Druhá strana (78 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(10:16) Margare-tka -> Morigan: Tak během dopoledne si vezmu plášť jdu do Garethových kajut, tedy k nim se domoct, aby mě pustili dovnitř, abych se s ním mohla domluvit.
(10:18) Morigan -> Margare-tka: S tím, aby tě tam pustili není žádný větší problém. Gareth zrovna v kajutě i je, máš štěstí. "Dobré ráno," pozdraví tě. "Děje se něco?"
(10:23) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsem ráda, mám opravdu dobrou náladu, takže usmívám. Zvlášť, když mě i bez problémů pustili dovnitř. "Dobré ráno." pozdraví ho také. "Ráda bych se dohodla, kdy můžeme přijít domluvit, jak si můj manžel představuje to vylodění a průběh cesty do Kattegatu. Kdy bude se ti to bude hodit."
(10:28) Morigan -> Margare-tka: Zvedne obočí. "Oficiální audience? On se vážně učí," poznamená vesele. "Tak proč nepřijdete do mé kajuty na oběd? A víš co, vezmi sebou i Katryn a Morigan a jejich... manžely," napadne ho. "Uděláme si takový společenský oběd. Sem bychom se nevešli, ale to se dá lehce vyřešit. Pošlu pro vás někoho," usměje se.
(10:31) Margare-tka -> Morigan: No to koukám s otevřenou pusou.....:-O. "Cože?, jo no to snad nebude problém." snažím se vzpamatovat.
(10:31) Margare-tka -> Morigan: Jsem jsem v šoku.
(10:33) Margare-tka -> Morigan: Už teď mám vředy a dobrá nálada mě přešla. "je to moc pěkný nápad." usměju se.
(10:33) Morigan -> Margare-tka: (Taková přetvářka! :-D )
(10:34) Margare-tka -> Morigan: (No tak dvorská etiketa vzadu někde je...)
(10:39) Morigan -> Margare-tka: "Dobrá," kývne hlavou Gareth.
(10:40) Margare-tka -> Morigan: "Pěkný den,." usměju ta křeč mi asi je tak nezmizí z obličeje.
(10:41) Margare-tka -> Morigan: Odejdu tedy a jde se mi tedy mnohem v větší tíhou zpět. Jdu za Arim, abych mu to řekla.
(10:42) Margare-tka -> Morigan: Najdu ho v jídelně nebo je na palubě?
(10:44) Morigan -> Margare-tka: V jídelně.
(10:45) Margare-tka -> Morigan: Tak si k němu sednu. "byla jsem u prince a mám tedy asi jednu dobrou a jednu horší zprávu nebo opačně, já nevím."
(10:46) Margare-tka -> Morigan: "Každopádně jsem pozvaný na oběd, abychom se domluvili na podrobnost připlutí. To bych řekla je ta dobrá. No a ta asi horší je, že princ trval na tom, že z toho uděláme velký společenský oběd, takže mají přijít i Morigan a Katryn s manžely. Doufala jsem v klidnou domluvu, ale nevím." Pousměju se
(10:47) Morigan -> Margare-tka: To ho docela překvapí. A moc nadšeně z toho tedy nevypadá.
(10:47) Margare-tka -> Morigan: Koukám na něj co n na to. Jako jsem ráda, že tam budete i vy, ale on si bude Ragnara dobírat a bude tam dusno.
(10:48) Margare-tka -> Morigan: No já z toho taky nadšená nejsem. "Leda se můžeme domluvit jen okrajově a pak si domluvíš s ním něco osobnějšího."
(10:50) Margare-tka -> Morigan: "Asi pro nás všechny přijde Lancelot jako vždy."
(10:52) Morigan -> Margare-tka: Tady na lodi bohužel není žádná možnost, jak Ragnara poslat někam, aby na ten oběd "nemohl" jít, což by Ari rád udělal.
(10:54) Margare-tka -> Morigan: No jako, já bych ho taky raději někam poslala. Jako tohle není vaše záležitost, ale záležitost Kattegatu. Ale co se dá dělat.
(10:56) Margare-tka -> Morigan: "Možná jsem se měla s Garethem víc dohadovat, ale zase se mi nechtělo, aby mu došlo, jak to tady mezi námi funguje."
(11:01) Morigan -> Margare-tka: "Jde jenom o oběd," usoudí Ari.
(11:09) Margare-tka -> Morigan: "Právě, můžeme to vzít jen povrchně. Ale stejně on to stejně vždy umí převrátit" zamračím se. "Řeknu o tom holkám." vstanu a jdu za vámi do kuchyně.
(11:09) Morigan -> Margare-tka: Tam nás nenajdeš.
(11:31) Margare-tka: Tak jdu do vašich kajut, nejprve do té která je dřív.
(11:35) Morigan -> Margare-tka: To je ta Katrynina, ta je prázdná.
(11:36) Margare-tka -> Morigan: Tak jdu k tobě.
(11:38) Morigan -> Margare-tka: Tam je taky prázdno.
(11:42) Margare-tka -> Morigan: Je sakra jste. Tak cestou nakouknu do jídleny a pak jdu na palubu.
(11:46) Morigan -> Margare-tka: (Míříš někam konkrétně na té palubě, nebo to jen tak procházíš?)
(11:47) Margare-tka -> Morigan: Asi k přídi, asi se budete koukám na ostrov.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(11:52) Morigan -> Margare-tka: Tak tam nás najdeš, jsme zabalené do plášťů a vedeme nějakou konverzaci, podle všeho dost nepříjemnou.
(11:52) Margare-tka -> Morigan: Samotné?
(11:53) Morigan -> Margare-tka: Ano, jen my dvě.
(11:53) Margare-tka: "Co tu děláte?"
(11:53) Morigan: To asi nadskočím leknutím.
(11:54) Margare-tka: "Jé promiň."
(11:58) Margare-tka: "Jsem ráda, že jsem vás našla." jsem trochu nenaložená, ale to, že jsem venku a vidím, že budeme doma mě trochu potěší. "Gareth tomu zase dal korunu." netvářím se zrovna nadšeně. "Jdeme na oběd, všichni, velký společenský rodinný oběd. Chtěla jsem schůzku po Ariho a Gareth teda vymyslel, že půjdete i vy a vaši manželé. To zase bude."
(11:58) Morigan: Chvíli na Margaret jenom zírám.
(11:59) Margare-tka: Mám chuť si tam sednout.
(12:03) Ketryn: Tak to taky zvládám jen zírat. "To jako myslíš vážně?" vypadám, že se za chvíli začnu hystericky smát. "To nemůže být ani jeden bez nějaké jobovky?!"
(12:04) Morigan: Asi se taky musím ovládat, abych nevyprskla smíchy.
(12:08) Margare-tka: "No ne. Ari z toho není nadšení a já tedy taky moc, ale kdo bude. Doufala jsem v rychlou schůzku informativní a ne slavností oběd. Ale co, jen by jste to asi měly říct pak Ragnaroci a Siegfriedovi. Aby s tím počítali a přijde si pro nás Lancelot do jídelny... a co jste tu řešily?"

(19:27) Morigan: Skoro všichni naši (a já a Ragnar taky) jsme na palubě, Flokiho burcování bylo opravdu intenzivní.
(19:28) Morigan: Země je opravdu jen na obzoru, vypadá jen jako tmavší šedý pruh v dáli, ale ty moc dobře poznáš, že je to opravdu země. Varjagové se radují, tak jak to jen varjagové umí. Na palubě jsou i někteří elundi a z kapitánského můstku se na obzor dívá i Gareth ve svém vínovém plášti, s neproniknutelným, slabým úsměvem.
(19:30) Ketryn: Ještě že Floki opravil loď tak dobře, jinak bychom ji teď tou radostí a jásotem asi zbořili :-D
(19:33) Morigan: To tedy ano :-) I když samozřejmě ještě to potrvá, než tam doplujeme, ale i tak je ta naděje najednou hmatatelnější, když vidíme zemi na obzoru.
(19:34) Ketryn: Po tom, co jsme uvízli na tom hrozném ostrově, je tenhle pohled opravdu hřejivý :-)
(19:37) Morigan: "Doprdele, proč to nemáme čím zapít!" zaúpí Floki tak spontánně, že mě to rozesměje.
(19:39) Ketryn: Taky se směju :-D "Vydrž ještě chvíli a pak už to budeme mít čím pořádně zapít," :-) Říkám si, že se to tam vše asi urve ze řetězu :-D
(19:41) Morigan: Jo, vše, kromě nás dvou...
(19:42) Ketryn: No, jako to mě bude dost štvát :-D!
(19:44) Morigan: Nejsme na palubě zas nějak dlouho, je docela zima a máme hlad, tak se pak zase hrneme dolů.
(19:44) Ketryn: Tak jdeme vyndavat něco k snídani.
(19:48) Morigan: "Bohové, když už je to takhle blízko, tak se ty dny táhnou," přiznám.
(19:50) Ketryn: Říká se tam, kolik dní to tak ještě může trvat?
(19:53) Morigan: Neříká, ono to závisí na tolika faktorech, že by se to těžko odhadovalo, ale déle jak týden to nebude rozhodně.
(19:55) Ketryn: "To jak když se ti chce na záchod, čím jsi blíž, tím je to naléhavější," souhlasím s tevoou.
(19:56) Morigan: To přirovnání mě opravdu dost rozesměje!! :-DD
(20:00) Morigan: Pomáhám se snídaní a mám dobrou náladu, jako už dlouho ne.
(20:09) Ketryn: Nápodobně :-)
(20:12) Morigan: Celý den je takový mírně rozjásaný, že se nám celkem povede odsunout tu včerejší krizi s Nialem a ani se o tom nebavíme.
(20:13) Ketryn: Já už to dál odsouvat nemůžu, takže se odpoledne odhodlám a zkusím pouto. Můžu?
(20:15) Ketryn: Jsem ráda, že tě ty chmury ze včerejška přešly. Asi by to chtělo sehnat ti zrcadlo, abyste mohli zůstat ve spojení.
(21:19) Margare-tka: Jsem šťastná, že jsme doma, tedy budeme za chvilku, už se nemohu dočkat Sáry. Ráno vám pomáhám se snídaní. A ptám se tě při ní. " Mor mám jít za Garethem s Arim ohledně těch informací k příjezdu rovnou a nebo si to mám předem domluvit?"
(21:21) Morigan: "A ty už máš nějaké informace, jak to bude?" zajímá mě.
(21:35) Margare-tka: "No úplně ne, jen vím, že se ubytují v Kattegatu a bude oficiální přijetí, myslím, že ani Ari to přesně ještě neví, jelikož neví jak to bude vypadat doma. Ale včera jsem se s ním domluvila, že informujeme Garetha o to jak to bude. Myslím, že aspoń Ari přistoupil na to, že slušné jednání bude lepší než nějaké dohady,"
(21:36) Morigan: "Aha a v čem je problém?" snažím se pochopit.
(21:42) Margare-tka: "No chtěla jsem se tě zeptat, jestli tam máme jít rovnou a nebo si to nejdřív domluvit?
(21:44) Morigan: "Asi bude slušnější se předem domluvit, než tam rovnou nakráčet s Jarlem."
(21:54) Margare-tka: "No tak já za ním skočím, asi nějak teď dopoledne."

