I když teda jako já zrovna teď ani jedno nepotřebuju :D
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.

Antonius 5. února 2009 18:27
Byt tebou, s podobnymi tvrzeními bych byl opatrnější. Ja něco podobneho říkal a málem mě ubili. Nemůžeš se přeci na celý svět dívat přes brýle skeptického vědce.
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. I´ll Chuck you!

no trochu pozdě (vyflus net) Ale přeci- Bohužel musím vám oznámit, že láska je jen nějaká ubohá chemická reakce, která se semtam občas spustí a ty pocity(bolest,žár)ty k lásce ani nepatří.
The Game

Dareček 1. února 2009 21:46
Jo, jo, Smůla, neboli mé druhé jméno...
Útočná puška Kalašnikov se skládá ze čtyř částí. Jsou to tyto tři: pažba a hlaveň. Pažba nemusí být vždy přítomna.

Jo hele tohle taky znám... S tim mám taky zkušenosti. Teď mám novou dívku, tak jen doufám že se nespálim, a že mi to s ní už vydrží. A když se na tebe lepěj jen takovýhle holky tak to pak dost sráží seběvědomí, ale je třeba se nenevhat...
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.

Dareček 1. února 2009 21:48
V to jediné doufám. Doteď jsem zatím měl tu čest zamilovat se pouze do dívek, které využívaly mé dobroty a toho, že jsem do nich zamilovaný a mezi za mími zády, balili jiné. Zkrátka hnus...
To takhle sedí trpaslík se skřetem na narozeninách elfky...

Jojo pravá láska se hledá hodně blbě, ale tak myslim, že stojí za to se snažit o to abysme ji našli. Přeci jen je pak odměna za bolest během hledání dostatečně odškodněna :-).
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.

Dareček 1. února 2009 21:46
Ano leda to to můžu dosvědčit...
To takhle sedí trpaslík se skřetem na narozeninách elfky...

Jo s tim souhlasim. Já sem zrovna teď taky zamilovanej. Takže já sem spokojenej... I když je to občas docela těžký, obzvláště když je moje láska z trochu větší dálky, ale já tvrdim, že se to zvládnout dá a odradit se nenechám. Krom toho už s tim nějaký ty zkušenosti mám a tak vim, že to jde...
A jinak myslim, že není od věci si poslechnou jak to dobrý tak to zlý. A myslim, že si nikdo nenechá svou představu vzít. Tu mu může vzít leda smůla, rozchod, nebo něco podobnýho.
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.