http://​www.​gog.​com/​

Na GOGu je zdar­ma ke sta­že­ní Fallout 1, 2 a Tactics, no ne­ber­te to :-) ako­rát to chce tr­pě­li­vost, ser­ver padá každý chví­li.
http://​4.​bp.​blogspot.​com/​-HrxSy0sjtFw/​UYAKNLdvlwI/​AAAAAAAAAeI/​wIlghyI-IUs/​s1600/​double+fuck+off.​gif

Bu­rial at Sea – Epo­zo­da 1. (RE­CEN­ZE)

Prv­ní­ho pří­bě­ho­vé DLC Bi­oshoc­ku In­fi­ni­te lá­ka­lo trai­le­ry k ná­vra­tu do pod­moř­ské­ho Rap­tu­re v čase, kdy ještě ne­do­šlo k cha­o­su a to­tál­ní­mu roz­kla­du míst­ní sme­tán­ky. Asi má­lo­ko­mu unik­lo, že se vrátí i oba hlav­ní pro­ta­go­nis­té (prav­da, v po­ně­kud jiné po­do­bě, než jak si je pa­ma­tu­je­me). Jaký tedy je tento pří­da­vek?

Roz­hod­ně po­tě­ší, že se tvůr­ci na DLC ne­vy­kaš­la­li a Rap­tu­re vy­pa­dá v mo­der­ním ka­bá­tě na­pros­to skvě­le. Už z po­čát­ku se pro­jde­te dosud ne­pro­zkou­ma­ný­mi lo­ka­li­ta­mi a vše zde žije ob­dob­ně, jako v Co­lum­bii. Tu a tam za­slech­ne­te míst­ní řeči o si­tu­a­ci a pad­nou i známá jména (Ryan, Foun­ta­in, Cohen). Po­sled­ní zmí­ně­ný má navíc pro děj dů­le­ži­tou roli. Na­leš­tě­né po­zlát­ko pod­moř­ské­ho města se však už v roce 1958 (tedy těsně před pádem) za­čí­ná po­zvol­na roz­klá­dat. I když pro­chá­zí­te pro­stře­dím s krás­nou ar­chi­tek­tu­rou a na­blýska­ným lu­xu­sem, v pod­pa­lu­bí to hnije. Na první po­hled to není znát, ale než se na­dě­je­te, opět vás po­hl­tí vodou pro­sák­lá hrob­ka za­mo­ře­ná spli­ce­ry.

Pří­běh je pros­tý. Mu­sí­te najít ztra­ce­nou hol­čič­ku jmé­nem Sally. A právě s tímto úko­lem vám noi­ro­vá Eli­za­be­th bude po­má­hat. Eli nejen ze­stár­la, ale pro­mě­nou pro­šel i její cha­rak­ter. Ta na­iv­ní dí­ven­ka z Mo­nu­ment Is­lan­du je de­fi­ni­tiv­ně pryč a po­mr­ká­vá­ní k udá­los­tem v In­fi­ni­te vám ne­jed­nou vy­kouz­lí na tváři úsměv. Děj je jinak hodně jed­no­du­chý, ale přes­to do­ká­že v ně­ko­li­ka mo­men­tech pře­kva­pit a závěr je roz­hod­ně pou­ta­vý a svým tem­ným vy­zně­ním mě do­ce­la za­sko­čil. Jenže jsem se k němu bo­hu­žel do­stal za ta­ko­vé tři a půl ho­din­ky a to jsem pro­zkou­má­val, co se dalo.

