Druhá strana (3 strany zpět) | Herna - Aragorn.cz

21:49) Morigan -> Margare-tka: Dny jsou pro tebe i tak hodně podobné a nic nového se nedozvídáš. Možná se děje, ale k tobě to většinou nedojde.
(21:50) Margare-tka: Snažím se něco pochytit, ale hlavně si hlídám sáru, aby se něco nestalo, když je tam teď tolik lidí, tak by se mohlo častěji porážet. tak hlídám.
(21:56) Morigan: S vašima zásobama to asi opravdu zamíchá.
(21:59) Margare-tka: No bude stačit nás chvilku nechat ve městě a budeme mít za chvili hlad.
(21:59) Morigan: Tak to se ti zatím celkem daří.
(22:00) Morigan: Jak ubíhají dny a pořád se zdánlivě nic neděje, jsi z toho čím dál nervóznější, protože je ti jasné, že se bude muset začít něco dít a nevíš, kdy to přijde.
(22:01) Morigan: I když je pořád chladný vzduch a občas prší, zima už je nadobro pryč a jaro je každým dnem silnější, i když je to prostě severské jaro.
(22:07) Margare-tka: Kdyby to šlo, tak se se Sárou seberu a jdu:-D
(22:15) Morigan: To by si asi někdo všiml :-D
(22:16) Morigan: k6
(22:29) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(22:30) Margare-tka: Hlavně bych asi nikam moc nedošla, když nemám kam:-D
(22:46) Morigan: Jsi jedna z posledních, co se dozví, že se něco děje v Síni.
(22:59) Margare-tka: No to je super. Tak se tam jdu podívat.
(23:03) Morigan: Zjistíš, že je tam hodně přeplněno.
(23:03) Morigan: Vidíš Ariho, který si nezapomněl vylézt na své vyvýšené místo, takže pravděpodobně přišel někdo, kdo s ním chce mluvit.
(23:15) Margare-tka: Aha, tak se koukám kdo to je.
(23:17) Morigan: Dojdeš k názoru, že jich je víc, ale přes ostatní tam nemůžeš vidět a zatím tam mluví tolik lidí, že ani není slyšet žádný konkrétní hlas.
(23:26) Morigan: "Vydej nám našeho bjarga, kterého bezdůvodně a bez jakéhokoli práva držíš ve svém domě!" uslyšíš konečně nějaký hlas a skoro bys řekla, že je to Olle.
(23:33) Margare-tka: No super. Takže k Asbjornovi přibudou ještě oni.

(18:32) Morigan -> Ketryn: "Já a Floki budeme na lodích, chci velet flotile, na Sigfriedovi jsem nechal záložní armádu v lesích. Rád bych tu měl Morigan... rád bych počkal, ale nejde to."
(18:38) Ketryn -> Morigan: Jsem docela překvapená, že mě o tom takhle informuje. "Já vím... chtěla bych ti říct, kdy a kde se objeví, ale vážně to nevím."
(18:46) Ketryn -> Morigan: "Kdy budete odjíždět?" zeptám se.
(18:51) Morigan -> Ketryn: "Teď," odpoví stručně.
(18:52) Ketryn -> Morigan: "Teď hned?" tím mě překvapil, když už je večer.
(18:52) Morigan -> Ketryn: "Rád bych, kdyby ses pokusila, tedy pokud se Morigan "objeví" tady... nebo pokud sem dojde... aby nepodnikala nic riskantního. I za cenu, že se nepřipojí k armádě," podívá se ti do očí.
(18:56) Ketryn -> Morigan: Zůstanu na něho koukat. "Můžu se o to samozřejmě pokusit, ale ty myslíš, že by mě v takovém případě poslechla? Pokud se vrátí, tak vás v tom nebude chtít nechat samotné..."
(18:57) Morigan -> Ketryn: "Možná to ani nebude trvat tak dlouho."
(19:01) Ketryn -> Morigan: "Ukažte tomu hazlovi, co mu patří," usměju se smutně. "Můžu ti slíbit, že kdyby se Morigan objevila, budu se snažit, aby nepodnikla nějakou riskantnost," řeknu, abych ho trochu uklidnila.
(19:07) Ketryn -> Morigan: "Ragnare, když už jsme těch žádostí..." řeknu opatrně. "Neubližujte, prosím, Margaret, pokud se k ní dostanete."
(19:08) Morigan -> Ketryn: "Myslím si, že jí ublíží sám," řekne Ragnar.
(19:11) Ketryn -> Morigan: "No, to se taky obávám," řeknu nešťastně. "Bude ji chtít použít proti Morigan. Prosím, pokud budete moct něco udělat...."
(19:17) Morigan -> Ketryn: "Měla bys vědět, že nikdy neohrozím nikoho ze své armády kvůli ženské, na které mi nesejde."
(19:18) Morigan -> Ketryn: "Momentálně jí proti Morigan ani použít nemůže."
(19:18) Ketryn -> Morigan: "To vím," přikývnu.
(19:21) Morigan -> Ketryn: "Pokusím se, aby si co nejdéle jarl myslel, že je Morigan s námi," řekne.
(19:22) Ketryn -> Morigan: To je pro Margaret dost špatná varianta, ale nedovážím se to říct, tak jen přikývnu.
(19:27) Ketryn -> Morigan: "Jen prosím, když to půjde, neubližujte Margaret a vemte ji k sobě," trvám si aspoň a tomhle. Víc z něj nemám šanci dostat.
(19:28) Morigan -> Ketryn: "Myslíš, že jí bude lépe jako zajaté?" zajímá se.
(19:31) Ketryn -> Morigan: "Ne jako zajaté...ale prostě s námi. Ragnare, ona je v tomhle všem taky obětí. Pokazila to, ano, ale ne schválně. Je pro mě a Morigan jako sestra."

