Druhá strana (103 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:25) Ketryn -> Morigan: "Ježiš, no jo!" Já to říkám, že mi mozek moc nefunguje. "Tak to ji musíme svléknout. Tedy já ji musím svléknout. A dát ji nějakou suchou košili aspoň. Máš tu něco?"
(19:28) Margare-tka: Ach jo ten Gareth, to by ho Ragnar zabil.
(19:28) Morigan -> Ketryn: "Jistě," obrátí se k jedné z truhel a jde něco najít.
(19:29) Ketryn -> Morigan: Začnu být v krizi, že Margaret už odešla. Potřebovala bych ji, abychom tě převlékly. Ne Garetha!
(19:29) Ketryn -> Morigan: Odkreji ti vršek a začnu ti svlékat vrchní vrstvu.
(19:39) Morigan -> Ketryn: Co vlastně všechno mám na sobě? :-D Určitě jsem měla plášť, ten jste mi možná přece jen sundali. Pak mám kožešinovou vestu, jeden elundský kabátec (co pod ním, to zatím nevíš) a normálně kalhoty a boty.
(19:40) Ketryn -> Morigan: Jo, ten ti Gareth určitě sundal, než tě balil do těch dek.
(19:41) Ketryn -> Morigan: Pracuji na té vestě a pak když tak na kabátci. Ale propadám beznaději, že to sama jednou rukou nedám :-/
(19:46) Morigan -> Ketryn: Gareth donese dvě své košile a ještě jednu kožešinu, kterou našel v truhle. "Dovolíš, prosím?" řekne, když tě vidí (protože s tím šněrováním to opravdu nezvládáš!) a rozšněruje mi kabátec sám, aby mi ho pak sundal z ramen a stáhl z rukou. Mám pod ním dvě košile, na ramenou a hrudníku taky mokré.
(19:47) Morigan -> Ketryn: (*rozšněruje vestu a pak kabátec)
(19:49) Ketryn -> Morigan: Hm, tak ho bez řeší nechám, co mi zbývá... A doufám, že spodní prádlo budeš mít suché.
(20:02) Morigan -> Ketryn: Gareth má ruce v pořádku, takže mu to celkem jde od ruky, i když taky ne úplně hladce. Šnůrky jsou mokré a jemu se třesou ruce.
(20:03) Ketryn -> Morigan: Začnu se dívat, jestli tam nemá něco k pití? Měl by se aspoň napít.
(20:05) Morigan -> Ketryn: Po té bouři je tam spíš chaos a jestli tam bylo něco k pití, tak je to asi na zemi.
(20:06) Morigan -> Ketryn: On sám je totálně promáčený taky, jako všichni, co byli na palubě.
(20:06) Ketryn -> Morigan: Hm, to je pravda
(20:06) Ketryn -> Morigan: Hm, to je pravda
(20:08) Ketryn -> Morigan: "Měl by ses pak taky rychle převlíct..." konstatuji.
(20:08) Morigan -> Ketryn: Se zatnutými zuby přikývne na souhlas.
(20:09) Ketryn -> Morigan: Dívám se ještě na zem, kdyby tam ležela náhodou nerozbitá lahev vína...
(20:09) Morigan -> Ketryn: k6
(20:09) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(20:12) Ketryn -> Morigan: "Morigan bude v pořádku, i miminka..." uklidňuji ho a sebe taky.
(20:13) Morigan -> Ketryn: Láhev něčeho tam najdeš. Je prasklá, ale jen malinko a dost v ní ještě zůstalo.
(20:14) Ketryn -> Morigan: Tak ji vezmu. Jsem schopná ji otevřít?
Systém: PJ Morigan odchází z místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(20:18) Morigan -> Ketryn: Zkus to K6
(20:18) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:19) Morigan -> Ketryn: Tak ano, sice vlastně urveš hrdlo, protože bylo prasklé, ale otevřená je.
(20:20) Ketryn -> Morigan: Tak se ještě dívám po pohárku.
(20:20) Ketryn -> Morigan: A je to víno?
(20:21) Ketryn -> Morigan: Jo a kontroluji, co mezi tím s tebou dělá.
(20:25) Morigan -> Ketryn: Je to víno a na pohárek si hoď znovu.
(20:26) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(20:27) Ketryn -> Morigan: Že by se na mě obrátilo štěstí.
(20:33) Morigan -> Ketryn: Pohárek najdeš taky někde na podlaze.
(20:35) Ketryn -> Morigan: Tak si to vše položím a naliji víno do pohárku. A pak jdu zpátky k Garethovi. Zatím mu ho nenutím (aby mi ho nehodil na hlavu), jen ho držím a počkám, než tě převleče.

