Druhá strana (70 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(10:33) Morigan -> Ketryn: Ragnara to teda opravdu ale vyšokuje. "Cože?? Nemůžeš rodit teď!" "Já jsem si to asi nevybrala!!" odseknu zoufale. "Třeba to je falešný poplach," zadoufám, ale vidíš, že si to ve skutečnosti nemyslím.
(10:38) Ketryn -> Morigan: Mám podobné myšlenky jako Ragnar. Tohle prostě nejde. Rychle dovážu Sigfriedovi ruku a přiběhnu k tobě. "Praskla ti voda?" ptám se a snažím se nepanikařit úplně. Nemůžeš rodit teď ani tady :-/ V kolikátém jsi, v šestém?
(10:43) Ketryn -> Morigan: "Je tu někde poblíž nějaká osada nebo aspoň něco???" ptám se zoufale Ragnara. "Jestli Morigan začíná opravdu rodit, tak nemůžeme zůstat tady v zimě na cestě několik hodin." Snažím se uklidnit svou paniku a začít myslet nějak rozumně.
(10:55) Morigan -> Ketryn: "Myslela jsem si, že v sedmém...ale teda asi ne..." hlesnu. Voda mi už praskla, takže planý poplach to nebude.
(11:02) Ketryn -> Morigan: "Můžeme se někam přesunout?? Je tu něco??" naléhám na Ragnara a Sigfrieda. Rodit v březnu v lese na cestě a bez ničeho a bez porodní báby mi vážně přijde jako ta nejhorší noční můra.
(11:02) Morigan -> Ketryn: "Nejblíž je teď asi Kattegatt," řekne Ragnar. (Což víš, že je už docela kus cesty, který jsme ujeli). "Stejně jí tam nemáme jak dostat!"
(11:03) Morigan -> Ketryn: (Je už duben :-D)
(11:04) Morigan -> Ketryn: Sigfriedovi jsi stihla ovázat ruku, ale už se přes nařezané pruhy košile začíná objevovat čerstvá krev.
(11:04) Ketryn -> Morigan: (No tak duben, to je jedno :-D)
(11:08) Ketryn -> Morigan: "Snaž se to držet stlačené," řeknu Sigfriedovi nešťastně a pokusím se mu to ještě utáhnout.
(11:11) Ketryn -> Morigan: "Tak.... asi budeme muset rodit tady..." vypravím ze sebe věc, kterou si vůbec nechci připustit. Sundám si plášť, aby sis na něj mohla lehnout a jdu prohledávat sedlové brašny, co s sebou vše máme a co by se mohlo hodit. "A budeš se musel převlíct do šatů," dojde mi. V kalhotech asi těžko porodíš. Nejraději bych se zoufalstvím rozbrečela a sesypala, ale snažím se to rozdýchat a nějak fungovat.
(11:13) Morigan -> Ketryn: "Tak jo, Sigfriede, dej mi plášť!" řekne Ragnar a sám ho ze Sigfrieda sundavá, taky si sundavá svůj, aby z nich vytvořil provizorní lůžko. "Tvůj si nech, Katryn, ať nezmrzneš."
(11:15) Ketryn -> Morigan: To je fakt krize! Stejně nevím, jak vás odtud pak dostaneme! A Sigfried by to potřeboval zašít. Mám pocit, že jsme absolutně v háji.
(11:15) Morigan -> Ketryn: Naštěstí je Ragnar muž činu, odsedlá jednoho koně a sedlo opře o kmen, abych se pak o něj mohla opírat já. Každý kůň má pod sedlem ještě deku nebo nějakou starou kožešinu, která se dá taky využít. Jeden kůň nám utekl, ale zbyly tři, což je taky dobré. Sigfried ty tři koně někam přiváže (jednou rukou), aby neutekly taky.
(11:16) Morigan -> Ketryn: "Sigfried potřebuje ty rány vyčistit," říkám. "Medvědí drápy... bude z toho zánět..."
(11:16) Morigan -> Ketryn: "Na mě teď nemysli!" osočí se Sigfried. "Nic to není!"
(11:17) Morigan -> Ketryn: Kalhoty si sundám, až to bude potřeba, nechce se mi tu několik hodin mrznout, ale poprosím tě, jestli bys mi nerozšněrovala a nesundala boty.
(11:18) Ketryn -> Morigan: "Jenže můj je jediný čistý a ne od medvědí krve," protestuji. Nechám tam svůj a přehodím přes sebe ten Sigfriedův. "Je tu někde potok?? Potřebujeme aspoň vodu." Nechám Raganara, ať pro tebe připraví nějaké lůžko a pomůžu ti se převléct do šatů.
(11:18) Morigan -> Ketryn: Máme jen trochu vody a trochu medoviny. Pak sebou máme něco málo co jsme měli na převlečení (Sigfriedova košile už je na pruhy).
(11:19) Morigan -> Ketryn: "Jo, to asi ano," zamyslí se Ragnar. "Určitě tímhle směrem nějaký potok teče," ukáže.
(11:19) Ketryn -> Morigan: Z toho jsem taky zoufalá, že by to Sigfried potřeboval pořádně vyčistit a ošetřit :-/ Nemáme s sebou aspoň nějaký alkohol?
(11:19) Morigan -> Ketryn: Tu medovinu.
(11:20) Ketryn -> Morigan: Jo, už to čtu. Tak tou toho moc nevyčistíme :-/
(11:21) Ketryn -> Morigan: Nanosím všechno oblečení, co máme, k tobě, a vezmu si prázdné čutory a jdu najít ten potok. (Snad nenarazím na dalšího medvěda :-D)
(11:22) Morigan -> Ketryn: Sigfried tě tam nechce pustit samotnou.
(11:24) Morigan -> Ketryn: (Naštěstí medvědi jsou samotáři :-D)
(11:26) Ketryn -> Morigan: "Tak pro vodu snad zvládnu dojít...Ty bys měl sedět a držet tu ruku nahoře," pokouším se ho někam usadit.
(11:27) Morigan -> Ketryn: Snaží se bránit, ale nakonec se podvolí, asi to fakt docela bolí.
(11:30) Ketryn -> Morigan: Tak to mě děsí víc, než kdyby mě neposlechl a šel se mnou...Rychle ho políbím a nechám ho tam sedět u stromu s rukou nahoře. Fakt nevím, o koho mám mít strach dřív :-/ Snažím se s tou vodou vrátit co nejdřív.
(11:32) Ketryn -> Morigan: Jo a dávám pozor, kudy jdu.
(11:34) Morigan -> Ketryn: K6
(11:36) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(11:38) Morigan -> Ketryn: Jdeš směrem, který ti ukázal Ragnar, ale stále nenarážíš na žádný potok! Navíc les je dost hluboký a nepřehledný a i když si dáváš pozor, kudy jdeš, nejsi si už jistá, jestli držíš ten směr správně.
(11:44) Ketryn -> Morigan: Tak se zastavím a poslouchám. Pokud nic, tak se vrátím, abych se ještě neztratila a zkusím to znovu. Tohle je fakt v prdeli.
(11:45) Morigan -> Ketryn: K6