(21:21) Morigan: "A ty už máš nějaké informace, jak to bude?" zajímá mě.
(21:22) Morigan -> Ketryn: "My jsme je chtěli hledat," zopakuje Richie. "Plánovali jsme to, ale je to nemožné."
(21:22) Morigan -> Ketryn: "Já vím, že chtěli," odvětí Damon. Richie nechápe, jak to Damon může vědět.
(21:23) Ketryn -> Morigan: Vampýr, kterému hráblo, je fakt snad to nejhorší, co může být.
(21:24) Morigan -> Ketryn: To je filosofie! :-D
(21:24) Ketryn -> Morigan: Zoufalá filozofie :-D
(21:27) Morigan -> Ketryn: "Zkrátka teď je vhodnější chvíle. Věřím, že to spolu zvládneme," mrkne na něj.
(21:27) Ketryn -> Morigan: "Jaká vhodnější chvíle??"
(21:28) Morigan -> Ketryn: "Co... co je tím myšleno?" řekne Richie.
(21:28) Ketryn -> Morigan: Fakt mě děsí, že budou chudáka Richieho vláčet přes celý svět a hledat nás!
(21:28) Morigan -> Ketryn: "Prostě čas udělat si výlet."
(21:28) Ketryn -> Morigan: Se mnou to v Richieho hlavě asi švihne!
(21:29) Morigan -> Ketryn: K6
(21:29) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:29) Morigan -> Ketryn: Pouto začne významně slábnout.
(21:30) Ketryn -> Morigan: Ach jo, nechci ho tam nechat :-P
(21:30) Ketryn -> Morigan: :-/
(21:30) Morigan -> Ketryn: Ale nemůžeš s tím nic udělat, i když naladěná na jeho pocity ještě chvilku zůstaneš.
(21:32) Ketryn -> Morigan: Chce se mi vzteky brečet! Tohle snad není možné :-/ Když to nakonec musím vzdát, tak jdu hledat vás dvě.
(21:32) Morigan -> Ketryn: K6
(21:33) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:34) Morigan -> Ketryn: Tak v jídelně nejsme.
(21:35) Margare-tka: "No úplně ne, jen vím, že se ubytují v Kattegatu a bude oficiální přijetí, myslím, že ani Ari to přesně ještě neví, jelikož neví jak to bude vypadat doma. Ale včera jsem se s ním domluvila, že informujeme Garetha o to jak to bude. Myslím, že aspoń Ari přistoupil na to, že slušné jednání bude lepší než nějaké dohady,"
(21:36) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-/ Tak se dojdu podívat ještě na palubu. A pokud nebudete ani tam, tak půjdu dělat něco do kuchyně a budu doufat, že se objevíte.
(21:36) Morigan: "Aha a v čem je problém?" snažím se pochopit.
(21:37) Morigan -> Ketryn: Já jsem na palubě, dívám se na moře/zemi.
(21:38) Ketryn -> Morigan: "Morigan..." přijdu k tobě.
(21:38) Morigan -> Ketryn: "Ahoj," usměju se.
(21:39) Ketryn -> Morigan: "Nechci ti kazit tuhle krásnou chvíli... ale spojila jsem se s Richiem..." řeknu celkem zoufale.
(21:40) Ketryn -> Morigan: "Už vím, proč ho drží. Ti debilové se rozhodli, že si udělají výlet a najdou nás..tě... A jsou přesvědčení, že Richie jim v tom pomůže."
(21:42) Margare-tka: "No chtěla jsem se tě zeptat, jestli tam máme jít rovnou a nebo si to nejdřív domluvit?
(21:44) Morigan -> Ketryn: "No to snad ne, proč změnili názor??" zděsím se.
(21:44) Morigan: "Asi bude slušnější se předem domluvit, než tam rovnou nakráčet s jarlem."
(21:46) Ketryn -> Morigan: "To nevím, to jsem se nějak zapomněla zeptat... a pak spojení zmizelo," :-/
(21:46) Ketryn -> Morigan: "Asi se nuděj..."
(21:47) Ketryn -> Morigan: "Navíc Klaus Richieho kousnul. Jestli ho chudáka s sebou někam potáhnou..." jsem dost zoufalá.
(21:50) Morigan -> Ketryn: "Představa, že se jim to povede a jednoho dne se tady objeví nějaká loď...!"
(21:52) Ketryn -> Morigan: "No, to taky... ale tak daleko jsem s obavami ještě nestihla zajít," :-/ "Tedy, ani si to nechci představovat. Mám pocit, že Klaus totálně zešílel."
(21:54) Margare-tka: "No tak já za ním skočím, asi nějak teď dopoledne."

(20:39) Ketryn -> Morigan: Hurá!
(20:39) Morigan -> Ketryn: Tak najednou pocítí tvou přítomnost.
(20:39) Ketryn -> Morigan: "Richie, slyšíš mě???" Snažím se na sebe upozornit a doufám, že mě nebude ignorovat.
(20:40) Morigan -> Ketryn: No slyší tě a je tedy docela rád!
(20:45) Ketryn -> Morigan: "Moc mě to mrzí, opravdu moc...tohle se nemělo stát," :-/ Jsou na mě znát výčitky, strach i beznaděj.
(20:45) Morigan -> Ketryn: Ta beznaděj ho fakt nepotěší.
(20:46) Ketryn -> Morigan: "Zeptej se za mě Damona, co to má sakra znamenat?! Měli jsme dohodu, že tě nechají na pokoji!"
(20:47) Ketryn -> Morigan: Snažím se jí maskovat a dodat mu trochu naděje, ale je to těžké.
(20:47) Ketryn -> Morigan: "Co po tobě chtějí?"
(20:47) Morigan -> Ketryn: To se ptám celou dobu! odsekne ti Richie.
(20:49) Ketryn -> Morigan: "Vděčí Morigan za život, tak že mu to připomínám, protože na to jaksi zapomněl."
(20:50) Ketryn -> Morigan: "To tě prostě jen drží a nic nechtějí?"
(20:51) Morigan -> Ketryn: Richiemu se to moc nechce opakovat, protože už jednou vampýra provokoval a jak to dopadlo.
(20:51) Morigan -> Ketryn: "Katryn... nechápe... co po mě chcete," řekne přece jen.
(20:52) Morigan -> Ketryn: "Chceme je najít," pokrčí Damon rameny.
(20:52) Ketryn -> Morigan: "K tomu seš jim k ničemu!" zaúpím.
(20:53) Morigan -> Ketryn: Oni si to nemyslí! odpoví ti.
(20:54) Morigan -> Ketryn: Damon pochopí, že spolu pravděpodobně znovu komunikujete, buď je tak vnímavý, nebo se už orientuje v Richieho výrazu.
(20:54) Ketryn -> Morigan: "Řekni jim to, že podle podle pouta se najít nedokážeme. Už jsme prakticky na Daërii, tak ať si nás najdou na mapě." Tedy ne, že bych chtěla, aby nás našli, ale ať ho proboha chudáku pustí.
(20:54) Morigan -> Ketryn: "Řekni jí, že když budeš hodný, tak tě vrátíme neporušeného," ušklíbne se.
(20:55) Ketryn -> Morigan: "Já tě slyším, kreténe," ulevím si.
(20:55) Ketryn -> Morigan: "Takhle se vděčí za život??"
(21:00) Morigan -> Ketryn: :-D
(21:00) Morigan -> Ketryn: Richiemu se tohle moc nechce opakovat.
(21:03) Ketryn -> Morigan: No tak bez toho kreténa :-D
(21:04) Morigan -> Ketryn: "Vděčíš jim za život...?" řekne nakonec a je to tak trochu tázavé.
(21:05) Ketryn -> Morigan: "Morigan..."
(21:06) Morigan -> Ketryn: "Vděčím Morigan za život," přikývne. "Ano."
(21:07) Morigan -> Ketryn: No bezva, pomyslí si Richie. Morigan ještě ke všemu zachraňuje nějaké pekelné stvůry. Bezva, bezva!
(21:07) Morigan -> Ketryn: Nemá pocit, že by "něco" takového dokázalo projevit vděk.
(21:07) Ketryn -> Morigan: "Tak ať kouká pustit! Tohle už jsme jednou řešili."
(21:08) Ketryn -> Morigan: "Je to složité..." snažím se reagovat na jeho šok z toho, koho zachraňuješ.
(21:09) Morigan -> Ketryn: "Ale ona mi taky vděčí za život," prohlásí Damon. "Použila prsten."
(21:09) Morigan -> Ketryn: Richie nemá páru, o čem to sakra mluví.
(21:10) Ketryn -> Morigan: "Ach neee..." zaúpím nešťastně, na tuhle logiku nemám co říct :-/
(21:11) Ketryn -> Morigan: Že já to před tím tak blbě prozradila, za to bych si nejraději nafackovala :-/
(21:11) Morigan -> Ketryn: No tak to jsi absolutně nemohla tušit.
(21:13) Ketryn -> Morigan: "Dobře, tak tudy cesta asi nepovede..." pomyslím si odevzdaně.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:15) Ketryn -> Morigan: "Zeptej se, jak si to hledání představují? Že tě použijí místo kompasu? Musíš jim vysvětlit, takhle naše pouto nefunguje. Navíc na Daërii se nedá jen tak dostat."