(17:14) Margare-tka: Tak to jsem ráda. Že aspoň on je racionální. "Vyčerpala se magií." tak se koukám po nějaké dece a něčem čím tě zahřejeme.
(17:15) Ketryn: "A miminka jsou v pořádku? A nemůžete jí nějak dodat trochu energie?"
(17:20) Morigan: (Měla jsem na sobě asi čtyři deky a dvě kožešiny :-)
(17:21) Morigan: "Jsou, jejich funkce jsou sice taky slabší, jako její, ale jinak je všechno v pořádku."
(17:21) Morigan: "Nemohu, její magie je něco, co jí dodat neumím."
(17:28) Margare-tka: Jo tak to už tam toho moc nepřidám. Kruci.
(17:29) Margare-tka -> Morigan: "Tak počkáme, ona ji načerpá. A jestli se to trochu uklidní, tak by ji pomohl zase nějaký strom. Z toho minule taky načerpala energii."
(17:33) Ketryn: "Aha...tak děkujeme..."
(17:34) Margare-tka: "Tak počkáme, ona ji načerpá. A jestli se to trochu uklidní, tak by ji pomohl zase nějaký strom. Z toho minule taky načerpala energii."
(17:35) Margare-tka: "Děkujeme, není třeba s něčím pomoct? "
(17:40) Ketryn: Koukám na Margaret zas trochu jako na blázna, že mluví o stromech, když venku panuje zmatek a zuří bitva s nějakýma magorama a kdo ví, jestli se z toho vůbec dostaneme.... Ale nic neříkám.
(17:45) Margare-tka: No to jsem si spíš řekla pro sebe pro uklidnění, že až se to to uklidní... venku....
(18:25) Morigan: "Asi ano, pokud jste schopné ošetřit nějak raněné," odtuší.
(18:26) Morigan: Dovnitř vtrhne Gareth. "Lethiane, bude tě potřeba venku," prohlásí. "Můžeš ji... tu nechat?"
(18:27) Ketryn: "Já můžu jen jednou rukou..." zamračím. A jsem naštvaná, že jednou rukou, navíc taky naraženou, toho asi moc nezmůžu.
(18:30) Morigan: "Můžu, princezna je celkem v pořádku, jen velmi vyčerpaná, kapitáne," odpoví Lethian.
(18:30) Morigan: "Dobrá, útok je s největší pravděpodobností zažehnán, jdi na palubu," řekne Gareth a s vyčerpaným povzdechem se posadí na postel.
(18:31) Morigan: "Rád bych ošetřil tebe, můj pane," podívá se na něj léčitel.
(18:31) Morigan: "Ehm... později, už to nekrvácí," mávne rukou Gareth.
(18:32) Ketryn: "Garethe... měl by ses nechat aspoň rychle ošetřit, ať tě to zbytečně dál nevyčerpává..." pokusím se.
(18:32) Ketryn: A jsem šťastná za tu informaci, že se je daří zahnat.
(18:50) Margare-tka: "Já mohu pomoci s ošetřováním, mám zkušenosti z lazaretů." já mám funkční ruce, jen jsem se do ní praštila, ne? můžu s se normálně pohybovat.
(18:51) Margare-tka: Koukám na kat jestli to dá a nebo raději zůstane s tebou.
(18:53) Ketryn: (Zvládla bych ošetřovat nebo s tou rukou stále nemůžu hnout?)
(18:55) Morigan: (No s tou levou určitě ne.)
(18:56) Ketryn: Hm, tak můžu leda tak Margaret něco přidržovat...
(19:05) Ketryn: Tak asi zůstanu u tebe a budu tě zahřívat, to budu asi platnější... Tedy pokud se toho nebude chtít ujmout Gareth, což bych nedoporučovala, aby ho pak Ragnar nezabil.
(19:11) Margare-tka: "Jdu tedy s Vámi, ráda pomůžu."
(19:21) Morigan: Gareth pošle Lethiena pryč, ale sám asi tuší, že by měl jít taky na palubu. Nechce se mu ale mě opustit a navíc, když se dívá, že si Katryn ke mě lehla, má pocit, že by to měl udělat spíš on.
(19:22) Morigan -> Margare-tka: Jdeš za léčitelem na palubu.
(19:27) Margare-tka -> Morigan: JJ jdu. jsem mu v patách a rozhlížím se jak to tam vypadá.
(19:28) Margare-tka: Ach jo ten Gareth, to by ho Ragnar zabil.

(12:13) Morigan: "Fajn," vezme na vědomí, ale nevypadá, že by se chtěl někam vydat. Zamatlal svojí krví mě i svoje deky.
(12:15) Ketryn: "Garethe, máš tu nějakého léčitele??" přijde mi to jako dobrý nápad.
(12:17) Morigan: "Ehm... ano, Lethian je léčitel," snaží se soustředit na odpověď.
(12:28) Ketryn: "A viděl jsi ho?? Nemůžeš ho jít najít?? My se tu o Morigan postaráme."
(12:50) Morigan: Tedy absolutně se mu nechce.
(12:55) Ketryn: “Garethe!” rozhodnu se naléhat. “Tady a takhle Morigan těžko pomůžeš, ale ten léčitel by mohl. A já ho těžko budu hledat! Musíme to vyřešit rychle. Jednak kvůli Morigan a jednak bys měl velet svým mužům. Jsi potřeba tam venku!” krapet mi docházejí nervy.
(13:02) Ketryn: No ani si nechci představovat, cop se tam venku děje ... :-/ Vážně mám z toho všeho nervy v kýblu.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(14:00) Morigan: "Velí Lancelot," odpoví bezmyšlenkovitě, ale zřejmě uzná, že bude muset jít léčitele najít sám. Vstane a poněkud nestabilně vyrazí ven z kajuty.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(14:13) Ketryn: "Měl bys ale pak velet ty...!" neodpustím si. Ale jsem ráda, že ho konečně vyrazil hledat. Jen doufám, že to s ním někde nesekne.
(14:14) Ketryn: Lehnu si k tobě a snažím se tě zahřívat.
(14:22) Ketryn: Krvácel nějak hodně? Až teď mi došlo, že jsme mu to měli zavázat a pokusit se to zastavit.
14:45) Margare-tka: No že ho taky rovnou ošetřil.....¨
(14:53) Morigan: Teď už asi nekrvácel, ale měl rozseklou hlavu, takže asi víc krve ztratil.
(14:57) Ketryn: Tak aspoň že už mu to neteklo. Doufám, že ho ta ztráta někde nepoloží.
(14:59) Ketryn: Ty zatím vůbec nevnímáš :-(?
(15:23) Morigan: Moc nevnímám, ale dýchám.
(15:34) Morigan: Garethův léčitel dorazí za nějakou dobu, která se vám zdá dlouhá, ale nejspíš to tak dlouhé nebylo.
(15:51) Ketryn: Tak ho k tobě pustím a doufám, že ti zvládne nějak pomoct.
(15:51) Ketryn: A Gareth je s ním?
(15:52) Morigan: Gareth s ním zatím není.
(15:55) Ketryn: "Princ zůstal na palubě?" ptám se ho, když vidím, že je zatím sám, což mě dost překvapí. A začnu mít starost o Garethovu ztrátu krve.
(15:56) Ketryn: Jinak ho ale nechám dělat jeho práci a úzkostlivě vás pozoruji.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:02) Margare-tka: No já taky... já doufám, že je všechno v pořádku.

(12:13) Morigan: "Fajn," vezme na vědomí, ale nevypadá, že by se chtěl někam vydat. Zamatlal svojí krví mě i svoje deky.
(12:15) Ketryn: "Garethe, máš tu nějakého léčitele??" přijde mi to jako dobrý nápad.
(12:17) Morigan: "Ehm... ano, Lethian je léčitel," snaží se soustředit na odpověď.
(12:28) Ketryn: "A viděl jsi ho?? Nemůžeš ho jít najít?? My se tu o Morigan postaráme."
(12:50) Morigan: Tedy absolutně se mu nechce.
(12:55) Ketryn: “Garethe!” rozhodnu se naléhat. “Tady a takhle Morigan těžko pomůžeš, ale ten léčitel by mohl. A já ho těžko budu hledat! Musíme to vyřešit rychle. Jednak kvůli Morigan a jednak bys měl velet svým mužům. Jsi potřeba tam venku!” krapet mi docházejí nervy.