(12:07) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(12:07) Ketryn -> Morigan: Bohové :-/
(12:08) Ketryn -> Morigan: (:-D)
(12:12) Ketryn -> Morigan: Fakt mi to teď hází... To je odplata za tu jednu serii šestek.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(12:58) Morigan -> Ketryn: Ale zase možná se všechno dozvíš až když bude po všem, to taky není úplně k zahození...
(13:00) Ketryn -> Morigan: No nevím... abych se toho psychicky vůbec dožila :-D A taky je otázka, co se dozvím.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(15:32) Morigan -> Ketryn: Tak si hoď ještě jednou večer.
(15:33) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(15:33) Ketryn -> Morigan: Ne, kostka mě teď prostě mučí :-D
(15:39) Morigan -> Ketryn: Mě už teda taky! Takže nic, spojení se nepodaří. Začneš už být nervózní z toho, proč se to nedaří, jestli se něco nestalo.
(15:41) Ketryn -> Morigan: Já nevím, jestli se má nervozita a strach mohou ještě stupňovat.
(15:54) Morigan -> Ketryn: Vlastně už asi moc ne, je to spíš takové permanentní.
(15:56) Ketryn -> Morigan: No je to krize...
(16:17) Morigan -> Ketryn: Takže ani moc nevnímáš, co se kolem tebe děje, o děti se snažíš starat nějak automaticky.
(16:20) Ketryn -> Morigan: Jo o děti se starám. A samozřejmě se snažím vnímat, kdyby se dělo něco vážného.
(17:12) Morigan -> Ketryn: "Chci s tebou mluvit," řekne ti pak Ragnar v podvečer vážným tónem a pokyne ti, abys ho následovala do domu. V kuchyni někdo je, takže do jedné z ložnic.
(17:14) Ketryn -> Morigan: No bezva, vyloženě se cítím na vážné rozhovory s Ragnarem... Tak jdu za ním a dívám se dost tázavě, co se děje?
(17:55) Morigan -> Ketryn: "Arletta jako moje nejbližší rodina přislíbila chránit moje děti," začne bez úvodu. "Ve Wotanu vás moc nezbyde. James chce zůstat, věřím, že když na to dojde, bude dost platný."
(17:58) Ketryn -> Morigan: Moc nechápu, kam tím míří. "Já se samozřejmě taky postarám a budu chránit tvé děti, jak jen budu moct. Už jsem to slíbila Morigan."
(18:01) Morigan -> Ketryn: "Tím myslím, že za ně nemáš zodpovědnost. Máš toho sama dost."
(18:05) Ketryn -> Morigan: "Samozřejmě že za ně cítím zodpovědnost... ale jak myslíš," nemám sílu se s ním teď přít, i když to kvůli tobě vnímám jinak.

(09:23) Morigan -> Ketryn: Ráno vstávají opravdu brzy, v podstatě je ještě noční tma, ale než osedlají koně a ozbrojí se, začne už svítat, ono to potom jde rychle.
(09:28) Ketryn -> Morigan: Vstávám taky, abych se mohla se všemi rozloučit. Jako fakt se snažím být statečná, ale je ve mně malá dušička.
(09:33) Ketryn -> Morigan: Rozloučení se Sigfriedem si nechám nakonec. Já tak nenávidím loučení! Pevně ho obejmu a políbím. "Prosím, snaž se mi vrátit celý... Miluji tě," řeknu potichu. "Ukažte tomu hajzlovi, co mu patří."
(09:43) Morigan -> Ketryn: (Mě je smutno za vás všechny :-(
(09:46) Ketryn -> Morigan: (No, a co děláš asi ty :-( Už jsem z toho všeho vážně uzlíček nervů.)
(09:57) Morigan -> Ketryn: Jsou připraveni na odjezd rychle. Ragnar je samozřejmě taky vzhůru, jako i většina vesnice, i když je tak brzy.
(09:58) Morigan -> Ketryn: Ragnar s Flokim se pak s tebou vrátí do domu a cestou mluví o lodích a jak poskládají posádky.
(10:03) Ketryn -> Morigan: Včera jedno loučení, dneska druhé, ty někde v prdeli a Richie je taky v pěkné bryndě a ještě se s ním nemůžu spojit... Myslím, že veselou náladou opravdu neoplývám. Funguji jen na nějaký automat, abych se postarala o děti.
(12:11) Morigan -> Ketryn: Takže ani moc nevnímáš, o čem se baví a vlastně na tom tolik nezáleží, jisté je, že brzy odjedou taky.
(12:13) Ketryn -> Morigan: No stejně tomu moc nerozumím.
(12:13) Ketryn -> Morigan: Opravdu to šlo po jejich návratu všechno rychle...
(12:14) Ketryn -> Morigan: Doufám, že aspoň s těma loděma nebude jarl počítat.
(12:17) Morigan -> Ketryn: Většinu posádek bude podle všeho tvořit vojsko jarla Gorana, tedy samozřejmě vždycky na lodi budou zkušení naši, kteří je umí dobře ovládat. Je to asi hlavně proto, že místní se vyznají mnohem víc v lese a v terénu, tak zůstanou spíš na souši.
(12:22) Ketryn -> Morigan: Aha, to mě nějak nenapadlo, myslela jsem že tam pojedou naši.
(12:23) Ketryn -> Morigan: A Ragnar s Flokim?
(12:23) Morigan -> Ketryn: Ti pojedou určitě na lodích.
(12:28) Ketryn -> Morigan: Už jsem se dala na modlení. A snažím se ignorovat myšlenky, jestli je Olle ještě vůbec naživu :-(
(12:29) Ketryn -> Morigan: Fakt doufám, že budeme mít štěstí a budou při nás všech bohové stát. Až odjedou i s loděma, tak už to bude úplně definitivní.
(12:36) Ketryn -> Morigan: Jinak se snažím fungovat a zároveň vnímat, co se děje a bude dít.

(12:25) Morigan -> Margare-tka: "Říkám si, jestli ještě je nějaká šance vyhnout se dobývání města a vyřešit to diplomaticky. Ale obávám se, že diplomacie není silnou stránkou barbarů," usoudí Daniel zamyšleně.
(12:37) Margare-tka -> Morigan: "Myslím, že v tomhle moc šancí nevidím......Už se to táhne dlouho k k tomuhle to vedlo chcě nechtě."
13:01) Morigan -> Margare-tka: "Pak asi zvítězí ten silnější," pokrčí rameny.
(13:02) Margare-tka -> Morigan: "No možná i rozumnější."

