Druhá strana (36 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:41) Morigan -> Ketryn: Nevím, jestli jí na to můžu zneužít.
(19:45) Ketryn: No já stále úplně nevím, co si o ní myslet a co očekávat.
(20:35) Morigan -> Ketryn: No já taky ne a to je to moje dítě!
(20:36) Morigan -> Ketryn: "Najdeme ho. S Walterem," dodám nenadšeně.
(20:37) Morigan -> Ketryn: Podívá se na mě, ale nic neřekne.
(20:37) Morigan -> Ketryn: Trochu mě to uklidnilo, snažím se odpočívat, přece jenom mě to trochu vyčerpalo.
(20:37) Ketryn -> Morigan: Představím si, jak odsud s Walterem tajně utíkáte a vidím z toho svaté andělíčky! Raději mlčím.
(20:38) Morigan -> Ketryn: Ale pivo vypiju. "Večer zkusím promluvit s Ragnarem, jestli má nějaký plán, co dál," řeknu ti pak, když už u toho Anabella není.
(20:39) Ketryn -> Morigan: "To by asi chtělo," souhlasím. "Jsem dost zvědavá, jestli ti něco řekne."
(20:49) Morigan -> Ketryn: No já taky...
(20:50) Morigan -> Ketryn: "Ale zeptat se ho musím."

(15:33) Morigan -> Ketryn: Chvíli jsem mimo a mám pevně zavřené oči, ale netušíš, jestli se mi kouzlo povedlo, nebo se jenom snažím. Zaklínadlo jsem řekla na začátku a pak už jsem mlčela.
(15:34) Ketryn -> Morigan: Zas skoro nedýchám.
(16:00) Morigan -> Ketryn: Jsem pobledlá a zpocená, když otevřu oči. "Je naživu. Ale kde je, to netuším, jen vím, že není sám."
(16:01) Ketryn -> Morigan: "Aspoň že tak," řeknu úlevně.
(16:03) Ketryn -> Morigan: "Jak ti je," sednu si k tobě a dívám se po tobě starostlivě. "Mám ti donést něco k pití?"
(16:04) Ketryn -> Morigan: "Bude v pořádku," snažím se tě povzbudit.
(16:06) Morigan -> Ketryn: "Ale kdo to s ním sakra je?" zamračím se zamyšleně.
(16:06) Ketryn -> Morigan: "Ale nemyslíš si, že je zajatý, že ne?"
(16:07) Ketryn -> Morigan: "Umí se o sebe postarat, třeba je v nějaké vesnici," navrhnu.
(16:07) Morigan -> Ketryn: "Zajatý... to nevím," řeknu.
(16:09) Ketryn -> Morigan: "Tak až ti bude líp a seženeš mapu, tak zjistíš víc, jo?" Taky bych chtěla vědět kde a s kým je, ale nechci, aby jsi se kvůli tomu odrovnala.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(17:19) Ketryn -> Morigan: "Počkáš tady? Donesu ti tu vodu," navrhnu a pomalu vstanu.
(17:20) Morigan -> Ketryn: No tak tam počkám.
(17:22) Ketryn -> Morigan: Tak ti rychle donesu něco k pití, možná pivo nebo i medovina by taky neuškodila. Prostě co tam je a co pijeme.
(17:39) Morigan -> Ketryn: Asi pivo nejčastěji.
(17:39) Ketryn -> Morigan: Tak ti ho donesu. A pro sebe sí vezmu taky a sednu si k tobě.
(17:42) Morigan -> Ketryn: Cestou potkáš Anabellu, která se k tobě bez řeči připojí a jde za tebou.
(17:44) Ketryn -> Morigan: Tak ji pozdravím a počkám na ni, aby šla se tedy se mnou. Určitě bude ráda, až jí řekneš, že je táta v pořádku :-)
(17:44) Ketryn -> Morigan: Nejdřív jí to málem řeknu sama, ale nakonec to nechám na tobě.
(17:55) Morigan -> Ketryn: Napiju se piva, poděkuju a koukám, že Anabella přišla s tebou.
(17:57) Ketryn -> Morigan: Sednu si někam vedle tebe, upíjím pivo a nechám vás.
(18:08) Morigan -> Ketryn: "Zkusila jsem nějaké kouzlo, Anny. Táta je v pořádku, jen musíme zjistit, kde je," obejmu jí kolem ramen.
(18:09) Morigan -> Ketryn: "Já přece vím, že je v pořádku," odvětí a trochu se ke mě přitulí.
(18:10) Ketryn -> Morigan: U ní může člověk čekat opravdu všechno :-)
(18:11) Ketryn -> Morigan: Hodilo by se, kdyby poznala, kde je.

(11:35) Ketryn -> Morigan: "No... aspoň bys zjistila, jestli je... v pořádku," usoudím.
(11:39) Morigan -> Ketryn: Jdu najít nějaký klidnější kout v jeskyni, aby nás nikdo nějak zvlášť neviděl.
(11:40) Ketryn -> Morigan: Tak jdu s tebou.
(11:42) Morigan -> Ketryn: Sednu si, vezmu ten prsten do ruky a snažím se soustředit.
(11:43) Ketryn -> Morigan: Zůstanu kousek od tebe, abych tě nerušila. a když tak trochu hlídám.
(11:44) Ketryn -> Morigan: Doufám, že něco zjistíš a že tě to moc neunaví :-/ Nejsem zrovna nadšená, že už čaruješ místo, aby jsi se zaléčila...Ale chápu, že to potřebuješ vědět.

(09:20) Ketryn: Jako Walter nám zas ukázal, že umí být dobrý kretén!
(09:23) Ketryn: Jako chápu, že má o něj strach, taky bych chtěla vědět, že je v pořádku, ale nemůže tě nechat aspoň den vydechnout?!
(09:26) Morigan: Vypadá to, že chce odejít a opravdu tě poslechne, ale nakonec se znovu prudce obrátí a chytí mě za předloktí (naštěstí té zdravé ruky). "Udělej nějaké kouzlo a zjisti, jestli je naživu a kde je!" zavrčí.
(09:29) Ketryn -> Morigan: Ty jo, ten mě fakt sere!
(09:32) Morigan -> Ketryn: "Waltere můžeš nechat alespoň kouzla na mě??"
(09:34) Ketryn -> Morigan: Fakt už vůči němu začínám mít násilnické sklony.
(09:35) Ketryn -> Morigan: "Co myslíš, že má asi v plánu?!" zakřičím na něho. "Ale to není tak jednoduché jako lusknutí prstem, jak se asi domníváš!"
(09:37) Morigan -> Ketryn: "Někdo se o něj musí starat!" prohlásí
(09:38) Ketryn -> Morigan: Zab ho!
(09:41) Morigan -> Ketryn: "Víš moc dobře, že mi na něm taky záleží!" odseknu.
(09:42) Morigan -> Ketryn: "No když se tvůj nabíječ ze severu zase vrátil a vystřídali se ti v posteli tak asi ani tolik ne!"
(09:44) Ketryn -> Morigan: Tohle už je vážně moc!!
(09:46) Ketryn -> Morigan: "Vypadni!!" zopakuji a nejraději bych mu jednu natáhla
(09:48) Morigan -> Ketryn: Štve mě, že mi jednu ruku drží a druhou mám zraněnou a nemůžu ho praštit.
(09:51) Ketryn -> Morigan: Pusť do něj elektriku.
(09:52) Morigan -> Ketryn: Vidíš, to mě ale vůbec nenapadlo, jak jsem tady na severu odvykla! :-D
(09:53) Ketryn -> Morigan: Škoda :-(
(09:54) Morigan -> Ketryn: Takže ho aspoň kopnu.
(09:54) Ketryn -> Morigan: Kéž by mezi nohy.
(09:56) Ketryn -> Morigan: Doufám, že už tě pustí, jsem připravená jít ti nějak pomoct.
(10:08) Morigan -> Ketryn: To bohužel ne, jen ze strany nad koleno. Ale i tak ho to zabolí, nebyla to nějaká opatrná rána a umím se trefit, i když se zrovna moc nesnažím.
(10:12) Ketryn -> Morigan: Aspoň něco. A teď ať už vypadne, než ho Ragnar skalpuje.
(10:20) Morigan -> Ketryn: Bolelo ho to, ale ovládá se. "Tímhle se to neřeší!" sdělí mi, ale nakonec opravdu vypadne.
(10:21) Ketryn -> Morigan: "To je naprostý kretén!!" rozčílím se znovu, když odejde."Jsi v pořádku?"
(10:24) Morigan -> Ketryn: "Jo, jsem."
(10:27) Ketryn -> Morigan: "Nic si z něho nedělej." Pátravě tě pozoruji.
(10:30) Morigan -> Ketryn: "Vždyť má pravdu."
(10:33) Ketryn -> Morigan: "Nemá! Nemohla jsi s tím nic dělat. Stejně tak to může být moje chyba."
(10:33) Ketryn -> Morigan: "A to kouzlo uděláš, vždyť už na tom pracuješ. Nepotřebuješ, aby ti ten blbec něco nařizoval."

