Magie fikce nebo skutečnost (13 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

Kha­jit 16. květ­na 2011 16:10
Pros­tá a jed­no­du­chá re­in­kar­na­ce. To já se re­in­kar­no­vat ne­chci chci tu zů­stat stra­šit až do konce věků.
Čas je jen hrst listí ve větru.

Ale podle mého pře­svěd­če­ní mám ještě jedno (as­t­rál­ní) "tělo", takže po smrti budu žít v as­t­rá­lu, a časem se opět na­ro­dím zde.

To mi sice nikdo ne­po­tvr­dil, ale je jisté, že když umře­te v as­t­rá­lu, časem se na­ro­dí­te znovu. Podle mě je lo­gic­ké, že to fun­gu­je i ob­rá­ce­ně...
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

Když už tady pro­bí­rá­me to peklo a nebe...

Podle mé te­o­rie peklo a nebe ne­e­xis­tu­je. Je jen ráj a peklo, které jsou spo­je­ny v jedno nebe. Jak řekl Kos­mik
(kos­mik 15. květ­na 2011 13:09)
jde jen o to, kde být chce­me. Pokud jsme se za ži­vo­ta cho­va­li špat­ně, buď chce­me být zlí, a poté chce­me do pekla, takže nebe se stává peklem. Nebo jsme to mys­le­li dobře, a jdeme do nebe, alias ráje, ale svým způ­so­bem je to peklo, je­li­kož nás sžírá svě­do­mí. Když jsme ko­na­li správ­ně, jdeme do nebe a je to ráj. :D
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

Lu­mi­nar 15. květ­na 2011 13:56
V tom pří­pa­dě jsem v nebi...​zrada!:D
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

Py­thon 15. květ­na 2011 12:44
Sa­mozdřejmě. Ale pokud si sto­jíš za tím, že sa­ta­nis­tou nej­seš, nej­seš jím. Sa­ta­nis­tou je ten, kdo je od­da­ný sa­tis­mu (ta­ko­vá tro­chu ne­lo­gic­ká věc, že?:D). Ten, kdo ne­chce být sa­ta­ni­sou, jím pros­tě není. Také jsou lidi, kteří se cho­va­jí jako ho­mose­xu­á­lo­vé, a nejsou jimi.

Ano, to jsou křes­ťan­ské le­gen­dy pro ty blbé. Přece ne­bu­dou ka­to­lic­ký kněží tvr­dit prav­du. Ještě by se z ka­to­lic­tví pře­šlo na sa­ta­nis­mus (za­jí­ma­vá před­sta­va, škoda, že prak­tic­ky ne­mož­ná:))

A co se týče pekla, možná se tam někde po­tká­me:D
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

kos­mik 15. květ­na 2011 22:40
Tak nějak.
Člo­věk není nikdy dost chyt­rý, dost bo­ha­tý a dost oz­bro­je­ný. I´ll Chuck you!

Vy­svět­le­no ne­vě­dec­ky má při­ro­ze­ný ta­lent k uží­vá­ní ener­gie. Neboď co ji­né­ho to je než vyžší ak­ti­vi­ta mozku a ner­vo­vé­ho sys­té­mu?
Čas je jen hrst listí ve větru.

Vy­svět­li­tel­né vě­dec­ky.

Je do­ká­zá­no, že mag­ne­tis­mus sti­mu­lu­je dě­le­ní buněk, tedy i ho­je­ní ran. To­li­ko jeho re­ge­ne­rač­ní schop­nops­ti. Jeho zrych­le­ný vyvin mo­to­ric­kých schop­nos­tí na­po­ví­dá cosi o zvý­še­né ak­ti­vi­tě jeho mozku. Mag­ne­tis­mus může být způ­so­ben zvý­še­nou ak­ti­vi­tou ner­vo­vé sou­sta­vy, která tak vy­tvá­ří do­sta­teč­ně silné elek­tro­mag­ne­tic­ké pole.

Ale to je jen te­o­rie :)
Člo­věk není nikdy dost chyt­rý, dost bo­ha­tý a dost oz­bro­je­ný. I´ll Chuck you!