(19:37) Morigan -> Ketryn: (Počkej chvilku, jdu vyhrabat kalendář :-)
(19:46) Ketryn -> Morigan: (Kolik už uběhlo od toho pouta?)
(19:48) Morigan -> Ketryn: (To právě jdu najít. Možná už to bude ten týden.)
(19:49) Ketryn -> Morigan: Snažím se to hlídat, i když jsem rozhozená a vynervovaná.
(20:08) Morigan -> Ketryn: Jo, už je to asi ten týden.
(20:10) Ketryn -> Morigan: Tak to se navečer v tu samou dobu budu soustředit. I když jsem tedy fakt v soustředěném stavu :-/
(20:15) Morigan -> Ketryn: k6
(20:18) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(20:18) Ketryn -> Morigan: Hm :-(
(20:23) Morigan -> Ketryn: Tak zatím nic, asi tě všichni ostatní a děti moc ruší.
(20:24) Ketryn -> Morigan: No, kdyby jenom děti. Zkusím jít když tak pak na chvíli ven.
(20:35) Morigan -> Ketryn: Tak se jdeš ven trochu distancovat a uklidnit a zkus si hodit znovu.
(20:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(20:38) Morigan -> Ketryn: Nic moc. Ale pochopíš z toho, že se jim spojení přes zrcadlo podařilo.
(20:40) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň něco. A poznám, jestli to Richie už konečně nekomu řekl?
(20:42) Morigan -> Ketryn: K6
(20:42) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:42) Ketryn -> Morigan: To je fakt bída :-/
(20:47) Morigan -> Ketryn: Tak to bohužel nepoznáš. Asi jsi opravdu rozhozená :-(
(20:48) Ketryn -> Morigan: To mi na náladě vůbec nepřidá. Navíc už asi začínám být unavená.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:58) Morigan -> Ketryn: Máš tedy dneska dost špatný den.
(21:00) Ketryn -> Morigan: To mám :-/
(21:03) Morigan -> Ketryn: Unavená se cítíš, tak se pak pomalu vrátíš. Během celého dnes se všichni taky zbrojí a chystají a ani moc nebyli doma, ale asi někde v lese/táboře.
(21:04) Ketryn -> Morigan: A kdy chtějí vyrážet? To se nebude čekat, až jak to s Asbjornem dopadne? Až odjede i Sigfried a ostatní, tak už budu v naprosté krizi :-(
(21:07) Morigan -> Ketryn: Nevyráží celá armád, ale pojedou na etapy, Sigfried ale odjíždí taky.
(21:08) Morigan -> Ketryn: *celá armáda
(21:08) Ketryn -> Morigan: Jako už zítra? Asi mě popadá panika.
(21:13) Morigan -> Ketryn: Měli by jet blíž ke Kattegattu a jistit to tam ze zálohy.
(21:14) Ketryn -> Morigan: Tak to budu mít zítra další blbý den. A kdy tedy jedou?
(21:14) Morigan -> Ketryn: Taky ráno.
(21:15) Ketryn -> Morigan: Další loučení mě zabije.
(21:16) Ketryn -> Morigan: Tak to se večer snažím být se Sigfriedem, když se vrátí z tábora.

(16:10) Morigan -> Ketryn: Není ti asi moc do řeči, když se vrátíš domů a chystáš se spát.
(16:12) Ketryn -> Morigan: No, to mi tedy není :-/. Mám o Olleho vážně strach a i když se snažím nebýt rozhozená, tak asi jsem. Půjdu spát asi brzo s dětmi.
(16:26) Morigan -> Ketryn: K6
(16:29) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(16:30) Morigan -> Ketryn: Tak to se ti teda zrovna neusíná dobře.
(16:31) Ketryn -> Morigan: Ani se nedivím :-/ Ale o to víc je to ubíjející.
(16:33) Morigan -> Ketryn: To ano. Potom si postupně do ložnice přijdou lehnout ostatní a pořád nespíš.
(16:35) Ketryn -> Morigan: Jestli ostatní spí, tak je to vážně iritující. Snažím se aspoň moc nepřevalovat, ale jsem vážně na nervy a neustále myslím na to, co Olleho v Kattegattu čeká.
(16:43) Morigan -> Ketryn: k6
(16:45) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(16:46) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň nějaké zlepšení.
(16:47) Morigan -> Ketryn: Usneš, ale žádný kvalitní spánek to není, pořád se budíš.
(16:50) Ketryn -> Morigan: No, to je noc :-/ Kdy odjíždějí, za svítání? Jestli budu vzhůru, tak asi opatrně vstanu a půjdu se ještě jednou rozloučit a vyprovodit je.
(16:52) Morigan -> Ketryn: Jo, měli by za svítání. Vzhůru jsi a asi i slyšíš, že jsou venku s koňmi.
(16:53) Ketryn -> Morigan: Tak potichu a opatrně vstanu, vezmu si plášť a jdu se podívat ven.
(16:57) Ketryn -> Morigan: Pokusím se zorientovat a najít Olleho. Tedy jestli už nevyjeli.
(17:01) Morigan -> Ketryn: k6
(17:01) Morigan -> Ketryn: (Dneska samý házení :-)
(17:02) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(17:04) Morigan -> Ketryn: Ještě nevyjeli a Olleho najdeš docela bez problémů, i když si trochu musí "prorazit" cestu mezi ostatními.
(17:06) Ketryn -> Morigan: Tak se k němu dostanu a pevně ho obejmu.
(17:07) Ketryn -> Morigan: "Promiň, nechci zdržovat... ale musela jsem tě ještě vidět..." vypravím ze sebe.
(17:08) Ketryn -> Morigan: Nakonec se neovládnu a políbím ho.
(17:09) Morigan -> Ketryn: Tak si hoď dvakrát K20
(17:09) Ketryn -> Morigan: Dvakrát?
(17:09) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na dvacetistěnné kostce (k20): 7
(17:09) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na dvacetistěnné kostce (k20): 4
(17:09) Morigan -> Ketryn: Jo.
(17:10) Ketryn -> Morigan: Uf, tak to jsme tam nepředvedli divadlo :-D
(17:10) Morigan -> Ketryn: No vidíš, to není tak hrozný!
(17:11) Ketryn -> Morigan: "Taky tě miluji," zašeptám, než ho pustím.
(17:24) Morigan -> Ketryn: Tak to tě políbí ještě jednou.
(17:25) Ketryn -> Morigan: Už jsem ho chtěla pustit :-D
(17:26) Ketryn -> Morigan: Pak ho ale opravdu pustím, nechci zdržovat.
(17:31) Morigan -> Ketryn: Docela rychle nasednou do sedel a vyjedou.
(17:33) Ketryn -> Morigan: Dívám se, než nezmizí z dohledu, a pak se potichu vrátím do domu. Snažím se nepodléhat strachu a krizi.