(19:55) Morigan -> Margare-tka: Tak jste obě pak docela promočené.
(19:56) Margare-tka: No pokud lilo, tak jdeme domů.:-D aby nebyla nemocná.
(19:56) Margare-tka -> Morigan: No pokud lilo, tak jdeme domů.:-D aby nebyla nemocná.
(19:58) Margare-tka -> Morigan: Jdeme se rovnou umýt a převléknout, pak se najíme a ještě chvilku jsem s ní v síni, pak jde spát, snažím se to situovat tak na osmou hodinu. asi večeříme zase s nimi.
(20:02) Morigan -> Margare-tka: Máš nebývalé štěstí, Sára usne docela dobře. Nevečeříte v síni, ale v té Ariho pracovně.
(20:24) Margare-tka -> Morigan: No asi ji budu muset vždycky utahat. Pomyslím si. Tak jsem večer asi tam.
(20:25) Margare-tka -> Morigan: Jako i s tím Althem a Majou?
(20:26) Morigan -> Margare-tka: Jo, společně.
(20:29) Margare-tka -> Morigan: Aha, no tak se připojím případně do nějaké konverzace.
(20:38) Morigan -> Margare-tka: Konverzace je většinu času taková neutrální, dokud Ari nezačne Althemu vyprávět o střelném prachu.
(20:45) Margare-tka -> Morigan: No tak to mám chuť se zahrabat. Mlčím a nedívám se zrovna nadšeně.
(20:46) Morigan -> Margare-tka: Althe o tom v životě neslyšel. "Jak ses o tom dozvěděl?" zajímá se. "Margaret to zná," položí ti ruku na rameno.
(21:05) Margare-tka -> Morigan: Tak se tvářím spokojeně, ale fakt nejsem. "No netušila jsem, že tě to tak zaujme."
(21:05) Morigan -> Margare-tka: "Netušila? Tak proč jsi o tom mluvila?" zajímá Altheho.
(21:10) Margare-tka -> Morigan: "Prostě jsem si povídali. To se tak dělá, ne?"
(21:12) Morigan -> Margare-tka: "Povídali o střelném prachu," usměje se. "Ty máš vážně štěstí Ari. Tak o tom povyprávěj i mě." Ari se na tebe podívá, jestli poslechneš, nebo se bude muset slova ujmout on.
(21:19) Margare-tka -> Morigan: Bože proč? "Střelný prach je prostě prášek, který se používá k různým věcem. Na těžení a k boji." řeknu docela odevzdaně. "Ale většinou tam kde je už to nikdy není takové jako dřív, hodně změní a ne vždy k lepšímu. Až pozdě jsem si tady uvědomila, že tady je to tak krásné a čisté, že nevím jestli je dobré sem tuhle látku přinášet. Je velmi nebezpečná, když s ní člověk neumí zacházet a velmi nestálá."
(21:23) Morigan -> Margare-tka: Ariho potěšíš, že jsi promluvila sama. "A naštěstí my máme někoho, kdo s tím zacházet umí. Ragnarovu čarodějku," dodá Ari spokojeně.
(21:26) Margare-tka -> Morigan: "No tak já nevím co s tím umí dělat. V tu dobu jsme byly oddělené, tak nevím. je dost možné, že neví o moc víc než já. Nikdy jsem se s ní o tom nebavila nebylo potřeba." upřesním.
(21:50) Margare-tka -> Morigan: ....
(21:52) Morigan -> Margare-tka: "Já už se jí zeptám osobně," ujistí tě Ari.
(21:54) Margare-tka -> Morigan: "O tom nepochybuji." dodám.
(21:58) Margare-tka -> Morigan: "Ale doufám, že to necháš až na příští rok a nebo nejlépe až něco budeš mít." doufám, že nic mít nebude. "Teď má jiné starosti."
(22:00) Morigan -> Margare-tka: Altheho to celé zaujalo úplně stejně. "Ono to souvisí nějak s magií?" zajímá se. "Ne," řekne Ari, který už se tě na to předtím také ptal. "Ale věřím, že nám Morigan Aragdóttir poví, jak to funguje. Samozřejmě, že si to nechám na dobu, kdy budeme nějaký prach mít, bez praktické ukázky by nám to možná k ničemu nebylo. Jak to vidíš s kapitánským místem, Althe?"
(22:01) Morigan -> Margare-tka: "Vezmu to," kývne s úsměvem. Ari překvapen není, ale asi je rád.
(22:02) Morigan -> Margare-tka: "Pak by tě mohlo zajímat, že posádka, která mi přiveze nějaký střelný prach už z letošních nájezdů, dostane speciální odměnu."
(22:03) Morigan -> Margare-tka: "To mě zajímá velmi," řekne Althe.
(22:05) Morigan -> Margare-tka: Ari pak znovu opakuje, že střelný prach mívají piráti, protože díky němu fungují jejich děla a že zcela jistě mají na palubě i další zbraně, které na střelný prach fungují.
(22:06) Margare-tka -> Morigan: No já nevěřím vlastním uším. "Myslela jsem, že to plánuješ až příští rok?"
(22:06) Morigan -> Margare-tka: "Samozřejmě," přikývne. "Velké plány mám až na příští rok. Ale speciální cenu jsem slíbil všem posádkám, třeba se někomu poštěstí, když se bude snažit."
(22:06) Margare-tka -> Morigan: "Ale taky přepadnou pirátskou loď je dost nebezpečné, jelikož mají právě ten střelný prach." Oni úplně ignorovali, že jsem řekla, že by se to sem vozit nemělo.
(22:08) Morigan -> Margare-tka: "My už jsme proti pirátům na moři stáli mnohokrát," sdělí ti Althe s mírnou přezíravostí.
(22:11) Morigan -> Margare-tka: "Kdybyste náhodou jeli do Elfské říše, dívejte se dobře v městech. Prý je skladován v sudech někde na suchých a tmavých místech, třeba na něco takového natrefíte," řekne Ari. "Rozhodně se budeme snažit. Pošleš nás do Elfské?" "Chceš?"
(22:24) Morigan -> Margare-tka: "Ano, chci," netají se tím Althe. "Tak vás tedy pošlu do elfské," slíbí mu Ari.
(22:26) Morigan -> Margare-tka: To se Althemu docela líbí. "A kdy pošleš nějaké posádky do té Svobodné říše?"
(22:30) Margare-tka -> Morigan: "No tak my když se potkali s piráty, tak šla loď ke dnu." bože on si to fakt všechno pamatuje. zoufám si.
(22:32) Morigan -> Margare-tka: "To se vám znovu nesmí stát, lodí nemáme zrovna přebytek," upozorní Ari.
(22:46) Margare-tka -> Morigan: "Tak ne vždy to jde ovlivnit. No tak já je nepotkala jen jednou, bohužel na únosy máme fakt štěstí."
(22:49) Morigan -> Margare-tka: "Kapitán to ovlivnit musí," přimhouří Ari oči.
(22:50) Morigan -> Margare-tka: "Proč nezaúkoluješ Ragnara Lothbroka? Střelný prach je jen další poklad, který chceš," ušklíbne se Althe. "A Lothbrok je, zdá se, v přivážení pokladů nejlepší."
(22:50) Morigan -> Margare-tka: "Ráda bych byla v Ragnarově posádce," sdělí vám Maja.
(22:51) Morigan -> Margare-tka: "Budeš v mé posádce, brëa," pohladí ji po vlasech Althe. "To je stejně dobré," přikývne Maja.
(22:52) Margare-tka -> Morigan: "No je docela smutný, že na složité úkoly se tady hodí jen Ragnar." dloubnu si.
(22:54) Morigan -> Margare-tka: "Myslím, že mu dost prospěje být z toho tentokrát úplně vynechán," řekne Ari.
(22:56) Morigan -> Margare-tka: "O to víc bude chtít být v centru dění později," dodá. Je vidět, že to má promyšlené.
(22:57) Margare-tka -> Morigan: No tak doufejme, že se sekl. Ragnar bude mít rodinu a určitě už nebude riskovat. Říkám si v hlavě. prostě odmítne jet a bude.
(22:58) Margare-tka -> Morigan: "Aspoň budou mít šanci vyniknout jiní." třeba Asbjorn.
(22:59) Morigan -> Margare-tka: "V to také opravdu pevně doufám," přikývne Ari.
(23:00) Margare-tka -> Morigan: Bože už mě tahle debata o egu nebaví.
(23:05) Morigan -> Margare-tka: "Slibuju, že se tě pokusím nezklamat," řekne Althe.
(23:09) Margare-tka -> Morigan: No jen aby to nebyly poslední jeho nájezdy, pomyslím si.
(23:10) Morigan -> Margare-tka: "Pokud mi ten střelný prach přivezeš ty, budu mít pro tebe ještě jednu hodně specifickou odměnu, Althe," řekne Ari vážně.
(23:12) Margare-tka -> Morigan: Na to se ho musím zeptat až budeme spolu co má na mysli.
(23:14) Morigan -> Margare-tka: Althe pokývá hlavou, taková výzva se mu líbí, ale dál se neptá. Pak v klidu dojíte, než se rozejdete do svých ložnic.
(23:17) Margare-tka -> Morigan: jsem ráda, že už je večeře za námi. Doufám, že takhle to nebude každý večer až do nájezdů. To bych asi začala pracovat po večerech.
(23:18) Morigan -> Margare-tka: Kdoví...
(23:19) Margare-tka -> Morigan: Když jsme v ložnici, tak dám pusu Sáře převléknu se a jdeme do postele. už jsem se myla se Sárou. "Ari jakou odměnu máš na mysli pro Altheho?" zajímá mě.
(23:20) Morigan -> Margare-tka: "O čem to mluvíš?"
(23:20) Margare-tka -> Morigan: Ale zase se něco dozvím. Což je taky fajn.
(23:21) Margare-tka -> Morigan: "No říkal jsi mu, jestli přiveze prach, tak že pro něj máš specifickou odměnu. Tak mě jen zajímá co to je?"
(23:22) Morigan -> Margare-tka: "Hm," usměje se. "To si zatím nechám pro sebe. Záleží na tom, jestli ten prach opravdu přiveze."
(23:22) Morigan -> Margare-tka: "Ale neměl jsem v tomhle případě na mysli nic hmotného."
(23:30) Margare-tka -> Morigan: "Aha, takže jsi měl na mysli třeba nějaké bjargství? To ale jen tak nejde sehnat, ne? "
(23:32) Morigan -> Margare-tka: "Bjargství by se mu myslím hodně líbilo."
(23:37) Morigan -> Margare-tka: "Ale to by samozřejmě nebylo až tak jednoduché a přímé."
(23:41) Margare-tka -> Morigan: "A co můžeš jen tak někomu za zásluhu udělit?"
(23:42) Morigan -> Margare-tka: "Nic moc," usměje se.
(23:48) Margare-tka -> Morigan: "Ty jsi tajemný jako hrad v Karpatech." postesknu si. "jsem zvědavá co mu chceš dát."
(23:49) Margare-tka -> Morigan: "Nebo ho napínáš aby jsi dosáhl co největšího úspěchu?"
(23:51) Morigan -> Margare-tka: "Ne, mám pro něj plán. Ale bude se odvíjet od různých situací. Nesliboval bych mu nic planě. Mám pro něj velké plány, pokud na ně bude dost velký on. A i nám to přinese lepší časy."
(23:56) Margare-tka -> Morigan: "No doufejme, někdy je méně lépe:-)" snažím se říct moudře.
(23:57) Morigan -> Margare-tka: "Opakovala jsi něco o tom, že se chceš mít dobře, nebo ne?"
(00:03) Margare-tka -> Morigan: "Ano chci, ale já se s tebou mám dobře už teď. Bojím se, abychom si pod sebou nepodřezali větev... "
(00:04) Morigan -> Margare-tka: "Řekněme, že máme spoustu dalších možností."
(00:09) Margare-tka -> Morigan: "Já vím, vždycky je spoustu dalších možností. Pro mě je prioritní to abychom byli spokojení jako rodina k tomu nepotřebuji bojovat a ostrov a sjednocovat ho pod jednu vládu. Nebo jaké máš na mysli další možnosti?"
(00:11) Morigan -> Margare-tka: "K tomu sjednocování je ještě dlouhá cesta," pokývá hlavou. "Ale střelný prach, až ho ovládneme, nám v tom velmi pomůže, hádám."
(00:14) Morigan -> Margare-tka: "Doufám, že čarodějka nenechá projevit své vzdorné nálady," zamyslí se. "To by zbytečně komplikovalo situaci."
(00:15) Margare-tka -> Morigan: "Ale já se tady snažím říct, že si myslím, že budeme spokojení i takhle v tomhle stavu. Já jsem Ari zažila už moc ošklivých válek. A tady je to prostě jiný, je to tu tak nějak klidný, ačkoliv jsou tu problémy, ale tohle smrdí válkou nehezkou."
(00:17) Morigan -> Margare-tka: "Já v tomhle stavu spokojený nebudu," vysvětlí ti. "Nejsem už farmář, jsem náčelník."
(00:19) Margare-tka -> Morigan: "Já vím a taky jsi svém místě dobře. Ale umění vládce je i ve správný okamžik přestat."
(00:20) Morigan -> Margare-tka: Usměje se shovívavě. "Jak bys to mohla vědět?"
(00:22) Margare-tka -> Morigan: "Jak bych mohla vědět co je umění vládce?"
(00:22) Morigan -> Margare-tka: "Přesně tak."
(00:24) Margare-tka -> Morigan: "Tak měla jsem to štěstí, že jsem jich několik potkala."
(00:26) Morigan -> Margare-tka: "Několik vládců?" Asi ti moc nevěří.
(00:27) Margare-tka -> Morigan: "Ano. Hodně jsem cestovala."
(00:28) Morigan -> Margare-tka: "A jistě s tebou řešili svoje metody vládnutí," baví se.
(00:31) Margare-tka -> Morigan: "Ne to ne. Většinou byla nějaká válka. Takže metoda bylo uhájit si své území a mít co nejmenší ztráty na životech svých lidí." uvědomím si, že fakt všude byla nějaká vállka a že vlastně jsme se setkaly a nebo známe v rámci nejbližších říší všechny vládce:-D
(00:32) Margare-tka -> Morigan: Hlavně tedy ty a tvůj talent narazit si jednoho z nich:-D
(00:33) Morigan -> Margare-tka: (No jasně, Lúúder, Elfská říše, Assir, Akarie :-)
(00:33) Margare-tka -> Morigan: (Svobodná, Acheron)
(00:34) Margare-tka -> Morigan: (Jako tyhle vládce jsi si narazila.... ale tamty aspoň znáš. Elfského krále s tím jsi snad nic neměla, ne?)
(00:35) Margare-tka -> Morigan: (A teď i Elírie, tak vládne Rowan, když má jejich princeznu.)
(00:36) Margare-tka -> Morigan: (No má skoro vládce....;))
(00:36) Morigan -> Margare-tka: (S Dorianem ne! A s Kedarem v podstatě taky ne, ale měli jsme se rádi.)
(00:36) Margare-tka -> Morigan: (A jinak znáš Christiana.)
(00:37) Morigan -> Margare-tka: (Jako vládce čarodějů, jo? :-D)
(00:37) Margare-tka -> Morigan: (vždyť jsi s Kedarem spala v té lázni v zahradách.)
(00:38) Margare-tka -> Morigan: (No, nemáme malé cíle. )
(00:40) Morigan -> Margare-tka: "No tak vidíš. Jaké je to je vládnout ví jen ten, kdo doopravdy vládne."
(00:40) Margare-tka -> Morigan: "Byla jsem vlastně asi ve všech zemích v okolí Svobodné a přes moře taky." řeknu, stejně mu to nic neřekne.
(00:41) Margare-tka -> Morigan: "No, ale taky si ten člověk musí uvědomit, že vše má své hranice. Třeba v Assiru uděláš sebemenší chybičku a letíš. "
(00:42) Margare-tka -> Morigan: (Dávno, ale bylo to. Na dávno si nehrajeme..... dávno je v našem poddání skoro vše:-D)
(00:43) Morigan -> Margare-tka: "Letíš...kam?" nechápe.
(00:44) Margare-tka -> Morigan: "Já neříkám, že vládnout je lehké, je to složité. Udělat vše tak, aby jsi se všem zavděčil a asi to ani nejde. Ale je dobrý se aspoň snažit."
(00:45) Margare-tka -> Morigan: "No v Assiru je to rovnou do hrobu. Jinde z trůnu do vyhnanství."
(00:48) Morigan -> Margare-tka: Takhle tomu stejně nerozumí. Asi mu to nevadí, je zvyklý. "Tady to vůbec není o tom zavděčit se všem," vysvětlí ti. "A navíc nad jarlem nikdo není, kromě bohů."
(00:50) Margare-tka -> Morigan: "No to říkáš, jako by nic nebylo, mě přijde docela závazné mít nad sebou bohy."