(19:23) Morigan -> Ketryn: Sigfried na sebe naháže oblečení a když jsi oblečená taky táhne tě za ruku na palubu, abyste se podívali taky.
(19:24) Ketryn: Snažím se být rychlá a pak honem vyrazíme :-)
(19:27) Morigan: Skoro všichni naši (a já a Ragnar taky) jsme na palubě, Flokiho burcování bylo opravdu intenzivní.
(19:28) Morigan: Země je opravdu jen na obzoru, vypadá jen jako tmavší šedý pruh v dáli, ale ty moc dobře poznáš, že je to opravdu země. Varjagové se radují, tak jak to jen varjagové umí. Na palubě jsou i někteří elundi a z kapitánského můstku se na obzor dívá i Gareth ve svém vínovém plášti, s neproniknutelným, slabým úsměvem.
(19:30) Ketryn: Ještě že Floki opravil loď tak dobře, jinak bychom ji teď tou radostí a jásotem asi zbořili :-D
(19:33) Morigan: To tedy ano :-) I když samozřejmě ještě to potrvá, než tam doplujeme, ale i tak je ta naděje najednou hmatatelnější, když vidíme zemi na obzoru.
(19:34) Ketryn: Po tom, co jsme uvízli na tom hrozném ostrově, je tenhle pohled opravdu hřejivý :-)
(19:37) Morigan: "Doprdele, proč to nemáme čím zapít!" zaúpí Floki tak spontánně, že mě to rozesměje.
(19:39) Ketryn: Taky se směju :-D "Vydrž ještě chvíli a pak už to budeme mít čím pořádně zapít," :-) Říkám si, že se to tam vše asi urve ze řetězu :-D
(19:41) Morigan: Jo, vše, kromě nás dvou...
(19:42) Ketryn: No, jako to mě bude dost štvát :-D!
(19:44) Morigan: Nejsme na palubě zas nějak dlouho, je docela zima a máme hlad, tak se pak zase hrneme dolů.
(19:44) Ketryn: Tak jdeme vyndavat něco k snídani.
(19:48) Morigan: "Bohové, když už je to takhle blízko, tak se ty dny táhnou," přiznám.
(19:50) Ketryn: Říká se tam, kolik dní to tak ještě může trvat?
(19:53) Morigan: Neříká, ono to závisí na tolika faktorech, že by se to těžko odhadovalo, ale déle jak týden to nebude rozhodně.
(19:55) Ketryn: "To jak když se ti chce na záchod, čím jsi blíž, tím je to naléhavější," souhlasím s tevoou.
(19:56) Morigan: To přirovnání mě opravdu dost rozesměje!! :-DD
(20:00) Morigan: Pomáhám se snídaní a mám dobrou náladu, jako už dlouho ne.
(20:09) Ketryn: Nápodobně :-)
(20:12) Morigan: Celý den je takový mírně rozjásaný, že se nám celkem povede odsunout tu včerejší krizi s Nialem a ani se o tom nebavíme.
(20:13) Ketryn: Já už to dál odsouvat nemůžu, takže se odpoledne odhodlám a zkusím pouto. Můžu?
(20:15) Ketryn: Jsem ráda, že tě ty chmury ze včerejška přešly. Asi by to chtělo sehnat ti zrcadlo, abyste mohli zůstat ve spojení.
(20:15) Morigan -> Ketryn: Určitě, můžeš.
(20:15) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:16) Morigan -> Ketryn: Hmmm....
(20:17) Ketryn -> Morigan: Prosím, ať je v pořádku...

(18:33) Ketryn: Mám z toho všeho dost zvláštní náladu... Rozhovor s Nialem a vše, co se děje ve Svobodné, mě dostalo, plus jsem k tomu teď začala přemýšlet, jak to bude s elundy u nás.
(18:35) Morigan: No to ano, protože ta otázka začíná být velmi aktuální.
(18:36) Ketryn: "Dobrou noc," popřeji vám a jdu do k nám do kajuty.
(18:37) Morigan: Taky jsem vám samozřejmě popřála dobrou noc.
(18:39) Morigan -> Ketryn: Sigfried je už v kajutě, což jsi čekala, je dávno po večeři.
(18:42) Ketryn -> Morigan: "Ahoj," pozdravím ho a dám mu pusu. Nevím, jestli mám nějak vysvětlovat pozdější příchod, asi ne.
(18:43) Morigan -> Ketryn: "Dostaly jste dobré jídlo?" zeptá se.
(18:43) Ketryn -> Morigan: Jdu se svléknout a vlézt k němu do postele.
(18:44) Ketryn -> Morigan: "Jo, myslím, že jsme se v rámci možností najedli moc dobře," nelžu.
(18:45) Morigan -> Ketryn: Šaty neřešil a nic dalšího se neptal. Nejspíš na všechny pozitivně působí blízkost domova. "Nemůžu se dočkat, až uvidím sestry a matku," řekne ti šeptem, když se k tobě přitiskne.
(18:45) Ketryn -> Morigan: "Víš co mě napadlo? Řešili jste, jak dlouho budeme zůstávat v Kattegatu, než půjdeme do Harmu?"
(18:46) Ketryn -> Morigan: "Taky se moc těším," políbím ho. "Asi to pro ně bude dost překvapení, že jsme se vrátili, co?" usměju se.
(18:47) Ketryn -> Morigan: (Uvědomila jsem si, že má přeci ještě jednu sestru v Kattegatu, co má za manžela Olafa, ale na její jméno si zaboha nemůžu vzpomenout.)
(18:48) Morigan -> Ketryn: (Ano, to je Rita :-)
(18:48) Morigan -> Ketryn: "Nejspíš jen tak dlouho, jak to bude nutné. Snad," odpoví. "Nevím, co má s námi v plánu jarl."
(18:50) Ketryn -> Morigan: "Takže... pokud nás nebude zdržovat, tak nebudeme čekat, než elundi odplují?" ptám se informativně. "Jinak doufám, že jarl si dá teď od nějaký plánů pokoj..."
(18:52) Morigan -> Ketryn: "Ty bys na to chtěla čekat?"
(18:53) Ketryn -> Morigan: "Ne, jen se na to ptám, jak je to v plánu."
(18:54) Ketryn -> Morigan: "Myslím, že bychom měli domů dojít co nejdřív."
(18:55) Ketryn -> Morigan: "Ale princ Gareth nás možná bude chtít zdržet," napadne mě. "Ale možná ne. Jen doufám, že tam nebudou vznikat nějaké problémy."
(18:56) Morigan -> Ketryn: Přikývne, cítí to stejně. Chce co nejdřív domů do Harmu, i když rád uvidí aspoň na chvíli Ritu, Olafa a děti.
(18:57) Morigan -> Ketryn: Vzdychne si. "Jako by to nemělo skončit," poznamená napůl v žertu. "Nemá vás už co držet, budeme naprosto svobodní ve své vlastní zemi. Žádné takové právo nebude mít."
(18:59) Ketryn -> Morigan: "Já vím. Taky nám určitě nebude chtít nic nařizovat..."
(19:01) Ketryn -> Morigan: "Měli bychom začít přemýšlet, jak pojmenujeme naši holčičku," změním téma. "Víš, napadlo mě, že kdybys chtěl, tak bychom ji mohli pojmenovat Yda. Ale pokud ne, tak najdeme jiné jméno," :-)
(19:02) Morigan -> Ketryn: To ho vůbec nenapadlo a evidentně ho to doopravdy dojme.
(19:05) Ketryn -> Morigan: "Ale... jestli se to u vás nehodí... nebo..." trochu zmateně nevím, jak si jeho mlčení vyložit.
(19:06) Morigan -> Ketryn: "Jistě, že se to hodí," otře si slzy a políbí tě.
(19:08) Ketryn -> Morigan: Tak mu to oplácím a na chvíli nechce vědět vůbec o žádných problémech.
(19:11) Ketryn -> Morigan: *nechci
(19:12) Morigan -> Ketryn: Po delší době se ráno probudíte spolu a ani jeden z vás nikam nehodlá nijak brzy jít.
(19:17) Ketryn -> Morigan: Zavrtám se k němu a užívám si tyhle chvíle klidu, kdy jsme spolu a nemusíme nic řešit. Problémy odsunu až na oběd.
(19:18) Morigan -> Ketryn: Zrovna, když už si myslíš, že si užijete společné soukromé ráno, začně někdo dupat po chodbě a tlouct na různé dveře. Za pár vteřin zabuší i na ty vaše, pak je otevře a dovnitř vpadne Floki. "Konec válení, konec sexu, země na obzoru!!!" zvolá nadšeně.
(19:19) Ketryn -> Morigan: "Já ho zabiju," zaúpím, než si uvědomí, co to křičí. "Cože?"
(19:20) Morigan -> Ketryn: "Jo, jo!" potvrdí. "Země na obzoru, pojďte se všichni podívat na palubu!" zvolá znovu a běží dál, aby zburcoval všechny.
(19:22) Ketryn -> Morigan: "Jsme doma!" políbím Sigfrieda nadšeně a hrabu se z postele. Sice jsem si plánovala užít si spolčené ráno, ale tohle je taky dobré.