(20:15) Morigan: "Někdo musel jet informovat ostatní, že je plán prozrazený a musel to být James, protože o něho by jarl Goran nestál. O mě ano," snažím se to co nejvíc zestručnit.
(20:18) Ketryn: On ho bude chtít jet hledat, napadne mě.
(20:20) Morigan: "Jak to, že souhlasil?" ušklíbne se Walter.
(20:20) Morigan: "No, ne hned," musím uznat.
(20:21) Ketryn: To jsem si tenkrát taky říkala, že jsi musela být hodně přesvědčivá.
(20:34) Morigan: "Ne hned," zopakuje Walter s úšklebkem. Zatvářím se zoufaleji. "Vlastně... jsme se dost pohádali."
(20:37) Ketryn: "Waltere, je tohle nutné?" řeknu, když vidím, jak je to pro tebe těžké.
(20:55) Morigan: Walterův výraz je ale tvrdý. "Ale jako vždy ti vyhověl. Jako vždy!"
(20:57) Ketryn: Probodávám ho pohledem. Co si myslí, že tímhle vyřeší?!
(21:07) Morigan: "Co tím chceš říct??"
(21:08) Ketryn: Prudící Walter je přesně to, co nám chybělo :-/
(21:35) Morigan: "Nic. Jenom to, že ty jsi teď tady a on ne!"
(21:36) Ketryn: "Waltere!" Nejraději bych ho skopla ze skály.
(21:39) Morigan: "Já tě chápu, že bys nás nejraději vyměnil a nemám ti to za zlé! Ale nemůžu to nijak změnit! Neměla jsem jinou možnost!"
(21:40) Ketryn: No opačně to opravdu nešlo.
(22:01) Morigan: "Je mrtvý?" zeptá se Walter bezvýrazně.
(22:02) Ketryn: To se zděsím, že ti pokládá takovéhle otázky!
(22:06) Morigan: Mě to taky zarazí! "To já ne... není mrtvý!"
(22:11) Ketryn: "Waltere a dost!" dojdou mi nervy. "Dej Morigan már dní čas na zotavení a ona pak něco zjistí. Taky má o Jamese strach. Sakra, vždyť šla z vězení do vězení a je raněná! To jí nemůžeš dát aspoň chvíli pokoj!" Ve svém rozpoložení jsem jeho chování prostě nedala.
(22:13) Morigan: Walter naštvaně vstane. Tebe sjede dlouhým pohledem, jako by zvažoval, jestli jsi vlastně hodná jeho odpovědi.
(22:13) Morigan: "Poslyš královno, tys nás sem všechny dostala! Do téhle Bohem zapomenuté země! Tak se snaž!"
(22:14) Ketryn: Dívám se na něho naštvaně a je mi úplně jedno jestli jsem nebo nejsem "hodna" jeho odpovědi.
(22:16) Morigan: "Já se snažím!" vstanu taky, jde mi to podstatně hůř, než jemu, ale ignoruju to.
(22:16) Ketryn: "Vůbec jste sem neměli jezdit!!" ujedou mi nervy úplně. Vím, že to není fér, ale už to nějak nezvládám. "Bylo to vaše svobodné rozhodnutí, tak to teď nedávej za vinu Morigan!"
(22:20) Morigan: Křivě se pousměje. "Všechno je její vina. A ona to moc dobře ví, že jo?"
(22:20) Ketryn: Já ho z té skály vážně shodím!!!
(22:21) Ketryn: "Vypadni!!"
(22:23) Morigan: Otočí se a chvilku tu vypadá, že tě opravdu poslechne a vypadne.
(22:24) Ketryn: No v to doufám! Jako tohle už vážně přehání.