(16:48) Morigan -> Ketryn: Vyrážet budou pravděpodobně zítra ráno, do Kattegattu to není daleko, stihnout to ještě ten den, když vyjedou brzy.
(16:50) Ketryn -> Morigan: Aha...Tak to se jdu večer s Mathiasem rozloučit k Ollemu, jestli budou vyrážet hodně brzy, tak abychom nezaspali.
(17:04) Ketryn -> Morigan: "Přišli jsme se rozloučit..." vypravím ze sebe, když přijdeme do Olleho domu. Tedy pokud tam je.
(17:04) Morigan -> Ketryn: To byste asi zaspali.
(17:04) Morigan -> Ketryn: Je jich tam plno, všude jsou poházené zbroje a štíty a zbraně a všichni na nich pracují.
(17:04) Ketryn -> Morigan: "Přišli jsme se rozloučit..." vypravím ze sebe, když přijdeme do Olleho domu. Tedy pokud tam je.
(17:05) Ketryn -> Morigan: Tak se dívám po Ollem.
(17:24) Morigan -> Ketryn: Olle je tam samozřejmě taky, hned vstane, když tě vidí.
(17:26) Ketryn -> Morigan: Někam Mathiase bezpečně položím a pak jdu Olleho pevně a dlouho obejmout.
(17:28) Ketryn -> Morigan: "Chtěla jsem se rozloučit, kdybych tě už zítra nestihla," hlesnu.
(17:40) Morigan -> Ketryn: Než se vzpamatuješ, tak tě vytáhne ven z domu, aby tě políbil.
(17:42) Ketryn -> Morigan: Tak to mě zaskočí a překvapí, že se nedokážu bránit a podvědomě mu to asi oplatím.
(17:49) Ketryn -> Morigan: "Přiveď Asbjorna zpátky a nenech se, prosím, zabít," zašeptám, když se k němu tisknu. "Ať tě bohové ochraňují."
(17:56) Morigan -> Ketryn: Asi se tam docela zdržíte.
(17:58) Ketryn -> Morigan: No, asi trochu jo. Snažím se aspoň nebrečet.
(17:58) Ketryn -> Morigan: Dojdu pak pro Mathiase.
(18:06) Morigan -> Ketryn: "Víš, že tě miluju," řekl, než tě pustil.
(18:13) Ketryn -> Morigan: Takové věci mi nemůže říkat. "Já vím," zašeptám. "Taky budeš navždy v mém srdci."
(18:17) Morigan -> Ketryn: Pak tě tedy nechá už odejít.
(18:20) Ketryn -> Morigan: Jdeme pak zpátky "domů", snažím se nebýt rozhozená, ale asi jsem.

(10:50) Morigan -> Ketryn: James se tomu taky spíš snaží věřit.
(10:55) Ketryn -> Morigan: Už nic neříkám a snažím se tu informaci nějak vstřebat.
(11:05) Morigan -> Ketryn: James taky pak mlčí a dopije svůj pohárek do dna.
(11:08) Ketryn -> Morigan: Možná už by toho pití měl nechat, ale asi se ho neodvážím na to upozornit.
(11:14) Ketryn -> Morigan: Nevím, kolik je hodin, ale určitě jsem šla nějak uložit děti. A pak se vrátím k Sigfriedovi.
(12:57) Morigan -> Ketryn: Už je asi dost pozdě, i když to vypadá, že se snad většině nechce jít spát (nemyslím děti) a pořád zůstávají u toho ohně.
(12:58) Ketryn -> Morigan: No já uložila děti a budu je chodit kontrolovat, ale k ohni se ještě vrátí, kdo ví, kdy zas takový nějaký bude.
(13:28) Morigan -> Ketryn: Přesně tak, asi je to pocit, že je to možná na dlouhou dobu naposled a pro některé úplně naposled.
(15:01) Ketryn -> Morigan: To je ale šílený pocit... Proto tam se Sigfriedem zůstanu dlouho do noci.
(15:48) Morigan -> Ketryn: Jste tam skoro do rána, někteří u toho ohně rovnou zůstávají spát.
(15:49) Ketryn -> Morigan: To já si jdu lehnout asi lehnout do domu, ale opravdu až k ránu.
(16:07) Morigan -> Ketryn: Ráno spíte samozřejmě o dost déle, než normálně a kdo je pak schopný a chce se mu, tak vstává.
(16:08) Ketryn -> Morigan: No já se pak budu muset nějak vyhrabat kvůli dětem. Nechci ale aby bylo ráno.
(16:12) Morigan -> Ketryn: Po jakékoli uvolněné náladě není ani vidu ani slechu, všichni se snaží plnit svoje povinnosti a naplánovat první krok, nebo první útok, který se proti jarlovi povede.
(16:14) Ketryn -> Morigan: A mluví se nějak o plánu na záchranu Asbjorna?
(16:25) Morigan -> Ketryn: Pochopíš, že asi zvítězila varianta číslo dvě, to znamená jít oficiálně zjistit, proč jim jarl zadržuje bjarga.
(16:28) Ketryn -> Morigan: A to asi co nejdřív, co? Představa, že tam Olle s ostatními nakráčí a budou se dožadovat u toho hajzla práva, mě dost děsí.
(16:34) Morigan -> Ketryn: Nepopírá se, že to může být docela sebevražedná záležitost...
(16:35) Ketryn -> Morigan: Já vím... a uvádí mě to do krize.
(16:39) Morigan -> Ketryn: Nikdo v tuhle chvíli nedokáže odhadnout, jak se jarl zachová. Až tam půjdou, není úplně nutné, aby byli všichni z Asbjornova bjargství, ale bylo by dobré, kdyby to byla většina a hlavní ta zásadní vyjednávací skupinka.
(16:43) Ketryn -> Morigan: No předpokládám, že Olle bude v první řadě :-(. Mluví se o tom, za jak dlouho by měli vyrážet?
(16:45) Morigan -> Ketryn: Ragnar chtěl, aby šli jen ti, co se přihlásí dobrovolně a Olle se samozřejmě přihlásil.
(16:47) Ketryn -> Morigan: To mi bylo jasné :-/ Jsem z toho fakt špatná.

(22:22) Morigan -> Ketryn: "Taky to může trvat," řekne ve snaze trochu to vylepšit. "Možná máme několik let k dobru, já nevím."