(17:02) Morigan: Ale nijak zvlášť nás tam nedrží, což jsme rády. Vezmeme si zase naše pláště, odmítneme doprovod, který je naprosto zbytečný a znovu poděkujeme a rozhodně to není jen za to víno.
(17:02) Margare-tka: Koukám, že klukům vlezlo víno do hlavinek. myslím, že by jim ztvrdl úsměv na tváři, pokud by se tak opravdu stalo.
(17:02) Morigan: :-DD
(17:03) Margare-tka: "Děkujeme za hezký večer." řeknu
(17:03) Morigan: Jdeme pak temnými chodbami lodě a já mlčím, asi o tom spojení s Nialem nevím, co bych řekla.
(17:06) Margare-tka: "myslím, že bude ještě veselo, až dorazíme. zajímalo by mě kdo z našich s nimi spí."
(17:09) Morigan: Protože jsem přemýšlela o něčem jiném, chvilku mi trvá, než pochopím, o čem mluvíš. "Myslíš tady na lodi?"
(17:10) Margare-tka: "No. nebo myslíš, že nikdo?"
(17:11) Morigan: "Já nevím, pamatuju si jen, že to Floki zakázal," usměju se.
(17:14) Margare-tka: "Zas taková Patriarchát u nás nefunguje;-)"
(17:15) Margare-tka: "Asi někdo dostane za úkol držet Garetha v postel celou dobu co budou v Kattegatu. To bude největší klid."
(17:15) Morigan: To mě pobaví. "No, kdyby se našla nějaká, která by to dokázala, asi by ten klid opravdu byl."
(17:23) Margare-tka: "No.... třeba jo." Začnu o tom přemýšlet. "Víš, jen trochu se bojím, aby si Gareth nemyslel, že nemáme žádná pravidla a neudělal nějakou nepředvídanost. a pak by se to muselo řešit podle našich zvyků a ne vždy je to řešení vhodné princi."
(17:24) Morigan: "Ve skutečnosti je celkově dost nepředvídatelný," musím uznat. "Nevím, jestli tomu jde nějak zabránit."
(17:26) Margare-tka: "No abychom ho nemusely z něčeho vysekávat, to by bylo dost složitý."
(17:28) Morigan: "Nevím, jestli to má cenu řešit teď, radši si budu naivně myslet, že to proběhne jak nejlíp může... ale i když se naprosto nesmírně těším domů, čeká nás tam určitě i spousta starostí, to je prostě fakt," dodám nenadšeně.
(17:31) Margare-tka: "No to čeká, myslím, že to tam bylo dost složitý, když jsme tam nebyly. Já už se tak strašně moc těším na Sáru."
nebyly. Já už se tak strašně moc těším na Sáru."
(17:32) Morigan: "Já se taky na všechny těším," vzdychnu. "Ještě, že už to bude za pár dní."
(17:33) Morigan: Dojdeme dolů a nejspíš se rozejdeme do svých kajut.
(17:49) Margare-tka: Tak já jdu pak rovnou k nám. Ari už tam je?
(17:50) Morigan -> Margare-tka: Ano, už je v kajutě. Není sice nijak hrozně pozdě, ale po večeři je už nějakou dobu.
(17:52) Margare-tka -> Morigan: "Ahoj." jak jsem ovíněná lehce, jsem docela čilá. "Čekáš na mě?"
(17:53) Margare-tka: //Jo s Jamesem.... na to jsem zapomněla, ale vím, že se zadaptoval chvilku po nás.//
(17:54) Morigan -> Margare-tka: "Má snad přijít ještě někdo jiný?" usměje se pobaveně, když tě vidí.
(17:56) Margare-tka -> Morigan: "No já nevím, mohlo by to pak být zajímavý." usměju se, "já už nikoho jinýho nečekám". Tak si sundám plášť a uvědomím si, že mám na sobě ty utajeně oblečené šaty.
(17:57) Morigan -> Margare-tka: No, všimne si toho.
(17:58) Margare-tka -> Morigan: No to nám nedošlo. Sakra. "Pomůžeš mi z nich, prosím." dělám jako že nic.
(17:59) Morigan -> Margare-tka: Tak ti jde pomoct. "To kvůli princi?" zeptá se.
(18:01) Margare-tka -> Morigan: "Tak říkaly jsme si, že se to relativně hodí. U nás je moc neunosíme. A mám jich plnou truhlu. Nelíbí se ti?"
(18:03) Morigan -> Margare-tka: "To neříkám, jen je na ně tady trochu zima."
(18:07) Margare-tka -> Morigan: "No to je, taky jsem byla zabalená a zima mi lehce je." usměju se. "Gareth se ptal, jak to bude po příjezdu, asi měl na mysli organizaci vylodění a spol. Možná by bylo vhodné, kdybychom tam zašli a nějak ho informovali. Co myslíš?"
(18:12) Morigan -> Margare-tka: "Měli bychom to udělat," souhlasí s tebou. "Bude dobré mít zpočátku jasno alespoň v něčem."
(18:16) Margare-tka -> Morigan: "Tak já s ním zítra domluvím schůzku. Abychom dodrželi nějaké dekorum." jsem ráda, že se to takhle domluvilo. Takže se usmívám.

(15:36) Morigan: Tohle přiměje k pobavenému úsměvu i Lancelota.
(15:36) Morigan: "A jak to je? Rád se nechám poučit. Já jen hodnotím podle toho, co vidím, slyším a s čím jsem konfrontován, takže jsem určitě úplně vedle," baví se dál.
(15:37) Ketryn: Zkazil ten dobrý dojem, kterým působil celý večer!
(15:38) Morigan: "Až budeš mít vlastní ženu, tak to možná pochopíš," sdělím mu.
(15:39) Ketryn: "Prostě jen nechápou, proč bychom sem měli chodit. Prakticky neznají naši minulost. A i když se uzavřel mír, tak jste pro ně stále nepřátelé..."pokusím se vysvětlit.
(15:40) Ketryn: O dalších věcech, jako je Ragnarovo chování k tobě, se raději nevyjadřuji :-D Stejně to nemá cenu.
(15:45) Morigan: "To nebude tak jednoduché, já jsem princ, musím si vzít princeznu," usměje se provokativně.
(15:46) Morigan: No tak to nekomentuju.
(15:46) Morigan: "Pravda je, že i pro nás zůstávají nepřátelé. Je výborný pocit mířit do jejich středu," ušklíbne se. Lancelot se zatváří podobně.
(15:50) Margare-tka: Tak to bude mít s tou princezou hoch složité.....
(15:51) Margare-tka: No doufám, že tohle proběhne fakt v klidu, trochu se toho začínám obávat.
(15:52) Morigan: Nadechnu se, abych řekla něco ve smyslu, že jim nic nehrozí a že se nic nepředpokládaného nestane, ale to je pěkná blbost.
(15:56) Margare-tka: No to je. Jako oni jsou taky ne zrovna klidní elundi, tarochu se bojím ,a by tam někde nějaká záminka nebyla. Určitě se někde někdo porve nebo něco takového.
(15:57) Morigan: No tak to je asi víc, než jisté, na to tam nepotřebujou ani elundy.
(15:58) Morigan: "Budete docela průkopníci," dojde mi. "Příměří asi nebylo nikdy a návštěva elundů v Kattegattu asi taky nikdy."
(15:58) Margare-tka: No právě, trochu se bojím, aby si Gareth nemyslel, že tam nejsou pravidla a něco nevyvedl, jelikož pak něco takového řešit našich zákonů, no potěš koště.
(15:58) Morigan: "Jsem nesmírně poctěn," pronese ironicky.
(15:59) Morigan: Tak takhle mi to ještě naštěstí nedošlo.
(15:59) Margare-tka: "No to asi nebylo."
(15:59) Margare-tka: Já už se trochu bojím......
(16:16) Morigan: Ale na druhou stranu je to pravda, dostane se tam, kde ani Yanick nebyl a to pro něj zase nezní tak špatně.
(16:20) Morigan: "Nečekané, že budu někde dřív, než můj otec," vysloví nahlas. Proč všechno, co řekne, skoro vždy zní tak dvojsmyslně?? Asi proto, že to doprovází těmi svými pohledy.
(16:27) Margare-tka: NO nějak nevím co na tohle říct, to je dost dvojsmyslné.... Bohové, on neměl pít to víno.
(16:29) Morigan: "Jenže jedeme na "návštěvu", ne dobývat území," dodá Lancelot.
(16:29) Morigan: "Ještě ke všemu," přikývne Gareth.
(16:36) Morigan: "Když se vám tak líbí seveřanky, můžete si svou návštěvu dostatečně užít," ušklíbnu se taky.
(16:41) Margare-tka: No já mlčím a doufám, že to dopadne dobře. Myslím, že na letošní jaro se bude na severu vzpomínat dlouho, "Ovšem, když se bude těm seveřankám chtít." dodám. Asi stárnu.
(16:44) Morigan: Gareth s Lancelotem si vymění podivně vědoucí úsměv.
(16:45) Margare-tka: Je mi naprosto jasný, že už nějaké seveřanky chtěly.....
(16:46) Morigan: To mě je taky jasný.
(16:47) Morigan: "Smůla je, že Lancelot moc seveřanky nemusí a mě se líbí spíš ty, co si na seveřanky hrajou," vzdychne Gareth hraně.
(16:47) Morigan: "Tak to je opravdu ale smůla!" musím s ním souhlasit. Kam jsme se to v debatě zase dostali?
(16:57) Margare-tka: Nevím, ale s Garethem mě to nepřekvapuje....
(16:57) Morigan: Zvedne mou ruku a přitiskne mi rty nad klouby. "Kdoví," mrkne. Vzdychnu si. "Asi už raději půjdeme," navrhnu.
(16:58) Morigan: "Jistě. Ještě půl hodinku a mohli by se sem dveřmi probourat vaši seveřani se svými velkými sekerami," pronese. Lancelotovi to připadá vtipné, mě tolik ne.
(16:58) Margare-tka: "Myslím, že už je vhodný čas."
(16:59) Margare-tka: Bohové s těmi bude problém......