(22:26) Morigan -> Ketryn: "Jsi v pořádku?" řeknu, ale není úplně jasné, komu to adresuju.
(22:27) Ketryn: Jak je na tom Sigfried? Seskočím z koně a jdu rychle k němu. Vyděsil mě tedy náramně!
(22:27) Ketryn -> Morigan: Jak je na tom Sigfried? Seskočím z koně a jdu rychle k němu. Vyděsil mě tedy náramně!
(22:29) Morigan -> Ketryn: Sigfried pořád leží na zemi, ale pokouší se zvednou. "Zůstaň ležet!" rozkáže mu Ragnar, který je celý pocákaný od medvědí krve.
(22:29) Morigan -> Ketryn: Sigfriedovo levé předloktí má rozedraný rukáv a je od krve.
(22:32) Ketryn -> Morigan: Tak v brašnách rychle hledám nějakou košili nebo tak něco, abychom mu to mohli provizorně ošetřit. A vodu. A snažím se nepanikařit, což tedy není zrovna jednoduché. Honem přispěchám k němu.
(22:33) Morigan -> Ketryn: "Jsem v pořádku," pronese Sigfried.
(22:33) Ketryn -> Morigan: Mám z toho šoku a nervů úplně naruby žaludek.
(22:33) Morigan -> Ketryn: "Ukaž, podívám se na to," řekne Ragnar.
(22:34) Ketryn -> Morigan: "To bych neřekla..." vypravím ze sebe.
(22:34) Morigan -> Ketryn: "Nestalo se nikomu nic?" stará se Sigfried. "TOBĚ se stalo!" řekne Ragnar důrazně a stáhne Sigfriedovi rukavici, abychom se mohly na to zranění podívat pořádně.
(22:35) Morigan -> Ketryn: Vím, že medvěd umí udělat pořádnou paseku. Jsem na sebe naštvaná, že mi ty zaklínadla fakt nešly!
(22:36) Ketryn -> Morigan: Jsem tam hned vedle Ragnara a dívám se, jak na tom ta ruka je.
(22:36) Ketryn -> Morigan: Za to nemůžeš, byl to fakt chaos :-/