(21:06) Morigan -> Ketryn: "Povídá se o tom tak."
(21:07) Ketryn -> Morigan: "Už varjagsky docela rozumíš, co?"
(21:10) Morigan -> Ketryn: "Jo, to jo," přizná.
(21:11) Ketryn -> Morigan: "Učíš se rychle," usměju se.
(21:13) Morigan -> Ketryn: "To asi jo, domluvím se docela obstojně acheronsky... assirsky celkem taky," usměje se. "Tak proč ne varjagsky."
(21:17) Morigan -> Ketryn: Sigfried už po vás kouká, co tam tak dlouho řešíte, ale spíš zvědavě, než nějak nepříjemně.
(21:17) Ketryn -> Morigan: "To máš výhodu."
(21:18) Ketryn -> Morigan: Na Sigfrieda se usměju, když se potkáme pohledem.
(21:21) Morigan -> Ketryn: "Řeknu ti jednu věc, o které jsem s Lily nemluvil."
(21:21) Ketryn -> Morigan: Podívám se na něho tázavě.
(21:24) Morigan -> Ketryn: "Jde o druidy a Anušku," odkašle si.
(21:24) Ketryn -> Morigan: To se dívám už hodně tázavě, co se děje.
(21:26) Morigan -> Ketryn: "Ona se bude muset vrátit s nimi do Svobodné. Jednoho dne," řekne. "Slíbil jsem to."
(21:28) Ketryn -> Morigan: "Aha..." řeknu zaskočeně. "Co znamená jednoho dne??"
(21:28) Morigan -> Ketryn: "To nevím," řekne upřímně. "Bylo to dokud vás nenajdeme a neodvezeme zpátky domů. Teď... nevím."
(21:30) Ketryn -> Morigan: "To... vůbec nevím, co říct."
(21:30) Ketryn -> Morigan: "Oni si na ni dělají nárok jak na nějakou věc," zamračím se. "Proč jsi to Morigan neřekl?"
(21:31) Morigan -> Ketryn: "Asi úplně nevím, jak to mám říct," přizná.
(21:33) Morigan -> Ketryn: *jak jí to mám říct.
(21:34) Ketryn -> Morigan: "A když nebude chtít, tak co? Donutí ji násilím? Vždyť stejně nemáte jak odjet." Jsem z toho rozhozená.
(21:35) Morigan -> Ketryn: "Chápeš, že jsem věřil tomu, že vás buď nenajdeme, nebo odjedeme všichni spolu?"
(21:37) Ketryn -> Morigan: "Jo, chápu..." vzdychnu.
(21:38) Morigan -> Ketryn: "Mám pocit, že nám Ragnar rád poskytne loď, abychom mohli časem úplně a navždy zmizet," dodá.
(21:42) Ketryn -> Morigan: To mu asi nedokážu popřít. "Vždyť je Anabell stále jen dítě, i když zázračné, tak jen dítě... To jako postavíte Morigan do situace, ať se rozhodne, jestli bude se svými syny nebo se svou dcerou?"
(21:45) Morigan -> Ketryn: "Katryn, já jsem to jen slíbil. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl Lily něco takového udělat. Ale nejspíš někdy v budoucnu nebudu mít na vybranou..."
(21:47) Ketryn -> Morigan: "Tohle je zvrácené!" ujede mi naštvaně. "Nezlobím se na tebe, ale nechápu, jak mohou druidi něco takového chtít."
(21:48) Morigan -> Ketryn: "Kdybych to neslíbil, nejspíš bych si jel na tuhle "výpravu" sám..."
(21:49) Ketryn -> Morigan: "Hm..." Jsem z toho stále v zaraženém šoku.
(21:50) Ketryn -> Morigan: "Kdybych mohla, tak se jdu ještě napít."
(21:58) Morigan -> Ketryn: On taky cítí, že je to hrozné a asi ho to tíží, že mi to celou dobu tají.
(22:05) Ketryn -> Morigan: "Nedávám ti to za vinu, udělal jsi, co jsi musel a nemohl jsi tušit..." řeknu nakonec potichu.
(22:06) Morigan -> Ketryn: "Sama jsi mi řekla, že jsou věci, kterým nemůžu rozumět, kolem magie a tak... to máš pravdu, já to uznávám a v tomhle případě to platí taky. Ani netušíš, jak urputně jsem bojoval, abych Anušku získal zpátky, když už jsem jí našel. Jenže už byla "jejich". Nejspíš by se to nestalo, kdyby ji neunesli a potom se neskývali u druidů, ale... stalo se to."
(22:10) Ketryn -> Morigan: "Já vím, Jamesi," obejmu ho. "Vím, že jsi udělal vše možné i nemožné. Zlobím se na ně, ne na tebe."
(22:11) Morigan -> Ketryn: (Já se tam chci už objevit!!!)
(22:12) Ketryn -> Morigan: (To chvi taky, teď by se to fakt šiklo!!)
(22:14) Morigan -> Ketryn: (Ale PJ nechce :-/ )
(22:15) Ketryn -> Morigan: :-/
(22:17) Morigan -> Ketryn: "Takže to je odpověď na tvou otázku, jestli tu náhodou nechci zůstat. Nemůžu, protože až budou odpouvat druidi s Anuškou, tak i se mnou."
(22:19) Ketryn -> Morigan: Přikývnu a nevím, co říct. Jsem z toho rozhozená a přijde mi to strašné.

(19:06) Morigan -> Ketryn: Takhle upřímně by asi za střízliva nemluvil.
(19:06) Ketryn -> Morigan: Tak na to opravdu nevím, co říct :-/
(19:07) Ketryn -> Morigan: Takže asi mlčím.
(19:07) Ketryn -> Morigan: "Je to komplikované," hlesnu nakonec.
(19:09) Morigan -> Ketryn: "Mám chvíle, kdy vlastně chápu, proč Paddy už nevěděl, co dělá," řekne hodně tiše.
(19:13) Morigan -> Ketryn: "Ale teď bych dal cokoli za to, aby se Lily zase objevila a bylo by mi jedno, že už není moje žena, jen aby byla v pořádku."
(19:15) Ketryn -> Morigan: "Jamesi..." po tvářích mi stečou slzy. "Vím, že jsem mu ublížila a zničila ho... ale to co udělal... to nemůžeš omluvit..."
(19:16) Ketryn -> Morigan: Jeho nesobecké myšlení mě naprosto dojem :,-(
(19:16) Morigan -> Ketryn: "Já jsem neřekl, že ho omlouvám! To bych neřekl nikdy," upřesní.
(19:19) Ketryn -> Morigan: "Víš, vlastně nechápu, že se mnou po tom všem dokážeš mluvit," řeknu smutně.
(19:19) Ketryn -> Morigan: "Ale věřím, že se Morigan vrátí, musíme v to věřit oba."
(19:20) Morigan -> Ketryn: "Proč bych s tebou neměl mluvit?"
(19:21) Ketryn -> Morigan: "Přeci kvůli tomu, co jsem udělala... ten soud..." vypravím ze sebe.
(19:27) Morigan -> Ketryn: "A co jsi mohla dělat, postavit se proti všem?" pokrčí rameny smutně.
(19:38) Ketryn -> Morigan: "Museli by respektovat jakékoli moje rozhodnutí," hlesnu a utři si slzy. "Ale nemohla jsem ignorovat, co jeho činy způsobily..."
(20:05) Ketryn -> Morigan: "Stejně... kdo ví, jak to teď všechno bude, jestli to vůbec přežijeme," vzdychnu
(20:42) Morigan -> Ketryn: Pokývá hlavou. "To vypálení Harmu už byl hodně, hodně ošklivý krok. Souhlasím, že tohle se asi nedá řešit jinak, než otevřenou válkou."
(20:45) Ketryn -> Morigan: "Nedá..." přikývnu. "Musíme se bránit. Anebo bychom museli úplně utéct. On by nás nenechal po tom všem na pokoji."
(20:58) Morigan -> Ketryn: "Pevně doufám, že se mu to všechno vrátí," řekne upřímně.
(20:59) Ketryn -> Morigan: "To my všichni. Tohle mu snad nemůže projít."
(21:01) Morigan -> Ketryn: "Bude Ragnar novým jarlem?" zvedne obočí..
(21:04) Ketryn -> Morigan: "To netuším," pokrčím rameny. "Tohle nedělá pro to, že by chtěl být jarlem, myslím, že o to nestojí."