(17:51) Ketryn -> Morigan: Tak vstanu, pokusím se trochu upravit a jdu za ostatními. I když mám pocit, že nechci nikoho vidět. Budu se ale muset přemoct, taky hodlám začít pomáhat s přípravou jídla a dalšími věcmi, co budou potřeba.
(18:03) Morigan: Snažím se být během dne s tebou, abys aspoň nebyla úplně sama. Stejně jsme obě takové trochu nepoužitelné a potřebujeme ještě víc odpočívat.
(18:04) Ketryn -> Morigan: To jsme taková trochu nepoužitelná dvojka :-D
(18:09) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že jsi se mnou, protože jsi jediná, kdo to ví a může mě nějak chápat. Snažím se nějak fungovat, ale asi je to trochu bída, protože tam chodím jak tělo bez duše a myšlenkami jsem mimo. Po Sigfriedovi se dívám a občas mám tendence za nim jít, ale neudělám to a nechávám mu prostor, i když mě to ničí...
(18:11) Ketryn -> Morigan: Snad se zaměstnám aspoň nějakou jednoduchou manuální činností.
(18:15) Ketryn -> Morigan: Asi mluvím když tak jen s tebou a jinak jsem dost zamlklá. Ale hlídám tě, aby jsi odpočívala a dala se nějak dohromady, když budeš trvat na tom kouzle.
(18:20) Ketryn -> Morigan: A do toho ta nejistota, co bude dál a jestli se Ragnar už nějak vyjádří.
(18:22) Morigan: Na tom kouzle samozřejmě trvat budu.
(18:23) Ketryn -> Morigan: To je mi jasné, jen doufám, že počkáš pár dní.
(18:25) Morigan: Zatím vymýšlím, jak sehnat mapu.
(18:28) Ketryn -> Morigan: No, jestli tu vůbec nějaká bude. A aby nebyla v držení Ragnara.
(18:32) Morigan: Tak tím líp by se mi jí mohlo podařit získat. Aspoň půjčit.
(18:33) Ketryn -> Morigan: No ale nesměl by o tom vědět.
(18:35) Morigan: Pamatuješ, když jsem se chtěla zmocnit map a plánů, které měl ve velitelském stanu Mored? To mi moc nevyšlo :-D
(18:35) Ketryn -> Morigan: Zrovna asi před minutou jsem si na to vzpomněla!!! :-D To moc nevyšlo, no :-D
(18:51) Morigan: Pokud si správně vzpomínám, tak to nevyšlo vůbec :-D
(18:55) Ketryn -> Morigan: Ne :-D Ale bylo z toho něco jiného :-D
(18:57) Morigan: To bylo vlastně něco úplně jiného. Naštěstí. Stále doufám, že Ragnarovi bych dokázala na chvíli ukrást mapu, kdybych musela.
(18:59) Ketryn -> Morigan: Jo, tak to asi jo. Jen budeš muset nějak nenápadně zjistit, jestli vůbec nějakou má.
(19:06) Morigan: No to samozřejmě. Při nejhorším se jí pokusím nějak nakreslit, snad to bude fungovat taky.
(19:07) Ketryn: Škoda, že nemáme tamtu, ta asi zůstala u Olleho...
(19:20) Morigan: To mě dost mrzí. I když nevím, jestli by s ní to kouzlo šlo předělat, když je očarovaná na Ydu.
(19:20) Morigan: Takové zkušenosti nemám.
(19:21) Ketryn: Těžko říct. Ale pak při tom všem jsem si už na tu mapu nevzpomněla :-(
(19:23) Morigan: Taky se samozřejmě snažím trávit čas s dětmi, ale kluci moc neposedí, takže se mnou nevydrží někde moc dlouho jen tak sedět. A Anabella je taková samostatná jednotka.
(19:25) Ketryn: Jako Anabella je hodně zvláštní dítě. Kvůli klukům se asi dost nalítáš :-D Snažím se ti s nimi pomáhat, i když asi o to víc myslím na Ydu.
(19:32) Ketryn: Ale jsou to takoví rarášci, že mě aspoň trochu zaměstnají :-)
(19:49) Morigan: To zas ano :-)
(19:50) Morigan: Když si jdeme odpoledne sednout ven před velkou jeskyni, zničehonic se objeví Walter.
(19:50) Morigan: "Ahoj," pozdraví významně a usadí se na zem naproti mě.
(19:52) Ketryn: "Ahoj..." pozdravím ho nakonec taky. Přesně na toho mám teď náladu. I když tedy bude otravovat spíš tebe.
(20:00) Morigan: "Chci vědět, co se přesně stalo," řekne bez úvodu.
(20:01) Ketryn: Co se asi tak dozví nového, pomyslím se. Podívám se na tebe, jestli mu to nějak řekeš.
(20:06) Ketryn: Jako doufám, že ti to nezačne nějak vyčítat! To by mě fakt hodně naštval.
(20:07) Morigan: "Waltere," vzdychnu si nešťastně. "Musel jsi to slyšet nejmíň stokrát."
(20:07) Morigan: "Ale ne od tebe."
(20:08) Ketryn: Ten je fakt na zabití, jako bys toho už tak neměla dost.¨

(09:37) Ketryn -> Morigan: Půjdu spát do tamté "naší" jeskyně (snad ji najdu) a dívám se po tobě, jak se na nakonec rozhodneš? Můžete si s Ragnarem lehnout k dětem oba ;-)
(09:37) Ketryn -> Morigan: I když on bude mít po těch měsících asi trochu jiné plány.
(09:50) Morigan -> Ketryn: Já se teda zvednu, nechám tě jít. "Dobrou noc," popřeju ti a jdu najít Ragnara.
(09:52) Ketryn -> Morigan: No jsem zvědavá, jak se domluvíte :-)
(09:53) Ketryn -> Morigan: "Dobrou noc," řeknu potichu. K ohni už se nevracím a jdu si lehnout, po "rozhovoru" s Anabell se cítím opravdu vyčerpaně.
(10:03) Ketryn -> Morigan: Snad tam trefím.
(10:17) Morigan -> Ketryn: K6
(10:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(10:22) Morigan -> Ketryn: Chvíli bloudíš, ale je to hlavně proto, že je tam opravdu tma a různé záblesky matných světel z různých jeskyní tě akorát matou. Ale pak to najdeš.
(10:24) Ketryn -> Morigan: Tak to se mi docela uleví, že se tam konečně dostanu. Je už tam někdo? Snažím se nějak zorientovat a lehnout si tam, kde jsem se probudila. Asi jsem si měla nejdřív sehnat světlo :-/
(10:26) Morigan -> Ketryn: Někdo tam určitě už je. Najdeš to svoje místo tak napůl po hmatu, napůl po paměti.
(10:29) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím být potichu, abych nebudila, a nějak si lehnout a zabalit se do dek. Jen si říkám, jestli Sigfried přijde spát sem nebo půjde někam jinam... A snažím se usnout.
(10:30) Morigan -> Ketryn: k6
(10:30) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(10:31) Ketryn -> Morigan: Nechápu :-D
(10:33) Morigan -> Ketryn: Tak buď ráda! :-D
(10:34) Ketryn -> Morigan: No to jsem :-D!
(10:41) Morigan -> Ketryn: Spíš až do rána. Ono v té jeskyni je to ještě jednodušší, není tam moc světla. Ale probudí tě zima.
(10:42) Ketryn -> Morigan: A poznám, že už je ráno? Pomalu se posadím a zjišťuji, co na to můj žaludek.
(10:44) Ketryn -> Morigan: Co ostatní, je tam někdo?
(10:55) Morigan -> Ketryn: Ona tam není úplná tma, to denní světlo sem odkudsi proniká, ale je tam spíš šero. Nikdo už tam není, ale odjinud slyšíš hlasy, většina je asi už vzhůru.
(10:59) Ketryn -> Morigan: Tak vstanu, pokusím se trochu upravit a jdu za ostatními. I když mám pocit, že nechci nikoho vidět. Budu se ale muset přemoct, taky hodlám začít pomáhat s přípravou jídla a dalšími věcmi, co budou potřeba.

(22:43) Ketryn -> Morigan: Já půjdu spát do tamté "naší" jeskyně (snad ji najdu) a dívám se po tobě, jak se na nakonec rozhodneš.