V čem tedy tkví no­vin­ky? Krom pro­mě­ny Eli­za­be­th a sa­mot­né­ho Rap­tu­re toho není moc. Z ar­ze­ná­lu se vám do rukou do­sta­ne kolt, ka­ra­bi­na i sky-ho­ok (vše v no­vých tex­tu­rách), pak tu máme můj ob­lí­be­ný sa­mo­pal Thomp­son. No­vin­kou je i zbraň – ja­ký­si gri­lo­vač, který ne­přá­te­le roz­prsk­ne v na­pros­té nic. Zpát­ky je i mra­zí­cí plas­mid, po jehož se­slá­ní mů­že­te ne­pří­te­le roz­tříš­tit na kusy. Mra­ze­ní vám také po­mů­že v pře­kro­če­ní te­kou­cích pře­ká­žek. Roz­hod­ně po­tě­ší, že se tvůr­ci vrá­ti­li k no­še­ní více zbra­ní. Klá­ve­sou „E“ tak vy­vo­lá­te kruh, kde si mů­že­te zvo­lit dvě ak­tiv­ní zbra­ně (tohle mělo být už v In­fi­ni­te). Jinak vše fun­gu­je stej­ně. Eli­za­be­th vám po­má­há doplňová­ním po­třeb­né mu­ni­ce, ži­vo­ta a EVE. Ote­ví­rá zámky a také trh­li­ny. Sa­mo­zřej­mě se ne­jed­nou pro­je­de­te na sky­li­nech.

Co jsem měl rád na pů­vod­ním Bi­oshoc­ku byly sou­bo­je. V Co­lum­bii se mi přece jen zdáli tro­chu pře­kom­bi­no­va­né a cha­o­tic­ké. V DLC se vra­cí­me k pří­jem­né­mu dáv­ko­vá­ní ne­přá­tel, které mů­že­te v ně­kte­rých mo­men­tech ne­po­zo­ro­va­ně pře­kva­pit. Stra­te­gie tu pros­tě hraje prim a to zvlášť v pří­pa­dě, pokud bu­de­te hrát na těž­kou ob­tíž­nost jako já. Ná­bo­jů i EVE je tu totiž za­tra­ce­ně málo a tak se hodí proš­mejdit, co se dá. Přes­to Hard do­po­ru­ču­ji – pro mě osob­ně byl hodně zá­bav­ný a pře­de­vším byl vý­zvou.

Fa­nouš­ci série (jako jsem na­pří­klad já) ne­mu­sí nad ničím pře­mýš­let. Bu­rial at Sea si po­ří­dí tak jako tak, už jen kvůli Rap­tu­re nebo ob­lí­be­ným cha­rak­te­rům. A já se ne­bu­du divit. U ostat­ních si nejsem jist, zda se to za těch 15 do­la­rů vy­pla­tí. Ná­vrat je to totiž zda­ři­lý a uka­zu­je vše, čím Irrati­o­nal games drtí kon­ku­ren­ci, ale bo­hu­žel je také ne­pří­jem­ně krát­ký.

8/10
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému pří­bě­hu. (Neil Gai­man)

Bi­oshock In­fi­ni­te
Pozdě ale přece :)

Dů­chov­ní tvůr­ci mých ob­lí­be­ných Sys­tem shoc­ků při­šli před ně­ko­li­ka lety s dechbe­rou­cím dob­ro­druž­stvím Bi­oshock a už ten­krát bylo jasné, že se v her­ním prů­mys­lu zro­di­lo něco vý­ji­meč­né­ho. Něco, co do­slo­va splách­lo do hlu­bin moř­ských veš­ke­rou kon­ku­ren­ci. Po dvou ná­vště­vách pod­vod­ní­ho města Rap­tu­re se vy­dá­vá­me do uni­ver­sa Bi­oshoc­ku po­tře­tí, a nebo ne?

V Bi­oshoc­ku In­fi­ni­te se zhos­tí­te role Boo­ke­ra DeWit­ta, al­ko­ho­li­ka, gam­ble­ra a ve­te­rá­na, který se účast­nil ma­sa­k­ru u Wou­ded Knne. Drsný chla­pík, jehož duše je roz­drá­sá­na krá­te­ry hříchů, a který se topí v dlu­zích. Z pre­kér­ní si­tu­a­ce ho může do­stat ne­ob­vyk­lá za­káz­ka, kte­rou máte ve hře ta­jem­ně po­da­nou slovy: "Při­veď dívku a dluh je sma­zán." Boo­ker si tak se­be­re svých pět šves­tek a vy­dá­vá se hle­dat ta­jem­nou Eli­za­be­th do po­di­vu­hod­né­ho lé­ta­jí­cí­ho města Co­lum­bie. A že to bude cesta ne­snad­ná, asi ne­mu­sím říkat. Ale kdo je Eli­za­be­th? A proč ji ta­jem­ní za­měst­na­va­te­lé vůbec chtě­jí? To jsou otáz­ky, na které na­jde­te od­po­vě­di v jedné z nej­ú­žas­ně­ji zpra­cov­ných her dneš­ní doby.