(10:13) Morigan: Bojím se o ně a snažím se je zaštítit, co to jde. Můj poslední štít (protože už jsou docela daleko a taky se pohybují rychle), mě taky stojí poslední síly, pak se zhroutím k zemi.
(10:19) Margare-tka: "Morigan." vykřiknu a připlížim se k tobě,
(10:23) Ketryn: Já se o ně taky hodně bojím, jen to dívání mi rve srdce z těla. A o tebe taky! "Morigan!" zjišťuji, jestli jsi při vědomí. A fakt už asi strachy a vyčerpáním brečím.
(10:32) Morigan: To úplně nejsem.
(10:35) Ketryn: Vůbec nevím, co mám dělat, tak se aspoň snažím, abys byla co nejvíc v zákrytu.
(10:35) Ketryn: A koukám se zoufale po Margaret,
(10:35) Morigan: Žádné další salvy zatím nenásledovaly.
(10:38) Margare-tka: "No jako teď ji nemůžeme ani někam odtáhnout." tak se tě snažím probrat.
(10:40) Morigan: "Co se sakra stalo???" přiřítí se k vám Gareth s polovinou obličeje od krve, jelikož zřejmě získal dojem, že mě zasáhl šíp, když jsem tak spadla.
(10:41) Margare-tka: "Už se magicky vyčerpala. nejspíš."
(10:44) Ketryn: A pomohl jim ten tvůj štít aspoň trochu?
(10:47) Margare-tka: Tak klečím u tebe a pokouším se tě nějak probrat.
(11:10) Morigan: "Co??" odstrčí Gareth Margaret poněkud nevybíravě. Vypadá celkem upřímně vyděšeně, když vidí, jak jsem totálně bílá.
(11:13) Ketryn: “Moc čarovala a vyčerpalo ji to...” :-/
(11:14) Morigan: "Vezmu ji do kajuty!" rozhodne okamžitě a zvedne mě do náruče. "Lancelote, převezmi velení!!" zavolá. "Rozkaz, princi!" kývne elund na pravoboku.
(11:14) Morigan: Gareth se mnou spěchá směrem do své kajuty.
(11:23) Ketryn: "Garethe!" spěchám za vámi. "My se o Morigan u tebe v kajutě postaráme. Ty seš potřeba tady, měl bys velet," snažím se, ale nevím, jestli mě bude vůbec vnímat natož poslouchat.
(11:26) Morigan: No zatím prostě kráčí.
(11:28) Ketryn: Tak se belhám za vámi. Tady jsem stejně k ničemu. A pohled na to, jak se naši vrhli na pobřeží mě mučí...:-/
(11:31) Morigan: Garethovi nestačíš, ale kde je jeho kajuta víš.
(11:39) Ketryn: Co nejrychleji tam za ním dojdu.
(11:40) Morigan: Mezitím mě stihl položit do své postele a zabalit do všech dek, co tam měl.
(11:42) Ketryn: Dívám se na vás a přemýšlím, co budu dělat, jestli u tebe bude chtít zůstat.)
(11:44) Morigan: Jemu samotnému není nejlíp, ale je ze mě dost ve stresu. Zabalí mě a dotýká se rukama mého obličeje. "Je hrozně ledová," řekne starostlivě. "To není dobře!"
(11:46) Ketryn: "Je hodně vyčerpaná. Potřebuje nabrat síly a zahřát se..." Snažím se, aby mi konečně přestaly téct slzy. “Tohle není poprvé, co se to stalo...” pokusím se ho uklidnit, ale sama jsem z toho dost vynervovaná.
(11:47) Morigan: "Ale je...je těhotná..." znejistí, i když to, že to není poprvé, ho mírně uklidní.
(11:50) Ketryn: “No, to ano...” přikývnu a taky se o miminka hodně bojím. Nevím ale, co s tím můžeme dělat. Jdu k tobě blízko, abych se tě mohla dotknout. “Morigan, slyšíš mě? Teď už je vážně čas, aby sis vzala nějakou energii...” zkouším to zoufale.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(11:55) Margare-tka: "No potřebuje načerpat energii a zahřát."
(11:56) Margare-tka: ""Zatím se o ni postaráme. Možná by to chtělo nějakého vašeho lečitele. Třeba ji s tou energii bude moct nějak pomoci.

(22:14) Morigan: "Nemůžu je v tom nechat... teď..." vyškrábu se zpátky a za pomoci zábradlí se postavím. Pevně doufám, že mě zrovna nikdo nesestřelí.
(22:15) Morigan: Pokusím se o další štít před nimi, asi poslední.
(22:15) Morigan: Už jsem na břehu a díky šípům mnohem lépe vědí, kde hledat nepřítele.
(22:17) Ketryn: "Ale jestli se složíš...." chce se mi vážně brečet.