Co vy mys­lí­te při­ro­ze­ný ta­lent nebo fake?

http://​www.​novinky.​cz/​koktejl/​233415-malemu-chorvatovi-mizi-rany-a-jeho-telo-funguje-jako-magnet.​html
Čas je jen hrst listí ve větru.

Py­thon 15. květ­na 2011 14:44

Přes­ně tak…

Lu­mi­nar 15. květ­na 2011 13:56
Aneb život je ta­ko­vý, jaký si ho udě­láš. Není to ře­če­no tak hezky, ale vý­znam je stej­ný :)
Člo­věk není nikdy dost chyt­rý, dost bo­ha­tý a dost oz­bro­je­ný. I´ll Chuck you!

"Když se mysl stane obětí sta­ros­tí, úz­kos­tí a dal­ších ne­bož­ských sil, když je ru­še­na, zne­klid­ně­na, mu­če­na oš­k­li­vý­mi, ne­čis­tý­mi, ne­bož­ský­mi myš­len­ka­mi, cí­tí­me, že jsme v pekle. Ale když vyjde do po­pře­dí krása, svět­lo a bož­skost srdce a my se je sna­ží­me od­ha­lit a pro­je­vit v as­pi­ru­jí­cím světě, tehdy cí­tí­me, že jsme v Nebi.

Ne­mu­sí­me čekat na smrt, abychom na­lez­li peklo nebo Nebe. Obojí je uvnitř nás v našem kaž­do­den­ním ži­vo­tě, v našem kaž­do­den­ním cho­vá­ní. Jsme-li vždy odu­šev­ně­lí a ode­vzda­ní, bu­de­me se stále na­chá­zet v Nebi již během to­ho­to ži­vo­ta na zemi."

http://​www.​srichinmoy.​org/​czech/​duchovnost/​Buh_​Nejvyssi/​nebe_​a_​peklo/​

Peklo je peklem pro toho ci tam být ne­chce a na­o­pak i nebe může být peklem pro "zlého". V to­mhle já věřím ve víru (zní to tro­chu divně co?) tj.: kaž­dej se do­sta­ne tam kam věří, že patří a je při­tom jedno co dělal za­ži­va.
Čas je jen hrst listí ve větru.

Kha­jit 14. květ­na 2011 11:07
Není nutno. Sa­ta­nis­mus není tak ná­bo­žen­ství jako spíš druh mo­rál­ní­ho ko­de­xu. Takže tak, já se cho­vám jako sa­ta­nis­ta, mys­lím jako sa­ta­nis­ta, až potud je to v po­řád­ku. Jakmi­le o sobě začnu vrdit, že sa­ta­nis­ta jsem, sta­nou se dvě věci. Jed­nak se na mě budou dívat jako na sa­ta­nis­tu (což není vždy vý­hod­né) a jed­nak exis­tu­je mož­nost, že se budu mýlit. A nikdo se ne­mý­lí rád. A já tím tuplem.

Satan nebyl člo­věk, nýbrž jeden z ar­chan­dě­lů, po­vě­ře­ný bohem aby do světa "vnesl svět­lo" (lu­ci­fer je z la­tin­ské­ho lux, svět­lo, do­slo­va to zna­me­ná no­si­tel svět­la). Ale satan byl opa­kem boha, cí­le­vě­do­mý, am­bi­ci­oz­ní a hlav­ně mo­cich­ti­vý, spo­leč­ně s dal­ší­mi stej­ně smýš­le­jí­cí­mi bra­t­ry se vze­přel svému otci a začal s ním válku. Takhle nějak je to po­psá­no tušiv v knize moj­ží­šo­vě, ale to nevím jistě. Bůh sa­ta­na po­ra­zil a i když mu od­pus­til (což sa­ta­na děsně sralo), svrhl ho do pod­ze­mí spo­leč­ně s jeho spo­lu­vi­ní­ky.

Z toho ale mi­mo­cho­dem něco vy­plý­vá. Všech­ny řeči o po­smrt­ném utr­pě­ní v pekle musí být lo­gic­ky kec, pro­to­že mě ne­na­pa­dá, proč by měl satan ně­ko­ho trestat za to, že se chová jako on.