Na­roz­díl od pře­de­šlých her se do Co­lum­bie do­stá­vá­te ještě v čase, kdy všude vlád­ne po­ho­da a její po­hro­ma vás te­pr­ve čeká. První kroky Co­lum­bií jsou ob­dob­ně fa­ci­nu­jí­cím zá­žit­kem jako tomu bylo v pod­vod­ním Rap­tu­re. Le­vi­tu­jí­cí město je pros­tě úžas­né, pro­slu­ně­né, ba­rev­né, úchvat­né. Peč­li­vost, hra­vost, ima­gi­na­ce, cit pro de­tail, to vše vy­tvá­ří z Co­lum­bie skvě­lé ku­li­sy pro herní zá­ži­tek, které vás chyt­nou a co je dů­le­ži­těj­ší, už ne­pus­tí. To co se zprvu zdá jako ráj na zemi, sa­mo­zřej­mě není tak čisté a vy dříve než byste chtě­li, zjis­tí­te, že na Co­lum­bii to za­tra­ce­ně smrdí. Ra­sis­mus, ná­bo­žen­ský fa­na­tis­mus, pa­tri­o­tis­mus… to jsou jen jedny z mnoha témat, kte­rý­mi se tvůr­ci v In­fi­ni­te za­bý­va­jí. A jak už u nich bývá vzy­kem, všech­ny slož­ky se jim daří za­řa­dit do vy­prá­vě­ní s citem a s pře­kva­pi­vě účin­nou vý­mluv­nos­tí.

Díky ote­vře­nos­ti města je lo­gic­ky i pryč po­tem­ně­lá, de­pre­siv­ní at­mo­sfé­ra Rap­tu­re, ale řek­ně­me si upřím­ně… chtě­li bychom se po­tře­tí vra­cet tam, kde jsme už byli? Co­lum­bie na­bí­zí nové mož­nos­ti, a hlav­ně nové zá­žit­ky. Boje jsou zde rych­lej­ší, zbě­si­lej­ší, ale pro­to­že se na vás ne­přá­tel občas vr­ha­jí kvan­ta, bo­hu­žel také dost cha­o­tic­ké. Sky­li­ne (ne­bes­ké dráhy) jsou pak ja­kousi třeš­nič­kou na chut­ném dortu a dá­va­jí další mož­nos­ti stra­te­gie. Ne­po­va­žo­val bych je za pře­vrat­né nebo výr­za­ně dů­le­ži­té pro hra­tel­nost, ale do­ká­žou být funkč­ní a je­jich vy­u­ží­tí je lehce ovla­da­tel­né i in­tu­i­tiv­ní.

A jak je to s Eli­za­be­th? Jed­no­du­še. Eli­za­be­th je skvě­lá par­ťač­ka. A to jak cha­rak­te­ro­vě, tak i v hra­tel­né části. Není to jen tupé NPC, které vás bude ná­sle­do­vat krok za kro­kem. Tvůr­ci jí vdech­li život a pod­stat­nou uži­teč­nost během sou­bo­jů. Eli­za­be­th vás v kr­ti­tic­kých si­tu­a­cích zá­so­bu­je stře­li­vem, lé­kar­nič­ka­mi, solí (ob­do­da EVE z Bi­oshoc­ku 1 a 2), do­ká­že vám otevřít ne­pří­stup­né dveře, kam byste si jinak ne­do­sta­li, upo­zorňovat na dů­le­ži­té věci. A pře­de­vším… (to­mu­to spo­i­le­ru se nelze vy­hnout)… do­ká­že měnit stra­te­gii v bo­jo­vých aré­nách ve váš pro­spěch a to tak, že při­ve­de do va­še­ho světa věci, které tam za ji­ných okol­nos­tí nejsou (spo­lu­bo­jov­ní­ky, kryty, lé­ta­jí­cí stříl­ny, zá­věs­né háky…)