(14:58) Margare-tka: "jen nevím vlastně kolik je tam Garethova posádka mužů. Asi se s Arim doopravdy budeme muset zajít"
(15:02) Morigan: Gareth se tedy pak vrátí do pokoje a Lancelot se zanedlouho objeví s tou poslední lahví. "Zůstaň a napij se s námi, Lancelote, když je poslední," navrhne Gareth. Lancelot z toho vůbec neskáče radostí, ale nějak se mu nechce princův návrh odmítnout.
(15:04) Morigan: Lancelot tedy všem naleje a pak se se svým pohárem posadí na jednu z truhel (nevím, kde sedíte vy).
(15:05) Ketryn: (Nevím, kde bylo první místo :-))
(15:06) Ketryn: Gareth Lancelota asi otrkává.
(15:07) Margare-tka: (Asi tak.) Nejspíš, mrzí mě, že se tak zlobí a nemá nás rád. Ale myslela jsem, že s tím souhlasil, když to toho s námi šel.
(15:10) Ketryn: "Garethe," rozhodnu se nakonec, že by to asi měl vědět. "Budeš mít ještě jednu sestřičku, jsem taky těhotná..."
(15:10) Ketryn: (Souhlasi, ale asi nám to vše přikládá za vinu. Že kdyby nebylo nás, tak by se nic z toho nestalo.)
(15:11) Morigan: (Tak každá v jednom křesle.)
(15:13) Morigan: Gareth zvedne obočí. "To je hezká zpráva," řekne. "Zdá se, že největší přednost seveřanů není divokost v boji, ale jejich plodnost," zasměje se.
(15:14) Ketryn: To se musím taky usmát :-)
(15:16) Morigan: Těžko bych proti tomu protestovala, když jsme tam v místnosti dvě ze tří těhotné se seveřany :-)
(15:16) Morigan: "Něco na tom bude," zasměju se.
(15:18) Morigan: "Čemu se opravdu skláním, je umění toho vašeho stavitele lodí," řekne Gareth. "Opravil tuhle roztřískanou loď v opravdu šílených podmínkách a za celou dobu se neukázal skoro žádný problém, teď už je snad skoro jisté, že dopluje až ke břehu."
(15:18) Margare-tka: (On už má nějakou sestřičku?)
(15:18) Ketryn: To jo :-D Teď si uvědomuji, že já byla naposledy těhotná před šestnácti lety!
(15:18) Morigan: "Co se týče Flokiho a lodí, je to génius," souhlasím.
(15:18) Morigan: (No Linett.)
(15:19) Ketryn: "To ano," přikyvuji.
(15:19) Morigan: "Taky se o něj přetahují í na severu," vzpomenu si. "Pro varjagy jsou lodě velmi zásadní."
(15:19) Margare-tka: (No jo má....já zapomněla na Linett:-D
(15:19) Morigan: "Tomu věřím," ušklíbne se Gareth.
(15:20) Ketryn: (No, já jich mám tolik těch dětí, že se lehce na jedno zapomene :-D)
(15:21) Ketryn: Já si teď vzpomněla, jak zničili naše lodě v Harmu...
(15:25) Morigan: To zničili!
(15:26) Morigan: Druhá láhev bude bohužel pryč taky velmi rychle.
(15:27) Margare-tka: Tak je nás pět, takže to je jedna sklenička:-D
(15:28) Morigan: "Slibte mi ještě jednu večeři, než dorazíme ke břehu," pronese Gareth. Je to spíš oznámení, než otázka. "Nebo oběd, na tom nesejde. I když už bez vína," dodá lítostivě s pohledem na prázdnou láhev.
(15:31) Morigan: Asi tak. Hlavně, že už jsme říkaly, že je to naposledy...
(15:32) Morigan: "Jistě," řeknu. "Pokusíme se to nějak zařídit."
(15:32) Ketryn: "Přijdeme..." řeknu váhavě a dívám se, jestli s tím souhlasíte. "Ale asi by byl lepší oběd," usoudím, že to bude míň nápadné.
(15:34) Morigan: "Baví mě, jak se za tou varjagskou svobodomyslností ukrývá patriarchální despotizmus!" zasměje se Gareth.
(15:34) Margare-tka: No já si myslím, že je to jedno.... oběd nebo večeře.:-)"Rády přijdeme."
(15:34) Margare-tka: Tak to mě pobaví.:-)
(15:34) Morigan: Já z něj nemůžu. "To jsi docela vedle," odseknu.
(15:35) Ketryn: "Takhle to není."

(12:47) Morigan: Já taky brečím.
(12:53) Morigan: "Slibuji," dostanu ze sebe.
(12:53) Morigan: (Teda asi jsem to slíbila i za vás, ale to jsem si neuvědomila.)
(12:55) Ketryn: Já s tebou souhlasím a přikývnu.
(12:56) Morigan: "Musím asi končit, než mi na to někdo přijde," pousměje se Nial. "Nikomu jsem o tom neříkal."
(12:59) Ketryn: "Opatruj se..." vypravím ze sebe.
(13:09) Morigan: "Vy také."
(13:10) Morigan: "Má tě rád, holčičko," dodá a pak se obraz začne rozplývat. Také zaklínadlo pustím.
(13:12) Morigan: *Mám
(13:13) Ketryn: Asi chvíli jen tak koukám, než se dám trochu dohromady
(13:14) Morigan: Já se dohromady nedám, já se rozbrečím nahlas.
(13:15) Ketryn: No, to si děláš srandu, to mi vůbec nepomůže se uklidnit...Obejmu tě a začnu zas brečet.
(13:16) Ketryn: Asi se mi sečte vše dohromady a do toho ty hormony...
(13:20) Morigan: Gareth, na kterého jsme prakticky zapomněly, je dvěma dlouhými tichými kroky u nás a s přesným načasováním mě chytí do náruče, když se otáčím od zrcadla. Tentokrát jsou jeho gesta pouze ochranitelská a soucitná, pevně mi přitiskne obličej na svůj krásný sametový kabátec. Katryn byla v pohybu mě taky obejmout, Gareth byl rychlejší, ale druhou paží vezme Katryn kolem ramen a přitiskne taky k sobě (k nám).
(13:23) Ketryn: To mi přijde hrozně dojemné...!
(13:23) Ketryn: To jsme tam tedy parta...
(13:24) Morigan: Nevím, jak Margaret, ale pokud by to taky potřebovala, tak je Gareth schopen ji k nám "přibrat".
(13:27) Morigan: Stojíme tam takhle opravdu hodně dlouho.
(13:37) Morigan: Lancelot, který přišel s vínem, zaklepe na dveře a vstoupí bez vyzvání. Normálně by to asi neudělal, teď ano, asi proto, že má obavy, že jsme s Garethem zavření v ložnici, co kdybychom mu "zase" něco udělaly. Gareth mu ale gestem naznačí, ať víno někam položí a vypadne.
(13:37) Morigan: Což tedy Lancelot poslechne.
(13:42) Morigan: Když se trochu uklidníme, Gareth nás pomaličku pustí ze svého pevného stisku a odejde nalít to víno do pohárků.
(13:49) Ketryn: To se Margaret asi přidá.
(13:50) Ketryn: Víno asi teď budu potřebovat těhotná netěhotná.
(13:51) Ketryn: (Teď mi došlo, že Gareth asi neví, že jsem těhotná a že bude mít "sestřičku". Mezi elundy jsme to nerozhlašovali a před Derekem jsme to tajily.)

(11:54) Morigan: Snažím se vzchopit a mluvit nějak logický. "Niali, nevím, jak se budeme moci spojit... v budoucnu, já... v Daërii mi to nešlo tak dobře a navíc nebudeme mít k dispozici zrcadlo tak často..." začnu.
(11:59) Ketryn: V Harmu žádné zrcadlo nemáme, viď?
(12:00) Morigan: To nemáme.
(12:01) Morigan: "Ani já nevím," řekne. Je mi to jasné, když plánuje to, co plánuje.
(12:17) Morigan: "Ale každý sedmý den, pokud to bude možné, se budu na tebe soustředit, pokud budu u zrcadla, vždycky večer. Můžeš to taky tak udělat?"
(12:18) Morigan: "Pokusím se," přikývnu. Když teď vím, že už mi Katrynino a Richieho pouto nepomůže, je tohle jediná možnost, jak se někdy třeba v budoucnu spojit.
(12:19) Morigan: (Nejraději bych mu řekla, aby našel i Jamese a Anabellu mu předal, ale to nezvládnu říct. A nezvládnu to po něm ani chtít.)
(12:25) Ketryn: Jsem ráda, že jste domluvili na tom pravidelném zkoušení spojení, to je dobře.
(12:25) Morigan: To je opravdu dobrý nápad, abychom měli aspoň trochu nějakou jistotu.
(12:26) Ketryn: (No, to by bylo hodně těžké přání a slib...)
(12:28) Ketryn: (Je to hrozné pro všechny...:-( Měl by ji najít a vychovávat James, ale chápu, proč ji chce najít Nial. A další věc je, že Desmond se jí určitě nevzdá a i kvůli ní by to jen tak nešlo, už to bude tak dlouho, že Desmonda bude považovat za otce nebo bratra.)
(12:28) Morigan: (Proto o tom mlčím, to bych po něm opravdu nemohla chtít.)
(12:29) Morigan: (Jako chudák malá musí mít dost zmatek v tom, kdo je její rodina.)
(12:34) Ketryn: (Jako zažila si toho dost, furt jí někdo někam přesouvá...)
(12:42) Morigan: "Udělám to tak," řeknu pevněji. "Každý sedmý večer."
(12:43) Morigan: "Můžeš mi něco slíbit?" zeptá se.
(12:43) Morigan: "Ano," řeknu váhavě.
(12:45) Morigan: "Kdyby ses chtěla nebo musela vrátit, slib mi, že to tentokrát bude za námi. Za mnou. Vždyť víš, že tady máš vždycky otevřenou náruč. Vy všechny," dodá.
(12:46) Ketryn: Už zas brečím... on je vždycky tak hodný.