(21:31) Ketryn -> Morigan: Asi mi pak dojdou slova.
(21:34) Morigan -> Ketryn: "Na druhou stranu, víš... už několikrát jsme si říkali, že jsme na tom tak, že z toho není cesta ven, že je konec... a nebyl."
(21:36) Ketryn -> Morigan: Koukám na něho, jaký ho najednou přepadl optimismus. "Jamesi..." začnu, ale vůbec nevím, jak pokračovat
(21:37) Ketryn -> Morigan: Nechci mu ty chvíle naděje kazit.
(21:40) Morigan -> Ketryn: S ním je to jak na houpačce :-D
(21:40) Ketryn -> Morigan: To je, nevím pak, co s ním mám dělat :-D
(21:45) Morigan -> Ketryn: Jako trochu má pravdu.
(21:47) Ketryn -> Morigan: Jo to má. Ale teď... navíc když mluví v množném čísle... Dneska se mu fakt vysřtřídalo hodně nálad.
(21:51) Morigan -> Ketryn: To si asi neuvědomil, že mluví v množném čísle.
(21:52) Ketryn -> Morigan: Raději mu moc neodporuji, už je dost opilý.
(21:55) Morigan -> Ketryn: Určitě mu chybí i Patrick, ale to před tebou nahlas neřekne, přece jenom si to ještě uvědomuje.
(21:56) Ketryn -> Morigan: To mi je právě jasné, že mu chybí. A o to se cítím ještě hůř a provinileji.
(21:58) Morigan -> Ketryn: Ale zatím to vypadá, že se od Anabelly nehodlá hnout a Walter se zase nehodlá hnout od něj, takže se oba zřejmě bojů účastnit nehodlají.

(14:09) Morigan -> Ketryn: "No, ano. Nakonec ano, po mnoha letech. Vím, že Lily za všechno nenávidí a zároveň jí nějakým způsobem skoro obdivuje. Tahle cesta sem ale padá na moji hlavu, z toho ji vinit nemůže. I když možná viní."
(14:11) Ketryn -> Morigan: "No, řekla bych že viní..." řeknu nejistě. "Ale nemá cenu se tím trápit, co je čí vina..."
(15:27) Ketryn -> Morigan: Já vím, ale nechci to říct tak natvrdo :-D
(15:48) Morigan -> Ketryn: Je pravda, že můj vztah s Walterem by se dal jen těžko popsat a James to ví taky.
(15:49) Morigan -> Ketryn: Pálenka u něj zřejmě vyvolala vzpomínání a jsi nejspíš jediná, kromě tedy Waltera, s kým to může sdílet.
(15:50) Morigan -> Ketryn: "Watt tenkrát tak běsnil... jeho jediný triumf, to obrovské srdcové eso najednou zmizelo, nedokázal absolutně pochopit jak. Šílel z toho. Ani jednou ho nenapadlo, že bych v tom mohl mít nějak prsty já," potřese hlavou. "Jeho malý, nemanželský bratr."
(15:52) Ketryn -> Morigan: "Myslím, že bych to tenkrát fakt chtěla vidět, jak běsní," usměju se. "Tak hrozně jsme ho nenáviděly a děsily se toho, že zjistí, že je Mor těhotná."
(15:54) Morigan -> Ketryn: "Málem ten hrad zbořil," směje se James. "Fakt jsem se ho bál."
(15:56) Morigan -> Ketryn: "Možná jsem tehdy skutečně zhatil úspěšný odboj. Ale já ji zkrátka miloval celým svým devatenáctiletým srdcem..."
(15:57) Morigan -> Ketryn: (My ho fakt nenáviděly, ale on se kromě toho, že byl náš únosce, fakt choval jako totální debil. Ještě, že tam byli takoví, jako lord Oliver.)
(15:57) Ketryn -> Morigan: "Asi si ho dokážu trochu představit," směju se taky. "Furt jsme vymýšlely, jak utéct. Dokonce jsem i Olivera přesvědčila, jak jsem pobožná, abychom mohly chodit na mše a aspoň na chvíli se dostaly z pokoje a zjistily terén. No nebyl to moc dobrý nápad, akorát tak za trest. Tedy Mor pak vlastně moc utéct nechtěla, když mi blokovala to pouto. A ono jsi to vyřešil za nás." Teď jsou to vzpomínky opravdu k zasmání.
(16:00) Morigan -> Ketryn: (No tak Kat, neříkej, že nechápeš situaci "Ale já vlastně útéct nemůžu!" :-D)
(16:02) Ketryn -> Morigan: (Ale chápu! Taky se tomu směju :-D)
(16:09) Morigan -> Ketryn: "No, pak už jsem vršil jednu blbost za druhou. Třeba, že jsem šel ke dvoru a choval se vlastně dost nezodpovědně," přizná. "Měl jsem dojem, že se mi nic nemůže stát."
(16:11) Ketryn -> Morigan: "To jsme se tenkrát chovali všichni. Měli jsme víc štěstí než rozumu, že jsme neskončili o hlavu kratší.
(16:20) Morigan -> Ketryn: V tom s tebou souhlasí.
(16:22) Ketryn: "Moc mě mrzí, jak to nakonec vše dopadlo, nikdy jsme to tak nechtěly..."
(16:24) Morigan -> Ketryn: "Já vím, že ne..."