Vše do­pro­vá­zí pro­fe­si­o­nál­ně zvlád­nu­tý soun­d­track, po­dob­ný a při­tom od­liš­ný od pře­de­šlých Bi­oshoc­ků. Upo­zor­ní na sebe již v úvodu při prv­ním za­bí­tí, kdy se ozve ostré písk­nu­tí jako vy­stři­že­né z ně­ja­ké­ho ho­ro­ru, které jasně po­u­ka­zu­je na to, že ne­sle­du­je­me jen další vy­vraž­ďo­vač­ku, ale do­spě­lý pří­běh. Skří­pa­vé, dishar­mo­nic­ké smič­ce, temné i ko­vo­vé du­ně­ní bubnů. Po­sta­vy jsou na­mlu­ve­né pro­fe­si­o­nál­ně a po­pr­vé v his­to­rii Bi­oshoc­ků ne­má­me pod pal­cem němé­ho hr­di­nu. Boo­ker v prů­bě­hu hry s Eli­za­be­th roz­mlou­vá a i tímto způ­so­bem si tato dvoj­ka vy­tvá­ří vztah.

Přes­to­že je In­fi­ni­te zá­bav­nou stří­leč­kou, od které se ne­bu­de­te chtít od­trh­nout, to proč se o něm bude ještě dlou­ho mlu­vit není hra­tel­nost, ale pří­běh. Irrati­o­nal games už dříve před­ved­li, že je­jich ná­pa­dy a před­sta­vi­vost staví úžas­né, živé světy. Světy, kte­rý­mi se rádi ne­chá­me okouz­lit a po­hl­tit. Bi­oshock In­fi­ni­te však staví pří­běh mno­hem výš než před­cho­zí díly (a o mí­lo­vé kroky dál než kon­ku­ren­ce) a při­chá­zí s něčím tak chytře na­psa­ným a po­da­ným, že jsem po do­hrá­ní jen vy­ku­le­ně civěl a musel hle­dat svoji če­list pod sebou na zemi. Klu­kům a hol­kám z Irrati­on games se to pros­tě po­da­ři­lo. Při­ved­li do her­ní­ho prů­mys­lu něco, co by do­ká­za­lo roz­dr­tit a zblaj­z­nout i pří­bě­ho­vé kon­ku­ret­ny z fil­mo­vé­ho prů­mys­lu. Ne­do­ká­žu si vy­ba­vit hru, kde by smě­si­ce emocí, chyt­ré zá­plet­ky a in­ter­pre­ta­ce byla před­ve­de­na takhle skvě­le. Tvůr­cům za to patří za­slou­ži­lý po­tlesk.

Suma su­má­rum:

Bi­oshock In­fi­ni­te je vi­zu­ál­ním umě­lec­kým dílem, zá­bav­nou stří­leč­kou i pou­ta­vým, do­spě­lým pří­bě­hem, který se může s hra­vos­tí po­sta­vit na vý­slu­ní vedle svých mlad­ších brat­říč­ků. Za­hrát si tuhle hru je pros­tě po­vin­nost! Takže ne­vá­hej­te :)

9/10
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému pří­bě­hu. (Neil Gai­man)

No, tahle hra dala frázi "na­por­co­vat bro­kov­ni­cí" zcela nový roz­měr. Cvak. Prásk. Střík.
---

Zob 26. lis­to­pa­du 2012 23:55
murthags 27. lis­to­pa­du 2012 13:18
Ještě stále ho mám doma na kompu ...