(09:26) Morigan: Jak tam tak stojíme před tím zrcadlem, na Garetha jsme zapomněly úplně. On sedí nehnutě na posteli a nevydá ani hlásku.
(09:28) Ketryn: Jo, na něho jsem úplně zapomněla, jak nic neříká a ani se nehýbá. To je vážně obrázek pokoje.
(09:31) Morigan: Já se raději na nikoho neptám, hlavně díky tomu, že mám informace od Katryn a nebyla bych asi schopná o někom dalším mluvit.
(09:35) Ketryn: Taky se nám, z pouta jsem za poslední dobu zjistila hodně a Nial by mi asi nic nového neřekl.
(09:37) Ketryn: *neptám
(09:38) Ketryn: Z emocemi taky hodně bojuji, takže mi do řeči není.
(09:45) Morigan: "Vždycky tu pro tebe budu, kdyby ses rozhodla vrátit. I kdyby ne," řekne Nial.
(09:46) Morigan: "Niali, hlavně buď opatrný... v rámic možností."
(09:46) Morigan: "Vy také."
(09:46) Morigan: "Nám už nic nehrozí, jsme na moři a za chvíli budeme doma," ujistím ho.
(09:47) Ketryn: Už zas přes slzy nevidím, když ti říká, že tu pro tebe vždycky bude.
(09:48) Morigan: Na to "doma" mu cuknou rty do smutného úsměvu. "Kdy se narodí?" zeptá se nečekaně.
(09:49) Morigan: "No... začátkem léta," odpovím a podívám se automaticky po Katryn, bleskne mi hlavou, jestli tam někdo ví, že i Kat bude mít dítě.
(09:53) Ketryn: Pokrčím mírně rameny, protože netuším, jestli to Richie vycítil nebo ne, zatím mi to nikdy nevpálil...
(09:56) Morigan: Tak se o tom nahlasa nevyjadřuju.
(09:56) Morigan: *nahlas
(10:02) Morigan: Nial sám se o Richiem vůbec nezmínil.
(10:03) Ketryn: Já taky ne.
(10:03) Ketryn: Asi to ještě nevědí, že zmizel :-(
(10:05) Ketryn: Fakt se to ve mě sváří, jestli to říct nebo ne... :-( ale bojím se, aby se situace ještě nezhoršila. Takhle můžu aspoň doufat, že pokud se nenaštvou, tak Richiemu neublíží...
(10:07) Ketryn: Morigan, jsou chvíle, kdy bych chtěla existovat dvakrát a teď je právě jedna z těch chvil, abychom tam s nimi mohly být ve Svobodné.
(10:08) Morigan: Já vím!

ČASOVÉ INFORMACE: Je třetí týden v únoru. Skoro čtyři a půl měsíce uběhlo od bitvy v Harmu, kde nás unesli. Tři týdny jsme strávili na tom prokletém ostrově. Dva měsíce a týden jsme na zpáteční cestě z Lúúderu. Já jsem zhruba tak v pátém měsíci a Katryn ve třetím.

(21:15) Ketryn: (No nás musí být pohled.)
(21:16) Margare-tka: (No to musí.)
(21:19) Morigan: "Mám tě tak ráda!" řeknu jen.
(21:26) Ketryn: (Jestli půjdeme od Garetha ubrečené, tak tedy nevím... :-D)
(21:32) Morigan: Obávám se, že víc smysluplnějších vět už nevyplodím.
(21:33) Margare-tka: "A Niali jsou ostatní v pořádku?" zeptám se.
(21:34) Morigan: Podívá se na Margaret. "Ptáš se konkrétně na někoho?"
(21:35) Ketryn: To mám co dělat, abych se nerozbrečela úplně.
(21:36) Morigan: Jestli teď Nial něco řekne o Jamesovi a Patrickovi, tak se zhroutím.
(21:37) Ketryn: Jo, to by byla jedna z posledních kapek...
(21:38) Ketryn: Nejsem si tím jistá, ale asi o Richiem pomlčím... kdyby se do toho začali plést čarodějové, tak by to mohlo skončit hodně zle, kdybychom vampýry naštvali...Ale je to strašné, nechci v tom Richieho nechat a jsem rozpolcená.
(21:45) Margare-tka: "Vím, že už je to dlouho, ale chtěla jsem se zeptat na Lorena, jestli je v pořádku."
(21:50) Morigan: "Kapitán Loren je naprosto v pořádku, velí své jednotce v tomto táboře," odpoví ti Nial.
(21:56) Margare-tka: "Děkuji, jsem ráda, že je v pořádku."

(20:41) Margare-tka: "NO to je."
(20:41) Morigan: Asi na to nedokážu říct vůbec nic.
(20:42) Morigan: "Ani jsem mu neřekl o... o tomhle. Chtěl by se zúčastnit a to by nebyl nejlepší nápad. Pro tebe."
(20:42) Morigan: "Ne," musím souhlasit, ale stále jsem z toho v šoku.
(20:45) Morigan: V duchu si říkám, že bych měla vést nějakou smysluplnou konverzaci, je toho tolik o čem bychom měli mluvit a nějak toho vůbec nejsem schopná.
(20:45) Ketryn: Nedivím se ti.
(20:47) Ketryn: "Říkala jsem Morigan... že byste chtěli s Derekem odejít z tábora..." nakousnu opatrně.
(20:49) Morigan: "Koukám, že jsem se svěřil více lidem, než jsem měl vůbec v úmyslu," pousměje se Nial pokřiveně.
(20:49) Morigan: "Niali, jsi si jistý, že je to dobrý nápad?" zeptám se vážně.
(20:49) Morigan: "...Ano."
(20:50) Ketryn: "Omlouvám se... byla to náhoda..." řeknu upřímně.
(20:51) Ketryn: Koukám, že je opravdu odhodlaný.
(20:55) Morigan: "Vím, že ho nenávidíš, holčičko, vůbec nikdo by se tomu nemohl divit," řekne. "Svým způsobem dostal další šanci, možná jednou. A já už tady toho všeho mám dost, opravdu dost. Nemám žádnou povinnost tu zůstávat, narozdíl od vojáků čarodějové nepřísahali. Nebo ne v pravém slova smyslu."
(20:56) Ketryn: Myslím, že v tomhle Nial nemá pravdu, ty ho nedokážeš opravdu nenávidět...
(20:56) Morigan: No já se k tomu taky nevyjádřím.
(20:57) Morigan: "Riskuješ svůj život, když s ním sám odejdeš a riskuješ spoustu dalšího!"
(20:58) Morigan: "Řeknu ti jednu důležitou věc - já už nemám vůbec co ztratit."
(20:58) Morigan: "To není pravda, Niali, nesnesla bych, kdyby se ti něco stalo!"
(20:58) Margare-tka: Já tam tak nějak mlčím a dopadá zase na mě pocit viny, že jsme tu. A že jsme se tu tak snadno přivykly..
(20:58) Ketryn: To mě zabolí za tebe :-(
(20:58) Morigan: "To je citové vydírání," směje se smutně.
(20:59) Margare-tka: NO to je skvěly, ještě že o tom nikomu neřekl.
(20:59) Morigan: "Poslouchej mě, Morigan," řekne. "Tohle Derekovi dlužím a myslím, že moc dobře víš, jak to myslím."
(21:00) Morigan: Asi to vím, protože mlčím.
(21:04) Morigan: "A pak je tu Desmond, ten šílený a nesmírně statečný kluk, Morigan a tomu toho taky dost dlužím. Chci ho najít a udělat pro něj... no, co budu moci."
(21:06) Ketryn: To ho chápu, Desmondovi se tam muselo stát něco strašného ale..."Nebude se Desmond bát ještě víc, když ho bude hledat zrovna Derek...?"
(21:06) Morigan: "To už nějak vyřešíme," řekne Nial. Nejspíš to bere jako věc, která přijde na řadu až později.
(21:11) Morigan: "A kde je Desmond, bude i tvoje dcerka," pokračuje Nial skoro něžně. "Postaráme se o ni, aby měla domov a budoucnost aby na tebe nikdy nezapomněla. Věřím, že se jistě ještě setkáte, holčičko. To jsou teď mé úkoly a mé dluhy na všechny strany, to je teď můj boj. Ne tady v armádě."
(21:12) Morigan: Myslím, že už nikdy nebudu schopná mu nic říct!
(21:12) Margare-tka: Bože to je prostě šílený co se tam dělo a ještě dít bude.
(21:13) Margare-tka: Co to tam říká, já nevidím přes slzy na klávesnici. To už tam asi nevydržím.
(21:13) Ketryn: No to už je krize, holky, já ty slzy snad neudržím...
(21:14) Morigan: "Ty máš taky své úkoly jinde," dodá bez obviňujícího tónu.
(21:14) Morigan: (No já je určitě neudržím.)

(19:41) Morigan: Stoupnu si před zrcadlo a opravdu se mi do toho nechce, doufám, že to nebude mít vliv na kvalitu toho kouzla.
(19:48) Morigan: Je asi na vás, kam si stoupnete vy.
(19:50) Ketryn: No já si asi stoupla napůl vedle tebe a napůl za tebe za rameno.
(19:56) Morigan: Tak se několikrát nadechnu a vydechnu a pokusím se soustředit. Víte, že to může trvat dlouho, záleží, jak se já s Nialem shodneme časově v pokusu o spojení a celkově jak se to povede. Tentokrát to ale není zas tak dlouhé, říkám šeptem zaklínadlo zřejmě několikrát po sobě, když se v zrcadle začne objevovat matné světlo, které postupně nabírá jas a modrou barvu.
(19:58) Margare-tka: Tak z jedné strany se zaraduji, že se to povedlo a z druhé se trochu bojím.
(19:59) Margare-tka: Tak se snažím bystřit zrak na Niala. Předpokládám, že asi uvidíme i dereka.... pokud tedy mu nějaká podstat zůstala, tak si to vydupal.
(20:01) Morigan: Pak se záře roztáhne a rozmístí po zrcadla a jakoby otevře. Už to znáte. Obraz je nejdřív zářivý a zamlžený, pak se ustálí a my vidíme Niala.
(20:02) Margare-tka: Tak to se usměju, když ho vidím.
(20:04) Ketryn: No já doufám, že tam Derek nebude, když to Nial slíbil.
(20:05) Ketryn: Taky se usměji, že se to podařilo.
(20:06) Morigan: Je tam sám, aspoň to tak teď vypadá.
(20:06) Morigan: Gareth se tiše posadil opodál na svou postel a všechno pozoruje.
(20:16) Morigan: "Niali," řeknu a musím si odkašlat, abych mluvila normálně.
(20:16) Morigan: "Ahoj, holčičko," řekne mi měkce.
(20:17) Ketryn: Mně se z vás úplně začnou leknout oči.
(20:18) Margare-tka: No asi tak a to nejsem těhotná.
(20:19) Morigan: (To by bylo, kdybysme se tam najednou všechny tři rozbrečely! :-D)
(20:20) Ketryn: (No já k tomu nemám daleko :-D)
(20:21) Morigan: Docela dlouho nic neříkáme. "Zvládli jste to," řeknu pak.
(20:21) Morigan: "Vy jste to zvládly," opraví mě.
(20:23) Morigan: "Jsme na moři," informuji ho, i když to asi ví.
(20:24) Ketryn: Ještě že to byla taková povedená spolupráce :-)
(20:24) Morigan: "Myslela jsem, že se z toho ostrova už nedostaneme. Je paradoxní, že sama bych nedokázala porazit jejich čaroděje ani zlomit to pouto s jejich zemí, kdyby tu..." nebyl Derek, zní konec věty, ale nejsem nějak schopná to vyslovit. "Život jsou někdy jenom obrovský paradoxy."
(20:24) Morigan: Přikývne. "Já vím."
(20:25) Ketryn: Jo, tohle je opravdu mega paradox.
(20:28) Morigan: "A jak je na tom on? Vím, že se probral, Katryn mi to říkala," trochu jsem se vzchopila.
(20:28) Morigan: "Ano," přikývne. "Asi taky víš, že se ocitl ve zvláštním stavu...na celou tuhle událost si vůbec nevzpomíná. Ani neví, kdo je Boraz."
(20:28) Morigan: Teď zase kývnu já.
(20:29) Margare-tka: No já jsem na měkko. Jsem tak ráda, že ho vidím. Obdivuji tě, že se držíš ty.
(20:34) Morigan: "Nás si ale pamatuje," konstatuji.
(20:34) Morigan: "Velmi dobře," řekne.
(20:34) Morigan: "Co si pamatuje naposledy?" Nechci se o něm bavit, ale nemůžu se ovládnout.
(20:35) Morigan: Polkne, jako by se mu nechtělo odpovídat. "Prý... válku s Lovci."
(20:36) Ketryn: To asi trochu vykulím oči. "To je hodně dávno..." ujede mi potichu. To jsem nevěděla.