(21:32) Morigan -> Ketryn: "Katryn!!!" ječím já, ale co dělám, to nejsi schopná registrovat. Sigfried skáče dolů ze svého koně.
(21:32) Morigan -> Ketryn: K6
(21:33) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(21:35) Ketryn -> Morigan: No já bych taky seskočila a nechala koně medvědovi, ale bojím se, abych neskočila přímo medvědovi do rány. Tedy asi nestíhám moc uvažovat, protože jsem úplně vyděšená. Jen se snažím dostat pryč. Pokud by byl medvěd plně zaměstnán koněm, tak se asi pokusím seskočit. Ale všechno to musí být hrozně rychlé.
(21:36) Morigan -> Ketryn: Naprostým kaskadérským výkonem se ti podaří spolu s koněm zacouvat a uhnout a stále se docela sebejistě držíš na koni. Sigfried se pokusí vskočit mezi tebe a medvěda.
(21:37) Morigan -> Ketryn: "Sigfriede!!" řvu já a snažím se dostat rychle z koně.
(21:37) Ketryn -> Morigan: No ne že by mě tím Sigfried zrovna uklidnil!!
(21:37) Ketryn -> Morigan: To taky zařvu.
(21:38) Morigan -> Ketryn: (Asi chci přijít o hlasivky i v dračáku :-D)
(21:39) Ketryn -> Morigan: (To asi k tomu, že máme být v těhotenství v klidu. Tohle asi jen tak nerozchodím!)
(21:40) Ketryn -> Morigan: Vůbec nevím, co mám dělat, já jsem úplně bezmocná! Sigfried před medvědem mi přijde ta nehorší noční můra!!
(21:42) Morigan -> Ketryn: Sigfried máchne sekerou, kterou měl u sedla, ale medvěd nečekaně bystře uskočí, aby po něm vzápětí sáhnul svou obrovskou tlapou. Nikdy jsi nevěřila, že je medvěd tak rychlý.
(21:43) Ketryn -> Morigan: To zařvu zděšeně znovu!
(21:51) Morigan -> Ketryn: Sigfried měl těžiště příliš vpředu, aby mohl uskočit a navíc za ním stál tvůj kůň, takže ho medvědí tlapa udeří přes předloktí, kterým si chránil tělo.
(21:53) Ketryn -> Morigan: Já snad umřu!! Snažím se s koněm zacouvat dál a zoufale přemýšlím, co dělat??? Vždyť ani nemám žádnou zbraň :-/
(22:01) Morigan -> Ketryn: Z druhé strany tam přiskočí Ragnar a medvěda zraní, což zachrání Sigfrieda od další rány.
(22:04) Ketryn -> Morigan: Bohové, tohle je krize!! Snažím se i s koněm dostat dál, abych se nepletla. Kdyby to nešlo jinak, tak seskočím.
(22:08) Morigan -> Ketryn: "Jděte od něj, jděte od něj!!" řvu, ale nejsem si jistá, jestli mě někdo poslouchá.
(22:10) Morigan -> Ketryn: Pokusím se o zaklínadlo, ale v tom chaosu se mi nepovede.
(22:10) Morigan -> Ketryn: K6
(22:10) Ketryn -> Morigan: No já chápu, že chceš čarovat, ale jak to vysvětlit jim to nevím.
(22:10) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(22:11) Ketryn -> Morigan: Snažím se aspoň uklidit sebe a pokusím se ti v tom křičení pomoc.
(22:12) Morigan -> Ketryn: Na koni se stále držíš, i když skáče a je šílený strachy. Pokusím se znovu.
(22:13) Ketryn -> Morigan: To jsme dva...
(22:14) Morigan -> Ketryn: Medvěd se ožene po Ragnarovi, kterému se podaří odskočit zpátky a znovu se pokusí zaútočit na Sigfrieda.
(22:14) Morigan -> Ketryn: (Ta kostka mě nenávidí!! :-D )
(22:17) Morigan -> Ketryn: Tomu se ještě bohužel nepodařilo ani vstát, takže se jen odkulí stranou, aby ho medvědova tlama minula.
(22:19) Ketryn -> Morigan: (Ne, Morigan, teď se to fakt nehodí, aby tě kostka nenáviděla :-D!)
(22:19) Ketryn -> Morigan: Asi budu mít za chvíli infarkt.
(22:19) Morigan -> Ketryn: Najednou se medvěd "zarazí" a couvne od obou, směrem do lesa. Kdyby to bylo možné, tak bys řekla, že se tváří trochu zmateně.
(22:20) Ketryn -> Morigan: Podívám se rychle po tobě.
(22:20) Ketryn -> Morigan: Jestli "mluvíš" s medvědem.
(22:21) Morigan -> Ketryn: Ragnar toho využije a ostří jeho sekery se zasekne hluboko do mědvědí srsti.
(22:21) Morigan -> Ketryn: (Celou dobu se o to pokouším!! Blbá kostka!)
(22:21) Morigan -> Ketryn: "Doprdele!" zanadávám a řeknu jiné zaklínadlo.
(22:22) Morigan -> Ketryn: Z mých prstů to trochu modře zableskne do medvěda se opře úderové kouzlo (ne ale zas tak silné, jak bych chtěla). Ragnar se zarazí jen na chvilku a dá mu další ránu a další.
(22:23) Morigan -> Ketryn: Vypadá to, že máme vyhráno.
(22:25) Ketryn -> Morigan: Chudák, mohla jsi medvěda poslat pryč a nemuselo se mu nic stát...
(22:25) Ketryn -> Morigan: Snažím se uklidnit koně, abych pak mohla taky seskočit. Jsem úplně bíla a srdce mám až v krku.