Zob 26. lis­to­pa­du 2012 23:55
tyjo pa­ma­tu­ji ještě ty časy, co ho pro­dá­va­li v krámě.
http://​4.​bp.​blogspot.​com/​-HrxSy0sjtFw/​UYAKNLdvlwI/​AAAAAAAAAeI/​wIlghyI-IUs/​s1600/​double+fuck+off.​gif

Jest­li máte rádi di­a­blov­ky, hordy po­tvor a hvězdou pě­cho­tu, potom tohle je fre­e­ware pro vás:
http://​plnehry.​idnes.​cz/​alien-shooter-2-rezba-na-vesmirne-lodi-dw5-/​Clanek.​aspx?​c=A121119_​232404_​bw-plnehry-akcni_​hau
---

K tomu spell­cros­su, na you­tu­be se ob­je­vil sestřih pře­dě­lo­vých scén. Přes­to­že je to sta­ro­žit­nost, má to at­mo­sfé­ru:
http://​youtu.​be/​l4C2R0IsI7Q
---

Vzpo­mí­ná­te na Spell­cross? Le­gen­dár­ní 90's ta­hov­ku tu­zem­ské vý­ro­by? Ně­ja­ký fa­nou­šek do­ká­zal udě­lat uti­lit­ku, která z her­ních dat na­le­pi­la spri­ty jako ob­ráz­ky.

Pokud po­ma­tu­je­te, při­prav­te si ka­pes­ní­ky, ať máte čím otí­rat nos­tal­gic­ké slzy.
http://​spellcross.​kvalitne.​cz/​spell_​maps/​spell_​maps.​html
---

Hezky se tu ohá­ní­te vel­ký­mi ti­tu­ly, nicmé­ně vás musím upo­zor­nit na za­jí­ma­vou ne­zá­vis­lou hru Te­ra­so­lo­gy. O in­spi­ra­ci v mi­necraf­tu netře­ba mlu­vit, ale tato hra by měla ob­sa­ho­vat i herní prin­ci­py z Dwarf For­tress, či Dun­ge­on Ke­e­per.

Jedná se o open-sour­ce v rané fázi vý­vo­je, ale i tak stojí za po­všim­nu­tí.

http://​blog.​movingblocks.​net/​blockmania/​
!! Ho­mose­xu­als are GAY !! | Se­ni­or in­ter­net dis­cus­si­on ex­pert user *****

co jsem viděl Ga­meplay z hraní, tak se mi ne­lí­bí... když už ko­mi­xo­vé po­je­tí, tak XIII :)
Roz­ho­dl jsem se žít věčně a ze­mřít, jen když to ne­vy­jde.

Všich­ni jste úplně mimo! Teď je hlav­ně dů­le­ži­tá nej­lep­ší hra roku! (ano sa­mo­zřej­mě, že to NENÍ Di­a­blo 3): BOR­DER­LANDS 2!!!
We're all pathe­tic and cre­e­py and can't get gi­rls-- that's why we fight ro­bots

Zob 12. září 2012 18:00

No.... *ob­div­ně pro­táh­ne*

Tak jsem právě zkouk­nul to Ga­meplay Demo z E3 a jsem do­ce­la dost navna­děn.
Po zkla­má­ní z I AM ALIVE by mi ně­ja­ká vzpru­ha od Ubi­s­of­tu bodla. AC je sázka na jis­to­tu, ale to ostat­ní od nich...
Jsem velmi zvě­da­vý, jak WD do­pad­ne. :)
Roz­ho­dl jsem se žít věčně a ze­mřít, jen když to ne­vy­jde.

Šimon.​Brugezsi 4. září 2012 23:53
Spíš jsem zvě­da­vý na Watch Dog, po­dob­ný název, ale prý to bude ky­ber­punk.
---

Tak.

Po velmi dlou­hé době jsem si s chutí za­hrál (a hlav­ně jsem do­hrál) hru, která mě ba­vi­la od za­čát­ku do sa­mot­né­ho konce.