Já se na peklo těším :)
Člo­věk není nikdy dost chyt­rý, dost bo­ha­tý a dost oz­bro­je­ný. I´ll Chuck you!

Kha­jit 15. květ­na 2011 07:23
Když tak kou­kám na Tvého vlka vzpo­mně­la jsem si na skvě­lou knihu. Tady je úry­vek
http://​www.​panna.​cz/​esoterika.​11/​vlci-rasa.​399.​html

Lu­mi­nar 14. květ­na 2011 19:48
Prav­da, na wi­ki­pe­dii jsou po­měr­ně prav­di­vé in­for­ma­ce, ikdyž na dru­hou stra­nu také ve­li­ce za­vá­dě­jí­cí.

Člá­nek pěkný...i pár ji­ných na tom webu. Dě­ku­ju za do­po­ru­če­ní:)

Co se týče ro­ha­tých bohů jako ta­ko­vých, nemám ráda, když je Lu­ci­fer zto­tožňován se Sa­ta­nem, je to zcela od­liš­ný Bůh. Vlád­ne pod­svě­tím, mrt­vým a ne­na­ro­ze­ným.
Opro­ti tomu Satan není Bůh jako ta­ko­vý, v pod­sta­tě je to nor­mál­ní člo­věk, který se po­sta­vil Bohu (křes­ťan­ské­mu) a do­ká­zal to pře­žít. Proto ho sa­ta­nis­té uctí­va­jí, asi jako křes­ťa­né Je­ží­že.

Je to slo­ži­té, a navíc je to jen můj ná­hled na sa­ta­nis­mus, který také pro­tí­nám s ja­pon­ským a čás­teč­ně i řec­kým po­ha­nis­mem. Ale obec­ně platí, že vět­ši­na sa­ta­nis­tů Lu­ci­fe­ra se Sa­ta­nem ne­sto­tožňuje. Nej­spíš už proto, že Satan na­roz­díl od Lu­ci­fe­ra ne­pat­ří do dět­ských po­há­dek:)
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

Kha­jit 14. květ­na 2011 19:09
Na­kouk­la jsem do Wi­ki­pe­die a kon­cep­tu sa­ta­ni­zmu ro­zu­mím.

Kouk­ni na tento člá­nek třeba se Ti bude líbit…

http://​bohyne.​mysteria.​cz/​rohaty_​buh.​html

Já o tom také nic ne­čet­la. Ale vím o tom hodně. Nevím odkud, pros­tě se mi v hlavě uklá­dá co­ko­liv co se sa­ta­nis­mu týče, nevím. Ale ri­tu­á­li ne­dě­lá­te proto, abys­te byli sa­ta­nis­ty, ale proto, že sa­ta­nis­té jste. Je to slo­ži­té, a navíc si pod po­jmem sa­ta­nis­ta vy­ba­vu­je každý něco úplně ji­né­ho, ikdyž to na první po­hled vy­pa­dá stej­ně. Je to asi jako když se řekne čer­ve­ná. Někdo si před­sta­ví kr­va­vě rudou barvu, jiný světloun­ce rů­žo­vou, třetí oran­žo­vou, čtvr­tý skoro čer­nou. Nelze nijak přes­ně de­fi­no­vat sa­ta­nis­mus, ale zá­klad je vždy stej­ný.
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

Lu­mi­nar 14. květ­na 2011 11:14
Nevím...​prostě nor­mál­ně žije, a potom se jed­nou ráno pro­bu­dí s tím, že je sa­ta­nis­ta :))
Carpe diem?...​Non!...​Carpe noc­tem!!

Lu­mi­nar 14. květ­na 2011 11:26
To ti asi lépe vy­svět­lí naše mladá sa­ta­nist­ka :-) Nebo i (ne)sa­ta­nis­ta Py­thon. Já o tom také moc nevím. Sa­ta­na radši ne­c­gá­vám na po­ko­ji (nemám na to koule) Mojí ob­lí­be­nou bo­hy­ní je Afro­di­ta. (také jsem to na­psal do sčí­tá­ní lidu)
Čas je jen hrst listí ve větru.