Druhá strana (85 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

//Jé, to je dobrý nápad, to bychom mohly. Tyhle už jsou "stoleté" :-D//

//Holky, tak mě napadlo, co změnit ikonky po takové době? :-) Vyberte si něco z fotek z natáčení, budeme to mít v hezkém stylu a bude se to hodit, já z toho pak v programu udělám ikonku, co vy na to?//

Mám pocit, že z nervů snad zkolabuji! Ani nevím, jestli se dokážu na ostatní podívat. Mám sto chutí začít křičet, že je to hrozně nebezpečné a že to nemůžeme riskovat. Ale ovládám se. Pokusím se dát aspoň Richiemu najevo, že rituál začíná, aby byli v obraze.

Vyměním si s Garethem/Derekem pohled.
"...ne." řeknu.

"Za žádných okolností?" ujistí se jarl téměř nezúčastněným hlasem.

Gareth/Derek si vyhrne rukávy, narozdíl ode mě nemá rukavice. Já si své sundám a napodobím ho.
"Když bude kouzlo v procesu, nesmí se přerušit," řeknu nahlas, aby mě okolostojící slyšeli. Můj hlas ale nezní příliš jistě.

Než začneme, otočím se ještě na Ragnara, který vypadá, že asi vší tou potlačovanou energií uvnitř každou chvíli vybuchne. Kdyby nevěřil, že tohle je jediná možnost, tak by mi to nedovolil, to je jisté.
Pak se podívám ještě na vás a pokouším se vám pohledem sdělit, že to musíme zvládnout, protože jiná šance už asi nebude.
Pak se obrátím zpátky ke Garethovi/Derekovi. Mluvíme spolu tiše, bylo by dobré, aby nikdo nepoznal, že to nejsem já, kdo ten rituál řídí. Nikdo se tím ale nezaobírá a proto to není složité, abychom tuhle iluzi udrželi. Tohle víte jen vy.

Gareth/Derek se drží u mě, tiše spolu rozmlouváme a on pak kreslí do hrubého ledového písku kruh, ve kterém budeme my dva. Ostatní musí být za kruhem, i vy.
Vojáci zůstanou kolem nás a část se rozptýlí do blízkého okolí jako hlídky, to ale moc neřešíte. Ari, Sigfried i Ragnar zůstanou u kruhu a blízko vás.
Těsné sevření kolem kruhu se Derekovi nelíbí, takže pak musím požádat, aby všichni postoupili o několik kroků zpět. Vás si nechám ale blíž, kdybych nakonec přece jen nějakou energii potřebovala. V duchu doufám, že nebudu, protože sílu budete potřebovat potom, hlavně Katryn, ale Margaret taky.
Celé to nevypadá nijak složitě, jen kruh v hrubém písku a my dva uprostřed, žádné jiné pomůcky. A nebo nejsou vidět.

No já si nemyslím, že úplně víš jak to bude probíhat. A doufám, že poznáš, že to probíhá jinak než by mělo.
Pomalu mě ta chvíle, kdy ten měsíc tak září a je to tak krásné, úplně dojme. Vzpomenu si na to jak jsem Marion vykládala na ten měsíc a ona spala. A jak elundi za měsíce vypadají.
Ale dále se snažím soustředit, na to co bude. držím se u Katryn a koukám po tobě. A pokud je Ari u mě tak se držím jeho.
Derek už tam také někde je?

Vojáci sebou mají louče, ale zatím skoro žádné nezapálili, není to prakticky potřeba, měsíc je obrovský a neuvěřitelně září a tím, jak se ještě odráží od hladiny dělá skutečné ledové a přízračné světlo.
Bleskne vám hlavou, že elundi vlastně svým způsobem na měsíc a měsíční světlo reagují a že s ním souzní a že jste to skoro úplně zapomněly.

Uvědomujete si, že vůbec nevíte, JAK to vlastně bude přesně probíhat a nejste si jisté, že to vím vůbec já, protože ve skutečnosti je ten rituál v režii Dereka/Garetha.

Dostat se na břeh není nic příjemného ani pohodlného, dají se použít čluny (což se týká vás), ale spousta vojáků jde vodou, protože jinak bychom se tam přesouvali všichni do rána. Dělají to tak skoro všichni varjagové, i když si nechcete představovat, jak hnusně ledová ta voda musí být.
Zdá se, že na břeh jdou varjagové asi všichni a loď zůstanou střežit jen někteří elundi. Spousta jich jde taky s námi na břeh.
Nejedu s vámi ve člunu, ale určitě budu někde poblíž. Vystoupíte spolu na břehu a zatím tam čekáte, kolem vás je spousta vojáků.

"No, jestli si je Morigan jistá, že vás tam potřebuje, asi to jinak nejde," usoudí neochotně. "Navíc většina z nás bude tam. Snad se nesemele něco neočekávaného. Oblečte se raději hodně teple."

"Určitě to bude v pořádku."

"Je to nutné, Morigan by chtěla, abychom tam byly." (Nemluvě o tom, že Ragnar by mě tam dotáhl, i kdybych nechtěla :-D) "Lásko, neboj," dám mu pusu, "bude to v pořádku," přesvědčuji jeho i sebe.

Rozhlížím se po palubě a koukám jestli neuvidím Ariho nebo tebe.
"Myslím, že je to nezbytné." kouknu po tobě Kat.

Na palubě už je velmi živo, pohybují se tam ozbrojení elundi i varjagové. Někteří už se, jak se zdá, vydali i na pobřeží, zatím nevidíte, že by to mělo nějaký systém.
Ve tmě a lezavé, vlhké zimě na vás narazí Sigfried.
"Tady jste," řekne si spíš pro sebe. "Jste si jisté, že tam musíte jít? Byl bych klidnější, kdybyste zůstaly na palubě."

"No tak aspoň to není složité....." řeknu lehce krizovým hlasem. Jdeme.

"Jako jak jaký plán? Vždyť jsem ti ho právě řekla, nic víc nemáme..."
"Až bude oslabený Derek u sebe v kajutě, tak se spojím s čaroději, zároveň dám znamení Lancelotovi, ten Dereka zraní a čarodějové ho vtáhnout do jeho těla. Jak jednoduché a prosté..." ušklíbnu se ironicky.
Asi jdeme na tu palubu.

"A jaký je tedy přesně plán?"