Onou hrou, která mě velmi mile pře­kva­pi­la a zda­le­ka před­či­la má oče­ká­vá­ní, je Sle­e­ping Dogs.
V ko­neč­ném souč­tu je to mix GTA, NfS a ně­kte­rých bo­jo­vek stylu Mor­tal Kom­bat či po­dob­ných kung fu bo­jůvek. Tento mix je ale do­ta­žen takřka k do­ko­na­los­ti a vy­brou­šen jako velmi drahý di­a­mant. Zejmé­na v ob­las­ti bojů. Ne­u­vě­ři­tel­ná ply­nu­lost komb, které ovlá­dá­te vše­ho­všu­dy třema až čtyř­ma klá­ve­sa­ma a myší. Při­ro­ze­nost sou­bo­jů v této hře je skoro až ne­u­vě­ři­tel­ná. Navíc se mů­že­te učit nová komba, která jsou ještě účin­něj­ší, než ta zá­klad­ní. Je zde znát spo­lu­prá­ce se sku­teč­ný­mi bo­jov­ní­ky, kteří au­to­ry na­u­či­li, jak má boj vy­pa­dat. A to i ten velmi drsný.
Je­di­né, co bych možná tro­ši­lin­ku upra­vil je jízd­ní model, který je možná až přespří­liš ar­ká­do­vý, ale snad proto je tak zá­bav­ný.

Velmi dou­fám a mod­lím se, aby tvůr­ci vy­tvo­ři­li po­kra­čo­vá­ní, které bude při­nej­lep­ším stej­ně dobré, neřku­li lepší. A ve vět­ším městě.
Hong Kong je zde sice vy­ve­den velmi lí­bi­vě a de­tail­ně, ale pro účely hry znač­ně zmen­šen. V ko­neč­ném dů­sled­ku tak brzy zjis­tí­te, že mů­že­te jez­dit takřka po pa­mě­ti, což mě tro­chu mrzí. Rád ob­je­vu­ji a na vět­ším pro­sto­ru bych si to nej­spíš užil lépe.

Pro mě je SD ob­je­vem roku a před­čas­ným vá­noč­ním dár­kem, který ne­o­mr­zí ani po ně­ko­li­ke­rém hraní. (Hraji již po­dru­hé a stále si při­pa­dám, jako bych tu hru viděl po­pr­vé. Na­to­lik je fas­ci­nu­jí­cí.)

Mi­lu­ju Spící pej­sky. :D
Roz­ho­dl jsem se žít věčně a ze­mřít, jen když to ne­vy­jde.

Ne­dáv­no jsem na­hrál mo­di­fi­ka­ci Cold War Rear­med, která při­dá­vá do vá­leč­né­ho si­mu­lá­to­ru ArmA obsah z mi­nu­lé­ho dílu. I po le­tech je to skvě­lá zá­ba­va a má nej­ob­lí­be­něj­ší non-RPG PC hra.

Dva scre­e­ny do vo­jen­ské pří­ruč­ky:
http://​postimage.​org/​image/​3n9n7vsgb/​
http://​postimage.​org/​image/​l1tvg5pl7/​
(kdo najde scho­va­né vo­já­ky?)
---

Má někdo zájem o koupě en­cy­klo­pe­die Assas­sins Cre­e­da? je to li­mi­to­va­ná edice a dá se to shá­nět jenom v ka­na­dě a v an­g­lie. Vy­hrál jsem to v sou­tě­ži a k ni­če­mu mi není :D
http://​4.​bp.​blogspot.​com/​-HrxSy0sjtFw/​UYAKNLdvlwI/​AAAAAAAAAeI/​wIlghyI-IUs/​s1600/​double+fuck+off.​gif

Dvě ta­ko­vé menší hry, které můžu s čis­tým svě­do­mím do­po­ru­čit: WARP a Stac­king. Obě ne­zá­vis­lé, se za­jí­ma­vým ná­pa­dem a ve­li­ce, ve­li­ce chytla­vé. Roz­hod­ně stojí za to je zku­sit.
http://​napady.​aragorn.​cz

Mass Ef­fect 3 (bez DLC)

Za­vr­še­ní epic­ké ságy Bi­o­Wa­rů se nese v duchu toho nej­lep­ší­ho, co jsme měli rádi na dvou pře­de­šlých dí­lech. Sága, která se ještě před svým za­kon­če­ním stala mezi hráči le­gen­dou. Jak to tedy všech­no do­padlo?