(21:38) Ketryn -> Morigan: "Nevyjádřil," zakroutím hlavou. "Vlastně neřekl skoro nic."
(21:39) Morigan -> Ketryn: "No tak to se nedivím," řeknu. Trochu mě to uklidní.
(21:40) Ketryn -> Morigan: "Je naštvaný a chladný, že by zmrazil i oceán, ale nevím, co si myslí nebo co udělá..." dodám nešťastně.
(21:46) Ketryn -> Morigan: "Vůbec nevím, co budu dělat..."
(21:49) Ketryn -> Morigan: "Kromě toho, že jsme ve válce s jarlem, musíme dostat zpátky Ydu, nemůžeme řešit ještě tohle," přijde mi to naprosto beznadějné. Nejraději bych upadla do nějakého bezvědomí a už se nikdy neprobrala.
(21:56) Ketryn -> Morigan: Zůstanu mlčet a jen se snažím nezhroutit úplně.
(22:02) Morigan -> Ketryn: "Anny, měla bys jít spát," řeknu opatrně.
(22:03) Ketryn -> Morigan: To je pravda, to by asi měla.
(22:12) Morigan -> Ketryn: "Přijdu si pak lehnout k vám," pokusím se.
(22:12) Morigan -> Ketryn: "Nebudeš spát s Ragnarem?" zeptá se zvědavě.
(22:13) Ketryn -> Morigan: To si taky říkám, že by ses potřebovala rozkrájet.
(22:13) Morigan -> Ketryn: "Jestli chceš, tak dneska nebudu."
(22:13) Morigan -> Ketryn: "To by mu bylo líto," usoudí.
(22:13) Morigan -> Ketryn: "No, je dospělý, nějak by se s tím už vyrovnal."
(22:14) Ketryn -> Morigan: Kdybych nebyla v takové krizi, tak by mě to pobavilo :-D
(22:14) Morigan -> Ketryn: Zvedne se. "Dobrou noc, maminko," obejme mě. "Dobrou noc, Katryn." A pak se tiše vytratí zpátky.
(22:14) Ketryn -> Morigan: "Dobrou noc..." dostanu ze sebe.
(22:16) Ketryn -> Morigan: A pak zas mlčím, opravdu nevím, co mám dělat.
(22:17) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že musíš dát Sigfriedovi čas," řeknu pak utěšujícím tónem (pokusím se o něj.)
(22:18) Ketryn -> Morigan: "Já vím..."
(22:19) Ketryn -> Morigan: "Jen... nějak už mě opouštějí síly."
(22:23) Morigan -> Ketryn: "I Sigfried teď prožívá dost zlé období..."
(22:25) Ketryn -> Morigan: "To jo..." vzdychnu, vzpomenu si na Gwen a nijak se s tebou nepřu. "Všechno se tak najednou zhroutilo."
(22:29) Ketryn -> Morigan: "Jen doufám, že si tím nebudeme procházet každý sám..." dodám nepřítomně.
(22:30) Morigan -> Ketryn: "Oni to někdy potřebují, vyřešit si to sami. A Ydu na vedlejší kolej určitě neodstaví, tím jsem si jistá."
(22:31) Ketryn -> Morigan: "Snad máš pravdu..."
(22:33) Ketryn -> Morigan: "Za poslední dobu, se moc nenudíme, co?" pokusím se smutně usmát.
(22:35) Morigan -> Ketryn: "No to vůbec!"
(22:36) Ketryn -> Morigan: "Taky by sis měla jít lehnout, aby jsi nabrala síly," nevrhnu. "Pokud chceš někdy v příštích dnech udělat to kouzlo."
(22:36) Ketryn -> Morigan: navrhnu
(22:37) Morigan -> Ketryn: "Asi jo," souhlasím.
(22:37) Morigan -> Ketryn: Nějak nevím, kam vlastně jíst spát, jestli k dětem, nebo k Ragnarovi :-D
(22:37) Ketryn -> Morigan: Tak vstanu, že půjdeme.
(22:38) Ketryn -> Morigan: No, to ti moc neporadím :-D
(22:38) Ketryn -> Morigan: (Můžu tě někde zastat, já jsem na noc úplně volná :-DD)
(22:39) Morigan -> Ketryn: (Jako že bys přišla za Ragnarem: "Já jsem tady jako zástupce dneska..." :-D)
(22:40) Morigan -> Ketryn: Já si totiž nejsem jistá, co vyplynulo z té konverzace s Anabellou o spaní :-D
(22:40) Ketryn -> Morigan: (To by koukal :-DD)
(22:40) Ketryn -> Morigan: Řekla bych, že to nechala na tobě :-)
(22:41) Ketryn -> Morigan: Však jsi slyšela, Ragnarovi by to bylo líto :-D

(19:48) Ketryn -> Morigan: Pak asi na chvíli zmlknu.
(19:49) Morigan -> Ketryn: "Mami?" ozve se prakticky ze tmy.
(19:52) Ketryn -> Morigan: Takse otočím za tím hlasem.
(19:52) Morigan -> Ketryn: "Anabell!" leknu se. "Ty nespíš?"
(19:53) Morigan -> Ketryn: "Nemůžu usnout," prohlásí poklidně.
(19:53) Morigan -> Ketryn: "Bojíš se o tátu?" začínám mít z Jamesovi nezvěstnosti depresi.
(19:54) Morigan -> Ketryn: "Ne," řekne. "Táta tě pokaždé najde," prohlásí přesvědčeně.
(19:54) Morigan -> Ketryn: Vynoří se ze tmy, dojde k nám a posadí se na úzké místo mezi nás.
(19:57) Ketryn -> Morigan: To je hezké, jak má jistotu :-)
(19:57) Ketryn -> Morigan: A zrovna jsem s tebou chtěla mluvit ještě dál.
(19:57) Ketryn -> Morigan: Tak počkám, než Anabell zas neusne.
(19:58) Morigan -> Ketryn: Já na to radši nic neřeknu.
(19:59) Morigan -> Ketryn: Tam kde jsme je fakt málo světla, spíš co sem dopadá ze sousedních jeskyní a z ohně v té velké, ale vidíš, jak k tobě Anabell otočila hlavu a zadívala se na tebe upřeně, že máš pocit, že vlastně přišla kvůli tobě.
(19:59) Ketryn -> Morigan: No já taky mlčím, protože mi Anabell přišla prakticky do nádechu.
(19:59) Ketryn -> Morigan: To mě zarazí a vůbec nevím, co si o tom myslet.
(20:01) Morigan -> Ketryn: "Bude v pořádku," řekne ti Anabella.
(20:02) Ketryn -> Morigan: To se mi zatají dech. "Yda?"
(20:03) Morigan -> Ketryn: "Tvůj syn."
(20:04) Ketryn -> Morigan: To zůstanu hodně překvapeně zírat. "Jak... jak to víš?" vykoktám.
(20:05) Ketryn -> Morigan: A do očí se mi vženou slzy, je to syn...
(20:06) Morigan -> Ketryn: Já asi nemám slov!
(20:06) Morigan -> Ketryn: Lehce pokrčí rameny.
(20:06) Ketryn -> Morigan: No zrovna jsem ti to chtěla říct.
(20:07) Ketryn -> Morigan: Asi taky nevím, co říct.
(20:12) Ketryn -> Morigan: "A... víš ještě něco?" zeptám se. Jsem ráda, že bude v pořádku, kort po tom všem.
(20:15) Morigan -> Ketryn: Tvářím se obezřetně, jestli by ses vůbec měla na něco dalšího Anabell ptát...
(20:16) Ketryn -> Morigan: No já nijak nenaléhám a když mi nebude chtít odpovědět, tak už se ptát nebudu.
(20:19) Morigan -> Ketryn: Dlouho váhá. Tedy možná, není jí na výrazu nic poznat, jen se dívá. Pak natáhne ruku a dotkne se tě na hřbetu ruky.
(20:20) Ketryn -> Morigan: Tak se s bušícím srdcem nechám.
(20:27) Morigan -> Ketryn: Je to v jednu chvíli jako zásah slabým elektrickým proudem, i když cítíš, že to vlastně vůbec není fyzické, přesto ti to vezme dech.
(20:28) Ketryn -> Morigan: To rozhodně vezme, vůbec nevím, co čekat.
(21:05) Morigan -> Ketryn: Je to jako bys najednou padala někam do propasti a najednou ti projede ve zrychleném tempu plno ostrých obrazů přímo za očima a stejně ostré a zrychlené jsou i ty emoce, co se k nim vážou. Vrátí se ti některé události z dávnější doby, jako i hádky s Richiem, uvěznění v Derekově věži, ale silnější jsou záblesky rozchodu z Patrickem a to, co jsi prožila s Ollem. Na konci všech těch vizí a zkoncentrovaných pocitů ti Anabella ukáže tebe samotnou s velkým těhotenským břichem, ve kterém doslova cítíš to dítě a Olleho, který před tebou klečí a obě dlaně má položené na tvém břiše.
(21:05) Morigan -> Ketryn: Když Anabella svou ruku zase stáhne, je ti trochu na zvracení a taky do pláče a dělá ti chvíli problém se nadechnout.
(21:06) Morigan -> Ketryn: "Katryn??" nezastírám znepokojení.
(21:07) Ketryn -> Morigan: Tak to lapu po dechu a po tvářích mi tečou slzy. A nějakou dobu nedokážu nic říct.