(19:58) Ketryn -> Morigan: "To jo, ještě že už jedeme domů.
(19:58) Morigan -> Ketryn: "To je zajímavý, pokud vím, docela dlouho tu nebyl," řekne Olaf.
(20:13) Ketryn -> Morigan: "Jaké spolu mají vztahy?" zeptám se. Říkám si, že jestli je stejný jako jarl, tak mezi nimi velká vřelost asi nebude.
(20:15) Morigan -> Ketryn: Olaf pokrčí rameny. "To vlastně nevím, jen myslím, že se moc nevídají, on žije v nějaký rybářský osadě někde u hranic s Jižním klanem."
(20:21) Ketryn -> Morigan: "Tak asi usoudil, že už se neviděli hodně dlouho. Anebo je zvědavý na tu záležitost s Lúúderem."
(20:25) Morigan -> Ketryn: "Hm, to mu jarl jistě povypráví," ušklíbnu se.
(20:30) Ketryn -> Morigan: "To jo, zvlášť jak nás všechny statečně zachránil," poznamenám hořce.
(20:33) Morigan -> Ketryn: Jsme všichni rádi, že zítra konečně můžeme odjet a nechat Kattegatt za sebou snad se vším.
(20:33) Ketryn -> Morigan: To tedy ano!
(20:37) Morigan -> Ketryn: Čeká nás ještě poslední noc ve stísněných podmínkách, ráno vstáváme časně, abychom vyrazili v nějakou rozumnou dobu.
(20:39) Ketryn -> Morigan: Asi mi to ani nevadí :-)
(20:41) Morigan -> Ketryn: Ráno se loučíme s Ritou, Olafem a dětmi, přece jenom je nějaký čas zase neuvidíme. Ostatní, co jdou pěšky, spí stejně jinde a s těmi se setkáme asi až v Harmu.
(20:44) Ketryn -> Morigan: Tak se rozloučím a poděkuji jim za pohostinnost. Mám je opravdu ráda.
(20:45) Morigan -> Ketryn: Osedláme si pak koně, nasedneme a vydáme se chladným ránem na cestu.
(20:51) Ketryn -> Morigan: Zas máme soukromý výlet :-)
(21:00) Morigan -> Ketryn: Dnes máme na cestu velkou mlhu, což naštěstí nevadí, protože cesta není náročná a koně jí celkem i znají.
(21:00) Ketryn -> Morigan: Tak dávám pozor. Sluníčko tedy bylo lepší.
(21:00) Morigan -> Ketryn: K6
(21:01) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:08) Morigan -> Ketryn: Jedeme už nějakou dobu, pokud to jde, tak si povídáme (spíš trochu na sebe voláme), někdy jsme zase úplně zticha. Mlha se asi udrží po celý den, jak to tak vypadá.
(21:12) Ketryn -> Morigan: Nemůžu se kochat přírodou, tak asi povídám docela dost.
(21:12) Morigan -> Ketryn: k6
(21:12) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:18) Morigan -> Ketryn: Ragnar jede první, za ním ty, pak já a Sigfried nakonec. Zrovna se chystáš něco prohlásit, když se z tvé pravé strany, z lesa, ozve blíže neidentifikovatelný zvuk, jako by se něco vyřítilo křovím. Stihneš se jenom otočit, abys zjistila, že je to něco obrovského, chlupatého a zrovna to zařvalo z plných plic.
(21:19) Ketryn -> Morigan: Cože?? To zděšeně vykřiknu!
(21:24) Morigan -> Ketryn: K6
(21:24) Ketryn -> Morigan: A snažím se udržet koně. A pochopit, co se děje.
(21:24) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:27) Morigan -> Ketryn: Identifikuješ, že je to obrovský medvěd. Kůň (i naše koně), se ti samozřejmě splaší a začne se pokoušet dostat z úzké cesty pryč, jakkoli krkolomně. Zatím se na koni držíš, ale vidíš to bledě. Medvěd se orientuje a sáhne tvému koni po krku.
(21:29) Ketryn -> Morigan: Medvěd??? Snažím se na koni udržet a dostat se od toho medvěda pryč. Ale tedy vůbec nevím, jak to mám udělat!!!!

(18:48) Margare-tka -> Morigan: (( mor jen technicka tohle same se mi stalo i na podzimni svatyni, ze? jen to zardil ten luuder. ne? mam totiz pocit, ze uz jsem to jednou slysela.))
(18:49) Morigan -> Margare-tka: (Ne, nestalo.)
(18:50) Margare-tka: "no s tim co mi rekla. "
(18:51) Ketryn: "Jo, tak to jsem pochopila. Když jsi to takhle nakousla, tak jsem myslela, že nám to chceš nějak blíž vysvětlit, co ti řekla."
(19:02) Morigan: Tvářím se souhlasně s Katryn, nějak pak nechápu smysl toho sdělení.
(19:11) Margare-tka: "vam se to nestalo ?"
(19:12) Margare-tka: (( tak to je vtipny. ja měla pocit deja vu.))
(19:12) Morigan: Tak to mě teda trochu zaskočí.
(19:13) Ketryn: Mně to taky zaskočí.
(19:17) Ketryn: "Tahle Velká Svatyně byl pro mě opravdu velký zážitek, na který nikdy nezapomenu. Ale pro mě to bylo opravdu hodně soukromé," řeknu nakonec. "Myslela jsem, že se chceš bavit o tom, co se stalo tobě. Ale tak asi ne."
(19:19) Ketryn: Jsem z Margaret zmatená.
(19:21) Morigan: Já zvládnu jen kývnout.
(19:28) Margare-tka: "No pro mě to taky bylo soukromé, možná se k tomu dopracuji vám to říct. Jen se to netýkalo vás, ale mě."
(19:29) Margare-tka: "jen jsem se chtěla zeptat jestli se vám to už někdy stalo."
(19:30) Margare-tka: "Asi to spíš bylo takové varování." ještě dodám.
(19:33) Ketryn: "Margaret, tahle debata nemá smysl. Buď nám to chceš říct anebo ne, ale tuhle fázi mezi tím nějak nechápu. Asi bychom to měly nechat být."
(19:36) Margare-tka: "No asi jo, koukám, že už jste unavené. My už půjdeme. Sáro dej pusu Morigan a Katryn, teď je delší dobu neuvidíme, budu mít miminka.""
(19:37) Ketryn: "Pa, Sáro," rozloučím se i se Sárou.
(19:43) Morigan: Rozloučím se taky s oběma.
(19:47) Margare-tka: Tak vás ještě obejmu a dám pusu. Nějak mám pocit, že to prostě není dobře tohle všechno. "Opatrujte se. a když tak piště, kdyby se něco dělo, tak pošlu posla. Tak si když ta pozorně dívejte na dopis."
(19:54) Margare-tka: Pak už raději jdu. Vezmeme to ještě procházkou, aby se Sára unavila.