Bez debat – na vý­bor­nou! Troj­ka nám dává vše, co chce­me a to vr­cho­va­tou měrou. Roz­ma­ni­té lo­ka­ce, velké množ­ství roz­hod­nu­tí, bo­ha­tě kon­ver­za­cí a jak jsme již zvyklí: ve­de­ní hry tak, jak sami chce­me (po dob­rém/po zlém), při­dej­te k tomu soun­d­track a dobrý pří­běh, který nemá svým fil­mo­vým po­dá­ním a emo­tiv­ním roz­mě­rem kon­ku­ren­ci. Nelze opo­me­nout vý­bor­nou hra­tel­nost akč­ních pa­sá­ží v duchu po­ve­de­né dvoj­ky.
Po­tká­me staré známé z 1. i 2. ME a všich­ni do­sta­nou v pří­bě­hu svou malou, či větší ro­lič­ku. Ro­zuz­le­ní je­jich osudů se v pří­pa­dě ně­ko­li­ka po­stav po­ved­lo na jed­nič­ku s hvěz­dič­kou. Jed­nou vás udá­los­ti na­dchnou, jindy po­bou­ří (ne­mys­lím ve špat­ném smys­lu slova), nebo na­o­pak do­jmou k slzám – v to­mhle směru s námi Bi­oweři hrají to nej­lep­ší, co umí. (Vr­cho­va­tě klišé a mi­li­tant­ní kecy opo­mí­jím /ne­jed­ná se o film, ale hru, takže co bysme ne­chtě­li, že? ;)

Pokud bych byl op­ti­mis­tou, neměl bych žádný pro­blém. Moc jsem se bavil a těch přes tři­cet hodin hraní mi uteklo jako voda. Ano, mohl bych si stě­žo­vat, že je tu takřka nu­lo­vá ino­va­ce hra­tel­nos­ti (ač­ko­li se Sha­perd ko­neč­ně na­u­čil ko­tou­ly a má (jako správ­ný borec) drsný UNI ma­sa­krá­tor na čtvrce­ní ne­přá­tel z blíz­ka), gra­fi­ka vý­raz­ně ne­po­kro­či­la a opro­ti před­cho­zím dílům je tu méně vol­nos­ti (pro­jde­te se ako­rát v jedné lo­ka­ci). Opět tou­lá­ní se po ga­la­xii, hle­dá­ní su­ro­vin a vo­jen­ských jed­no­tek mě po čase ne­ba­vi­lo, byť se ra­pid­ně zjed­no­du­ši­lo.

Hra je také po­ně­kud dě­jo­vě ne­vy­vá­že­ná. Dobrou půlku máte pocit, že se vlast­ně v tom světě nějak moc nic ne­dě­je, sice se tou­lá­te, sbí­rá­te spo­jen­ce, ale… něco tomu chybí. Ne­boj­te, na­ko­nec se to všech­no ra­pid­ně zved­ne a vy­ús­tí v gran­diózním fi­ná­le, které je hodné znač­ky Mass Ef­fect.

Nu a na­ko­nec… ten konec :) Ano, na in­ter­ne­tu se o něm pějí celé ódy, fa­nouš­ci se bouří, tvoří pe­ti­ce za nový závěr. Mě osob­ně se konec na jednu stra­nu ne­smír­ně líbil, pro­to­že svým způ­so­bem pře­sa­hu­je v mnoha smě­rech to, co by člo­věk čekal. Na tu dru­hou se po­ně­kud ne­šťast­ně staví proti fa­nouškům. Ale dost už spo­i­le­rů. Však po­zná­te sami ;)

9/10
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému pří­bě­hu. (Neil Gai­man)

Já jsem dneska roz­pa­řil Mass Ef­fect 3 - zatím to vy­pa­dá dobře ;)
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému pří­bě­hu. (Neil Gai­man)