(20:39) Morigan: Za zábradlím.
(20:41) Morigan: Ale zřejmě se nepovede, nebo je slabý, šípy jím prolétnou. Ale zdá se, že jich je míň.
(20:44) Margare-tka: Jen to pozoruji a nějak nevím co by bylo nejlepší dělat. "Kat možná bychom měly jít k Mor.... třeba by se jí hodila trocha energie od nás, ale nevím... Nebo myslíš, že je to špatný nápad?"
(20:44) Margare-tka: "Třeba by ty štíty byly účinější?"
(20:46) Ketryn: "Já nevím... Když si bere energii, tak je chvíli mimo... Fakt nevím."
(20:46) Ketryn: Jak to máme k tobě daleko?
(20:52) Margare-tka: "No já vím, že je mimo... to by musela ta druhá nějak ohlídat. Teda jestli by to šlo." no jak jsi daleko?
(20:56) Ketryn: "Ohlídat??" na chvíli mám pocit, že se začnu hodně krizově smát. "Nemyslíš si, že my dvě jsme v tomhle šíleném zmatku schopné něco ohlídat, že ne?"
(20:57) Ketryn: Jestli máme šanci se k tobě dostat, tak se tě můžeme zkusit zeptat, ale to je tak všechno...
(21:00) Margare-tka: "No já vím...." dodám, když se na mě díváš jako na blázna.
(21:01) Margare-tka: Je tam šance se dostat podél toho zábradlí?
(21:12) Morigan: Tak šance tam je, jinak jste ode mě tak deset metrů.
(21:13) Ketryn: Tak se asi pokusím k tobě přiblížit zatím podél zábradlí nebo se krýt za něčím jiným.
(21:18) Margare-tka: No asi tak, jdu pomalu za Kat.
(21:23) Morigan: Jinudy se není za čím krýt, příď je dost otevřená.
(21:28) Ketryn: Tak to zkouším opatrně takhle.
(21:28) Ketryn: Zkoušíme
(21:34) Margare-tka: Ano....jsme opravdu opatrné.
(21:43) Morigan: Za chvilku jste u mě.
(21:49) Ketryn: "Morigan...?" zkusím na tebe promluvit.
(21:50) Margare-tka: Tak se u tebe kryju, ale zatím na tebe nemluvím, když vidím, že se soustředíš.
(21:51) Margare-tka: Počkám až polevíš v soustředění.
(21:51) Morigan: "Jste v pořádku??" všimnu si vás, ale dívám se průzorem v zábradlí někam na břeh.
(21:54) Margare-tka: "NO v rámci možností ano. A co ty? "
(21:54) Morigan: "Zvládnu to," procedím skrz zuby.
(21:55) Ketryn: "Jo, víceméně jo," odpovím ti. "Mají tam čaroděje? Nechceš si od nás vzít nějakou sílu...?"
(21:55) Ketryn: Taky se dívám, jestli přes to zábradlí není něco vidět.
(21:55) Margare-tka: "A necheš od nás trochu energie, dokud nějakou máš a umíš si korigovat kolik bereš?"
(21:58) Morigan: "Teď nemůžu, musím to zvládnout," řeknu a napřímím se na kolena, abych viděla přes zábradlí.
(21:59) Morigan: Chvilku nic vidět není, ale pak ano. Z obou stran naší lodi se brodí a plavou ozbrojení muži a míří na břeh, aby zahnali toho "neviditelného" nepřítele.
(22:01) Ketryn: Tak si říkám, kdy mě tyhle infarktové situace vážně odrovnají. Sleduji to a cítím se dost zoufale, že nemůžu nic dělat.
(22:02) Margare-tka: Bože asi stárnu na tohle už nemám nervy
(22:02) Margare-tka: Pomyslím si:-D
(22:03) Morigan: Přiložím ruce k sobě a začnu šeptat zaklínadlo, nejspíš abych vytvořila štít před našimi pohybujícími se bojovníky.
(22:03) Morigan -> Ketryn: Trochu ho vidíš, vypadá jako světle modrá, průsvitná mlžná clona, která je obalí zpředu a pohybuje se spolu s nimi.
(22:05) Ketryn -> Morigan: Modlím se, aby jsi měla dost sil na jeho udržení.
(22:09) Morigan -> Ketryn: Opakuje se to znovu, to s tím růžovým bleskem a sítí, která "sežere" ten můj štít.
(22:10) Morigan: Salva, která je na pohybující se bojovníky vypálena, je mým štítem zastavena jen velmi slabě. Hodně jim pomůžou jejich vlastní štíty i to, že těch šípu už bylo jen málo.
(22:10) Morigan: "Do hajzlu!!" zaúpím a svezu se zpátky na kolena.
(22:13) Ketryn: "Morigan!" vůbec se mi nelíbí tvůj stav. "Měla by sis vzít aspoň trochu energie... Už jsi čarovala hodně. A jestli tam mají čaroděje, co ti ruší štít..."

(19:22) Morigan -> Ketryn: Jsi v šoku a stále úplně nechápeš, co se to sakra děje!! Zdá se ti, jako by se snad zablesklo nebo co a automaticky zvedneš oči k šedé obloze.
(19:26) Ketryn -> Morigan: Že by přicházela bouřka? Já snad už čekám cokoli... A v šoku jsem pořádném a vůbec mi to nemyslí.
(19:39) Morigan -> Ketryn: Zvedneš oči. Nad naší lodí se opravdu zableskne, zvláštním, fialovorůžovým světlem, vypadá to jako drobný světelný bod, který narazil do našeho magického štítu a rozvinul se do praskající sítě, nejspíš po celém jeho obsahu.
(19:41) Ketryn -> Morigan: Jako že ten tvůj štít ničí? To to sleduji dost zděšeně!
(19:52) Morigan -> Ketryn: Jo, vypadá to tak.
(19:54) Ketryn -> Morigan: To se proti nám všechno spiklo??? Zírám na to a můj šok se stále prohlubuje. Kam jsme se to sakra dostali a co má tohle znamenat?!
(19:55) Morigan -> Ketryn: Můj bolestivý a překvapený výkřik to jen potvrdí.
(19:59) Ketryn -> Morigan: To odtrhnu pohled od oblohy a podívám se zděšeně po tobě, jestli ti to něco udělalo?
(19:59) Morigan: Bolestivě a překvapeně vykřiknu a kdybych nebyla už na kolenou, tak bych na ně určitě klesla. Následuje další salva šípů.
(19:59) Morigan: K6
(19:59) Morigan: Podle dalších výkřiků si některé našly svůj cíl.
(20:01) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:03) Morigan: Vás obě šípy minou.
(20:06) Ketryn: Díky bohům. Myslím, že v rámci toho šílenství, máme kolem sebe nějakou šťastnou auru. Ale na jak dlouho... A co ty?
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:14) Morigan: "Dolů!!" zařve Ragnar. Chvilku vám trvá, než pochopíte, že je to rozkaz pro již narychlo zformovanou skupinu pod vedením Sigfrieda, se štíty, meči a sekerami v rukou. Sigfried pochopí rychle a vrhne se jako první k pravoboku dozadu, aby se nějak dostali dolů a na břeh.
(20:14) Margare-tka: No tvůj výkřik mě dost vyděsil.
(20:15) Margare-tka: Bože, bože bože.....já tam asi zkolabuji.
(20:16) Morigan: Všichni ho následují, ani moc netušíte, jak se dolů dostanou, tahle loď je celkem vysoká.
(20:17) Ketryn: Já už jsem asi zkolabovala... Když vidím Sigfrieda, jak se vrhá dolu, tak se mi srdce asi zastaví na vždy a mám co dělat, abych nevykřikla.
(20:17) Morigan: "Všichni střelci na levobok, do řady, udělejte řadu!!" řve Gareth.
(20:17) Morigan: (Klidně můžeš vykřiknout, tam to totálně zanikne :-)
(20:18) Ketryn: (No, to je vlastně fakt... )
(20:18) Morigan: Vypadám v šoku, ale rozhodně ne v bezvědomí. O něčem se dohaduju s Ragnarem.