(16:06) Ketryn -> Morigan: Dívám se na tebe trochu nechápavě, co tím myslíš?
(16:27) Morigan -> Ketryn: "Musím Jamese najít," řeknu ztišeným hlasem.
(16:28) Ketryn -> Morigan: Tak teprve teď mi to pořádně dojde.
(16:30) Ketryn -> Morigan: "Mor, ale nejdřív se musíš uzdravit a nabrat síly. Nechceš to dělat teď hned, že? A stejně budeš muset sehnat mapu. A taky, co budeš dělat, když budeš vědět, kde je?"
(16:42) Ketryn: //Chcípá mi počítač, připojím se pak nějak u mamky.//
(17:00) Morigan -> Ketryn: "Nevím, ale něco udělat musím, James si tohle nezaslouží... a taky kvůli Anabell."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(17:52) Ketryn -> Morigan: "Já vím..." vzdychnu. "Tak uvidíme, co se dozvíš. Ale slib mi, že nějakou dobu počkáš, než se trochu zotavíš, jo?"
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(18:04) Morigan -> Ketryn: To se mi tedy slibovat nechce. "Co když potřebuje pomoct? Je sám v úplně cizí zemi a ve válce!"
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(19:17) Ketryn -> Morigan: "A co bys chtěla sama dělat? Teď v téhle situaci jaká je? A jestli potřebuje pomoct, tak to tím kouzlem stejně nezjistíš. Chápu, že chce vědět, jestli je pořádku a kde, ale těch pár dní už situaci asi moc nezmění," snažím se tě přesvědčit.
(19:21) Ketryn -> Morigan: "Chápu, že máš o něj strach," vezmu tě za ruku. "Pár dní počkáme, ty se zotavíš a pak uvidíme, jo?"
(19:26) Morigan: "Nevím, na co myslet dřív, jestli na to, že jsme kvůli mě asi v občanské válce, na to, že Ydu jsme nechali v Birce nebo na to, co se stalo s Jamesem!"
(19:28) Ketryn -> Morigan: "Jo, to mi povídej," chce se mi hystericky smát. "Strach o Ydu mě zabíjí..."
(19:29) Ketryn -> Morigan: "A ve válce nejsem kvůli tobě! A kvůli tomu hajzlovi!"
(19:29) Ketryn -> Morigan: "A James se o sebe umí postarat," pokusím se tě uklidnit.
(19:29) Morigan -> Ketryn: "Trošku jsem se snažila si připravit půdu při jednání s jarlem Goranem kvůli Ydě... zdálo se mi, že i když jsme nepřátelé, celkem mě respektuje a mohla bych ho trochu ovlivnit, ale teď je to naprosto ztracené."
(19:32) Ketryn -> Morigan: "Já vím, že jsi se snažila," vzdychnu. "Ale budeme se tam muset nějak vydat," rozhodně se toho nehodlám vzdát.
(19:33) Morigan -> Ketryn: "Dost se bojím právě toho, že to James bude chtít vyřešit sám," řeknu tiše. "Cítí za to zodpovědnost, i když samozřejmě neprávem!"
(19:34) Ketryn -> Morigan: "Sám? Myslíš, že zůstal někde u Birky?" tahle možnost mě nějak nenapadla.
(19:37) Morigan -> Ketryn: "To právě nevím. Ale je divné, že by vůbec nenašel žádnou naší jednotku a nedokázal se vrátit na naše území! Nebo se mu něco stalo."
(19:38) Ketryn -> Morigan: "Je to divné," nepřu se s tebou :-( "Určitě bude v pořádku. Uvidíme, co zjistíš tím kouzlem. Ale až nabereš síly a vyléčíš se."
(19:40) Morigan -> Ketryn: "Budu potřebovat, abys mě nějak kryla, pokud by mě Ragnar nějak hlídal. Nebo někoho pověřil, aby mě hlídal," zamračím se.
(19:42) Ketryn -> Morigan: "No, to my si v tomhle s Ragnarem hrozně rozumíme," ušklíbnu se, když si vzpomenu na náš konflikt na cestě z Lúúderu. "Samozřejmě, že ti pomůžu, ale až ti bude trochu líp," trvám si na svém.

(09:44) Morigan: (Vedly jsme debatu, že?)
(09:44) Ketryn: (Jo, právě koukám, kde jsme skončily :-) )
(09:45) Ketryn: "Je to prostě největší šmejd, jaké jsme měly tu čest potkat," shrnu to s úšklebkem. "Budeš se moct aspoň trochu vyléčit magicky?"
(09:50) Morigan: "Jo, postupně určitě. Kromě tohohle," ukážu na ruku.
(09:51) Ketryn: "No..." zatvářím se nešťastně. "To nám opět dokazuje, jaký je magie krve hnus..."
(09:51) Ketryn: "Mor, já se o tebe tak bála!" obejmu tě.
(09:52) Morigan: Opětuju ti objetí. "Musím to kouzlo udělat ale znovu," řeknu pak.
(09:55) Ketryn: "Znovu?"

