Rozcestí - hřbitov (15 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

Hrobník se tiše připlíží a s rozmachem trefí rytíře lopatou do prostřed zad. "To si teda vypiju,ale sám." Zašklebí se a vezme si placatku, hned si spokojeně přihne. "A všichni pod zem, nebo vás zleju svěcenou vodou holoto. Courání po hřbitově nestrpím." Zavrčí a tisknouc si placatku na hruď se jde opít do márnice, Lopatu táhne za sebou jak dřevěnou kachničku.
I pád na hubu je pohybem vpřed...

S rachotem se opět vyhrabe "plechovka"."Myslim že si to ten hrobník pěkně vypije...ÁÁÁÁ hele nechal si tu placatku!!!"s vítězným rykem se vrhne k lahvičce a zhluboka se napije.
Pohrajou Roling stones, dodávka bude na střeše v příkopu a my se budem tlemit až budem zvracet!

Kaena 16. června 2008 16:07
"Co? Na oplátku vám řeknu něco velice zajímavého..." pronese a zamrká očima z pod drobných popraskaných sklíček brýlí...
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

AskadrinSidlong 16. června 2008 16:01
"Na takhle blbou otázku se mě ještě nikdo vážně nezeptal. A co chcete vědět? Šťastnou story se smutným koncem." zachechtá se. Už jen čeká, až příjde hrobník a všechny je zažene zpět do hrobů
"Kde je ta mrcha, co ze mě vysála život a říkám jí zlatíčko?!"

Kaena 16. června 2008 15:55
"Ne ale na rozdíl od tebe mám hmotné tělo. Ty jsi naprosto iracionální, i když to já taka jenže já si sám sebe uvědomuju. Jsi zěv a magor...jak to žes vlastně umřela tak mladá?" pronese a podrbe se ve vlasech které pomalu opouštějí kůži na hlavě.
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Elfka pozvedne jemné obočí v otázce a zastrčí si jeden z copánků za ucho. "Jsi snad nějaký vodník, zjeve?" zazubí se a vyhoupne se na náhrobek, kde si sedne.
"Kde je ta mrcha, co ze mě vysála život a říkám jí zlatíčko?!"

Z hrobu se vynořil první hnát...po chvíli vylezl druhý hnát.

Vědátor vastrčil i hlavu a vyplivnul hlínu. Dvěma prsty si urovnal brýle a odkašlal si. "Tak tohle...si někdo odnese...jakmile se dostanu ke svému zá..." V tu chvíli si uvědomí že z jeho drahocenného zápisníku si bandité udělali papíry na tabákové rourky praští rukou do hlíny. "No dobře chvíli to potrvá ale pomstím se..." Spatří hyhňající se siluetu "A ty se nesměj nebo tě zavřu do hrnku!"
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Ona jen všechno s pobaveným úsměvem na tváři pozoruje. Schovaná za svým náhrobkem, samozřejmě.
"Kde je ta mrcha, co ze mě vysála život a říkám jí zlatíčko?!"

"No jo vždyť už jdu..."zavrčí.*Kdyby mi dal aspoň trochu rumu na dobré spaní smrad jeden...*
Pohrajou Roling stones, dodávka bude na střeše v příkopu a my se budem tlemit až budem zvracet!

Zpod hlíny se ozívá jen tlumené huhlaní z něhož jsou slyšet jen útržky Podle mé teorie...lžička na čaj...12 dní práce...svoboda...hřbitov...pomsta hrobaři...0,0008 procent...
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

AskadrinSidlong 12. června 2008 15:57
Z poza náhrobku se vyplíží hrobník a důkladně majzne neznámou mrtvolu po hlavě. Hned ji uzemní křížem a pár kapkami svěcené vody. "Já ti dám vyhrabávat mi mrtvé." Zavrčí nenávistně a začne tělo šacovat. Po najití útržku pergamenu s povzdechem začne kopat náhrobek. "A ty mazej zpátky do hrobu, nebo tě prodám do šrotu, plechovko." Houkne přísně na rytíře."

Pohřbí provizorního zombíka, a náhrobek pečlivě vytesá pár slov z lístečku. "Tak a koukej ležet mrcho, nebo něco uvidíš." Zavrčí nad čerstvým hrobem, na který zapíchnul opelichaný bodlák, jako pohřební kytici. Pokochá se pohledem na svou práci a začne se opět věnovat své placatce s rumem.
I pád na hubu je pohybem vpřed...

Vědátor si odkašle a nakloní se k rytíři. Evidentně zblednul a stala se z něho přirozená zombie. Holt někomu prostě není přáno juknout se na druhý břeh. Prakticky za to nový nájemníku hrobu číslo 2192 jste zemřel a nyní procitnul ve svém neživotě. pronese lotrantsky s úsměvem ale hrobníkovi to neříkej. Nechali mě u vrat a neřekli mu to tak kdyby to zjistil zahrabal by mě pod zem dodá tajemě
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Z jednoho z hrobů se vyhrabe s chrchláním a nadáváním postava ve zbroji."Sakra ryby proč mě zakopávaj když nejsem mrtvej?!"opráší se a zahledí se na svoji ruku:"nebo snad jo?"
Pohrajou Roling stones, dodávka bude na střeše v příkopu a my se budem tlemit až budem zvracet!

Hrobník zasypává dva hroby a u toho lamentuje. "Takové práce, furt nic a jen si člověk vezme chvíli volno, už umírají jak zjednaní." Pracně zasadí dva nové náhrobky a spokojeně si přihne z placatky rumu. "Tak a hezky ležte milánkové, nebo s váma zatočím, ne aby ste se odkopávali." Poplácá jeden z nových náhrobků a na oba hroby píchne po lehce zvadlé kopratině.
I pád na hubu je pohybem vpřed...

Saltzhornia 14. května 2008 11:32
// *nevinný úsměv andílka a snaha zarabat se pod zem...*

:D
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

AskadrinSidlong 14. května 2008 11:28
// aby tě nevzal hrobník lopatou na plocho
I pád na hubu je pohybem vpřed...

elister 13. května 2008 21:54
// nic není tak kruté jako vědátor na hřbitově :D
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

AskadrinSidlong 13. května 2008 09:06
//nejsi trochu krutý? vzhledem k tomu že je hrobníkem Saltzhornia a že pokuď by nějaké duchy už vyháněla tak by to bylo její vražednou pánvičkou tak si myslím že bychom měli radši ty chudáčky nechat na našem světě
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

"už to mám" pronese vědátor sedící na lavičce hřbitova "jednoduše hrdinové už nechtějí umírat!" Načež začne horlivě zapisovat do zápisníku nevšímaje si toho že několik přízraků mu nakukuje přez rameno "a mimochodem hrobník by si měl uklidnit ty duchy..." odežene jedno strašidlo 1. stupně a tiše zakleje...
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Catherine zanechala hrabání se v hlíně, vážně se nehce vyhrabat.
"Kde je ta mrcha, co ze mě vysála život a říkám jí zlatíčko?!"