(20:37) Margare-tka: Bože.
(20:40) Morigan: Druhá salva šípů proletí blízko kolem vás, ale vyjdete z toho opět bez zranění. Kolem je hrozný chaos a vřava, vlastně ani moc nevíte, co se děje.
(20:42) Ketryn: Tak to máme snad víc štěstí, než rozumu. Pokusím se dívat, co ostatní, ale nevím, jestli v tom zmatku jde něco zjišťovat.
(20:46) Margare-tka: NO asi tak, "Kat myslím,že bychom se pak měly někam uklidit. A co kruci tohle všechno znamená!!!!" jsem fakt už zoufale nešťastná.
(20:47) Ketryn: Dívá, se na Margaret zmateně jestli ode mě čeká odpověď.
(20:48) Ketryn: A nevím, kam jinam se uklidit.
(20:50) Morigan: Kolem vás je řev, smíšená varjagština a elundština, všichni potřebují zbraně a štíty a snaží se k nim dostat a zároveň se krýt.
(20:50) Margare-tka: Asi ani ne, spíš to bylo konstatování....Vypadá, že bychom po té druhé šanci na přesun a nebo to pokračuje?
(20:53) Morigan: Leda plížit se pod zábradlím (stejně má ale malé otvory), ale nějak nevíte, odkud přesně se střílí.
(20:55) Ketryn: Já myslím, že zatím čekám přitisknutá k tomu zábradlí. Zbraně stejně nemáme. A vchod do podpalubí je od nás docela daleko, ne?
(20:55) Margare-tka: NO mám pocit že ze všech stran.
(20:56) Morigan: Jo, vchod je daleko...
(21:00) Morigan: Slyšíte něco jako: "Kolik jich je?" v obou jazycích.
(21:01) Morigan: Nás Ragnar strhl k zemi a přikryl mě vlastním tělem, ale pokoušíme se dostat k zábradlí k přídi lodě.
(21:01) Ketryn: Doufám, že málo a že jim rychle dojdou šípy.
(21:02) Ketryn: A taky už upadám do krize. To ani to ztroskotání nemůže být v klidu?
(21:02) Ketryn: Vidím někde Sigfrieda?
(21:03) Ketryn: A Flokiho?
(21:09) Morigan: A já se snažím zmobilizovat, abych mohla čarovat.
(21:10) Ketryn: Rozčiluje mě, že nemůžu nijak pomoct.
(21:11) Morigan: Krýt se a zároveň čarovat je hloupé, ale pravděpodobně se snažím vytvořit štít proti šípům, aspoň nějaký.
(21:13) Margare-tka: No to je pěkně blbý, že nic nemůžeme.
(21:13) Morigan: Třetí salva následuje a štít ji zachytí jen částečně, některé šípy proletí, jiné se zastaví. Čtvrtá následuje krátce po ní.
(21:13) Margare-tka: A ještě ty s tím čaováním....
(21:14) Morigan: K6
(21:23) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:49) Morigan: Kat ještě jednou.
(21:54) Ketryn: (Ne, Morigan, řekni mi, že to není tak, jak mě napadá...!)
(21:55) Morigan: (Máš štěstí, hodila jsem si hezký štít :-D )
(21:55) Morigan: Těsně u hlavy, v mezeře zábradlí, ucítíš a uslyšíš ostrý zvuk a dojde ti, že štít právě odrazil šíp, který by tě zasáhl.
(21:56) Ketryn: (No díky bohům! Už jsem se loučila se životem :-D )
(21:56) Ketryn: Myslím, že nemám daleko k smrti infarktem.
(22:01) Morigan: Slyšíte Garethův hlas, jak postavil svoje kušiníky. Spousta varjagů je připravena vyskočit z lodi, jakmile dá někdo pokyn.
(22:13) Margare-tka: A pokyn nechávají na Garethovi a nebo čekají na pokyn od nás?
(22:14) Morigan: Na Garethovi asi ne.
(22:15) Morigan: Ragnar organizuje štítovou hradbu z ohrožené strany a přitom mě nespouští z očí.
(22:20) Margare-tka: NO já koukám jestli někde neuvidím Ariho... jako tohle mě už vůbec neuklidňuje, ale loď je velká sice, ale stejně.

Asi tři vteřiny potom, co dořeknu tu svou divnou větu, ozve se kolem takový divný, svištivý zvuk.

Hoďte si K6.

Jsem šťastná, že jsme na břehu, ale vůbec se mi nelíbí, co říkáš. Navíc nechápu, jak to, že je tu tepleji. A v hlavě mám myšlenku: DEREK.

(22:15) Morigan: Tak upadnete obě.
(22:18) Margare-tka: Bože my jsme fakt případy..... to bylo tím, že jsem koukala kde uvidím Ariho a nedávala pozor.
(22:36) Margare-tka: Ale díky všem bohům a hlavně tvé magii, že jsme u břehu, snad to není úplně nepřátelský břeh.
(22:44) Morigan: Dopředu spadneme i my s Ragnarem, nejdřív to vypadá, že to skoro ustojíme, ale pak se mnou přece jen pomalu a opatrně klesne na kolena.
(22:55) Margare-tka: Tak se tedy zvedám, abych tam neležela na zemi.
(23:12) Morigan: "Tohle snad není možný, kde to sakra jsme???" slyšíte, jak říkám.
(23:13) Margare-tka: A je to tam normálně zasněžený... jako na severu?
(23:14) Morigan: Vrcholky kopce jsou zasněžené dost, ale dole sníh není. Uvědomíte si, že je tepleji. Tedy zima vám je, ale měla by být ještě větší.
(23:15) Margare-tka: A je to tam normálně zasněžený... jako na severu? Zběžně se kunu, jelikož předpokládám že tam nikde cedule nebude.
(23:15) Margare-tka: Hm... super. Tak aspoň úplně nezmrzneme.
(23:16) Morigan: "Floki!!!" řve Ragnar, aniž mě pustí. "Zjistěte někdo, jestli je hladina pod otvorem v lodi!!"
(23:17) Margare-tka: Koukám se stále po příchozích, jestli tam pohybují ostatní jestli neuvidím toho Ariho.
(23:18) Morigan: "Je, Ragnare!" přiběhne Sigfried. "Tak o dva metry."
(23:18) Morigan: "Něco není v pořádku, něco není v pořádku!" opakuju. "Táhlo nás to sem skoro samo a ta bouře... byla..."
(23:26) Margare-tka: Tak jestli tohle slyším, tak se se zaseknu a pořádně se kouknu na břeh co tam je.
(23:26) Margare-tka: a jestli tam někdo není.