(18:57) Morigan: "Nevím, jestli bych to řekla takhle. Ale je pravda, že naše nepřítomnost způsobila několik problémů," musím uznat a podívám se po vás, jestli souhlasíte.
(18:58) Ketryn: No, momentálně souhlasím naprosto, ale zvládnu jen přikývnout...Richie je v tom jen kvůli tomu, že tam nejsme :-(
(18:59) Morigan: No, tak jsem to myslela. A James s Patrickem taky dezertovali kvůli tomu, že my tam nejsme.
(19:00) Ketryn: No, ti taky :-/
(19:02) Ketryn: Zas to svědomí :-(
(19:02) Morigan: No na ně vůbec nesmím myslet, to by mi hráblo!
(19:02) Morigan: Radši jdu jíst.
(19:03) Morigan: "Brzy připlujeme na břeh, budete se zabývat jinými věcmi," řekne.
(19:03) Ketryn: To bude nejlepší, taky začnu jíst.
(19:04) Morigan: "To asi ano. Musíš se těšit na návrat do Lúúderu," uvědomím si.
(19:04) Ketryn: No, rozením dětí :-D
(19:05) Morigan: "Jsou určitě věci, na které se velmi těším," souhlasí se mnou.
(19:06) Ketryn: Zajímalo by mě, co myslí těmi určitými věcmi, ale raději se neptám.
(19:07) Morigan: "Mluvil s tebou už někdo o tom, jak to bude s lodí a tvými lidmi, až připlujeme? Předpokládám, že budeme přistávat v Kattegattu, je tam náš největší přístav a je to hlavní město naší části ostrova."
(19:12) Morigan: "Ne," odpoví. "Chceš mě informovat?" zadívá se na mě vyzývavě.
(19:18) Morigan: "Já nejsem ta pravá, abych tě informovala, měl by jarl," ujasním.
(19:19) Morigan: Gareth se ušklíbne, ale nic na to neřekne. Nejspíš si žádné iluze o tom, jak to bude vypadat v Daërii, nedělá.
(19:19) Morigan: Dojedli jsme.
(19:20) Morigan: "Pokud chceš, můžeme jít k zrcadlu," navrhne.
(19:20) Morigan: Chce se mi spíš schovat se pod stůl.
(19:20) Morigan: "Ano... jistě," kouknu se po vás.
(19:32) Ketryn: Asi to pro ně v Daërii nebude zrovna dovolená... Můžeme jen doufat, aby nedocházelo k nějakým konfliktům.
(19:33) Ketryn: Tak s vámi vstanu. Jsem na to spojení docela zvědavá.
(19:35) Ketryn: Snažím se na tebe podívat povzbudivě, že to bude v pohodě. Ale sama mám nervy na pochodu.
(19:37) Morigan: Gareth nás vede do druhého pokoje, do své ložnice, k zrcadlu.
(19:37) Morigan: Nemá s k tomu, že by nás tu nechal samotné a asi ho o to ani nepožádám.
(19:40) Ketryn: No, tak to jsem zvědavá, jak bude reagovat na rozhovoru o Derekovi

(18:11) Ketryn: Zmíňka o vínu se mi docela líbí. Posadím se ke stolu, když nám pokyne.
(18:12) Morigan: To víno mě taky dost zaujme, myslela jsem, že zásoby došly. Ale asi ne všechny.
(18:12) Ketryn: "Děkujeme," vydoluji ze sebe zdvořilost. "Jen na běžné nošení na lodi trochu nepraktické."
(18:13) Morigan: "Garethe, děkujeme ti za pochopení, opravdu se potřebuju pokusit s Nialem spojit a bez dobrého zrcadla by se to asi vůbec nepovedlo," řeknu po pravdě.
(18:14) Margare-tka: "A byla by tady v nich trochu zima:-)" usměju se. a už nechám mluvit tebe.
(18:16) Morigan: "Není zač, princezno, to je maličkost," kývne docela upřímně. "Na lodi je určitě víc zrcadel, ale já bych nedopustil, abyste zdobily pokoj jakéhokoli jiného elunda na tého lodi," dodá s úsměvem, který už je zase pro něj typický.
(18:16) Ketryn: Já z něj padnu :-D
(18:18) Morigan: "Nejdřív se ale najíme, ne?" navrhne. Nevím, jestli něco sním, ale potom by to mohlo být ještě horší.
(18:50) Morigan: "Asi ano," řeknu poněkud nejistě.
(18:51) Morigan: "Děje se něco?" podívá se na mě Gareth pátravě. "Hloupá otázka, asi ano, když se s nimi nutně potřebujete spojit," odpoví si sám.
(18:51) Morigan: "Děje se něco pořád," vzdychnu.
(18:52) Morigan: "Ale nás se to netýká bezprostředně," dodám, aby neměl obavy, že jde zase o Dereka nebo něco podobného. "Spíš jich, tam... ve Svobodné. Je tam teď dlouho válka, jak víš a mají to tam těžké."
(18:53) Morigan: "Mají to tam těžké bez vás," dodá vážně. Dneska má nějakou zvláštní náladu.
(18:53) Ketryn: Přemýšlím, jestli u toho bude chtít být. Jestli se budete bavit o Derekovi, tak to může být ještě zajímavě.
(18:53) Ketryn: Koukám na něj pátravě, jestli to myslí vážně, nebo si tak trochu utahuje.