(15:43) Morigan -> Margare-tka: "Mají toho ještě spoustu před sebou, snad," vzdychne. "Nicméně až bude druhá strana obléhat hradby, čeká je hodně nemilé a krvavé překvapení."
(15:45) Margare-tka -> Morigan: "Tak oni to ví, že mají střelný prach a možná s tím budou počítat, ale máš pravdu, že to bude opravdu špatné. Střelný prach dělá špatná zranění."
(15:46) Margare-tka -> Morigan: *máme
(15:47) Morigan -> Margare-tka: "Jestli se s tímhle dá nějak počítat, tak pak ano," pokrčí rameny. Vyzařuje z něj takový zvláštní klid, přestože se bavíte o hrozných věcech.
(15:50) Margare-tka -> Morigan: Ten klid mu závidím, potřebovala bych aspoň kousek jeho klidu. Ještě, že Sára spí to by mě nervy rozjelo úplně.
(15:54) Morigan -> Margare-tka: "A co tvá země? Byla ve válce, než tě odtamtud unesli?" zeptá se.
(15:57) Margare-tka -> Morigan: "Ano, Svobodná říše byla ve válce než jsem se dostala sem. Byla jsem v jednom z hlavních táborů. To se se střelným prachem začínalo a bylo to opravdu hrůzný."
(16:00) Morigan -> Margare-tka: "Z války do války... to mě mrzí," řekne a vlastně mu věříš, že to myslí upřímně.
(16:01) Margare-tka -> Morigan: "Mám spíš pocit, že kam se dostanu, tak válka začne, takže bůh ví jak to je." pousměju se.
(16:03) Morigan -> Margare-tka: "Bůh to opravdu ví," usměje se. "Ale my ne."
(16:08) Morigan -> Margare-tka: "Nikde není psáno, že na tomhle ostrově zůstaneme napořád," řekne a dorovná zbytek dřeva.
(16:10) Margare-tka -> Morigan: No evidentně jsem to jednotné číslo boha zvolila dobře:-D "No to není.....to máš pravdu. Nikdy není nic jisté a všechno se mění."
(16:10) Margare-tka -> Morigan: "A už jsi si tu zvykl?"
(16:13) Morigan -> Margare-tka: To víš, Elýrie :-D "Člověk si zvykne všude, i když není smířený. Takže ano. Plním povinnosti, které se po mě vyžadují, ale nad čím přemýšlím, to ty barbary nezajímá. Což je dobře. Nešlo ani tak o mě, jako o ty dívky, které sem přivezli... snažil jsem se jim to vše ulehčit, ale to bylo opravdu obtížné. Sama možná víš, o čem mluvím."
(16:19) Margare-tka -> Morigan: "My jsme sem přijely tři přítelkyně a taky nás hned na začátku rozdělili, ale žena se tu nemá špatně, když dělá co má." řeknu a říkám si, že kdybych dělala co jsem měla, tak by byl asi už Ragnar mrtví a nebo aspoň tu byt nasáčkovaný Rolf.....
(16:20) Margare-tka -> Morigan: "Žít se dá všude."
(16:23) Morigan -> Margare-tka: "Ty nevypadáš, že by ses zrovna měla dobře," řekne ti upřímně a obdaří tě upřeným pohledem.

(14:27) Margare-tka -> Morigan: "Jo zásobování, je toho dost." já tak tohle zásobování armád nesnáším.
(14:28) Morigan -> Margare-tka: "Taky je ta armáda docela velká, alespoň co jsem viděl venku," přikývne.
(14:34) Margare-tka -> Morigan: "Jo to asi bude velká armáda." to jsem odhadla i podle toho kolik bude potřeba zásob. "Ty už jsi byl v nějaké válce?"
(14:39) Morigan -> Margare-tka: "V naší zemi je dlouhá léta mír, v sousední zemi probíhala občanská válka, když jsem byl hodně mladý a já jsem narukoval, abychom hlídali hranice. K žádným velkým bojům tam ale nedošlo a teď už je mír i tam."
(14:42) Margare-tka -> Morigan: "Tak to jste měli opravdu štěstí, boje nejsou zrovna nic moc."
(14:47) Morigan -> Margare-tka: "Kdo by to byl řekl," řekne pobaveně, ale nemyslí to zle. Chvíli zase skládá dřevo. "Pro tyhle lidi je boj způsobem života," řekne.
(14:49) Morigan -> Margare-tka: "Snad je z toho ani nelze vinit. Ale tohle všechno bude možná dost zlé, obzvlášť, když jedna strana má střelný prach a druhá ne."
(15:02) Margare-tka -> Morigan: "No o tom mi raději ani nemluv." Tajně doufám, že to bouchne našim v rukách, ale to mu říkat nebudu. Nemůžu tu nikomu věřit. "Jo tak nějak je tu boj víc součástí života než jinde. Varjagové berou tohle jinak."

(08:43) Morigan -> Ketryn: To ti přivede, obzvlášť, když tam většina těch lidí vlastně teď je.
(08:48) Ketryn -> Morigan: No většina zbylých lidi :-/
(08:49) Ketryn -> Morigan: Snažím se tomu ale moc nepodléhat, i když je to tedy těžké, hned se mi to vybavilo, jak jsme si tam kolem ohně posedali.
(08:57) Morigan -> Ketryn: Sigfried sedí celou dobu vedle tebe a pevně tě objímá.
(09:02) Ketryn -> Morigan: Opírám se mlčky o něho s hlavou položenou na jeho rameni a snažím se nemyslet na to, že tohle jsou teď asi poslední chvíle relativního klidu.
(09:13) Morigan -> Ketryn: Úplně si nejsi jistá, jak to bude a jestli se později taky nebudete muset stěhovat jinam do většího bezpečí, přece jenom Wotan je taky dost blízko Kattegattu, ale zatím o tom nikdo nemluvil.
(09:14) Ketryn -> Morigan: Jo, no vidíš, to možná budeme muset :-/ Vůbec se mi nechce na příští dny myslet.
(09:36) Morigan -> Ketryn: Dnes večer už se u ohně žádné vojenské porady nekonají, asi záměrně.
(09:37) Ketryn -> Morigan: Asi si chtějí všichni užít poslední iluzi mírumilovné chvilky, což se vůbec nedivím.
(09:46) Morigan -> Ketryn: Je to dost pravděpodobné a i když nemáte žádné velké přebytky jídla a pití, tak se všichni snaží se bavit dobře.
(09:47) Ketryn -> Morigan: Taky se snažím aspoň trochu bavit a využít tuhle chvilku.
(11:00) Morigan -> Ketryn: Nějaký alkohol tam je, pivo a pálenka, i když ho nejsou obvyklé zásoby, jak jsi byla zvyklá, zřejmě někdo přivezl.
(11:06) Ketryn -> Morigan: Tak si trochu dám, ale ne moc, když kojím. A chlapi ho potřebují víc.