(16:40) Margare-tka: "No asi ano. Možná ji bude potřebovat."
(20:38) Ketryn: "Tak to asi zkusíme," rozhodnu, i když nevím, jestli naši energii budeš chtít.
(20:39) Ketryn: "Jsem tak ráda, že jsi v pořádku!" ještě jednou Sigfrieda pořádně políbím a obejmu. A pak se půjdeme odbelhat dál na příď najít tebe.
(20:48) Morigan: Já jsem na přídi, ne úplně, samozřejmě. Stojím a Ragnar mě drží.
(20:51) Ketryn: Tak k vám pomalu dojdeme. "Morigan....?" oslovím tě opatrně se starostí v hlase.
(20:55) Margare-tka: No já se cestou koukám po Arim. Můžu si na něj hodit?
(21:07) Morigan: Můžeš.
(21:08) Morigan: Jakmile mě Katryn osloví, Ragnar ji probodne varovným pohledem, aby ses vůbec nepřibližovala.
(21:13) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:13) Ketryn: Tak se zastavím a rozpačitě se na vás dívám. Chtěly bychom pomoct, ale když nás k tobě nepustí tak to nepůjde... Jenže dohadovat se s ním v tuhle chvíli neje.
(21:13) Margare-tka: No tak asi čaruje.... tedy aspoň tak to pochopím.
(21:14) Margare-tka: No asi se soustředí na kouzlo. Abychom se nepotopili.
(21:14) Ketryn: To mi je taky jasné.
(21:15) Morigan: Já se asi fakt soustředím, nevšimla jsem si vás.
(21:15) Ketryn: Tak ustoupíme zas kousek dál a nerušíme tě.
(21:22) Margare-tka: No jen ať se soustředí.
(21:25) Morigan: Plujeme hladce, rovně a rychle, přestože nám plachty vlastně nemohou fungovat, jen loď je mírně nakloněná nalevo, pravděpodobně proto, že je v ní voda.
(21:26) Morigan: Břeh se blíží, už i přes mlhu je vidět, že je to kopcovitá země a že plujeme do zálivu.
(21:31) Ketryn: Díky bohům a tobě! Tohle už se určitě zvládne.
(21:36) Morigan: Je to pocit, jako bychom měli motor. Pak už jsme v zálivu, v polouzavřené laguně, kde vlny prakticky nejsou, nebo jen malinké. Loď pluje a zpomaluje, dokud nenarazí na písečné dno. Je to relativně měkce, ale přesto to se všemi hodí dopředu.
(21:37) Ketryn: Tak se snažím udržet a neupadnout. A jsem šťastná, že jsme na pevnině, i když bůh ví kde.
(21:39) Morigan: K6
(21:41) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(21:50) Margare-tka: No já taky....

(13:10) Morigan: K6 obě.
(13:11) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(13:14) Morigan: Dlouho nemůžete nikoho s nás ostatních najít.
(13:14) Margare-tka: No tak to jsem s nervama úplně v čoudu. Jako teče do lodi a ještě nemůžu nikoho najít.
(13:24) Margare-tka: Tak hledám dál.... a začínám mít nervy opravdu na pochodu.
(13:28) Morigan: "Jste v pořádku?" objeví se za vámi Floki.
(13:33) Ketryn: Když Sigfried slezl, tak jsem mu úlevně skočila kolem krku, tedy v rámci možností svého vyvrknutého kotníku a ochromlé ruky.
(13:34) Ketryn: “Floki!” jsem ráda, že je v pořádku.
(13:36) Ketryn: “Jo, nic nám není, jen jsme troche potlučené. Viděli jste Morigan, je v pořádku? A co Ragnar a Gareth a ostatní...?” ptám se jich
(13:44) Morigan: Floki si utře krev, která mu teče z nosu. "Morigan je na přídi s Ragnarem... loď má v levoboku díru, bez její magie bychom šli už nejspíš pomalu ke dne. Nabrali jsme vodu, ale přesto se nějak držíme nad hladinou..." řekne.
(13:49) Ketryn: "No, toho jsem si všimla..." přikývnu unaveně. "Zvládá to Morigan?" dělám si starosti. "Máme šanci doplout k té pevnině?"
(13:50) Morigan: "Já nevím," řekne Floki upřímně.
(13:51) Morigan: "Ale plujeme nezvykle rychle a přesně," zadívá se směrem k pevnině.
(13:52) Ketryn: "Tak se budeme modlit..." vzdychnu vyčerpaně.
(13:54) Morigan: Pevnina je opravdu blízko, blíž, než se přes tu mlhu zdálo.
(13:55) Ketryn: "A víte, kde zhruba tak můžeme být?" podívám se po Sigfriedovi i Flokim. Netuším, jestli je to po takové bouři vůbec možné vědět.
(13:57) Margare-tka: Tak to koukám, že je už tak blízko. Ještě že tě máme. Jsem ráda, že ho vidím, ale dokud neuvidím Ariho, tak se asi neuklidním. "Jo Garetha jsem už viděla zdálo se, že je v pořádku."
(13:58) Margare-tka: Jo tak to mě vlastně zajímá to je docela věcná otázka, to mě vytrhne z hledání.
(13:58) Ketryn: To se mi uleví, když mi to Margaret sdělí.
(14:05) Margare-tka: "Nevěděla jsem, že to nevíš, myslela jsem , že jsi ho viděla."
(14:07) Morigan: "Bude to jeden z ostrovů, ale kde jsme to nevím ani já," odpoví Floki.
(14:09) Ketryn: “Ne, neviděla,” zakroutím hlavou směrem k Margaret. Ale dál už se v tom před nimi patlat nechci.
(14:11) Ketryn: "V jednu chvíli už jsem si vážně myslela, že jdeme ke dnu..." přiznám.
(14:15) Margare-tka: "A Ari je v pořádku ještě jsem ho neviděla?" zeptám se. jako Floki není úplně příhodný člověk na ptaní, ale jsem v krizi.
(14:17) Morigan: "Taky jsme měli jít," řekne Floki bez okolků. "A šli bychom. Bez té magie."
(14:17) Morigan: "Pokud nepřepadl přes palubu, tak asi v pořádku bude," usoudí Floki.
(14:19) Margare-tka: Tak to mě fakt uklidnil. Tedy trochu ano.
(14:21) Ketryn: "Měli bychom se jít podívat na Morigan, jestli by nechtěla naši energii," uvědomím si. "Musí z toho být vyčerpaná."