(20:52) Morigan -> Ketryn: "Pro tvojí informaci, některý věci se nevyřeší v minutě!"
(20:57) Ketryn -> Morigan: "Dík za ponaučení," ušklíbnu se ironicky.
(20:58) Ketryn -> Morigan: "Fajn, jak chceš..." pustím ho, ať si dělá, co chce.
(21:06) Morigan -> Ketryn: Neodejde, ale nic dalšího neudělá.
(21:13) Ketryn -> Morigan: "Nechám tě raději na pokoji," řeknu odevzdaně. Snažím se skrýt bolestný výraz a jdu raději pryč.
(21:14) Morigan -> Ketryn: K6
(21:15) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(21:16) Morigan -> Ketryn: Ve tmě jeskyně se ti povede do mě vrazit. Sice to nebyla žádná velká rána, ale chvíli popadám dech.
(21:17) Ketryn -> Morigan: "Mor, jsi v pohodě?" vyhrknu. "Promiň, vůbec jsem tě neviděla."
(21:19) Morigan -> Ketryn: "Jo, jenom... mám ještě trochu to... naražený žebra," vydechnu.
(21:21) Ketryn -> Morigan: "Naražený?" nezdá se mi to. "Raději se posaď." Dívám se, kam by sis mohla sednout.
(21:21) Morigan -> Ketryn: "Z vězení," upřesním.
(21:22) Ketryn -> Morigan: "No to je mi jasný. Jen to vypadá, že je máš víc než naražený."
(21:29) Morigan -> Ketryn: "To se vyléčí," prohlásím.
(21:31) Ketryn -> Morigan: "Tak to bys měla hlavně zůstat v klidu, nabrat sílu a zaléčit si to," řeknu starostlivě. "Olleho zlomená žebra skoro zabila," ušklíbnu se.
(21:31) Ketryn -> Morigan: "Ještě nějaké zranění jsi nám zatajila?"
(21:35) Morigan -> Ketryn: "Prý zatajila!" odfrknu si. "Rita Ragnarovi odhláskovala celou mojí diagnózu!"
(21:37) Ketryn -> Morigan: "To je dobře, aspoň tě trochu ohlídá."
(21:40) Morigan -> Ketryn: "Na to myslím nebude moc času," řeknu.
(21:42) Ketryn -> Morigan: "No..." vzdychnu. "Tedy jestli se Ragnar rozhodne něco dělat. Říkali, že když jsi spala, že tam byl Asbjorn?"
(21:50) Morigan -> Ketryn: "Říkali mi to," přikývnu. "Ale prý se nějak moc... neshodli," řeknu opatrně.
(21:53) Ketryn -> Morigan: "No, to tedy neshodli. Ta atmosféra se dala skoro krájet," vzdychnu. "Asbjorn se chtěl s Ragnarem domluvit, co teď dál, ale ten to odmítl jakkoli řešit. Myslím, že jsi ho zajímala jen ty a jestli budeš v pořádku."
(21:53) Ketryn -> Morigan: "Asbjorn vypadal dost nemile překvapený."
(21:54) Ketryn -> Morigan: "Ale snad to aspoň trochu pochopil."
(21:56) Morigan -> Ketryn: "To je mi moc líto," řeknu upřímně. "Asbjorn se za mě opravdu postavil a vůbec to nemusel udělat."
(21:58) Ketryn -> Morigan: "Udělal to, protože cítil, že je to správné."
(21:58) Ketryn -> Morigan: "A podobně Norell."
(21:59) Ketryn -> Morigan: "A to ho Ragnar večer před tím soudem praštil," vzpomenu si.
(22:00) Morigan -> Ketryn: "Koho praštil??"
(22:00) Ketryn -> Morigan: "Norella..." uvědomím si, že jsem dřív mluvila než myslela.
(22:01) Ketryn -> Morigan: "Všichni jsme měli nervy na pochodu a Ragnarovi to nějak ujelo..."
(22:03) Morigan -> Ketryn: "Ach bohové!"
(22:03) Morigan -> Ketryn: "I když já mám tedy co říkat," řeknu pak skepticky.
(22:04) Ketryn -> Morigan: "Myslím, že vy jste oba stejní," přikývnu. "Taky jsi si to v tom vězení zrovna neulehčila."
(22:07) Morigan -> Ketryn: "Myslela jsem, že mi chce ublížit!" hájím se.
(22:08) Ketryn -> Morigan: "No, tak ti ublížil..." vzdychnu.

(19:04) Morigan -> Ketryn: Navečeříme se s vámi, snažím se tam pak základně zorientovat, ale věnuju se dětem. Jsem nesmírně šťastná, že přežili ve zdraví jarlovy nájezdy.
(19:04) Morigan -> Ketryn: Taky musím Anabelle vysvětlit, že jí zmizel táta :-(
(19:07) Ketryn -> Morigan: To jsem taky ráda! Jsem šťastná, že jste zase spolu, i když to se mnou dost emočně hýbe, což se snažím nějak ustát. Držím se ale raději trochu stranou.
(19:08) Ketryn -> Morigan: No, to budeš muset :-( Já jsem se do toho nepouštěla, že bude lepší, když jí to řekneš ty.
(19:11) Morigan -> Ketryn: Hlavně pak hodlám Jamese najít, nebo aspoň zjistit, kde je a doufám, že ty mi pomůžeš (budeš mě krýt).
(19:12) Ketryn -> Morigan: Cože? A jak ho chceš hledat? A jak tě budu krýt?
(19:16) Ketryn -> Morigan: Jo no jo vlastně, ten prstýnek!
(19:24) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě to kouzlo samo o sobě nic neřeší, ale stejně.
(19:29) Ketryn -> Morigan: Jasně, to chápu. Aspoň budeš vědět, jestli je v pořádku.
(19:29) Morigan -> Ketryn: Ale to určitě nechám na jindy, nic ti zatím neříkám.
(19:31) Ketryn -> Morigan: No to mě ani nenapadlo, že bys to chtěla dělat hned teď!
(19:32) Morigan -> Ketryn: Potom když večer uložím děti, tak se vrátím k ostatním k ohni, který hoří v té velké jeskyni, nedaleko vchodu.
(19:32) Morigan -> Ketryn: Děti spí tak nějak všechny dohromady v jedné z průchozích jeskyní.
(19:35) Ketryn -> Morigan: To je dobré, aspoň jsou tam nějak na dohled.
(19:36) Ketryn -> Morigan: K ohni si taky sednu, než se půjde spát, ale je mi tam asi ještě hůř a jsem hluboko ponořená ve svých myšlenkách.
(19:39) Ketryn -> Morigan: Za Sigfriedem sama asi nejdu, nemám dneska už sílu na další odmítnutí.
(19:42) Morigan -> Ketryn: Já se jen tisknu k Ragnarovi a v žádném případě nezačínám s tím, co budeme dělat dál, i když brzy s tím určitě začnu, jestli bude Ragnar pořád mlčet.
(19:43) Ketryn -> Morigan: No dneska je asi ještě brzy s tím začínat.
(19:58) Morigan -> Ketryn: Taky jsme všichni ještě unavení.
(20:01) Ketryn -> Morigan: No právě.
(20:05) Ketryn -> Morigan: Nebo, podařilo by se mi odchytit Sigfrieda trochu stranou? Třeba když se půjde spát?
(20:07) Morigan -> Ketryn: Úplně stranou od všech asi ne.
(20:09) Ketryn -> Morigan: Myslím aspoň trochu. Nejde třeba na záchod?
(20:15) Morigan -> Ketryn: K6
(20:18) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(20:23) Morigan -> Ketryn: Samotného ne, maximálně někde trochu opodál.
(20:27) Ketryn -> Morigan: Tak to nakonec nevydržím a když je opodál, tak za ním zajdu. "Sigfriede..." chytnu ho za zápěstí.
(20:29) Morigan -> Ketryn: "Ano?" otočí se k tobě.
(20:30) Ketryn -> Morigan: "To teď bude takhle, že se mnou nebudeš mluvit?" zeptám se polohlasem.
(20:33) Morigan -> Ketryn: "Já s tebou mluvím."
(20:35) Ketryn -> Morigan: "No... skoro nic jsi mi neřekl a beze slova jsi odešel."
(20:36) Morigan -> Ketryn: "Šel jsem se projít. To nesmím?"
(20:37) Morigan -> Ketryn: "Navíc je tu potřeba dost práce a já mám dvě zdravé ruce a sílu, nevidím na tom nic divného."
(20:40) Ketryn -> Morigan: To raději nekomentuji. Dovede mě k šílenství. "Co bude teď dál? Dokážeš se s tím smířit a odpustit mi? Nebo mě vyženeš? Nebo já nevím."
(20:40) Morigan -> Ketryn: "Vypadám, že bych tě vyháněl?"
(20:42) Ketryn -> Morigan: "Ne, nevypadá to vůbec nijak!"
(20:44) Ketryn -> Morigan: "Sigfriede, potřebuju tě! Potřebovala jsem tě i před tím!" ujedou mi nervy, i když se stále snažím mluvit potichu. "Dokážeš si vůbec představit, jak jsem na tom byla? Byly chvíle, kdy už jsem to chtěla všechno vzdát! Jsem jenom člověk, nejsem z kamene."