(16:54) Morigan: "To by asi musela, jelikož by ho jinak neuměla přivolat."
(16:59) Ketryn: "Tak to bychom ještě musely sehnat tu klec."
(17:00) Morigan: "No, na to máme fakt málo času," usoudím realisticky.
(17:03) Ketryn: "No, moc času není," vzdychnu. "Asi tu běžně klícky na ptáky nemívají..."
(17:04) Morigan: "Myslím, že ne."
(17:09) Ketryn: "Tak to asi budeme muset nechat na příště. Tedy pokud by si Margaret rychle něco nesehnala."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(17:27) Margare-tka: "No to nevím jestli stihnu a hlavně by to asi bylo divný, kdybych měla ptáka v kleci v ložnici. Asi to budeme muset promyslet." usoudim
(17:27) Morigan: Procházíme se pak zpátky k Olafovu domu, abychom se pak rozloučily.
(17:30) Margare-tka: "Jo taky k nám přijel Ariho bratr, no moc mi tedy nesedí...., a je s nim Maja, ta je na vás zvědavá. A ta mi přijde v pohodě. Moc se nevyjadřuje."
(17:30) Margare-tka: "Budou tu asi až do nájezdů."
(17:31) Margare-tka: "Budou tu asi až do nájezdů."
(17:32) Morigan: "Ariho bratr?" nevím, jak bych to jinak vyjádřila.
(17:32) Ketryn: "Kdo je Maja?"
(17:34) Ketryn: "To už je po několikáté, kdy u vás někdo je a nesedí ti," uvědomím si pobaveně. "Nejdřív Asbjorn, pak Rolf a teď ten bratr." Tedy ne že bych k Ariho bratrovi chtěla cítit nějaké sympatie.
(17:39) Margare-tka: "No jako jsou si s Arim dost podobní, jako povahou. Podle mě. Jako vím, že Ari je arogantni vkonverzaci, ale ke mě se nikdy nechoval špatně. Ale on je tedy perla.... Maja je jeho družka. Nejsou manželé."
(17:41) Margare-tka: No a Rolfa nebudu raději komentovat, to by vas trefilo.
(17:42) Morigan: "Ještě, že už jedeme domů," řeknu a kroutím hlavou. "Někdo stejný jako jarl ve stejném městě... no nevím."
(17:45) Ketryn: "Souhlasím, nebude mi chybět, že se s nimi nepotkáme."
(17:51) Margare-tka: "No aspoň budete v klidu. Musíte být, když čekáte děti. Jako úplně vám zavidim. I když také teď těhotná být nechci. Ještě že mám Sáru." dám ji pusu.
(17:53) Ketryn: K tomu v klidu se raději nevyjadřuji, poslední dobou jsme vyloženě v klidu...
(17:56) Morigan: Kdybych nevěděla, že jsme už zažily hodně stresu i v jiných těhotenstvích a zvládly jsme to, tak bych měla opravdu obavy a bála se nějakých následků.
(17:59) Ketryn: No, to je pravda :-D
(18:00) Margare-tka: "No tak jako ty jsi toho jako těhotná zvládla už dost, myslím jiná těhotenství. ale
(18:01) Margare-tka: Ale teď máš dvě, tak se šetřit musíš. A a kat s tím poutem to raději nekometuji. "
(18:02) Morigan: "Já bych se šetřila ráda," potvrdím ti.
(18:08) Margare-tka: "Ja vím moc jsem to tou radou neulehčila."
(18:08) Ketryn: "Snad už to teď bude lepší..." zadoufám.
(18:17) Morigan: Když se loučíme, vypadám, jako bych chvíli zvažovala, zda Margaret něco důležitého ještě povím, ale nakonec to neudělám.
(18:20) Ketryn: Dívám se po tobě překvapeně a přemýšlím, jak si to přebrat.
(18:20) Ketryn: "Opatruj se," obejmu Maragret a rozloučím se.
(18:32) Margare-tka: kdyz se tak loucime, tak vam reknu "promluvila ke me freya."
(18:34) Morigan: To jsem překvapená, co to Margaret říká.
(18:35) Ketryn: Dívám se s otazníkem, jestli bude Margaret pokračovat a vysvětlí to?
(18:40) Margare-tka: "no nevím jak pokračovat. jen jsem vám to chtěla říct. já měla jsem pocit,že to stejně vím. nějaké si nejsem jista jak s tim
(18:41) Margare-tka: naloži."
(18:44) Morigan: "K tomuhle ti asi stejně nemůžeme nic říct, když nám to nedává smysl," řeknu.
(18:47) Ketryn: "A s čím jak naložit?" nechápu to.

"No a přijel k nám Ariho bratr, no nějak mi nesedl. Bude tu až do nájezdů, podle mě. Je tu s ním i jeho družka Maja. Ta je na vás zvědavá. A přijde docela fajn zatím. Moc nemluví."

"Já bych ho vycvičila jednoduše, ale teď už na to asi nebude dost času," usoudím.

"No to bude zajímavý. Už vidím jak budeme cvičit ptáčka." usměju se.

"Já bych jednorázově asi mohla poslat nějakého ptáčka, ke kterému bych přivázala vzkaz, asi i tak, aby se pak vrátil zpět s tvým vzkazem. Ale tak, aby tys tady měla nějakého, kterého bych mohla v případě nouze použít, ten by se musel trochu vycvičit."

Na toho Richieho už se tedy neptám, když vidím jak tě to ničí. "Tak kdyby bylo něco nového, tak dej vědět."
Koukám se na Mor jak se vyjádří k tomu ptákovi.

"Ne napadlo mě, že by Mor mohla nějakému tohle vysvětlit." dodám. "To by to pak už nebylo úplně bezpečné, kdyby o tady bylo normálně."

"Ne, pro ten teleport se rozhodl sám, nikdo mu nepomáhal. Využil situace, když se ocitli v chaosu, protože město, kde byli, napadli vojáci. Takže se rozhodl v tom okamžiku a teleportoval se, nebo se o to pokusil. To nevím. Spojení se okamžitě přerušilo. Pak jsem se s ním nemohla několik dní vůbec spojit a tím vůbec, myslím fakt vůbec. Pak se mi to jednou podařilo, takže aspoň vím, že je naživu. Ale byl naprosto vyčerpaný, takže se mi nepodařilo nic pochopit. Od té doby už jsem se zas dlouho vůbec nenapojila. Nevím, jestli se od nich dostal, nebo jestli už se dostali na loď do Lúúderu. Nevím nic." Je na mě vidět, že je pro mě nepříjemné o tom dál mluvit, protože mám o Richieho fakt velký strach a ničí mě, že se s ním nejsem schopná spojit.

"Vy máte poštovní holubi?" zeptám se. "Vůbec nevím, jestli se tu něco takového používá."

Marg: "Ahoj. ne úplně, ale minule jsem se ani nestihla zeptat na pouto, co se děje? Teď už se asi jen tak neuvidíme, pokud nedorazím za vámi:-)"
Nechám se Sáru bahnit.

Kat:"No, jak bych to shrnula," řeknu nevesele."Mají v plánu nasednout na loď do Lúúderu a dostat se sem za každou cenu. Z nějakého důvodu chtějí pomoc od Morigan, ale moc/vůbec tomu nerozumím. Richie se jim pokusil uniknout pomocí teleportu, ale od té doby o něm nic moc nevím. Jen že je naprosto vyčerpaný a asi se o něho někdo stará." Je na mě vidět, že mluvit o tom mě dost rozrušuje. Jsem nešťastná, že nejsem schopná se s Richiem skoro vůbec spojit.

Mor:Já se jen tvářím, že tohle všechno už vím, ale raději k tomu vůbec nic neříkám.

Marg:"Ježiši. Vůbec ti nejde se napojit? A víš kde se nalodili, myslíš, že je pravděpodobnost že se sem dostanou?" řeknu s velkou starostí.

Kat:"Jak mám vědět, jak velká je pravděpodobnost, že se sem dostanou??" ujedu trochu. "A ještě se nenalodili, chtějí se nalodit. A kde, to fakt nevím. Prostě míří do Lúúderu a před někým utíkají. Spojení mi teď prostě nefunguje, Richie se teleportoval a pak vím jen to, že je hrozně vyčerpaný. Nespojila jsem se s ním už možná tak týden. Ani nevím, jestli je s nimi nebo ne. Hlavně chci, aby byl Richie v pořádku."

Marg: "No tak to je jasný, že chceme všechny, aby byl v pořádku. Jen jsem se chtěla zeptat. A o tom teleportu víš víc? Spojil se s někým ze svobodný a na základě toho to zkusil a nebo sám?"
"A pro ten teleport se rozhodl sám a nebo mu s tím někdo pomáhal?"