(22:06) Margare-tka: Tak to je dobře. "je na to lépe než ty." pokusím se o vtip.
(22:07) Margare-tka: No já koukám dál. Okolo něj by mohl být Ragnar a ty. A samozřejmě hledám toho Ariho, jsem z toho dost nervní.

(19:41) Morigan: (Takoví lazaři z toho podpalubí! :-D)
(19:41) Ketryn: (To jo, asi se vážně trochu belháme :-D Dost nás to tam omlátilo.)
(19:49) Morigan: Předpokládám, že hledáte někoho z nás. Tak si na to budete házet.K6
(19:51) Ketryn: Jo, to hledáme! Co to jde.
(19:51) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:51) Ketryn: (Myslím, že jsem dneska té kostičce něco udělala...)
(19:56) Margare-tka: "Cože?" chvilku mi trvá než mi to dojde....No asi ano... ale tak to asi oni vědí."
(19:59) Ketryn: "To mi je jasné, že to vědí... tedy pokud to tak opravdu je..."
(20:06) Margare-tka: "Třeba sem neteče jen je něco poškozeného." zadoufám a očima hledám Ariho a Morigan.
(20:08) Ketryn: "Snad..."
(20:12) Morigan -> Ketryn: No tak ty nevidíš nikoho z nás.
(20:14) Margare-tka: Vůbec se mi nechce připouštět, že bychom nějak nabírali vodu.
(20:14) Ketryn -> Morigan: Ale snažím se dál koukat.
(20:15) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-(
(20:31) Margare-tka: (No jako nevypadáme, že jsme byli v bezpečí....)
(20:38) Morigan: Tak si můžeš hodit znovu, Kat.
(20:53) Morigan: Kterým směrem se snažíte vydat?
(21:00) Margare-tka: Tak jestli vidí Katryn někoho od nás, tak tím směrem jinak se držíme pohromadě a ne nějak u kraje. Takže asi někam dopředu, kde vidíme víc našich lidí a je tam třeba potřeba někoho ošetřit, já bych to zvládnout mohla.
(21:01) Margare-tka: Prostředkem dopředu od východu.
(21:04) Morigan: Prostředkem nemůžete, vylezly jste na levoboku.
(21:12) Margare-tka: Tak tom případě se snažíme dostat na palubu, tak abychom měly větší přehled. A Giselher jde s námi?
(21:15) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(21:16) Ketryn: (Tedy jestli to na to hození stále platilo :-)
(21:17) Morigan: Jo, platilo, jenom za chvilku tu budu míň :-(
(21:18) Morigan: Giselher se od vás trhnul.
(21:18) Morigan: Prostě mi jenom řekněte, jestli jdete k přídi, nebo k zádi.
(21:19) Ketryn: Tak třeba k přídi.
(21:19) Morigan: (Ne, teď se chvíli nehází.)
(21:19) Margare-tka: NO:-)
(21:43) Margare-tka: Ale jdeme opatrně a mám fakt strach, že jsem vás neviděla, jako to hledání po něčem je taky vždycky stres.
(21:54) Morigan -> Ketryn: Uvidíš Sigfrieda asi dva metry vysoko, vyšplhaného na jednom stožáru, jak tam uvazuje nějaké lano.
(21:56) Margare-tka: ...
(21:57) Ketryn -> Morigan: No, to jsem krapet v šoku, protože jsem ho nějak čekala na palubě. Ale ohromně se mi uleví, že ho vidím! Chci na něj zavolat, ale na poslední chvíli si to rozmyslím. Musím počkat až sleze. Jdu ale k tomu stožáru blíž.
(21:58) Ketryn: Zastavím se a pak k jednomu stožáru.
(21:58) Ketryn: "Tamhle je Sigfried!" sdělím Margaret úlevně.
(21:59) Morigan: Sigfried, kromě toho, je je jako všichni totálně promočený, vypadá nezraněný.
(22:01) Ketryn: To jsem opravdu ráda! (Dopadl líp, než já v bezpečí v podpalubí :-D)