(11:11) Ketryn -> Morigan: Jsem vážně ráda, že jste v pořádku tady! Uvítala jsem se s tebou, ale jinak jsem zamlklá a držím se spíš stranou. Vlastně bych se nejraději úplně vypařila. Dívám se po Sigfriedovi, ale odvahu za nim znovu jít zatím nenajdu.
(11:15) Morigan -> Ketryn: Náš návrat celkem zvedne všeobecnou náladu.
(11:16) Ketryn -> Morigan: To věřím, myslím, že se všem hodně ulevilo, že jste tu a v relativním pořádku.
(12:19) Morigan -> Ketryn: Znovu se tam mluví o tom soudu, i když už všichni věděli, jak to probíhalo a dopadlo.
(12:21) Ketryn -> Morigan: Otázka, jak to bude teď dál, asi zůstává dost otevřená, co? A cestou jste žádné problémy neměli?
(12:21) Morigan -> Ketryn: Cesta proběhla úplně v pořádku. O tom, co bude dál, ostatní docela polemizují, ale Ragnar se k tomu vůbec nevyjádří.
(12:22) Ketryn -> Morigan: No, to jsem docela zvědavá, kdy se k tomu rozhodne vyjádřit.
(12:31) Morigan -> Ketryn: Zatím to vypadá tak, že všichni zůstaneme tady.
(12:32) Ketryn -> Morigan: Takový exilový tábor.
(12:33) Morigan -> Ketryn: To je dost. Abychom tu nemuseli nakonec zůstat úplně.
(12:33) Ketryn -> Morigan: To ale taky nepůjde na furt :-/

(22:01) Morigan -> Ketryn: To je mi jasné, ale děti neumím vymazat :-(
(22:02) Ketryn -> Morigan: Já vím že ne, a ani nechci. Jen mi to vážně vhání slzy do očí a musím s tím dost bojovat. Když k tomu přičtu ještě vše ostatní, tak bych se opravdu nejraději vypařila.

(21:27) Morigan -> Ketryn: Jíte všichni dohromady tam venku, kdyby to byla jiná situace, docela by se ti to líbilo, je to jak nějaký tábor.
(21:28) Ketryn -> Morigan: No, za téhle situace si to bohužel zrovna neužívám :-/ Spíš mám problém jíst, ale musím, tak to do sebe páčím.
(21:29) Ketryn -> Morigan: Ono celkově to musí být dost chmurné :-(
(21:30) Ketryn -> Morigan: Sigfried se ukáže??
(21:30) Morigan -> Ketryn: Jo, vrátí se spolu se Sorrenem a Giselhrem odněkud a jdou si pro jídlo taky.
(21:32) Ketryn -> Morigan: To se mi uleví. Dívám se po něm a mám chvíli nutkání za ním jít, ale nakonec se neodhodlám. Říkám si, že bych mu měla dát trochu čas a prostor. Tedy vlastně já vůbec nevím.
(21:34) Morigan -> Ketryn: Všimneš si, že tě Anabella upřeně pozoruje.
(21:35) Morigan -> Ketryn: Mezi tím vším se nahání Thorin s Tyrellem, které ani Arletta nedonutila se navečeřet v klidu.
(21:36) Ketryn -> Morigan: To by mě zajímalo, co všechno ví, vidí a dokáže poznat. Pokusím se na ni usmát, ale veselé to rozhodně není.
(21:36) Ketryn -> Morigan: To jsou vážně ďáblíci. Budu se jí snažit s nimi pak pomoct.
(21:38) Morigan -> Ketryn: "Táta!" uslyšíš pak zavřísknout Thorina, aby o pár vteřin později Tyrell zavolal úplně stejným hlasem "Máma!"
(21:40) Ketryn -> Morigan: Tak to automaticky vyskočím na nohy a dívám se, kde jste. Spadne mi obrovský kámen ze srdce, že jste tady!
(21:40) Morigan -> Ketryn: Přišli jsme úplně jinudy, než vy, tou hlavní stezkou od vody.
(21:42) Ketryn -> Morigan: Jak jsi na tom?? Počkám, až se s tebou budu moct uvítat, tedy jestli to přes děti půjde :-)
(21:47) Morigan -> Ketryn: Nejdřív musím ustát ten nálet dvojčat, ještě, že je tam Ragnar a rozdělíme si je. Ruku mám ovázanou a zavěšenou, ale jinak jsem se snažila dát trochu do pořádku, abych nevypadala tak děsivě. Stopy po bití na obličeji ale ještě jsou znát.
(21:48) Ketryn -> Morigan: Tak to počkám, než se to tam trochu uklidní a půjdeš si třeba sednout.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě vás očima hledám tak nějak postupně všechny.
(21:49) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že už jsi byla schopná cesty.
(21:50) Ketryn -> Morigan: Když už jsi trochu volná, tak tě jdu úlevně obejmout, asi více méně mlčky.
(21:51) Morigan -> Ketryn: Anabella vstane a i když ke mě jde dost rozvážně a poklidně, rozhodně mě pevně obejme a nechá se pochovat.
(21:53) Ketryn -> Morigan: Asi mi to celé vžene slzy do očí. Jak jsem psychicky nabouraná, tak jsem na měkko úplně ze všeho.
(21:54) Ketryn -> Morigan: Takže pak zůstanu jen stát a dívám se na vás.
(21:57) Morigan -> Ketryn: Postupně se jdu vítat se všemi, bude to trochu na dlouho. S námi se, jak se zdá, vrátili i úplně všichni ostatní.
(21:59) Ketryn -> Morigan: Když tě vidím s dětmi, tak mi to Ydu připomíná ještě víc a je to dost zničující.
(21:59) Ketryn -> Morigan: Taky se s tebou tedy pak uvítám. Jsem vážně ráda, že jsi v pořádku tady.