"A ten teleport byla jeho iniciativa a nebo se spojil s někým z čarodějů?"

"Jo holky pak mě taky napadlo jak si psát důležité věci, jelikož se jen tak neuvidíme a psát vše není vždy úplně ideální. Jediný co mě napadlo je holub a nebo prostě nějaký pták. A pokud to bude nutné psát morzeovkou. Můžeme si tam napsat obyčejný vzkaz po našem a pokud bude potřeba papírek třeba vyzdobit z druhé strany čákami a tečkami. Jako já doufám, že nebude třeba, ale člověk nikdy neví. Co vy na to?" kouknu se po vás.

(12:42) Ketryn -> Morigan: Tak chvíli ještě ležím, ale pak taky začnu vstávat.
(12:59) Morigan -> Ketryn: "Katryn se probudila ze zimního spánku," hlásí Floki, když vylézáš z chýše.
(13:35) Morigan -> Ketryn: Pomalu se chystáme k odchodu, ale tentokrát nám to tedy docela trvá.
(13:40) Ketryn -> Morigan: Jo, já se cítím taková zpomalená :-D
(13:43) Morigan -> Ketryn: Cesta dolů je snad náročnější, než nahoru, ale po chvíli, kdy máme to nejhorší za sebou, se to srovná.
(13:44) Morigan: Dnešní den není tak rozzářený jako včera, mraky se honí po obloze, ale stejně je hezky.
(13:45) Ketryn -> Morigan: Jo, to tak bývá, že dolu je to horší. Tak dávám bacha na cestu.

(11:51) Morigan -> Margare-tka: Sem tam je někdo vzhůru už při svítání, nebo možná nešli ani spát, ohně ještě hoří, i když ne už tak vysokými plameny jako v noci.
(11:56) Margare-tka -> Morigan: Tak tam chvilku stojím a užívám si to. Pak když je mi zima jdu zpět.
(12:04) Morigan -> Margare-tka: Potom usneš a probereš se až za plného bílého dne, kdy už je venku dost rušno, jak všichni vstávají nebo se připravují na cestu zpět.
(12:10) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsem ráda, žejsem usnula. Byla jsem z toho dost zoufalá. Po té špatné cestě lidně pak půjdu podél koně. Pak si nasednu, dolů se mu asi půjde hůř.
(12:46) Morigan -> Margare-tka: Když se něčeho napiješ a najíš a dáš se trochu dohromady, tedy v rámci tamějších možností, přivede Ari muže se světlými hodně dlouhými vlasy zapletenými do malých copánků a plnovousem. "To je můj bratr Althe," představí ho. "A to je Maja, patří k němu," ukáže na nenápadnou ženu s dlouhými světle hnědými vlasy v copu. Je vysoká a urostlá, ale i tak působí celkem nenápadně. "Nějakou dobu s námi pobudou v Kattegattu. To je moje žena Margaret."
(12:59) Margare-tka -> Morigan: Tak se na ně usměju. "Jsem ráda, vás poznávám. To je dobře, že budeme mít doma milou společnost. A jaký je důvod, že s námi budete v Kattegattu?" mluvím mile a hlavě mi vrtá jestli tím něco sleduje a nebo ne.
(13:02) Morigan -> Margare-tka: "K návštěvě bratra snad nemusím mít další důvod," odvětí Althe.
(13:09) Margare-tka -> Morigan: "Tak já jsem ráda. Jen mě zajímalo jestli to budete spojovat ještě s něčím. Žijete hodně daleko?"
(13:12) Morigan -> Margare-tka: "Skoro na hranicích s územím Jižního klanu," odpoví.
(13:17) Margare-tka -> Morigan: "Měli jste s jižním klanem také přes zimu problémy?"
(13:19) Morigan -> Margare-tka: "My je máme pořád," usměje se chladně. Jeho pohled je pořád tak trochu přezíravý.
(13:27) Margare-tka -> Morigan: No tak takové přesně miluju.....myslím, že si nebudeme rozumět. "Tak pohraničí území k tomu trochu svádí." dodám.
(13:35) Morigan -> Margare-tka: Takže se tedy smiřuješ s tím, že půjdou ze Svatyně s vámi. Někteří lidé už jsou na odchodu, jiní se teprve chystají a tak se zařadíte k odcházejícím.
(13:41) Margare-tka -> Morigan: Jo já jsem smířená jdeme tedy. Mám rozporuplnou náladu. Moc nemluvím a přemýšlím. Ale pokud se komunikuje, tak samozřejmě nemlčím.

(10:05) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(10:05) Ketryn -> Morigan: Já to říkala :-D
(10:09) Morigan -> Ketryn: Tak jsem naházela za všechny: Sigfried 5, já 4, Ragnar 2, Floki 6 (ta ukolébavka asi fakt zabrala), Aella 5.
(10:12) Morigan -> Ketryn: Ty bdíš každopádně nejvíc ze všech.
(10:14) Ketryn -> Morigan: No, to je bezva :-D I když Ragnar mi zdárně sekunduje. Fakt se tomu ale nedivím, když se uklidním od smíchu a prožitého večera, tak se mi v hlavě neustále opakují Friggina slova...
(10:21) Morigan -> Ketryn: To zjistíš, že Ragnar taky kouká do "stropu", kde mezi prkny postupně prolézá rostoucí světlo.
(10:24) Ketryn -> Morigan: To jsme dvojka. Chvíli dělám, že to nevím, ale pak už to nevydržím. "Taky nemůžeš spát? zašeptám potichu.
(10:25) Morigan -> Ketryn: "Přijde mi škoda spát," odpoví ti potichu.
(10:27) Ketryn -> Morigan: "Vidíš, to je vlastně pravda," usměju se. Normálně bych z toho byla zničená, že nespím, ale tady to je něco jiného. "Byl to nádherný večer."
(10:45) Morigan -> Ketryn: "Bude divné nejet na nájezdy," řekne Ragnar. "Bude to po dlouhé době, co zůstanu doma, ale jsem vlastně rád, což jsem vůbec nečekal."
(10:47) Ketryn -> Morigan: "Čeká tě jiné dobrodružství. Až se vám narodí kluci, tak ti to nájezdy mnohokrát vynahradí. Je dobře, že nikam nejedeš a budeš u toho."
(10:56) Morigan -> Ketryn: "Ty už jsi někdy měla dítě?" zeptá se.
(10:59) Ketryn -> Morigan: To chvíli mlčím, protože nevím, co říct. "Ano..." řeknu nakonec pravdu, když to stejně Sigfried ví.
(11:00) Morigan -> Ketryn: "A co se s ním stalo?"
(11:04) Ketryn -> Morigan: "Osud nás rozdělil...Jsou se svým otcem..."
(11:06) Morigan -> Ketryn: Všimneš si, že zaznamenal to množné číslo, ale nakonec k tomu nic neřekne.
(11:07) Morigan -> Ketryn: "Otec je stejně důležitý jako matka," řekne pak. "Určitě je jim dobře."
(11:12) Ketryn -> Morigan: "Je o ně dobře postaráno..." I když jsem s ním už dávno smířená, uvědomím si, že tohle asi nikdy úplně nepřebolí.
(11:25) Morigan -> Ketryn: "Já doufám, že své syny nikdy neopustím," řekne.
(11:28) Ketryn -> Morigan: "Bohužel to není vždy na nás..." vzdychnu. "Ale myslím, že ty své syny neopustíš, nedovedu si to představit."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(11:41) Morigan -> Ketryn: "Bohové nás ochrání, všechny. Vím to."
(11:46) Ketryn -> Morigan: Podívám se na něho a přemýšlím, jestli k němu bohové taky mluvili. Vůbec bych se tomu nedivila, nebo bych spíš řekla, že ano :-) Taky mě napadá, jestli se o takovém zážitku mluv nebo ne? Asi spíš ne.
(11:46) Ketryn -> Morigan: "Bohové jsou při nás," souhlasím.
(11:46) Morigan -> Ketryn: Zatím jsi nikdy neslyšela, že by o tom někdo mluvil.
(11:47) Morigan -> Ketryn: Tedy že by o tom někdo mluvil konkrétně.
(11:49) Ketryn -> Morigan: No, řekla bych, že takovéhle věci si člověk nechává spíš pro sebe.
(11:55) Morigan -> Ketryn: K6
(11:58) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(12:01) Morigan -> Ketryn: Tak už aspoň trochu začneš dřímat.
(12:02) Ketryn -> Morigan: Tak dřímá :-) Je to dobře, přeci jen nějakou energii budu potřebovat.
(12:37) Morigan -> Ketryn: Nakonec usneš docela tvrdě, takže se ti vůbec nechce vstávat, i když kolem tebe se všichni budí, mluví a vylézají ven.