(17:45) Morigan: Varjagové se na palubě totálně pomíchali s elundy, všichni jsou mokří a někteří od krve.
(18:28) Ketryn: Chtěla bych najít tebe, Sigfrieda nebo aspoň někoho
(18:29) Ketryn: Chtěla bych najít tebe a Sigfrieda nebo aspoň někoho dalšího. Ale v tomhle zmatku nemám šanci někde začít.
(18:31) Morigan: Déšt se proměnil na drobné mrholení, obloha je šedá a moře taky. Vlny, jsou, ale o dost mírnější.
(18:32) Ketryn: Jako vážně doufám, že už je to za námi.
(18:35) Morigan: Přesto loď pluje tak nějak... zvláštně.
(18:36) Ketryn: Zvláštně? Jako nepřirozeně?
(18:38) Morigan: k6
(18:38) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:39) Morigan: To ne, ale není úplně rovně.
(18:40) Ketryn: Jako že by do ní mohlo téct? Při té představě mě úleva zas rychle opouští!
(18:42) Morigan: Jo, nějak tak.
(18:43) Ketryn: Tak tohle zjištění mě tak nějak ochromí.
(18:44) Morigan -> Ketryn: K6
(18:44) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(18:48) Morigan -> Ketryn: A taky si všimneš něčeho divného ve směru, kterým se naše loď pravděpodobně ubírá. Je tam temný, vysoký pás na obzoru, co vypadá jako země, ale to několik chvil vůbec nedochází.
(18:48) Ketryn: Šokovaně tam stojím, zírám na tu spoušť a můj mozek nechce přijmout, že by do naší lodi mohlo téct,
(18:49) Ketryn -> Morigan: Tak to mi zas začne svítat naděje, dívám se tam a snažím se poznat, jestli je to opravdu země.
(18:50) Morigan -> Ketryn: Je.
(18:51) Ketryn -> Morigan: Tak začnu s novým modlením, abychom tam stihli doplout.
(18:51) Ketryn -> Morigan: Najednou mám pocit, že těch nervů a únavy je nějak moc.
(18:52) Ketryn -> Morigan: Je znát, že se přibližujeme?
(18:53) Morigan -> Ketryn: Takhle na dálku a v té mlze a dešti to moc znát není, ale tím směrem určitě plujeme.
(18:53) Ketryn -> Morigan: Tak pevně doufám...
(18:54) Ketryn -> Morigan: Na palubě stále panuje chaos nebo se to začíná nějak srovnávat?
(19:04) Morigan -> Ketryn: Zatím je to, jako kdyby všichni vydechli a zjišťovali, co se vlastně děje. Ale někteří jsou zranění, tak se nejdřív řeší to.
(19:12) Ketryn -> Morigan: Přemýšlím, jestli bych někde nemohla pomoct s ošetřováním?
(19:12) Morigan -> Ketryn: No nevím s těma tvýma zraněnýma končetinama :-D Levá ruka je na tom fakt dost blbě, s tou vůbec nepohneš.
(19:13) Ketryn -> Morigan: Hm, tak to je asi blbé, to bych toho moc neošetřila :-(
(19:15) Ketryn -> Morigan: Tak zatím stojím a pozoruji to a přemýšlím, jestli bych mohla něco dělat. Aspoň bych vás chtěla najít :-( Modlím se, abyste byli v pořádku.

(16:36) Ketryn: Tak se začnu sbírat a přemýšlím, jestli je to opravdu pravda, že se to zlepšilo.
(16:38) Margare-tka: Samozřejmě se u toho taky sbírám.
(16:39) Ketryn: "Jste v pořádku?" ptám se otřeseně Margaret a Giselhera.
(16:40) Ketryn: Ujevuji tomu zraněnému kotníku a držím si levou ruku a zničeně se dívám do otvoru na palubu.
(16:45) Morigan: Oproti tomu, co bylo před chvílí, se zdá být nahoře skoro ticho.
(16:46) Ketryn: Asi opatrně zkusím, jestli by se ty schody nedaly zas pomalu vylézt nahoru.
(16:53) Morigan: Daly.
(16:54) Ketryn: Tak se opatrně vydám na cestu zpátky nahoru.
(16:54) Ketryn: A je Giselher v pořádku?
(17:05) Morigan: V rámci možností ano.
(17:06) Ketryn: Tak aspoň tak.
(17:17) Morigan: Jdeš až na palubu?
(17:19) Ketryn: No zkusím vyjít z toho vchodu, abych na palubu viděla. Tam se ale raději zastavím a nejdřív zjišťuji situaci. Nerada bych při nějakém dalším škubnutí letěla přes zábradlí.
(17:20) Ketryn: Takže jako ano, jdu na palubu, ale zatím jsem se zastavila u vchodu.
(17:23) Morigan: Na palubě je docela spoušť, kusy dřeva, plachet a totální mokro a chaos. Moře už ale vypadá podstatně klidnější. O dost.
(17:26) Ketryn: Rozhlížím se po tom všem a děkuji bohům, že jsme to nějak zvládli. A dívám se po našich. Když tak popojdu i trochu dál, ale tak, abych když tak nepřekážela.

(15:22) Ketryn: (Mně není do smíchu...to ta hysterie)
(15:40) Margare-tka: ...
(15:51) Morigan: Giselher se nějak udržel a jde Katryn taky pomoct. Jak jste tak všichni na těch úzkých schodech, přijde další poryv bouře a to už se vám zdá, že se ta loď musí snad otočit vzhůru nohama. Říkáte si v hlavě, co budete dělat a jak dlouho asi vydržíte plavat v té ledové vodě? K6
(15:54) Ketryn: (Proč mi ty 5 a nemůžou padat na pouto, když potřebuju???)
(15:54) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(15:55) Margare-tka: No asi moc dlouho ne.....proběhne mi hlavou.
(15:56) Margare-tka: No nakazila jsi mě těma 5.
(15:56) Ketryn: Jako v té ledové vodě a bouři opravdu moc dlouho ne... Má panika spěje na vrchol, že je s námi se všemi amen.
(15:56) Morigan: Tentokrát se zřítíte všichni tři až ze schodů až dolů a cestou se omlátíte o co to jde (což je v úzké chodbě dost jednoduché). K6
(15:57) Ketryn: Připadám si, jak kdyby nás někdo hodil do pračky... A co teprve vy na palubě? Mám vážně strach :-/
(16:00) Ketryn: Já budu za chvíli bez funkčních končetin... :-/ To tedy nevím, jak budu zvládat se ještě někam vyšplhat.
(16:03) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(16:04) Margare-tka: Tak se snažím se pomlátit co nejméně. Což je asi nemožné. Bohové.
(16:06) Morigan -> Margare-tka: Tak ty si pro změnu málem urazíš pravou ruku.
(16:08) Morigan: Těžko říct, jestli následné šílené manévry trvají dlouho, nebo je to jen chvilka a jestli se vlastně loď potápí, nebo ne, ale najedou se moře zklidní. Ne samozřejmě úplně a ne lusknutím prstu, ale náhle loď pluje, i když dost křivě a i ten řev moře a vln ustává. Jako by byla bouře už za námi.
(16:18) Margare-tka: No tak to jsem ráda, že jsem si ji neurazila......
(16:30) Margare-tka: Tu ruku si asi podvědomě chytím, abych si nezpůsobovala ještě větší bolest a koukám, jak dopadli Kat s Giselherem.
(16:36) Ketryn: Tak se začnu sbírat a přemýšlím, jestli je to opravdu pravda, že se to zlepšilo.