(20:16) Morigan -> Ketryn: (Teď teda fakt ne :-D)
(20:16) Morigan -> Ketryn: Večere je potom společná, vaří se dohromady a zatím venku před tou velkou jeskyní. Tam také konečně uvidíš i Anabellu a Lunwera.
(20:17) Ketryn -> Morigan: Tak je taky dojdu pozdravit.
(20:18) Ketryn -> Morigan: Ježiš, James! Dojde mi najednou, že Anabella asi nic neví.
(20:18) Ketryn -> Morigan: Vypadají oba v pořádku?
(20:19) Morigan -> Ketryn: Vypadají úplně v pořádku. Anabella tě z dálky pozoruje, asi tě viděla i dřív, než ty jí.
(20:21) Ketryn -> Morigan: Tak zajdu k nim. I když si v tu chvíli vzpomenu na toho Jamese, takže jediné, co ze sebe vypravím je: "Ahoj Anabell, Lunwere."
(20:22) Morigan -> Ketryn: "Ahoj Katryn," odpoví ti Anabella jasným hlasem. "Vypadáš unaveně."
(20:24) Ketryn -> Morigan: No, ta má postřeh. "Byla to dlouhá a náročná cesta," pokrčím rameny. (asi musím vypadat příšerně :-D)
(20:26) Ketryn -> Morigan: "Máma by měla snad co nejdřív dorazit, potřebovala si hodně odpočinout, tak zatím zůstali v Kattegattu."
(20:28) Ketryn -> Morigan: Že jste nedorazili dneska mě ale fakt zrovna neuklidňuje.
(20:30) Morigan -> Ketryn: "Byla zraněná?" zeptá se.
(20:31) Ketryn -> Morigan: "Byla," přikývnu.
(20:32) Ketryn -> Morigan: "Ale měla by být v pořádku."
(20:33) Ketryn -> Morigan: Dál moc nevím, co jí říct.
(20:45) Ketryn -> Morigan: "Asi potřebovala ještě další den na zotavení, tak snad dorazí zítra."
(21:08) Ketryn -> Morigan: "Asi bychom se měli jít najíst," navrhnu.

(19:19) Ketryn -> Morigan: Tak se ještě chvíli pokouším najít tu cestu, ale pak se asi budu muset někoho zeptat, jak se dostanu zpátky? Tedy jestli tam stále někdo je? Abych tu večeři vůbec stihla :-D I když teď mě hlad asi trochu přešel.
(19:19) Ketryn -> Morigan: Taky se můžu jít ještě podívat ven, jestli to jde.
(19:32) Morigan -> Ketryn: Bloudíš tam jen chvilku, než se tě někdo ujme, aby ti vysvětlil, jak to tady chodí.
(19:35) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň něco, tak poslouchám a nechám si vysvětlit, kudy kam a kdy.
(19:36) Ketryn -> Morigan: Budu se tu muset začít nějak orientovat. I když momentálně jsem myšlenkami napůl mimo. A to, že vy jste ještě nepřišli, mi taky na klidu nepřidává.
(19:37) Morigan -> Ketryn: Do večeře pochopíš jednoduchý systém, i když ta orientace ti možná bude chvilku trvat. Není to nic složitého, velká (a je opravdu velká) jeskyně slouží ke stavbě lodí a ukládání materiálu, ale jsou tu i ohniště, momentálně vyhaslá a i osobní věci některých.
(19:39) Morigan -> Ketryn: Ostatní jeskyně (kromě té zásobovací) jsou různě velké a různě položené a většinou jsou prostě nějak obsazeny jednotlivými lidmi nebo skupinami a rodinami. Tam, kde ses probudila, má Sigfried nějaké věci a nejspíš tam spává celá vaše rodina.
(19:40) Ketryn -> Morigan: No, musím pak najít svoje věci a zjistit, kde budu spát.
(19:40) Ketryn -> Morigan: Jo, tak asi tam. I když po tomhle moc nevím... :-/
(19:42) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň že už vím, kde se spí, jí a chodí ven.
(19:42) Ketryn -> Morigan: Určitě se pak budu snažit zapojit do přípravy jídla a tak, ale dneska na to nemám sílu.
(19:43) Morigan -> Ketryn: Není to tak složité, jak se ti zpočátku zdálo a těch východů z toho jeskynního komplexu je víc. Minimálně u té velké, nejotevřenější jeskyně je pak velká a široká skalní římsa, kde se většinou vaří a tou cestou se tam taky asi tahal materiál na lodě. Ale i tak se museli pořádně nadřít.
(19:45) Ketryn -> Morigan: Tak si to tam celé do té večeře projdu.
(19:45) Ketryn -> Morigan: Jo a taky si zjistím, kam se chodí na záchod.
(19:46) Ketryn -> Morigan: A pak se asi přidám nějak k ostatním. I když bych se nejraději zničeně schoulila někde o samotě do kouta a tam zůstala na vždy.
(19:46) Morigan -> Ketryn: To je tam vyřešené takovou přírodní latrínou, ale musí se tam trošku vyšplhat.
(19:47) Ketryn -> Morigan: Tak tam to taky prozkoumám, abych věděla.
(19:49) Ketryn -> Morigan: Sigrieda asi nikde nevidím, viď :-(?
(19:50) Morigan -> Ketryn: Ne, to ne.
(19:53) Ketryn -> Morigan: Někam si tam pak o samotě sednu a počkám na večeři. Není mi zrovna hej.
(19:53) Ketryn -> Morigan: Jo a vlastně dojdu se podívat za Gwen.
(19:55) Morigan -> Ketryn: Gwen je většinu času venku, nechce být zalezlá uvnitř. Moc ale s nikým nekomunikuje.
(19:58) Ketryn -> Morigan: Tak pokud jí někde vidím, tak ji dojdu aspoň pozdravit. A zkusím s ní navázat řeč tím, že ji povyprávím, jak probíhal ten soud. Pokud to s ní tedy aspoň trochu půjde a neodejde.
(20:03) Morigan -> Ketryn: Neodejde, ale moc nedává najevo, že by tě poslouchala.
(20:05) Ketryn -> Morigan: Tak jí to stejně celé vyprávím. Aspoň zaměstnám i sebe, abych neupadla do úplně deprese.
(20:08) Morigan -> Ketryn: (Ty to tam máš poslední dobou opravdu hodně tragické...)
(20:09) Ketryn -> Morigan: (No, díky :-D Mám pocit, že se mi tam život sype jak věž z karet :-D)
(20:10) Ketryn -> Morigan: Takhle tam s ní nebo sama počkám do té večeře.
(20:11) Ketryn -> Morigan: (I když tohle jsem si nadrobila sama.)
(20:14) Ketryn -> Morigan: (Jako je fakt, že teď tam nemám zrovna nejlepší období :-D)
(20:15) Ketryn -> Morigan: (Ale to nikdo z nás.)

(10:24) Ketryn -> Morigan: Tak jdu pomalu zpátky do té velké jeskyni zabraná do svých myšlenek, jestli to se Sigfriedem zvládneme :-( Vidím ho tam někde, asi ne, co? Pokusím se pak najít cestu zpátky, kudy mě přivedl Tyrell. Cítím se dost zoufale, ale nemohla jsem mu to tajit. Navíc o nás věděla spousta lidí a kdyby se to dozvěděl nějak jinak, tak by to bylo ještě horší.
(10:46) Morigan -> Ketryn: Ne, Sigfrieda tam nikde nevidíš. K6
(10:46) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(10:47) Ketryn -> Morigan: Ještě bych s ním chtěla mluvit, ale asi bude lepší dát mu trochu čas.
(10:47) Morigan -> Ketryn: Cestu nějak úplně nemůžeš najít.
(10:48) Ketryn -> Morigan: No bezva, ještě tady zůstanu uvězněná u lodí :-D
(10:49) Ketryn -> Morigan: Tak se ještě chvíli pokouším, a pak se když tak někoho zeptám, jak se dostanu zpátky. Tedy jestli tam stále někdo je.
(11:17) Ketryn -> Morigan: Abych tu večeři vůbec stihla :-D I když teď mě hlad asi trochu přešel.