(11:03) Morigan -> Ketryn: Ten následující den je už v přecpaném Kattegattu znát vzrušení z nadcházejícího odchodu do Velké svatyně a panuje skoro až sváteční nálada a lidi jsou usměvavější a ještě vstřícnější, než obvykle.
(11:13) Ketryn -> Morigan: Tak asi trochu balíme, dojdu se postarat o koně a snažím se podlehnout té dobré a vzrušené náladě, a nemyslet na naše starosti.
(11:20) Morigan -> Ketryn: To docela funguje, dneska jsi na sebe pyšná, jak se ti vzhledem k tomu všemu, co se děje, daří udržet celkem dobrou náladu a nemyslet na to.
(11:21) Morigan -> Ketryn: Svítí sluníčko, hřebelcuješ venku koně a koukáš se, jak Sigfried honí obě dvojčata kolem domu.
(11:21) Ketryn -> Morigan: To jsem :-) Tak pevně doufám, že mi to nikdo nepokazí!
(11:22) Ketryn -> Morigan: Jéé, tak to nemám problém na chvíli na všechno zapomenout a užívat si tuhle chvíli a panující dobrou náladu.
(11:27) Morigan -> Ketryn: "Dobré ráno," ozve se najednou za tebou (ne úplně, samozřejmě opodál). Je sice už spíš dopoledne. Obrátíš se a stojí tam usmívající se Asbjorn.
(11:33) Ketryn -> Morigan: Kochala jsem se tím krásným dnem, takže se ho trochu leknu. "Dobré ráno," odpovím překvapeně, když zjistím o koho jde.
(11:35) Ketryn -> Morigan: Jo a donutila jsem se odtrhnout oči od Sigfrieda a otočila jsem se na něho. Dívám se tázavě, jestli něco potřebuje.
(11:36) Morigan -> Ketryn: "Nějak jsme se zatím nepotkali," poznamená stále s úsměvem. "Je všechno v pořádku? Tentokrát?" dodá.
(11:43) Ketryn -> Morigan: "Tentokrát? Ono bylo něco v nepořádku?" odvětím. ale přes obličej mi přejdou trochu chmury, když si vybavím, co vše je špatně. Rychle ale ty myšlenky setřesu. "Dnes je nádherný den a vše se zdá být naprosto v pořádku," usměju se. "Co u tebe doma, když jsi se vrátil po delší době?"
(11:46) Morigan -> Ketryn: "Jen jestli je ti dobře... tobě a Morigan. Jestli neomdléváte a... a tak," vrátí ti úsměv. "Dnes je opravdu nádherný den. Doma bylo všechno v pořádku, také jsme měli ve Wotanu problémy s Jižním klanem, ale naštěstí mě zastupoval můj starší bratr Kenwith, tak jsem byl celou dobu klidný. Postaral se o všechno dobře."
(11:52) Ketryn -> Morigan: "Jo aha," vzpomenu si. "Tak občas nám je trochu slabo, ale nic vážného, to je prostě těhotenství. Děkuji za optání," taky se usměju. Chudákovi to asi bude vrtat hlavou nadosmrti :-D. "Tak to jsem ráda, že jsi doma našel vše v pořádku, jak jsi to tam zanechal," řeknu upřímně. "Jedeš na nájezdy?" napadne mě, ale říkám si, že asi ano.
(11:54) Morigan -> Ketryn: "Ano, budu v posádce," přikývne. "Vaši muži zůstanou letos doma, že," konstatuje. "Neobvyklé."
(11:59) Ketryn -> Morigan: "Letos jsme si zažili dobrodružství a cestování víc než dost. Tak asi neuškodí, když se budou chvíli věnovat záležitostem v Harmu," nezastírám, že jsem ráda, že nikam nejedou. "Vynahradí si to asi příští rok..." ujede mi s úšklebkem.
(12:02) Morigan -> Ketryn: Úšklebek mu neujde. "Narážíš na přepadávání pirátských lodí?"
(12:03) Morigan -> Ketryn: "Říkal jsem si, kam na ty nápady jarl chodí," dodá s trochou ironie.
(12:15) Ketryn -> Morigan: "Hm, já bohužel vím..." zamumlám si potichu. "Střelný prach sem nepatří, je nám dobře bez něho. Je to nebezpečná zbraň, se kterou by se nemělo zahrávat," nevím proč, ale mám pocit, že to nebezpečí by si měl uvědomovat i někdo jiný. O tom, co si myslím o přepadávání pirátských lodí, se raději nevyjadřuji.
(12:17) Morigan -> Ketryn: "Hádám, že právě proto to jarl chce," opře se o jednoho z koní a automaticky si postoupí k tobě blíž, když už se bavíte tak vážně.
(12:26) Ketryn -> Morigan: "Já vím..." vzdychnu. "Jeden člověk by ale neměl mít najednou takovou moc. Je tu krásně a střelný prach může dost věcí změnit a zničit," konstatuji. "Tedy řečeno jen čistě hypoteticky," vzpamatuji se. "Náš jarl by samozřejmě neudělal nic, co by nebylo dobré pro jeho lid."
(12:33) Morigan -> Ketryn: "Vy o tom opravdu víte mnohem víc, že?" řekne se zájmem.
(12:33) Morigan -> Ketryn: (Myslí o tom prachu, ne to jarlovi, samozřejmě.)
(12:41) Ketryn -> Morigan: "Ne, o prachu nic moc nevíme," mlžím. "Jen jsme viděly, co dokáže," dodám, aby to bylo důvěryhodnější.
(12:46) Morigan -> Ketryn: Přikývne, nemá důvod ti to nevěřit. Vzápětí do něj (a do koní) nalítne zpoza rohu velkou rychlostí Irri a hned poté Owen. Sigfried, který je za nimi má pak s Asbjornem co dělat, aby uklidnili děti i plašící se koně, ale docela se u toho baví.
(12:46) Morigan -> Ketryn: "Olaf tu má asi vždycky veselo, když přijdete do Kattegattu," směje se Asbjorn. Takhle ti jeho úsměv připadá hezký a upřímný.
(12:57) Ketryn -> Morigan: Taky chytám koně. "To je demoliční četa," směju se. "Jo, to má. Určitě se vždycky hrozně těší, až k němu zas přijede naše velká banda," jsem pobavená. Doufám, že jeho úsměv opravdu upřímný je. Na střelných prach se snažím zas hned zapomenout. Snad jsem mu neřekla nic, co by mohlo uškodit.
(13:13) Morigan -> Ketryn: Pozdraví se se Sigfriedem, chvilku si spolu povídají, o Svatyni, o tom, jak je ve Wotanu a jak v Harmu. Nezdá se, že by mezi sebou měli nějaké napjaté vztahy.
(13:27) Ketryn -> Morigan: No, to mě docela uklidňuje. Stále nevím, co si o něm myslet, ale snad jarlův muž opravdu není. anebo je fakt dobrý herec. Pokračuji v hřebelcování toho koně a užívám si sluníčka.