(16:32) Morigan: Udělám to podobně, snažím se tam být včas, kdyby Gareth někoho poslal brzo, aby mě nemuseli hledat.
(16:32) Margare-tka: Taky se tedy obleču, jen jsem tedy zvědavá jak se do těhle šatů oblečeme samotné:-D
(16:33) Ketryn: To nějak půjde, když tak si dopomůžeme v kuchyni. Do akarijských by to bylo horší :-D
(16:34) Morigan: Do akarijských by to fakt nešlo. Do těchhle asi ano, ale kdyby byla nějaká krize, pak si nějak pomůžeme :-)
(16:35) Margare-tka: Upravím si vlasy do nečeho v čem budou vypadat aspoň nějak ujdoucně. Opláchnu si obličej a zabalená do pláště vyrazím do kuchyně. No s tím když tak počítám.
(16:42) Morigan: Naštěstí muži si moc nevšímají toho, co máme pod pláštěm, hlavně proto, že tam většinou máme to samé a ani na to nějak není čas, víc se soustředí na jídlo, protože mají hlad.
(16:43) Ketryn: Aspoň že tak, já si to myslela :-)
(16:47) Morigan: Do jídelny pro nás přijde Lancelot, oblečený do tmavě zeleného sametového kabátce. Ten musel být tedy nadšený, že ho Gareth pověřil, říkám si.
(16:49) Ketryn: To jo, my nejsme zrovna na seznamu jeho oblíbenců.
(16:50) Ketryn: Jsem ráda, že už můžeme jít a že se to obešlo bez zbytečného napětí.
(16:56) Margare-tka: Jsem ráda, že to šlo v poklidu. Prozatím se rozloučím a Arim a můžeme vyrazit. Trochu se toho spojení s Nialem bojím, jak to všechno bude a hlavně kdo tam všechno bude. To se určitě neutají. A hlavně, že Richie tam tedy asi už není a jestli jim to Kat bude říkat.
(16:58) Margare-tka: K oblíbencům zrovna nepatříme.... ale zase Mor to všechno vysvětlila.
(16:59) Ketryn: No, to právě nevím, protože vlastně nevím, co bych jim měla říkat... :-/ Chtěla jsem, ale nevím jak :-(
(16:59) Morigan: Jdeme s ním nejdřív těmi našimi úzkými chodbami, kde jdeme za sebou, když se dostaneme do elundské části, tak je to o něco lepší. Lancelot se ale vůbec netváří, že by nás viděl rád.
(17:07) Margare-tka: Až jdeme vedle sebe, tak ti šeptám: "Budeš jim říkat o Richiem?"
(17:08) Ketryn: "Nevím... nevím jak a co..." odpovím nešťastně. "Chtěla bych, aby věděli, že je v nebezpečí, ale zároveň jim to nemůžu pořádně vysvětlit...ani netuším, kam ho vzali."
(17:11) Ketryn: "Když bych do toho zapletla další, tak to může být pro všechny ještě nebezpečnější..." :-(
(17:11) Margare-tka: "No tak aspoň, že ho unesly vampíři, že zjstili, že magická zvláštní schopnosti při přeměně, aspoň něco. Jako že nezmizel jen tak."
(17:12) Margare-tka: "To, že hledají Morigan bych vynechala, to by Niala taky mohl trefit šlak. A Derek by si mohl vzpomenout."
(17:12) Ketryn: "Hm..." :-(
(17:14) Margare-tka: "No jen mě to napadlo. Je to na tobě."
(17:15) Morigan: Když slyším, že se bavíte o vampýrech, tak zpozorním.
(17:16) Morigan: "Já nevím... o té zvláštní schopnosti magické krve já nevím, jestli je dobré mluvit..."
(17:17) Margare-tka: "Tak přijde mi lepší řict to než že h unesly, že hledají tebe..... Ale chápu, že je to risk, myslela jsem to pro Richieho dobro."
(17:18) Ketryn: "To se mi taky nechce," souhlasím... "Vše je to hrozně složité. Chtěla bych jim to říct, ale vlastně nemám co, kromě toho, že Richieho unesli magoři a můžeme jen doufat, že ho pustí," :-/
(17:21) Margare-tka: "No já nevím, jen jsem si říkala, aby se jako vědělo, že je v nebezpečí. A ne v nějaké bordelu."
(17:21) Ketryn: "Já vím.."
(17:28) Margare-tka: "Třeba to Nial vyřeší za nás a zeptá se tě."
(17:29) Ketryn: "Hm..."
(17:33) Morigan: "Velmi hezké šaty," pronese Lancelot. Jeho poklona je ironická.
(17:33) Ketryn: Asi se nevzmůžu na žádnou odpověď.
(17:34) Ketryn: Tak to snad zachráníte vy.
(17:38) Margare-tka: Tak na ironickou poklonu se musí říct něco ironického, ale mě tedy nic nenapadá. vteřinově přemýšlím.
(17:39) Morigan: My jsme dobře zpomalený :-D
(17:41) Margare-tka: Mor ani ty nic? Máš ho většinou na háku.
(17:42) Morigan: "Královy dary jsou přece vždy velmi hezké," řeknu. Taky si moc nedávám pozor na tón.
(17:43) Morigan: "Domnívám se, že záleží na tom, komu je dává," odpoví mi.
(17:43) Margare-tka: Cože?!! tak to už přehání ne, floutek jeden.
(17:44) Margare-tka: Pár facek bych mu dala.
(17:44) Ketryn: No, Lancelot by si teď zasloužil leda tak bobek od koně.
(17:44) Margare-tka: Cože?! Bobek od koně:-D Já tam padnu.
(17:46) Morigan: "Tak to už možná přenech královu uvážení. Nebo bys mu chtěl ohledně darů dát nějaké cenné rady?"
(17:46) Morigan: "To bych si nedovolil."
(17:49) Morigan: Všechny podlitiny, co na sobě měl po těch útocích i věznění, už na něm vidět nejsou, ale on na to zřejmě jen tak nezapomene.
(17:49) Margare-tka: Teda já se snad držím za pusu abych mu něco neřekla.
(17:50) Margare-tka: No ale šel do toho dobrovolně.
(17:54) Ketryn: To šel. raději taky mlčím, abych mi něco neřekla.
(17:55) Morigan: Cestou míjíme pár elundů, když už jsme nahoře, všichni nás vždycky slušně pozdraví.
(17:56) Ketryn: Taky pozdravím.
(17:57) Morigan: Před Garethovými dveřmi naštěstí nikdo nestojí a Lancelot nás uvede rovnou dovnitr. "Princi, přivedl jsem tvé hosty na večeři," oznámí mu.
(18:00) Morigan: Gareth je oblečený do svého pravděpodobně nejlepšího kabátce, co tady má, je ze stříbřitě šedého sametu vyšitý jen o něco tmavšími lístečky. "Pomoz dámám odložit pláště, Lancelote, tady není tak zima jako ve varjagském podsvětí," řekne Gareth a sám se chopí mého pláště. To jsem docela ráda, kdyby mi ho sundaval Lancelot, nejspíš by ho hodil do krbu.
(18:00) Margare-tka: Taky zdravím.
(18:01) Margare-tka: To je dost možný, že by ti ho tam hodil.
(18:01) Ketryn: Tak si nechám vzít plášť a nestačím zírat, na co si to hrajeme.
(18:02) Morigan: Tak sundá plášť nejdřív Katryn a pak Margaret, podle toho, jak k němu stojíte blízko.
(18:03) Morigan: "Budeš ode mě ještě něco potřebovat, pane, nebo mohu odejít?" zeptá se Lancelot.
(18:04) Morigan: "Ne, můžeš odejít. Ale později dones to poslední dobré víno, co nám tam zbylo."
(18:05) Morigan: "Jistě," ukloní se Lancelot a tiše odejde. Gareth nám pokyne, abychom se usadili ke stolu. Je už prostřený, takže nás nějakou chvíli nebude nejspíš vůbec nikdo vyrušovat. Gareth s potěšením zaznamená, že jsme jeho rozkaz o šatech splnily.
(18:07) Margare-tka: ještě, že mi jsme jsem se s ním nedohadovaly, ale tedy nekoukám na něj mille. Ovšem poděkuji, když nám je sundavá.
(18:07) Morigan: "Takhle vám to sluší mnohem víc," poznamená spokojeně.
(18:09) Margare-tka: Co bychom pro něj neudělali, když měl takovou ujmu, když v něj byl Derek.

(14:25) Morigan: (To asi jo. Nial už nás takhle viděl, ale teď bude asi zmatený.)
(14:52) Morigan: Nejsme domluveni na určitou hodinu, ani by to nešlo, má pro nás někdo přijít. Asi do jídelny. "No, už nás vidím, jak tu vaříme večeři v těch elundských šatech!" řeknu vám pak.
(14:54) Ketryn: "No, to bude bezva... I kdyby to uvařil někdo jiný a měly bychom se jen přijít. To bude krize. Navíc asi zmrznu..." chce se mi krizově smát :-D
(14:57) Margare-tka: "No jo... tak asi vezmeme zástěry a nebo to udělá někdo jiný. Tak si oblečeš plášť. A budeš chtít nějak udělat hlavu Mor? Jelikož to abychom už začaly teď:"
(15:03) Ketryn: "Pokud by to nebylo magií, tak nemáme šanci nějaký větší účes udělat. Nemáme vůbec žádné věci na česání, natáčení, spínání a tak... Nevím, jestli má cenu něco takového hrotit."
(15:04) Morigan: "To je fakt, prostě se zabalíme do pláště," usoudím. "Na vlasy bych se asi taky vykašlala."
(15:06) Margare-tka: "No to je taky pravda, vlasy si stejně nemáme čím udělat, tak na to kašlem. Bude stačit náš standart."
(15:06) Margare-tka: "Lodní styl"
(15:07) Margare-tka: "A plášť je dost velký, aby nás schoval."
(15:11) Ketryn: "Jo, třeba si toho nakonec ani nikdo nevšimne..."
(15:12) Morigan: "To je fakt, ideální by bylo se převlíct nenápadně..." zapřemýšlím.
(15:14) Ketryn: "Tak kluci budou snad spíš v jídelně, než v našich kajutách. Tak třeba se nám to povede, převlíct se a učesat třeba cop by nemuselo zabrat moc času."
(15:24) Morigan: "Myslím, že je to asi nejlepší, zkusit to nějak nenápadně."
(15:28) Ketryn -> Morigan: Ještě než se půjdeme převlíct, tak někde v klidu zkusím pouto. Můžu?
(15:28) Morigan -> Ketryn: Ano.
(15:28) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(15:30) Margare-tka: "No jako myslíte si, že když si tady vedle nich sedneme na večeři a budeme dělat jako, že jsem v severkým, že si toho nikdo nevšimne, já bych možná se o tom jen našim zmínila....Aby pak nevznikly dohady, že jako se nějak moc upravujeme a tak....Pláště to zakryjí z části."
(15:31) Ketryn: "No na večeři budeme u Garetha, ne tady s našima sedět v jídelně."
(15:31) Morigan: (Jsi mi to vzala! :-D )
(15:32) Margare-tka: "No, ale tady budeme čekat než si nás zavolají. Myslíš, že by ty šaty nesnesly...."
(15:32) Ketryn: (:-D)
(15:34) Ketryn: "Myslím, že nás Gareth moc čekat nenechá. Bude stačit rychle připravit něco k večeři a pak odejít, při troše štěstí by si toho nikdo všimnout nemusel. Ale jestli to chce Arimu nějak vysvětlovat, tak to je asi na tobě."
(15:36) Ketryn: "Přeci se jich nemusíme ptát, co si můžeme nebo nemůžeme vzít na sebe. Jako bude lepší, když si toho nevšimnout, ale abych to se Sigfriedem předem řešila, jestli si můžu obléct elunduské šaty, to se mi vážně nechce."
(15:38) Morigan: "To je fakt," souhlasím.
(15:39) Margare-tka: "No jako je fakt, že jim do toho nic není. Já ještě uvidím."
(16:00) Margare-tka: "No jsem na ten večer zvědavá co Gareth vymyslí zase...."
(16:20) Morigan: Takže takhle se to snažím udělat, když není Ragnar v kajutě a tuším, že šel třeba na palubu, vyberu si jedny z elundských šatů a pokusím se nějak lépe učesat.
(16:20) Ketryn -> Morigan: (Povede se mi to pouto :-)?)
(16:22) Morigan -> Ketryn: Povede, jenže v podstatě nic nezjistíš, jako by Richie spal.
(16:23) Ketryn: Udělám to pak jako Morigan, trochu se opláchnu, vezmu si jedny šaty a nějak jednoduše se učešu. Pak se zabalím do pláště.
(16:23) Ketryn -> Morigan: Teď, před den? Co mu ti kreténi udělali :-(??
(16:27) Morigan: Jsem tak nějak nervózní se spojení s Nialem, že na ty šaty postupně přestávám myslet.
(16:27) Morigan -> Ketryn: No, to bohužel nevíš.
(16:28) Ketryn -> Morigan: Ach jo, jak se pak mám tvářit a chovat normálně :-/?
(16:29) Ketryn: Jako je fakt, že šaty jsou vlastně jen takový malicherný problém...
(16:31) Ketryn: Když se obleču a trochu upravím, tak tu pak asi do té kuchyně.