(20:22) Morigan -> Ketryn: Máte v domě opravdu poněkud těsno, ale nějak se s tím vypořádáte, asi se musíte najíst postupně, ale chlapi už jedli v síni a navíc dokud je světlo, tak se stejně pohybují spíš venku.
(20:23) Ketryn -> Morigan: Jo, to se najíme nějak na přeskáčku, to asi není problém. Myslím, že postupně se tam na to nějak navykneme.
(20:26) Morigan -> Ketryn: Jarl Goran se sice nechová nijak povýšeně, je však znát, že je jarl.
(20:26) Morigan -> Ketryn: Také se venku udělá velký oheň, u kterého se může sesednout mnohem víc lidí.
(20:27) Ketryn -> Morigan: Chovám se k němu uctivě a prostě jako k jarlovi. A snažím se nemyslet na to, co jsem si s ním zažila.
(20:28) Ketryn -> Morigan: Tak to si večer asi jdeme aspoň na chvíli sednout k ohni. Akorát mi to přivede melancholické myšlenky na naše ohně v Harmu...

(17:15) Morigan -> Ketryn: Tam už trošku stěhování probíhá, takže se do toho můžeš jenom připojit.
(17:16) Ketryn -> Morigan: Tak to se připojím. Bude ještě sranda, jak se do toho druhého pokoje všichni vejdeme.
(17:19) Morigan -> Ketryn: To se tam asi všichni nevejdete, někdo bude muset pryč.
(17:20) Ketryn -> Morigan: A už je rozhodnuto kdo? Ženské vlastně před tím bydleli jinde, dokud jsem tam po Asbjornově odvedení a pak odjezdů chlapů a tebe, nezůstala sama.
(17:27) Morigan -> Ketryn: Asi Laretta a Werana, nezaobírají se tím nijak dlouho.
(17:30) Ketryn -> Morigan: Dobře, to bude nejjednodušší. Děti si necháme tady.
(17:35) Morigan -> Ketryn: Ještě se k vám přidá později Ragnar a kluci a Sigfried. Buď se nějak poskládáte v místnosti, nebo chlapi můžou spát v kuchyni.
(17:36) Ketryn -> Morigan: Jo, to se nějak poskládáme :-)
(18:24) Morigan -> Ketryn: Jo a Floki je taky u vás v domě. Jarl Goran má sebou nějaké dva muže, ale víc jich do domu rozumně necpe.
(18:25) Ketryn -> Morigan: No i tak jsme tam jak v mini hotelu :-D
(18:25) Morigan -> Ketryn: "Zase se vidíme," řekne ti, když se potkáte v Asbjornově domě v kuchyni.
(18:27) Ketryn -> Morigan: "Zdravím tě," pokusím se usmát. A vlastně nevím, jaké k němu mám pocity. Na jednu stranu nedokážu zapomenout, jak Olleho nechal skoro ubít k smrti, na druhou stranu je to teď náš velmi cenný spojenec. Dívám se, jestli něco nehledá nebo nepotřebuje? Snažím se chovat slušně a hostitelsky.
(18:29) Morigan -> Ketryn: Asi ne, jen tě chtěl pozdravit.
(18:31) Ketryn -> Morigan: No to já bych se mu nejraději vyhnula, ale samozřejmě se tak netvářím. "Vítám tě na území našeho klanu," řeknu slušně.
(18:53) Morigan -> Ketryn: "Už jsem byl uvítán mockrát, děkuji," usměje se úsporně. "Očekával jsem také uvítání Morigan Aragdóttir, ale prý mám smůlu."
(18:55) Ketryn -> Morigan: Tak to mě zarazí, protože netuším, co ví a co mu odpovědět!
(18:57) Ketryn -> Morigan: "Morigan má teď povinnosti jinde. Určitě to ale není jako projev neúcty. Je velmi ráda za naše spojenectví a určitě tě přijde uvítat, až bude moct," zformuluji větu.
(18:59) Morigan -> Ketryn: Jeho výrazem si sice nejsi úplně jistá, ale usoudíš, že pravděpodobně už slyšel něco podobného.
(19:01) Ketryn -> Morigan: To se mi uleví, že jsem z toho nějak vybruslila.

17:31) Morigan -> Margare-tka: Koukne na tebe, co je to za otázku. "A ty?" zeptá se s unavenou ironií.
(18:16) Margare-tka -> Morigan: "Taky myslela jsem to dobře, jestli v to tak jde brát." pak už s ním tedy další debatu nevířím. A jen asi něco říkáme.
(18:18) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(18:19) Margare-tka -> Morigan: (To bylo omylem.)
(18:23) Morigan -> Margare-tka: Jeho osobní stráž tě registruje, možná vás slyší, ale nemáš pocit, že by vás vyloženě poslouchal, to spíš ne.
(18:35) Morigan -> Margare-tka: Pozdě večer Sára ještě spí a na tebe všechno dolehne. Během dne jsi měla dost povinností, ale teď pocítíš tíhu toho, jak velká válka se vlastně chystá. V kuchyni v tu chvíli nikdo není, tak si tam na chvilku sedneš a něčeho se trochu napiješ.
(18:39) Morigan -> Margare-tka: Když pak někdo vejde, lekneš se, ale je to jen jeden z bývalých zajatců z Elýrie, kteří zůstali u dvora sloužit. Je to ten jediný, kterého znáš jménem, Daniel a nese jen náruč dřeva ke kamnům.
(18:39) Margare-tka -> Morigan: No takže s ním moc mluvit víc nebudu, když je vidím, jen neutrálněji než neutrálně.
(18:41) Margare-tka -> Morigan: To jsem se lekla, asi už mám z toho všeho psycho. "Hezký večer." pozdravím ho. a sleduji.
(18:41) Morigan -> Margare-tka: Taky byl malinko překvapený, že tu někdo je. "Co tady tak pozdě?" zeptá se se zájmem.
(18:46) Margare-tka -> Morigan: "Piju. Přes den na to nebyl čas."
(18:49) Morigan -> Margare-tka: "Zásobování armády?" tipne se zvednutým obočím a začne dřevo skládat.